6 Ads 134/2012 — Nejvyšší správní soud

29 A 2/2024- 46 - text 10 29 A 2/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Martina Kopy ve věci žalobkyně: L. M. proti žalované: Komora veterinárních lékařů České republiky sídlem Novoměstská 1965/2, 621 00 Brno zastoupená advokátem Mgr. Zbyňkem Láníkem sídlem Sochorova 3221/1, 616 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí Odvolacího senátu Komory veterinárních lékařů České republiky ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. 1623/2020, takto: I. Rozhodnutí Odvolacího senátu Komory veterinárních lékařů České republiky ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. 1623/2020, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Čestná rada Komory veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Čestná rada“) rozhodnutím ze dne 11. 2. 2023, sp. zn. 1623/2020 (dále jen „rozhodnutí čestné rady“), uznala žalobkyni disciplinárně vinnou z porušení povinnosti dle § 15 odst. 4 zákona č. 381/1991Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky (dále jen „zákon o Komoře“) spočívající v nepředložení evidence o výkonu její odborné činnosti ve stanovené lhůtě členům revizní komise Komory veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“). Žalobkyně členům revizní komise nepředložila ve lhůtě deseti dnů od doručení žádosti revizní komise ze dne 14. 2. 2020, ani ve lhůtě deseti dnů od doručení urgence žádosti ze dne 16. 3. 2020, zdravotní dokumentaci týkající se psa Ace, plemene yorkshirský teriér, nar. 16. 2. 2008 (dále též „pacient“). 2. Za toto jednání Čestná rada uložila žalobkyni pokutu podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona o Komoře ve výši 20 000 Kč. Dále žalobkyni byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Odvolací senát Komory veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Odvolací senát“) následně rozhodnutím ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. 1623/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí komory potvrdil. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné. Z čl. 36 Listiny plyne právo na odůvodnění rozhodnutí, zákaz svévole orgánů veřejné moci plyne z práva na spravedlivý proces. Žalobkyně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 5/16). Pro posouzení věci jsou relevantní § 3, § 68 odst. 3, § 53 odst. 6 správního řádu, § 76 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). Žalobkyně odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 22. 1. 2004, č. j. 4 Azs 55/2003-51; ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44; ze dne 27. 3. 2008, č. j. 4 As 51/2007-68 a ze dne 24. 9. 2003, č. j. 7 A 547/2002-24. Procesní námitka ohledně způsobu dokazování 4. Dokazování probíhalo v rozporu s § 53 odst. 6 správního řádu. Listinné důkazy při ústním jednání nejsou ani čteny, ani není konstatován jejich obsah. Tato praxe byla judikaturou správních soudů kritizována (viz rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 27. 6. 2017, č. j. 29 Af 56/2015-41). Pochybení je o to závažnější, že listinné důkazy byly jediné důkazy, které byly prováděny. Správní orgán rezignoval na výslech svědků – stěžovatele pana K. Z. a MVDr. P., jenž vyšetřoval pacienta dne 5. 6. 2019 v rámci společnosti KVvet s.r.o. Nezákonnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí o vině 5. Čestná rada i Odvolací senát se odmítly zabývat věcným základem sporu – otázkou ohledně ošetření pacienta, které mělo údajně proběhnout dne 4. 6. 2019. Aby bylo možno učinit závěr, že nedošlo k vydání relevantní dokumentace, je třeba prokázat, že k ošetření pacienta žalobkyní došlo. V tomto směru správní orgán dokazování neprováděl. 6. Jediným důkazem, který byl původně proveden, bylo čestné prohlášení K. Z. o ošetření pacienta ze dne 15. 3. 2020. Čestná rada tento důkaz vyškrtla, v souladu se závazným právním názorem Odvolacího senátu. Jelikož nebyl jako svědek vyslechnut majitel psa K. Z. ani žádná jiná osoba, správní orgán rezignoval na zásadu materiální pravdy (§ 3 správního řádu, v čemž lze shledat naplnění § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.). Dále porušil § 68 odst. 3 správního řádu. V rámci odůvodnění neuvedl, z jakých důkazů dovodil existenci dokumentace, kterou měla žalobkyně vydat. Jednalo se o řízení o správním deliktu, na něž jsou kladeny vyšší nároky (viz rozsudky NSS ze dne 24. 5. 2017, č. j. 3 As 93/2015-41 a ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015-71). 7. Spisový materiál neobsahuje důkazy o tom, že by měl být pacient ošetřen v ordinaci žalobkyně a správní orgán neprokázal, že by k tomu došlo. Pokusil se této otázce vyhnout s tím, že se jedná o irelevantní skutečnost a není třeba se jí věnovat. Takovýto závěr je absurdní. Bez toho, aby žalobkyně psa ošetřila, nemohla vzniknout požadovaná dokumentace a bez toho, aby tato dokumentace vznikla, ji nemohla ani vydat na žádost kontrolní komise. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o trestu 8. Správní orgán nedostál povinnostem, která na něj jsou kladeny správním řádem a recentní judikaturou. Zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností. Správní orgán rozhodl o výši sankce, aniž by to opřel o zákonné důvody, případně tyto nevtělil do odůvodnění rozhodnutí. Při porovnání odůvodnění rozhodnutí čestné rady s nároky vyjádřenými v rozsudku NSS ze dne 27. 3. 2008, č. j. 4 As 51/2007-68, lze dojít k tomu, že správní orgán namísto komplexního posouzení okolností se zaměřil toliko na jedno kritérium, a to způsob spáchání skutku a jedné přitěžující okolnosti. Výpis z rejstříku disciplinárních opatření žalobkyně je čistý. Tvrzení správního orgánu je v tomto směru nepravdivé. Správní orgán neuvedl, jak dospěl k částce 20 000 Kč, zda a jakým způsobem hodnotil chráněný zájem. Narozdíl od trestního zákoníku či zákonu o přestupcích zde není vnitřní diferenciace jednání a k tomu přináležící trestní sazby pro jednotlivé typy deliktů. Není možno poznat, zda a jak hodnotil osobnost a poměry pachatele. III. Vyjádření žalované 9. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. Dokazování probíhalo při jednání čestné rady. Co z dokazování vyplynulo je obsaženo v meritorních rozhodnutích. Nešlo o neopakovatelné důkazy (zejm. výslech svědků), ale o důkazy, jejichž obsah je seznatelný z obsahu spisu. Všechny provedené listinné důkazy jsou součástí spisu. Žalovaná odkazuje na komentářovou literaturu a rozsudky NSS sp. zn. 7 As 168/2017 a sp. zn. 3 As 29/2011. Žalobkyně se s právní zástupkyní účastnila jednání konaného dne 25. 6. 2022 a námitku, že nedošlo k dokazování žalobkyně nevznesla. To nasvědčuje účelovosti námitky žalobkyně. 10. Žalobkyně opomíjí, že pro porušení povinnosti dle § 15 odst. 3 písm. c) zákona o Komoře není relevantní, zda pacienta skutečně ošetřila. Výslovně bylo ve výzvě uvedeno, že žalobkyně má zaslat dokumentaci ke všem návštěvám pacienta na klinice žalobkyně. Aby žalovaná byla schopna naplnit smysl a účel disciplinárních řízení, musí mít možnost si relevantní dokumenty obstarat. Právě žalobkyně neumožnila zjistit skutečný průběh veterinárního ošetření a vyšetření pacienta. 11. Bylo zdůvodněno, v čem je spatřována závažnost disciplinárního provinění, a proč je namístě ukládat disciplinární sankci právě v druhu a ve výši, v níž byla uložena. Čestná rada vzala v potaz, že žalobkyně byla v minulosti disciplinárně trestána. V řízení nevyvstaly jiné skutečnosti, které by bylo namístě zohlednit. Žalovaná odkazuje na rozsudek NSS sp. zn. 1 As 9/2008. Žalobkyně byla (a je) veterinární lékařkou, tedy příslušníkem veterinárního stavu, který je spojen s relativně vyššími příjmy. Pokuta ve výši 20 000 Kč nedosahuje ani poloviny spodní hranice průměrného příjmu veterinárního lékaře v polovině roku 2023, nedosahuje ani poloviny průměrné mzdy v roce 2023. Likvidační charakter pokuty nelze dovodit, žalobkyně nepředložila jakýkoli důkaz o opaku. 12. Odkaz žalobkyně na „čistý“ disciplinární rejstřík není správný. Sněm žalované, který se uskutečnil cca čtyři měsíce po vydání rozhodnutí čestné rady, přijal nový disciplinární řád, který zavedl novou úpravu vedení rejstříku disciplinárních provinění. Tento tak obsahuje informace o proviněních spáchaných po jeho zavedení. To však nic nemění na tom, že žalobkyně byla v minulosti opakovaně disciplinárně potrestána. 13. Žalovaná požaduje náhradu nákladu řízení. IV. Posouzení věci krajským soudem 14. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí Odvolacího senátu v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení j