10 Afs 10/2015 — Nejvyšší správní soud

30 Af 3/2023- 129 - text  11 30 Af 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: Skřivánek s.r.o., IČO: 60715235 sídlem Na dolinách 153/22, Podolí, Praha 4 zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Bejčkem sídlem Dukelských hrdinů 976/12, Praha 7 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 21. 11. 2022, č. j. ÚOHS-40909/2022/164, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Spornou otázkou v projednávané věci je, zda člen sdružení soutěžitelů, jež se dopustilo porušení zákazu uzavření dohod narušujících hospodářskou soutěž, je účastníkem přestupkového řízení vedeného žalovaným proti takovému sdružení, a to v situaci, kdy členovi sdružení vzniká ze zákona povinnost ručení za pokutu uloženou sdružení soutěžitelů za takový přestupek. 2. Žalobce je členem spolku Asociace jazykových škol, z.s. (dále jen „AJŠ“), kterou žalovaný shledal vinnou tím, že se dopustila přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. (dále též „dále jen zákon o ochraně hospodářské soutěže“). Přestupkové jednání spočívalo v tom, že AJŠ v období od 13. 10. 2017 do 16. 1. 2020 stanovila minimální cenu za jednu hodinu výuky cizích jazyků určenou pro výběrová řízení na poskytování služeb jazykového vzdělávání, tuto cenu uveřejňovala a uplatňovala vůči svým členům, tedy vydala zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů s cílem narušit hospodářskou soutěž na relevantním trhu poskytování služeb jazykového vzdělávání, čímž porušila zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Za to byla AJŠ uložena pokuta ve výši 9 120 000 Kč, později snížená na 5 200 000 Kč. 3. Žalobci jako členovi AJŠ vznikla uložením pokuty ex lege povinnost ručení za její zaplacení, a to do výše 10 % z jeho čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období (§ 22a odst. 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže). 4. Žalobce podal rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2022, č. j. ÚOHS-18622/2022/853 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o přestupku AJŠ. 5. Předseda žalovaného rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl žalobcem podaný rozklad jako nepřípustný podle § 92 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dospěl totiž k závěru, že účastníkem řízení o přestupku byla pouze AJŠ. Žalobce ani jako člen sdružení nebyl účastníkem řízení, a proto nebyl oprávněn podat rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí Obsah žaloby 6. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 7. Namítá, že žalovaný a jeho předseda nesprávně posoudili otázku jeho účastenství v řízení o přestupku. V kartelových věcech jsou účastníky řízení všichni soutěžitelé/účastníci dohody, tedy i členové sdružení. V rámci řízení o přestupku bylo rozhodnuto i o právech a povinnostech žalobce jakožto ručitele za uloženou pokutu. Již z toho důvodu, že byla dotčena jeho majetková práva, s ním mělo být jednáno jako s účastníkem řízení. Členové AJŠ nebyli ani vyrozuměni o tom, že se vede řízení, jehož výsledkem je uložená pokuta, za kterou jsou povinni ze zákona ručit. Takový postup je v rozporu s právem na spravedlivý proces a zákazem diskriminace. Dále žalobce poukázal na skutečnost, že ručitel je typickým vedlejším účastníkem ve sporných řízeních podle občanského soudního řádu. Žalobce je přesvědčen, že v řízení před žalovaným bylo rozhodnuto i o jeho právech a povinnostech, a proto je zjevně opomenutým účastníkem. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Shodně jako v napadeném rozhodnutí, na jehož odůvodnění odkázal, uvedl, že předmětem řízení o přestupku bylo jednání AJŠ jakožto sdružení soutěžitelů, nikoliv jejích členů. Účastníkem řízení je proto pouze sdružení soutěžitelů, což předpokládá i § 3 odst. 1 zákona o hospodářské soutěži. Účastenství v řízení o přestupku je nutné vnímat úzce. Vzniká pouze v případech, kdy se rozhoduje o právech a povinnostech subjektů plynoucích ze zákona, nikoliv plynoucích ze subjektivních zájmů třetí osoby. Účastníkem nemůže být osoba, která nedisponuje pozitivně vymezeným právem nebo není stižena pozitivně vymezenou povinností, o kterých se v řízení rozhoduje. Žalobce je sice členem sdružení a ze zákona mu vyplývá povinnost ručení za zaplacení uložené pokuty, avšak o této povinnosti žalovaný pozitivně nerozhodoval. Pokud by účastníky byli všichni členové sdružení, odporovalo by to zásadám rychlosti a hospodárnosti správního řízení. 9. Nad rámec uvedeného má žalovaný také za to, že žalobce dostatečně nedoložil svoji aktivní legitimaci k podání žaloby. Neprokázal totiž, že se napadené rozhodnutí negativně projevilo v jeho právní sféře. Dále žalovaný upozornil na skutečnost, že výroky (III a IV) prvostupňového rozhodnutí, jimiž bylo rozhodnuto o uložení pokuty a o ručení členů AJŠ za její zaplacení, byly zrušeny rozhodnutím předsedy žalovaného ze dne 10. 11. 2022, č. j. ÚOHS-396/2022/164, a v tomto rozsahu byla věc vrácena žalovanému k novému projednání. Prvostupňové rozhodnutí tedy v tomto rozsahu není konečné, a proto je žaloba rovněž nepřípustná podle § 68 písm. a) s. ř. s. Ústní jednání 10. Během ústního jednání konaného dne 8. 9. 2025 setrvali účastníci na svých stanoviscích. Žalobce zdůraznil, že účastníky řízení před žalovaným ve věcech kartelových dohod jsou i jednotliví soutěžitelé, jejichž jednání se v řízení posuzuje. Zakázaného jednání se totiž dopouští primárně členové sdružení. Žalobce též poukázal na skutečnost, že v novém rozhodnutí ze dne 16. 6. 2023 č. j. ÚOHS-22803/2023/853, které bylo ve věci vydané po částečném zrušení prvostupňového rozhodnutí, byli vyjmenováni soutěžitelé, kteří ručí za zaplacení pokuty (vč. žalobce). Žalovaný v cit. rozhodnutí uvedl, že pokuta je ve výsledku uložena na základě souhrnu obratů členů AJŠ (zejm. na bod 46 cit. rozhodnutí). V očích úřadu je tak ve výsledku delikventem i žalobce. Žalobce přitom již v řízení před žalovaným argumentoval a dokládal, že se metodickým doporučením AJŠ neřídil a neaplikoval je. Žalovaný ho ovšem i přesto z ručení nevyloučil. K dotčení žalobcových práv došlo již vydáním výroku prvostupňového rozhodnutí o tom, že někteří členové AJŠ jsou vyňati z ručení. V inkasním řízení by žalobce jen stěží mohl před celním úřadem uplatnit námitku, že měl být z ručení vyňat s odkazem na směrnici ECN+. Celní úřad nemá k posouzení této otázky odbornost, na rozdíl od žalovaného. 11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a zopakoval stanovisko uvedené již v písemném vyjádření k žalobě. Má za to, že žalobce nebyl napadeným rozhodnutím na svých právech nikterak zkrácen, neboť k postihu jeho práv by došlo až v případě, že by AJŠ nezaplatila pokutu. V daném případě ale pokuta byla uhrazena. Přímo sám žalobce z uložené pokuty uhradil dobrovolně částku 458.000 Kč. Z relevantní judikatury mj. i Ústavního soudu plyne, že ručitel není účastníkem nalézacího řízení, nýbrž až navazujícího inkasního řízení. Podle žalovaného nedoložil žalobce, že naplnil podmínky pro vynětí z ručení. Na rozdíl od dvou členů, kteří byli z ručení vyňaty, žalobce nedoložil, že se od zakázaného jednání aktivně distancoval. Jak však již uvedl předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí, žalobce má možnost prokázat splnění podmínek pro vynětí z ručení v rámci inkasního řízení. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 13. Žalovaný zpochybňuje žalobcovu aktivní legitimaci k podání žaloby. Z § 65 odst. 1 s. ř. s. plyne, že k podání žaloby je aktivně legitimovaný každý, kdo tvrdí zkrácení svých veřejných subjektivních práv tím, že napadené správní rozhodnutí zakládá, mění, ruší nebo závazně určuje jeho práva nebo povinnosti jinak, než předepisuje zákon, nebo bylo vydáno v řízení, v němž byla porušena jeho procesní práva tak, že to mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce může účinně namítat jen tu nezákonnost rozhodnutí, kterou byl zkrácen na svých právech, a to nejen na právech hmotných, ale i na právech procesních (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 7. 2004, čj. 7 A 139/2001-67, č. 379/2004 Sb. NSS). Předpokladem věcné legitimace pak je, že žalobce je nositelem subjektivního hmotného práva, proti jehož porušení žalobou brojí (srov. rozsudek NSS ze dne 8. 3. 2005, čj. 3 As 8/2004-61, usn