4 Aps 4/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 81/2025- 52 - text  15 30 A 81/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobců: a) K. L. b) J. L. c) A. V. všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Evou Kantoříkovou sídlem Jaselská 197/14, Brno proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj sídlem Moravské nám. 1/1, Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: Fair Share s.r.o., IČO: 17324343 sídlem Na Zatlance 3283/10, Smíchov, Praha 5 zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Kroupou sídlem Dominikánské nám. 656/2, Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením žalovaného spočívajícím v provedení zápisu poznámky spornosti, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobci se návrhem doručeným žalovanému dne 30. 6. 2025 domáhali provedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 263/2024 Sb. (dále jen „katastrální zákon“), a to ke spoluvlastnickému podílu ve výši ½ na nemovitých věcech evidovaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. X pro katastrální území D. L. Jde konkrétně o dva pozemky zahrnující dvougenerační rodinný dům se dvěma byty a zahradou. 2. Žalovaný neprovedl požadovaný zápis, o čemž žalobce vyrozuměl sdělením ze dne 1. 8. 2025. 3. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 30. 9. 2025 se proto žalobci domáhají, aby soud určil, že postup žalovaného byl nezákonný, a uložil žalovanému provést zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí. Skutkové okolnosti 4. Žalobci nejprve popsali v žalobě skutkové okolnosti tohoto případu. Žalobci a) a b) darovali smlouvou ze dne 18. 11. 2015 svému synovi J. L., ml. (dále jen „obdarovaný“) spoluvlastnický podíl ve výši ¼ na výše uvedených nemovitých věcech. 5. Po rozvodu svého manželství v roce 2016 vypořádali žalobci a) a b) společné jmění k nemovitým věcem tak, že spoluvlastnický podíl ve výši ½ připadl do vlastnictví žalobkyně a). 6. Zbývající spoluvlastnický podíl ve výši ¼ byl původně ve vlastnictví žalobkyně c), která je dcerou žalobců a) a b). Ta jej ale darovací smlouvou ze dne 7. 10. 2020 převedla na obdarovaného. Obdarovaný se tak ke dni 15. 10. 2020 stal vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ½ na shora uvedených nemovitých věcech. 7. Notářským zápisem ze dne 5. 1. 2022 obdarovaný rozšířil se svojí manželkou rozsah společného jmění o spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech. 8. V mezidobí došlo mezi žalobci a obdarovaným k vzájemným neshodám. Dne 11. 6. 2025 odvolali žalobci ad a) a ad b) dar z důvodu nevděku a vyzvali obdarovaného k jeho vrácení. Rovněž žalobkyně ad c) dne 11. 6. 2025 odvolala pro nevděk svůj dar a vyzvala obdarovaného k vrácení daru. K odvolání daru všemi dárci došlo nejprve ústně, následně dne 13. 6. 2025 emailem a doporučeným dopisem. 9. Obdarovaný na odvolání daru nereagoval. Dne 16. 6. 2025 však spolu se svou manželkou podali návrh na vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům na obou nemovitých věcech ve prospěch osoby zúčastněné na řízení, což je společnost obchodující se spoluvlastnickými podíly na nemovitostech. 10. Když to žalobci zjistili, podali proti obdarovanému dne 30. 6. 2025 společnou žalobu o vrácení daru, resp. o určení, že jsou vlastníky spoluvlastnických podílů k oběma nemovitým věcem in eventum o nahrazení hodnoty daru. 11. Současně dne 30. 6. 2025 podali společnou žádost o zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí z důvodu nesouladu zapsaného a skutečného stavu. Žalovaný žádosti nevyhověl. Jako důvod nezapsání poznámky uvedl, že určovací žaloba nesměřuje proti aktuálně zapsanému vlastníkovi. I když byl zápis poznámky navržen v průběhu vkladového řízení, nesměřuje žaloba proti vkladové listině předložené v tomto vkladovém řízení. Navrhovaný zápis tedy nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí. Žaloba 12. Žalobci mají za to, že neprovedení zápisu poznámky představuje nezákonný zásah. Namítají, že § 17 odst. 4 katastrálního zákona, na který se žalovaný odvolal, je zařazen mezi ustanovení, která upravují vklad práva, nikoliv poznámku. Katastrální úřad uvádí, že rozsudek soudu by nebyl závazný pro aktuálně zapsaného vlastníka. Jde však o zápis poznámky spornosti. Žalobci nemají jinou možnost, jak zápisu poznámky dosáhnout. Pokud katastrální úřad požaduje, aby byla podaná žaloba proti nově zapsanému vlastníkovi, jde o přepjatý formalismus, jelikož žaloba byla již podaná proti osobě, které svědčil zápis v době podání žaloby. Vyjádření žalovaného a stanovisko osoby zúčastněné na řízení 13. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť má za to, že postupoval v souladu se zákonem. Podle § 26 katastrálního zákona se pro zápis poznámky použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem, tedy i § 21 odst. 1 katastrálního zákona, který ukládá zjistit, zda listina navazuje na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí. Pro poznámku spornosti je tento požadavek vyjádřen v § 28 odst. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 357/2013 Sb. (dále jen „katastrální vyhláška“). Návaznost na dosavadní zápisy je přitom třeba posuzovat s ohledem na zásadu priority a pořadí zápisů podle § 9 odst. 2 a § 10 katastrálního zákona. V posuzovaném případě byl návrh na vklad vlastnického práva osoby zúčastněné na řízení doručen dříve, než žádost o zápis poznámky spornosti. Osoba zúčastněná na řízení se tak stala vlastníkem již k okamžiku, kdy návrh na zápis poznámky spornosti ještě nebyl doručen. Poznámka spornosti by proto nemohla mít žádné účinky vůči společnosti jako nově zapsanému vlastníkovi. 14. Požadavek, aby žaloba směřovala proti osobě zapsané v katastru nemovitostí, není formalistický. Zajištění závaznosti soudních rozhodnutí vůči osobám, které byly účastníky řízení se plně promítá i do požadavku na návaznost stavu zápisu u poznámky spornosti. Ten vyplývá i z účelu § 985 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 120/2025 (dále jen „občanský zákoník“), který stanoví, že rozhodnutí vydané o věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. Poznámka spornosti proto může mít právní účinky pouze vůči osobě, která je v době jejího zápisu zapsaná jako vlastník. Pokud by soud vyhověl žalobě na určení vlastnického práva, ale v jeho rozhodnutí by nebyla jako žalovaná označena osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí, katastrální úřad by nemohl vklad vlastnického práva na základě takového rozhodnutí povolit. 15. Navíc žalovaný dodal, že i kdyby žalobci podali žádost o zápis poznámky spornosti před podáním návrhu na vklad vlastnického práva osoby zúčastněné na řízení, poznámku by nebylo možné zapsat. Žaloba byla podaná pouze proti jednomu z manželů, ačkoliv podle stavu zápisu byli zapsanými vlastníky oba manželé ve společném jmění. Rozhodnutí soudu vydané pouze vůči obdarovanému by nebylo závazné vůči jeho manželce. 16. Osoba zúčastněná na řízení se k žalobě nevyjádřila. Splnění procesních podmínek a vymezení soudního přezkumu 17. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými (§ 82 s. ř. s.) a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 18. Pokud jde o vyčerpání jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy (§ 85 s. ř. s), katastrální zákon ani obecné právní předpisy o správním řízení neupravují prostředky, které by žalobce mohl využít ke své ochraně nebo nápravě tvrzeného nezákonného zásahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2010, čj. 4 Aps 2/2010-44, č. 2339/2011 Sb. NSS). Žaloba je proto přípustná. 19. Ve věci samé rozhodl soud bez jednání. Žalobci i žalovaný s tímto postupem vyslovili výslovný souhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Dokazování soud neprováděl, neboť v rozsahu potřebném pro posouzení věci vycházel z předloženého správního spisu. O jeho obsahu, stejně jako o základních skutkových okolnostech projednávané věci není mezi účastníky sporu. Sporné je pouze právní posouzení věci. 20. Podle § 87 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Posouzení žaloby 21. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2012, čj. 4 Aps 4/2011-68, č. 2600/2012 Sb. NSS, se „soudní ochrany proti provedení či neprovedení poznámky do katastru nemovitostí […] lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s.“ Byť tento závěr vyslovil Nejvyšší správní soud při výkladu zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv