32 A 31/2024 – Krajský soud v Brně

32 A 31/2024- 76 - text pokračování 10 32 A 31/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: M. R., státní příslušnost X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Vratislavem Tauberem sídlem Lidická 960/81, 602 00 Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 9. 2024, č. j. MV-112810-4/SO-2024, takto: I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 27. 9. 2024, č. j. MV-112810-4/SO-2024, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 816 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Vratislava Taubera, advokáta se sídlem Lidická 960/81, 602 00 Brno. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se včasně podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též „prvostupňový správní orgán“) ze dne 24. 6. 2024, č. j. OAM-75211-37/ZM-2023 (dále též „prvostupňové správní rozhodnutí“). Tím byla zamítnuta žádost žalobce ze dne 23. 10. 2023 o prodloužení doby platnosti jeho zaměstnanecké karty a bylo rozhodnuto, že doba platnosti zaměstnanecké karty se dle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46 odst. 6 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC“) neprodlužuje, neboť žalobce vykonával nelegální práci. 2. Žalovaná v napadeném rozhodnutí shrnula, že žalobce měl doposud na území České republiky uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na základě zaměstnanecké karty s platností od 18. 11. 2021 do 17. 11. 2023; následně požádal o její prodloužení. Prvostupňový správní orgán však od inspektorátu práce obdržel protokol o kontrole, z něj zjistil, že žalobci byl nejméně dne 7. 12. 2021 jeho zaměstnavatelem umožněn výkon závislé práce spočívající v doplňování zboží na pracovišti jiné společnosti. Žalobce tedy vykonával závislou práci v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou, konkrétně na jiném než povoleném místě. Žalovaná měla za dostatečně prokázané, že se žalobce dopustil výkonu nelegální práce. Ustanovení § 46 odst. 6 písm. e) ZPC přitom v případě zjištění výkonu nelegální práce cizincem nepřipouští žádné výjimky, za kterých by k zamítnutí žádosti o vydání (prodloužení) zaměstnanecké karty nedošlo. Prvostupňový správní orgán proto neměl žádný prostor ke správnímu uvážení, resp. k poměřování závažnosti výkonu nelegální práce na straně jedné a zájmu na ochraně trhu České republiky na straně druhé. Skutečnost, že se žalobce nelegální práce dopustil, byla bez jakýchkoli pochybností prokázána. Tvrzení žalobce, že se v areálu jiné společnosti nacházel pouze kvůli realizaci jednorázové pracovní cesty, nemohlo obstát. Pokud chtěl žalobce v inkriminovaný den pracovat pro odlišného zaměstnavatele, měl tuto změnu zavčas oznámit prvostupňovému správnímu orgánu, což ovšem neučinil. Skutečnost, že následně byla žalobci povolena změna zaměstnavatele k třetímu subjektu, nemůže zakrýt to, že žalobce vykonával nelegální práci. Žalovaná proto dospěla k závěru, že prvostupňový správní orgán nijak nepochybil, když žádost žalobce z důvodu výkonu nelegální práce zamítnul. II. Podání účastníků II.1 Žaloba 3. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce žalobou, jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Namítá, že § 46 odst. 6 písm. e) ZPC nestanoví, jaké období je třeba posuzovat z hlediska výkonu nelegální práce jakožto překážky pro prodloužení doby trvání platnosti zaměstnanecké karty. Má za to, že za použití teleologického výkladu lze dospět k závěru, že tímto obdobím má být právě to, kdy byl cizinec držitelem předcházejícího povolení. Účelem daného ustanovení je neumožnit další výkon závislé práce tomu zaměstnanci, který v době platnosti zaměstnanecké karty podmínky tohoto povolení porušil. Smyslem dané právní úpravy však nemůže být zájem sankcionovat cizince za případný výkon nelegální práce v období, které vydání zaměstnanecké karty předcházelo. Dřívější výkon nelegální práce mohl vést k tomu, že by správní orgán cizinci zaměstnaneckou kartu nevydal, případně neprodloužil její platnost. Pokud však zaměstnanecká karta již byla cizinci vydána a tento se v průběhu její platnosti osvědčil (po dobu jejího trvání se nedopustil výkonu nelegální práce ani jiného jednání v rozporu s pracovněprávními předpisy), pak není žádný důvod pro to, aby takovému cizinci bylo prodloužení doby trvání platnosti zaměstnanecké karty do budoucna odepřeno. Opačný závěr by vedl k tomu, že cizinec, který se jednou dopustí výkonu nelegální práce a jemuž byla i přesto zaměstnanecká karta vydána, bude při každém jejím dalším prodloužení vystaven riziku neprodloužení, a to nehledě na to, jak dlouhá doba od výkonu nelegální práce uplynula. 4. Žalobce je proto přesvědčen, že § 46 odst. 6 písm. e) ZPC je třeba vykládat tak, že překážkou v prodloužení doby trvání platnosti zaměstnanecké karty je toliko výkon nelegální práce cizincem v období, v němž mu byla zaměstnanecká karta naposledy prodloužena. V projednávané věci nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by se žalobce dopustil nelegální práce poté, co mu byla naposled prodloužena zaměstnanecká karta. K výkonu nelegální práce mělo z jeho strany dojít dne 7. 12. 2021; tuto skutečnost mohl prvostupňový správní orgán zohlednit v rámci předcházejícího rozhodnutí. Žalobci byla zaměstnanecká karta vydána dne 24. 6. 2022, a to navzdory tomu, že protokol o kontrole inspektorátu práce byl vyhotoven již dne 27. 4. 2022. Žalobce dále namítá, že žalovaná nijak nezohlednila konkrétní individuální okolnosti případu. Jeho nelegální práce mohla být prokázána maximálně v rozsahu jednoho dne, přičemž od tohoto okamžiku ke dni vydání prvostupňového správního rozhodnutí uplynulo již více než dva a půl roku. 5. Dále žalobce poukazuje na to, že žalovaná porušila jeho legitimní očekávání, resp. zásadu rozhodovat ve stejných případech stejně. Již dříve se totiž ve svých rozhodnutích přiklonila k výkladu, že § 46 odst. 6 písm. e) ZPC nelze vykládat tím způsobem, že cizinec bude v žádosti o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty automaticky sankcionován za výkon nelegální práce kdykoli v minulosti, tedy před posledním povoleným pobytem. V nyní napadeném rozhodnutí se však žalovaná od tohoto výkladu odchýlila, když žalobci přičetla k tíži nelegální práci, které se měl dopustit ještě před tím, než mu byla zaměstnanecká karta prodloužena. II.2 Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve svém vyjádření uvádí, že naposled byla žalobci prodloužena doba platnosti jeho zaměstnanecké karty rozhodnutím ze dne 23. 5. 2022 s platností od 18. 11. 2021 do 17. 11. 2023; průkaz k povolení pobytu byl žalobci vydán dne 24. 6. 2022. Protokol inspektorátu práce o kontrole byl prvostupňovému správnímu orgánu zaslán dne 4. 7. 2022, rozhodnutí o přestupku žalobcova zaměstnavatele až dne 14. 8. 2023. O tom, že se žalobce dopustil výkonu nelegální práce, se tedy správní orgán dozvěděl až po vydání průkazu k pobytu. Touto skutečností se tudíž nemohl zabývat v předcházejícím řízení; zhodnotil ji až v nynějším řízení o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty. 7. Žalobce se nemůže automaticky dovolávat jiných rozhodnutí žalované, neboť každá podaná žádost je posuzována zcela individuálně. V poukazovaných případech byl výkon nelegální práce cizinců prvostupňovému správnímu orgánu znám již v probíhajících řízení o jejich zaměstnaneckých kartách; přesto jim byly průkazy k pobytu vydány a následné žádosti o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty byly zamítnuty z důvodu výkonu nelegální práce. Tak tomu ale ve věci žalobce nebylo. II.3 Replika žalobce 8. Žalobce i přes argumentaci žalované trvá na svém názoru, že prvostupňový správní orgán byl z hlediska výkonu nelegální práce oprávněn posuzovat pouze poslední období, na které mu byla zaměstnanecká karta prodloužena. Pokud se v něm nelegální práce nedopustil, nelze mu přičítat k tíži prohřešky z minulosti. Prvostupňový správní orgán nemůže svůj postup ospravedlňovat tím, že mu byl protokol o kontrole zaslán až poté, co již rozhodl o prodloužení zaměstnanecké karty. Odpovědnost za objasnění skutkového stavu stíhala jej, nikoliv inspektorát práce. Prvostupňový správní orgán mohl ze své iniciativy učinit dotaz na kontrolní orgány zaměstnanosti a o předcházejícím prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty rozhodnout až poté, co se mu dostane odpovědi. Jinak by v extrémním případě mohlo dojít k tomu, že se správní orgán dozví o tom, že se cizinec dopustil výkonu nelegální práce, až s odstupem několika let poté, co mu bude zaměstnanecká karta opakovaně prodloužena. Je nepřijatelné, aby byl cizinec, který se jednou dopustil výkonu ne