7 As 290/2015 — Nejvyšší správní soud

62 A 89/2025- 25 - text  4 62 A 89/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobců: 1) Ing. Mgr. et Mgr. J. N. bytem X 2) M. M. bytem X oba zastoupeni Mgr. Tomášem Miketou, advokátem sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno o žalobě na ochranu proti nečinnosti, jíž se žalobci domáhají výmazu poznámky zapsané v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. Z-5693/2025-702 pro jednotku č. 1253/13, zapsanou na LV č. X nacházející se v budově č.p. 1253 zapsané na LV č. X stojící na pozemku parc.č. X – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na LV č. XA, spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 12333/128643, a pro jednotku č. 1253/101, zapsanou na LV č. X nacházející se v budově č.p. X zapsané na LV č. XA stojící na pozemku parc.č. X – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na LV č. XA, spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 4389/128643, vše v k. ú. X, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podanou 19. 12. 2025 (ve 13:22:08 hod.) označenou jako „žaloba na ochranu proti nečinnosti“ domáhají výmazu poznámky zapsané v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. Z-5693/2025-702 k nemovitostem specifikovaným v záhlaví tohoto usnesení. Tvrdí, že zapsaná poznámka již nemá oporu v žádném podkladu a brání zápisu vkladu zástavního práva k předmětným nemovitostem v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. V-7329/2025-702-20, které bylo zahájeno na návrh žalobců ze dne 11. 4. 2025. 2. Usnesením ze dne 8. 1. 2026, č. j. 62 A 89/2025-22, soud žalobce podle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení upravili žalobu tak, aby petit žaloby a vylíčení rozhodujících skutečností odpovídalo zvolenému žalobnímu typu ve smyslu § 79, resp. § 82 a násl. s. ř. s. Soud žalobcům vysvětlil, že nečinnostní žalobou se lze domáhat toliko vydání rozhodnutí, nikoliv vydání rozhodnutí o určitém obsahu (provedení výmazu poznámky), a že podle judikatury Nejvyššího správního soudu se proti provedení či neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), lze bránit zásahovou žalobou, nikoliv žalobou nečinnostní (rozsudek ze dne 21. 1. 2016, č. j. 7 As 290/2015-19, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014-53, a ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98). V intencích § 36 odst. 1 s. ř. s. soud žalobce poučil, že brojí-li proti nečinnosti žalovaného ve vkladovém řízení vedeném pod sp. zn. V-7329/2025-702-20, lze se ochrany proti nečinnosti žalovaného domáhat žalobou podle § 79 s. ř. s.; tomu je však nutné přizpůsobit vylíčení rozhodujících skutečností a petit [§ 80 odst. 3 písm. b) a d) s. ř. s., § 81 odst. 2 s. ř. s.]. Skutečnosti, jež podle žalobců svědčí o nečinnosti žalovaného, a navrhovaný petit by v takovém případě musely být spojeny s řízením o návrhu na vklad zástavního práva, nikoliv se záznamem (výmazem) poznámky v řízení vedeném pod sp. zn. Z-5693/2025-702. Pokud však žalobci podanou žalobou napadají nečinnost žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. Z-5693/2025-702 a mají za to, že zapsaná poznámka nemá oporu v žádném podkladu (jak by se podávalo z vylíčení rozhodujících skutečností obsažených v žalobě), je nutné domáhat se ochrany žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením podle § 82 a násl. s. ř. s., čemuž je nutno přizpůsobit požadovaný petit tak, aby odpovídal § 85 s. ř. s. (např. aby soud žalovanému zakázal pokračovat v neoprávněném vedení poznámky spornosti). Dále je poučil, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud žalobu odmítne. 3. Před meritorním posouzením žaloby se soud zabýval naplněním podmínek řízení. 4. Žaloba na ochranu proti nečinnosti je upravena v § 79 a násl. s. ř. s. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Z § 80 odst. 3 s. ř. s. plyne, že žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat a) označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá, b) vylíčení rozhodujících skutečností, c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, d) návrh výroku rozsudku. Podle § 81 odst. 2 s. ř. s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. 5. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. 6. Vzhledem k tomu, že soud odlišně vyhodnotil povahu nečinnosti správního orgánu, která měla být soudem přezkoumána, usnesením č. j. 62 A 89/2025-22 vyzval žalobce podle § 37 odst. 5 s. ř. s. k úpravě žaloby tak, aby petit žaloby a vylíčení rozhodujících skutečností odpovídalo zvolenému žalobnímu typu ve smyslu § 79, resp. § 82 a násl. s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 437/2017-43). Usnesení bylo zástupci žalobců doručeno 9. 1. 2026. Lhůta pro doplnění (úpravu) žaloby uplynula 9. 2. 2026. Žalobci ve stanovené lhůtě (ani poté) na výzvu k odstranění vad žaloby nijak nereagovali. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba – tak, jak byla podána – není věcně projednatelná. 7. Žaloba je označena jako žaloba nečinnostní a žalobci se jejím prostřednictvím domáhají provedení výmazu poznámky spornosti. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu se však nečinnostní žalobou lze domáhat pouze vydání rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., tj. rozhodnutí, jímž se zakládají, mění ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti, popř. vydání osvědčení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2004, č. j. 1 Ans 1/2003-50). Provedení či neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 odst. 1 katastrálního zákona je faktickým úkonem, proti němuž se lze bránit zásahovou žalobou, nikoliv žalobou nečinnostní (rozsudek ze dne 21. 1. 2016, č. j. 7 As 290/2015-19, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014-53, a ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98). Vzhledem k tomu, že žalobci se podanou žalobou domáhají provedení úkonu žalovaného, který není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., nejsou dány podmínky řízení o nečinnostní žalobě, a proto je nutné žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Přestože byli žalobci o této skutečnosti poučeni, svoji žalobu neupravili. 8. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 37 odst. 5 s. ř. s. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 11. února 2026 David Raus v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrz