1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

67 A 3/2026- 61 - text  12 67 A 3/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci navrhovatele: M. P. bytem X zastoupen Mgr. Ing. Martinem Matějkou, advokátem sídlem Jana Babáka 2733/11, Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno zastoupeno Mgr. Ing. Jánem Bahýľem, advokátem sídlem Hoppova 880/18, Brno za účasti: Teplárny Brno, a.s. sídlem Okružní 828/25, Brno zastoupen Mgr. Ing. Jánem Bahýľem, advokátem sídlem Hoppova 880/18, Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, vydaný usnesením zastupitelstva města Brna dne 10. 12. 2024, v rozsahu vymezení plochy Zeleně krajinné – ZK týkající se pozemků p. č. X, XA, XB, XC a XD v katastrálním území X, obec X takto: I. Řízení se v části návrhu směřující proti vymezení plochy Zeleně krajinné – ZK na pozemku p. č. X v katastrálním území X, obec X, zastavuje. II. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 – se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v textové a grafické části v rozsahu vymezení plochy Zeleně krajinné – ZK ve vztahu k pozemkům p. č. XA, XB, XC a XD v katastrálním území X, obec X. III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení 17 710 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ing. Martina Matějky, advokáta. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatel je vlastníkem pozemků parc. č. X, XA, XB, XC a XD v k. ú. X. Na některých z nich se nachází objekty pro individuální rekreaci. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválený Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 („ÚPMB“) pozemky parc. č. XA, XB, XC a XD zařadil do návrhové plochy Zeleně krajinné – ZK. Současně na pozemcích parc. č. X a XC vymezil veřejně prospěšnou stavbu VT.040, TE-112 horkovodu propoj Bystrc Komín („horkovod“). II. Návrh 2. K vymezení plochy ZK navrhovatel uvedl, že jeho pozemky byly dle „starého“ Územního plánu města Brna z roku 1994 (dále jen „původní územní plán“) zařazeny do plochy s objekty pro individuální rekreaci. Zařazení těchto pozemků do plochy ZK zásadně zasahuje do jeho vlastnického práva. Tato změna není nijak odůvodněna a není uvedena ani v seznamu ploch změn v krajině. ÚPMB je proto dle navrhovatele v této části v rozporu s § 174 odst. 1 ve spojení s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). 3. Navrhovatel podal v této souvislosti v průběhu pořizování ÚPMB námitku, kterou však odpůrce nesprávně vyhodnotil jako připomínku, čímž porušil § 52 odst. 2 a § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Ani odpůrcem provedené vyhodnocení připomínky však neobstojí. Jeho tvrzení, že plochu pro rekreační využití nelze v předmětném území samostatně vymezit pro její malý rozsah, je nesprávné. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), i ÚPMB počítají s vymezováním ploch s rozdílným způsobem využití o ploše 0,2 ha a více. Plocha s objekty pro individuální rekreaci vymezená v původním územním plánu přitom měla cca 0,35 ha, tedy víc než potřebných 0,2 ha. 4. Změna funkčního využití je dále dle navrhovatele v rozporu s realitou, neboť se zde krajinná zeleň nenachází – jedná se o sídelní zeleň typickou pro zahrádky. I kdyby v dané ploše jakákoliv lidská činnost ustala, trvalo by desítky let, než by vznikla krajinná zeleň. Plochy krajinné zeleně lze navíc vymezit v nezastavěném území, a nikoli v území zastavěném, což je případ pozemků navrhovatele. 5. Navrhovatel konečně tvrdí, že odpůrcem provedený zásah do jeho vlastnického práva není přiměřený. Navrhovatel se přitom nedomáhá vymezení území pro rekreační využití, jak zavádějícím způsobem uvádí odpůrce ve vyhodnocení připomínky. Navrhovatel pouze požaduje zachování dosavadního stavu. Pozemky navrhovatele byly dlouhodobě a v souladu s původním územním plánem užívány k rekreaci. Vydáním ÚPMB tak bylo porušeno legitimní očekávání navrhovatele. ÚPMB v plochách ZK zakazuje umisťování budov – na předmětné ploše se však již nacházejí budovy pro rekreaci. Jakákoliv dosavadní činnost navrhovatele na pozemcích nebo umisťování staveb je provedenou změnou znemožněna. Zásah odpůrce zmařil veškeré dosavadní investice navrhovatele do pozemků a téměř se blíží vyvlastnění, aniž by pro takový postup existoval reálný veřejný zájem. Odůvodnění odpůrce obsažené ve vyhodnocení připomínky je v tomto ohledu neurčité a nebere v potaz současný charakter lokality. Odpůrce rezignoval na test proporcionality – dle navrhovatele přitom zařazení jeho pozemků do plochy ZK neobstojí ani v jednom kroku testu. 6. V další části návrhu navrhovatel brojí proti umístění horkovodu. Není žádného důvodu, aby horkovod vedl přes pozemky navrhovatele, neboť ty budou dále nevyužitelné pro soukromé účely. V případě umístění horkovodu by některé stavby navrhovatele musely být odstraněny. Řešení obsažené v ÚPMB nemůže projít testem proporcionality, neboť je k dispozici řešení jiné, které méně zasahuje do individuálních práv vlastníků nemovitostí. Trasu lze posunout o pouhé metry tak, aby neprocházela zastavěným územím využívaným jako zahrady se stavbami pro účely rekreace a vedla po lesních pozemcích či polích, kde ostatně vede její zbývající část. Není přitom pravda, že by horkovod byl ve stejné trase obsažen už v původním územním plánu. Porovnáním výkresů je zřejmé, že se trasa změnila a v blízkosti pozemků navrhovatele došlo k odbočce severním směrem. Tím byl horkovod zaveden na pozemky navrhovatele. Odpůrce se s námitkami navrhovatele v tomto směru nevypořádal a jeho tvrzení, že trasa byla takto převzata z původního územního plánu, je mylné. Navrhovatel nesouhlasí ani s tím, že případnou úpravu trasy je možné řešit v navazujícím řízení, neboť příslušné orgány budou muset respektovat trasu vymezenou v ÚPMB. 7. Z uvedených důvodů navrhovatel navrhl, aby soud zrušil ÚPMB v napadeném rozsahu. III. Vyjádření odpůrce a osoby zúčastněné na řízení 8. Odpůrce ve vyjádření k návrhu k vymezení plochy ZK uvedl, že při tvorbě ÚPMB byla metodicky stanovena minimální velikost plochy s rozdílným způsobem využití na 0,5 ha (5 000 m2) a ve výjimečných případech definovaných v textové části odůvodnění ÚPMB na 0,2 ha (2 000 m2) v souladu s § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Takto zvolená velikost vychází z principu koncepce a měřítka výkresů, kde kresba nemůže zachycovat nepřiměřený detail. Požadovanou plochu pro rekreační využití proto nelze v daném území vymezit, neboť by se jednalo o plochu o velikosti necelých 3 500 m2. 9. Dotčená plocha je v ÚPMB vyznačena podle jejího skutečného využití jako zastavěné území a plocha změny Z.244 jako součást přírodního zázemí v krajině a pohledově významného území, a proto se nepočítá s jejím dalším stavebním rozvojem. ÚPMB nepopírá dosavadní vývoj v území a dále pracuje s institutem tzv. integrovaných jevů blíže vymezeném kap. 6.2, který je zárukou právní kontinuity a ochrany stávajících povolených staveb. 10. Odpůrce dále akcentoval, že vlastníkovi nevzniká subjektivní právo na to, aby jeho pozemek byl zařazen do určité funkční plochy (např. rekreace). Naopak odpůrce má možnost výrazně se odchýlit od prováděcích vyhlášek stavebního zákona např. stanovením minimální rozlohy plochy nebo institutem integrovaného jevu. Velikost plochy však navíc v projednávané věci nebyla jediným kritériem – plocha ZK byla vymezena v návaznosti na charakter území, ochranu a rozvoj jeho hodnot a s ohledem na vymezení tzv. pohledově významných území, která jsou mimořádně hodnotná vzhledem k celkovému obrazu města a krajinnému rázu městské krajiny. K tomu odpůrce odkázal na výkres 2.2 Koncepce uspořádání krajiny a na kap. 5.2 výroku a odpovídající součást odůvodnění ÚPMB. 11. K trase horkovodu odpůrce uvedl, že je pouze převzata z původního územního plánu. Hlavním důvodem pro vedení horkovodu přes pozemky navrhovatele je již realizovaná stavba tunelu pro umístění potrubí horkovodu pod kopcem Chochola, který vyúsťuje v těsné blízkosti předmětných pozemků. Realizace tohoto tunelu proběhla již v 90. letech minulého století. Úprava trasy horkovodu po jeho vyvedení z tunelu je s ohledem na velkou dimenzi potrubí včetně izolací značně omezena, a proto nebyla měněna. Teprve až u vzdálenějších pozemků dochází k posunu navrhované trasy horkovodu oproti trase v původním územním plánu. Důvodem je minimalizace plošného střetu horkovodu s vymezeným lokálním biocentrem ÚSES LBC-1471/C5. Pro trasy zásobování teplem navíc platí, že je závazné jejich směrové vedení. Další upřesnění trasy, polohy objektů, určení místa napojení, způsobu technického provedení a vedení přípojných tras bude provedeno při zpracování podrobnější územně