— Nejvyšší správní soud

29 Ad 21/2015- 20 - text 3 pokračování 29Ad 21/2015 Číslo jednací: 29Ad 21/2015 - 20 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce P. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o invalidní důchod, k žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 16. 2. 2015, čj. 710 902 3229/315-ISI, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalovaná rozhodla dne 16. 2. 2015 o námitkách žalobce, podaných proti rozhodnutí ze dne 19. 12. 2014, kterým byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tak, že námitky žalobce zamítla. Své rozhodnutí odůvodnila tak, že rozhodnutí orgánu I. stupně obsahovalo správné poučení o podání námitek, žalobci bylo doručeno dne 7. 1. 2015, třicetidenní lhůta pro podání námitek tak počala běžet 8. 1. 2015 a skončila dnem 6. 2. 2015. Dále žalovaná odkázala na § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který upravuje lhůtu pro provedení určitého úkonu tak, že tato je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Dále žalovaná poukázala na ust. § 123c odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, z něhož plyne, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Dále pak uvedla, že žalobce tak mohl dne 6. 2. 2015 nejpozději podat poštovní zásilku obsahující námitky účastníka řízení k poštovní přepravě nebo je osobně doručit do podatelny ČSSZ nebo kterékoli okresní správy sociálního zabezpečení, účastník řízení je však podal k poštovní přepravě až dne 9. 2. 2015. Žalovaná dále vycházela z § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., upravujícího, že na řízení o námitkách se vztahuje správní řád, není-li v ustanovení stanoveno jinak, a dále pak z § 92 odst. 1 správního řádu, dle něhož opožděné námitky správní orgán zamítne. Žalobce byl závěrem napadeného rozhodnutí o námitkách poučen, že ve věci může kdykoliv podat novou žádost o invalidní důchod. Žalobce podal žalobu proti uvedenému rozhodnutí k Okresnímu soudu v Hradci Králové, který posléze svým rozhodnutím ze dne 17. 7. 2015 řízení zastavil a s poukazem na § 104b odst. 1 o.s.ř. uvedl, že se jedná o věc, náležející do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, když v daném případě je takovým soudem Krajský soud v Hradci Králové. Uvedené usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, učiněné pod sp. zn. 0Nc 6303/2015, nabylo právní moci dnem 8. 8. 2015. Žaloba byla krajskému soudu doručena dne 6. 8. 2015, tedy byla včasná, přestože oddělení Ad byla předána dne 15. 10. 2015. Žalobce uváděl, že s ohledem na jeho pobyt ve věznici nechť si soud opatří podklady u Okresního soudu v Hradci Králové, kam z důvodu neznalosti zákona podal původní návrh. Okresní soud v Hradci Králové postoupil svůj spis čj. 0Nc 6303/2015 krajskému soudu, který zjistil, že žalobce brojí proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 16. 2. 2015, doplnění žaloby žádal o ustanovení advokáta. Žalovaná pak soudu podala dne 12. 1. 2016 písemné vyjádření, v němž prakticky uvedla všechny skutečnosti, které obsahuje její rozhodnutí o námitkách, jak uvedeno shora, tedy, že žalobce podal námitky opožděně. Soud po přezkoumání výše uvedených skutečností, které ověřil z dávkového spisu žalované, dospěl k závěru, že její rozhodnutí o námitkách je správné a v souladu jak se zákonem o důchodovém pojištění, tak i se zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, i jednotlivými ustanoveními správního řádu, jak je výše již citoval. V daném případě je proto krajský soud přesvědčen, že oprávněně rozhodl svým usnesením ze dne 20. 1. 2016 o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce, neboť v souladu s ust. § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, oprávněně na základě uvedených a zjištěných skutečností posoudil, že návrh žalobce nemůže být úspěšný. Jeho námitky proti rozhodnutí žalované, kterým byla jeho žádost o invalidní důchod zamítnuta, byly podány opožděně, žalované tak nezbylo, než je zamítnout, v souladu s výše cit. ustanoveními správního řádu a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Krajský soud pak nemohl ve věci postupovat jinak, než žalobu jako nedůvodnou, v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnout. Učinil tak v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšný správní orgán náhradu nákladů řízení neúčtoval. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Hradci Králové dne 29. února 2016 JUDr. Jana Kábrtová, v. r. samosoudkyně