31 Ad 6/2019

Žalobou napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu Hradec Králové, ze dne 2. 10. 2018, čj. SZPI/AK640-52/2018. Rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta podle § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (dále jen zákon o potravinách) ve výši 1.350.000 Kč, úhrada nákladů laboratorního rozboru ve výši 2.500 Kč a nákladů správního řízení ve výši 1.000 Kč, celkem tedy částka 1.353.500 Kč. Pokuta byla uložena za použití zásady absorpční, jako trest úhrnný, a to za delikty zjištěné při kontrole nejpřísněji postižitelné.

Soud nepovažuje za účelné přepisovat detailně obsah rozhodnutí, když je oběma účastníkům dobře znám. Ve stručnosti proto shrnuje, že bylo kontrolami v provozovnách žalobce zjištěno celkem 32 správních deliktů spočívajících v tom, že žalobce: - uvedl na trh celkem 15 kusů potravin s prošlými daty použitelnosti (jednalo se o kysané zelí červené ve slaném nálevu á 500 g, DP 23. 1. 2018, 7 ks, Ála losos pomazánku á 100 g, DP 21.01, 1 ks, Raclette Le Pais Fromager – polotvrdý sýr zabalený na provozovně, DP 23. 1. 2018, 5 ks a králičí plec – králičí maso čerstvé, chlazené, DP 23. 1. 2018, 2 ks), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., - uvedl na trh celkem 34,43 kg dávek ovoce a zeleniny (ve složení 4,89 kg Mandarinek balených á 1 kg – 5 balení, 9,04 kg Mandarinek balených á 1 kg – 9 balení, a 20,5 kg Rajčat keříkových červených volných), které byly v rozporu s obchodními normami (v případě mandarinek s přílohou I částí B částí 2 bodem II.A. nařízení Komise (EU) č. 543/2011 – dávky nevyhověly minimálním požadavkům na jakost, když šarže L-0303 obsahovala 14,3% hmotnosti plodů napadených hnilobou a šarže L-0304 obsahovala 5,2% hmotnosti plodů napadených hnilobou a v případě rajčat s přílohou I částí B částí 10 bodem II.A. nařízení Komise (EU) č. 543/2011 – dávka nevyhověla minimálním požadavkům na jakost, když obsahovala 23,4% hmotnosti plodů napadených hnilobou), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., - nedodržel hygienické požadavky, neboť dne 2. května 2018 byl v jedné provozovně roh s přiléhající stěnou v blízkosti vrat vedoucích na rampu, kterými se naskladňují nebalené pekařské výrobky, značně poškozený, přičemž docházelo k uvolňování omítky do prostoru (porušena kap. I odst. 1 přílohy II nařízení č. 852/2004), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., - neprodleně neodstranil celkem 12 kusů potravin /v rozhodnutí vyjmenovaných/ poškozených resp. deformovaných resp. zjevně mikrobiologicky narušených (např. s otevřenou papírovou krabicí obalu, částečně odtrženým víčkem, s protrženým víčkem, s promáčknutou konzervou a s promáčknutým C/PAP obalem), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb., - při uvádění na trh nebyly odděleny a označeny celkem 2 kusy potravin po datu minimální trvanlivosti, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., - uvedl na trh 1 kus potraviny (jednalo se o Kostelecké uzeniny, Kosteleckou kuřecí paštiku á 100 g), která byla nevhodná k lidské spotřebě z důvodu kažení a kontaminace plísní, přičemž povrch potraviny byl protržen, na povrchu potraviny byly okem viditelné kolonie plísní zelené a bílé barvy a potravina zapáchala po kažení a rozkladu, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., - neuchovával v otevřeném chladícím samoobslužném pultu celkem 4 kusy potravin při teplotě deklarované výrobcem, přičemž hovězí nudličky á 0,300 kg, 2 ks - deklarace výrobce: od 0 do +4°C byly uchovávány při teplotě prostředí 5,4°C, vepřová pečeně bez kosti á 0,739 kg, 1 ks - deklarace výrobce: od 0 do +4°C byl uchováván při teplotě prostředí 5,4°C a vepřová krkovice bez kosti plátky á 0,406 kg, 1 ks - deklarace výrobce: od 0 do +4°C byl uchováván při teplotě prostředí 5,2°C, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., - uvedl na trh celkem 28,9 kg dávky zeleniny (jednalo se o Celer bulvový), který byl v rozporu s obchodními normami (s přílohou I částí A bodem 1 nařízení Komise č. 543/2011 – dávka nevyhověla minimálním požadavkům na jakost, když obsahovala 10,2% hmotnosti bulev napadených hnilobou nebo plísní), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., - neprodleně nevyřadil z dalšího uvádění na trh celkem 12,9 kg brambor pozdních volných, které neodpovídaly požadavkům na jakost (dávka obsahovala 5,6% hmotnosti hlíz napadených měkkou hnilobou – tyto hlízy vykazovaly nepříjemný pach po rozkladu bílkovin, 4,0% hmotnosti hlíz mechanicky poškozených do hloubky více než 5 mm a 3,8% hmotnosti hlíz s tmavými skvrnami pod slupkou zasahujícími hlouběji než 5 mm do dužniny), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb., - nabízel k prodeji brambory konzumní pozdní volné, v jejichž blízkosti nebyl viditelně zpřístupněn snadno čitelný údaj o názvu odrůdy a užití podle varného typu v souladu s § 29 písm. a) a b) vyhlášky č. 157/2003 Sb., čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17b odst. 4 zákona č. 110/1997 Sb., - uvedl na trh celkem 2,75 kg potraviny s prošlým datem použitelnosti (jednalo se o Žampiony zahradní nebalené, DP 6. 2. 2018), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., - porušil povinnost odděleně umístit a označit potraviny po datu minimální trvanlivosti při uvádění na trh, neboť nebylo při uvádění na trh odděleně umístěno a označeno celkem 8 kusů potravin po datu minimální trvanlivosti (šťávy), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., - nedodržel hygienické požadavky, neboť dne 11. května 2018 byla podlaha v jedné provozovně pod paletami s potravinami ve skladu potravin znečištěna zbytky obalů, prachem a drobnými nečistotami, rampa v zázemí provozovny sloužící ke skladování vyřazených potravinářských obalů a také sloužící k lisování použitých obalových materiálů byla znečištěna většími zbytky obalových materiálů, zbytky potravin a trusem ptáků (porušena kap. I odst. 1 přílohy II nařízení č. 852/2004), dále zde nebyly s ohledem na výskyt myšího trusu v přepravní papírové krabici umístěné v prodejním regále a s ohledem na 2 kusy čokoládové cukrovinky Belgian – Belgické čokoládové pralinky á 250 g umístěné v této krabici, z nichž jedno balení bylo poškozeno okusem škůdců a druhé bylo znečištěno trusem a zbytky obalů, zavedeny odpovídající postupy pro regulaci škůdců (porušena kap. IX odst. 4 přílohy II nařízení č. 852/2004) a také zde byla rampa v zázemí provozovny sloužící ke skladování vyřazených potravinářských obalů a také sloužící k lisování použitých obalových materiálů znečištěna trusem ptáků, kteří se zde volně pohybovali (porušena kap. I odst. 2 písm. c) přílohy II nařízení č. 852/2004), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., - neprodleně nevyřadil z dalšího uvádění na trh celkem 2 kusy potraviny znečištěné (jedno balení bylo poškozené okusem od hlodavců a znečištěno trusem a druhé balení bylo znečištěné trusem drobného hlodavce a drobnými kousky papírového kartonu a celofánu), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb., - dne 22. 2. 2018 uvedl na trh celkem 1 kg potraviny s prošlým datem použitelnosti (jednalo se o Salát mrkvový s ananasem, DP 21.02.2018), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., - nikde neuchovával původní obaly ani etikety (ani jejich kopie) obsahující povinné informace potravin (různých druhů lahůdkových salátů a uzenin v rozhodnutí vyjmenovaných) nabízených k prodeji po částech z obslužného úseku, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 110/1997 Sb., - dne 22. února 2018 uvedl na trh celkem 0,456 kg potraviny s prošlým datem použitelnosti (jednalo se o Vajíčkový salát RETRO, lahůdkářský výrobek, DP 21.02.18), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., - nabízel na trhu k prodeji z chladícího zařízení v obslužném úseku Vajíčkový salát RETRO, lahůdkářský výrobek, v celkovém množství 0,456 kg, který měl na originálním obalu od výrobce uveden údaj o datu použitelnosti: „Spotřebujte do: 21.02.2018“, avšak při prodeji spotřebiteli bylo na etiketě z automatické váhy uvedeno: „Spotřebujte do 22.02.2018“, přičemž na informační ceduli určené pro spotřebitele umístěné v horním rohu chladícího zařízení byl uveden údaj: „Zboží, které jste si zakoupili v obslužném úseku skladujte a spotřebujte dle informace uvedené na etiketě“ - dotčený údaj na etiketě z automatické váhy o datu použitelnosti této již prošlé potraviny byl pro spotřebitele zavádějící, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., - nikde neuchovával původní obaly ani etikety (ani jejich kopie) obsahující povinné informace potravin (Camembertová pomazánka, Hermelínový salát) nabízených k prodeji po částech z obslužného úseku, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 110/1997 Sb., - uváděl na trh brambory, které neodpovídaly požadavkům na jakost stanoveným (dávka obsahovala 5% hmotnosti hlíz napadených hnilobou a 17% hmotnosti hlíz s tmavými skvrnami pod slupkou zasahujícími hlouběji než 5 mm do dužniny) a také neprodleně nevyřadil z dalšího uvádění na trh 7,5 kg (5 balení) Brambor konzumních pozdních balených á 1,5 kg, odrůda Rosara, které neodpovídaly požadavkům na jakost (dávka obsahovala 85,73% hmotnosti hlíz s klíčky nad 5 mm), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. r) zákona č. 110/1997 Sb., - uvedl na trh celkem 121,6 kg dávek ovoce a zeleniny, které byly v rozporu s obchodními normami (dávky nevyhověly minimálním požadavkům na jakost, když dávka cibule obsahovala všechny 22,8% hmotnosti cibulí napadených hnilobou nebo plísní a dávka řepy obsahovala 13,2% hmotnosti bulev porostlých plísní, v případě jablek dávka nevyhověla minimálním požadavkům na jakost, když obsahovala 2,75% hmotnosti plodů napadených hnilobou a v případě mandarinek dávka nevyhověla minimálním požadavkům na jakost, když obsahovala 18,5% hmotnosti plodů napadených hnilobou nebo plísní), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., - nedodržel všeobecné hygienické požadavky, když v jedné z provozoven byly prostory pod venkovní rampou znečištěny větším množstvím plastových a papírových obalů, vyřazenými částmi z různých konstrukcí a nahromaděným suchým listím, podlaha na venkovní rampě byla rovněž znečištěna větším množstvím nečistot, plastové pásy na plastové cloně ve dveřích z rampy do potravinářského skladu byly silně znečištěny zašlou nečistotou a některé pásy byly poškozené, přičemž jeden pás chyběl úplně, podlaha a stěna v místě uskladnění balených piv v potravinářském skladu byly znečištěny střepy, zaschlými skvrnami a dalšími nečistotami, ventilátory nad pracovní plochou v přípravně lahůdek byly znečištěné silnou vrstvou prachu a odtokový kanál v přípravně lahůdek měl silný nános nečistot, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., - dne 26. června 2018 uvedl na trh celkem 1,68 kg potravin s prošlými daty použitelnosti (jednalo se o salát Rumcajs, DP 22.06.18, o hmotnosti 0,614 kg a Tzatziky, DP 25.6.2018, o hmotnosti 1,066 kg), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., - dne 26. června 2018 nabízel k prodeji z chladícího zařízení v obslužném úseku lahůdkářské výrobky, které měly na originálním obalu od výrobce uveden údaj o datu použitelnosti: „Spotřebujte do: 22.06.2018“ v případě salátu, resp. „Spotřebujte do: 25.6.2018“ v případě Tzatzik, avšak při prodeji spotřebiteli bylo na etiketě z automatické váhy uvedeno u obou druhů potravin: „Spotřebujte do 26.06.2018“, přičemž dotčený údaj na etiketě z automatické váhy o datu použitelnosti těchto již prošlých potravin byl pro spotřebitele zavádějící, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., - nedodržel všeobecné hygienické požadavky, když byla u chladících a mrazících boxů v zázemí provozovny, v okolí těsnící gumy, nežádoucí černá plíseň a plastové informační štítky s povinnými údaji u nebalených potravin v obslužném úseku byly znečištěné, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., - uváděl na trh celkem 6 kusů a 0,423 kg potravin s prošlými daty použitelnosti (cukrářské výrobky a sýr), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., - neuchoval původní obaly ani etikety (ani jejich kopie) obsahující povinné informace potravin (lahůdkářské výrobky/saláty) nabízených k prodeji po částech z obslužného úseku, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 110/1997 Sb., - neuchoval původní obaly ani etikety (ani jejich kopie) obsahující povinné informace potravin (Pomazánka a la krab s jogurtem, lahůdkářský výrobek v množství 2 kg a Pikantní sýrová pomazánka, lahůdkářský výrobek v množství 0,5 kg) nabízených k prodeji po částech z obslužného úseku, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 110/1997 Sb., - nabízel k prodeji z prodejního regálu samoobslužným způsobem celkem 10 kusů potraviny Multigrain Vícezrnné lupínky s jahodami a čokoládou á 250 g, s DMT: 08/11/18, která byla na obale označena zavádějícím údajem: „Může obsahovat stopy sóji, arašídů a lískových ořechů“, přičemž laboratorním rozborem (viz Protokol o zkoušce a Posudek D901-60247/18/A02 ze dne 5.4.2018) bylo v této potravině zjištěno množství arašídů výrazně vyšší, než jsou stopy (288 mg/kg), tímto nesprávným údajem byla spotřebiteli poskytnuta zavádějící informace o obsahu arašídů a dále dne 31.1.2018 v rámci obchodní sítě uváděl na trh dalších 118 kusů potraviny Multigrain Vícezrnné lupínky s jahodami a čokoládou á 250 g, s DMT: 08/11/18, jejíž označení nepravdivým údajem: „Může obsahovat stopy sóji, arašídů a lískových ořechů“ bylo pro spotřebitele z výše uvedených důvodů zavádějící, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., - neuchoval původní obaly ani etikety (ani jejich kopie) obsahující povinné informace potravin (masné výrobky) nabízených k prodeji po částech z obslužného úseku, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 110/1997 Sb., - uváděl na trh celkem 29 kusů potravin s prošlými daty použitelnosti (převážně mléčné výrobky), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., - při uvádění na trh odděleně neumístil a neoznačil celkem 10 kusů potravin po datu minimální trvanlivosti (jednalo se o Albert Korbáčik přírodní, přírodní sýr á 50 g, DMT: 08.06.2018, 9 ks a Albert Wafle s kakaovou náplní s čokoládou á 175 g, DMT: 01-11-2017, 1 ks), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v ustanovení § 17 odst. 2 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb.

Ve včas podané žalobě je namítána nezákonnost žalovaného rozhodnutí, spatřována v tom, že správní orgán nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Správní orgán prvního stupně neshledal nařízení ústního jednání za nutné ke splnění účelu řízení ani k uplatnění práv žalobce, a proto správní orgán prvního stupně provedl důkazy mimo ústní jednání dle ust. § 51 odst. 2 správního řádu. Z uvedeného je patrné, že správní orgán ponechal veškerou iniciativu ve vyhledávání důkazů svědčících ve prospěch žalobce na žalobci a v případě, že žalobce „nerozporoval“ zjištění popsaná v protokolech o kontrole nebo procesně nenapadl rozhodnutí o uložení opatření, sám žalovaný ničeho v tomto smyslu nekonal. Samotný fakt, že uložená opatření žalobce nenapadl odvoláním nebo proti jednotlivým kontrolním zjištěním nepodal v průběhu řízení o kontrole námitky, je z hlediska tohoto řízení právně irelevantní. Žalovaný je povinen zjistit v souladu se základními zásadami správního řízení skutkový stav natolik, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, a to včetně všech skutečností podstatných pro vyměření sankce. Jedním z bodů uvedených v odvolání žalobce v dané věci přitom bylo tvrzení, že žalobce prostřednictvím důkladného proškolení personálu vynakládá maximální možnou snahu k prevenci přičítaných pochybení a většina z přičítaných pochybení je důsledkem individuálních chyb na straně důsledně proškoleného personálu. Žalobce má za to, že nařízení ústního jednání by žalobci umožnilo zprostit se odpovědnosti v případě mnoha přičítaných přestupků z důvodů předjímaných § 21 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, když by byl žalobci poskytnut prostor svědeckou výpovědí zaměstnanců, jejichž jednání je přičitatelné žalobci, prokázat, že žalobce učinil nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku a vykonával povinnou a potřebnou kontrolu nad svým personálem, jakož i fakt, že žalobce vynakládá veškeré úsilí, aby incidenci přičítaných přestupků zabránil. Žalobci nebyl v daném řízení dán prostor pro prokázání výše tvrzeného se stručným poukazem na objektivní odpovědnost žalobce za přičítané přestupky.

Druhá skupina námitek se týkala sporování postihu žalobce za přestupky na úseku nedodržení hygienických opatření. Žalobce namítal, že zjištění týkající se nedodržení hygienických norem jsou z velké části založena na výlučně subjektivním posouzení inspektora a nejsou dostatečně odůvodněna. Žalobce rovněž namítal, že předmětná zjištění by neměla být sankcionována už pro svou nulovou či zanedbatelnou společenskou nebezpečnost. Žalovaný k této námitce konstatoval, že hygienické nedostatky má za prokázané díky fotodokumentaci. Žalovaný se dostatečně nevypořádal s odvolacími námitkami stran zdůvodnění alespoň minimální míry společenské škodlivosti; pouze formalisticky konstatoval možnost dopadu takového jednání do sféry spotřebitele.

V případě jednání přičítaných žalobci má žalobce zásadní námitky proti následujícím zjištěním, resp. má za to, že předmětná zjištění jsou z hlediska škodlivosti natolik bagatelní, že nenaplňují materiální znaky přestupku: - roh s přiléhající stěnou v blízkosti vrat vedoucích na rampu (kterými se naskladňují nebalené pekařské výrobky), byl značně poškozen, kdy docházelo k uvolňování omítky do prostoru (přestupek 3), - podlaha ve skladu potravin byla pod paletami s potravinami místy znečištěná zbytky obalů, prachem a drobnými nečistotami, rampa v zázemí provozovny sloužící ke skladování vyřazených potravinářských obalů a také sloužící k lisování použitých obalových materiálů byla znečištěna většími zbytky obalových materiálů, zbytky potravin a trusem ptáků (přestupek 13), - prostory pod venkovní rampou byly znečištěny větším množstvím plastových a papírových obalů, vyřazenými částmi z různých konstrukcí a nahromaděným suchým listím, podlaha na venkovní rampě byla rovněž znečištěna větším množstvím nečistot v místech hůře čistitelných, plastové pásy na plastové cloně ve dveřích z rampy do potravinářského skladu byly silně znečištěny zašlou nečistotou a některé pásy byly poškozené, přičemž jeden pás chyběl úplně (přestupek 22), - plastové informační štítky s povinnými údaji u nebalených potravin v obslužném úseku byly znečištěné (přestupek 25).

V daném případě je žalobce postižen za nečistoty, obalový materiál a výskyt ptáků v okolí nakládací rampy. Žalobce podotýká, že rampa je stavebně umístěná zvnějšku budovy a musí umožňovat naložení velkého množství zboží ve velkých objemech a vysoké frekvenci závozů. Zboží (včetně nebaleného) je vždy zaopatřeno tak, aby nemohlo dojít k jeho kontaminaci při převozu, a nepřichází do kontaktu s nakládací rampou. Drolící se omítka z vnější strany budovy (v rohu nakládací rampy) je běžným opotřebením, které nemá žádný dopad do sféry spotřebitele. Pohyb ptáků v oblasti vnějšího prostoru kolem prodejny nebo dočasné umístění obalů pod rampou (např. při vyskladnění zboží z kamionu je obal dočasně odložen do prostoru pod rampu, kdy bude zlikvidován až po odjezdu kamionu) je pak skutečností, která nemůže mít jakýkoliv dopad do sféry spotřebitele, neboť pták ani jeho případné exkrementy nijak nepřicházejí do kontaktu se zbožím a obalové materiály dočasně umístěné v okolí rampy jsou jevem zcela postrádajícím jakoukoliv společenskou škodlivost, a nikoliv v rozporu se zákonem. Žalobce je postihován rovněž za to, že podlaha ve skladu potravin byla pod paletami s potravinami místy znečištěná zbytky obalů, prachem a drobnými nečistotami. Také tato „pochybení“ jsou legitimním průvodním znakem běžného provozu. Jak sám žalovaný uvádí, jde o prostor pod paletami, na nichž je umístěno zboží, které tedy s podlahou nemůže nijak přijít do kontaktu. Žalobci je rovněž přičítáno nezavedení postupů pro regulaci škůdců, když ale postupy pro regulaci škůdců v prodejně žalobce nebyly nijak předmětem dokazování. Žalovaný se toliko spokojil při dokazování se zjištěním, že dne 11. 5. 2018 v provozovně byl na jednom konkrétním místě (v přepravní papírové krabici) zjištěn výskyt myšího trusu a okusu. Žalobce připouští, že předmětné zjištění je alarmující, nicméně samo o sobě nesvědčí o ničem více, než že v daném kartonu byl (v době před či v době po vnesení do prodejny) v blíže neurčeném čase a místě přítomen hlodavec. Karton obsahující stopy po přítomnosti hlodavce mohl být do provozovny vnesen např. při dodavatelském závozu, což je stav jistě nevyhovující, ale v podmínkách takto velkého provozu snadno přehlédnutelný. Samotný výskyt hlodavce však nikterak nesvědčí o tom, že by preventivní opatření ze strany žalobce byla zanedbána nebo byla nedostatečná. Žalovaný tedy měl v rámci zjišťování skutkového stavu vyzvat žalobce k doložení preventivních opatření v úseku ochrany před výskytem škůdců, a nikoliv jej trestat již na základě zjištění, že škůdce se v prodejně vyskytuje. Pokud jde o přestupek 22 (znečištěná rampa dne 29. 5. 2018 v provozovně), tento postrádá důkazní oporu, neboť k daným pochybením nebyla pořízena fotodokumentace. Rovněž znečištění informačních štítků s povinnými údaji u nebalených potravin je jednání zcela bagatelní.

Třetí skupina námitek směřovala k nepřiměřené výši pokuty a nepřihlédnutí k relevantním polehčujícím okolnostem. Žalovaný uvedl, že za nejzávažnější přestupek bylo hodnoceno nabízení potravin s prošlým datem použitelnosti. Nebylo však přihlédnuto k tomu, že ve 13 případech se jednalo o zboží s prošlým datem použitelnosti o jediný den. Při kontrole zahájené v 7:30 považuje žalobce za pravděpodobné, že by některý produkt byl z prodeje nejpozději v průběhu začátku pracovní doby odpovědných zaměstnanců vyřazen. Obdobně v případě přestupku pod bodem 7 nebyla žalovaným nijak hodnocena zanedbatelná odchylka mezi teplotou naměřenou a teplotou požadovanou výrobcem předmětných produktů. Při započtení odchylky měření 1 °C tento rozdíl činil pouhých 0,4 °C v případě produktů hovězí nudličky á 0,300 kg, 2 ks, a vepřové pečeně bez kosti v proměnlivých hmotnostech, 4 ks, a pouhých 0,2 °C v případě produktu vepřová krkovice bez kosti plátky v proměnlivých hmotnostech, 2 ks. Tyto skutečnosti nasvědčují pouze drobným pochybením, nikoliv systémovým chybám na straně žalobce.

Žalovaný se rovněž v několika případech dopustil dvojího přičítání, které je v podmínkách správního trestání nepřípustné. Žalobci je přičítáno (přestupek 17), že dne 22.2.2018 nabízel k prodeji obslužnou formou z chladícího zařízení Vajíčkový salát RETRO, lahůdkářský výrobek, DP 21.02.18 o celkové hmotnosti 0,456 kg s prošlým datem použitelnosti, a zároveň (přestupek 18) na stejném místě a ve stejný den stejný produkt který měl na originálním obalu od výrobce uveden údaj o datu použitelnosti: „Spotřebujte do: 21.02.2018“, avšak při prodeji spotřebiteli bylo na etiketě z automatické váhy uvedeno: „Spotřebujte do 22.02.2018“. Obdobně je žalobci zároveň přičítáno, že 26.6.2018 v prodejně, nabízel k prodeji obslužnou formou z chladícího zařízení potraviny s prošlým datem použitelnosti potraviny: - salát Rumcajs, DP 22.06.18, o hmotnosti 0,614 kg a Tzatziky, DP 25.6.2018, o hmotnosti 1,066 kg (přestupek 23), když hned v následujícím bodě (přestupek 24) je účastník za spáchání totožného skutku viněn rovněž z přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b). Je zřejmé, že obě předmětná pochybení spočívají v pochybení při tisku etikety z automatické váhy. Rovněž přestupek 6 ze dne 2. 5. 2018 a současně přestupek 4 ze dne 2. 5. 2018 mají původ v jediném jednání – konkrétně nabízení k prodeji samoobslužnou formou potraviny Kostelecké uzeniny, Kostelecká kuřecí paštika á 100 g, DMT 111020, 1 kus, u níž byl obal (víčko) protržen a na povrchu potraviny byly okem viditelné kolonie plísní zelené a bílé barvy a potravina zapáchala po kažení a rozkladu. Žalobci je totéž pochybení přičítáno v bodě 4, kdy je viněn z toho, že nabízí k prodeji samoobslužným způsobem z prodejních regálů tutéž potravinu poškozenou, resp. deformovanou či zjevně mikrobiologicky narušenou. Žalobce se tak měl stejným jednáním dopustit dvou samostatně hodnocených přestupků, a to přestupku podle § 17 odst. 1 písm. r) a podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb.

Ve všech shora uvedených případech tak čistě formálně mohly být naplněny skutkové podstaty dvou odlišných přestupků, nicméně žalobce považuje za nepřípustné, aby byly tyto přestupky posuzovány jako dvě oddělitelná porušení zákona, když právě počet společně posuzovaných přestupků je východiskem pro uložení vysoké sankce. Účastník řízení tedy nemůže souhlasit s úvahou žalovaného, aby byl samotný počet společně posuzovaných přestupků hodnocen jako významně přitěžující okolnost (str. 23 napadeného rozhodnutí). Jako další přitěžující okolnost bylo shledáno to, že pochybení byla zjištěna ve více provozovnách. Tato úvaha rovněž souvisí s výše uvedenou námitkou žalobce, neboť počet společně posuzovaných přestupků (a tedy i počet provozoven zahrnutých do společného rozhodnutí) je záležitostí diskrece žalovaného. V případě, že by žalovaný rozdělil správní postih do více menších celků, nemohl by žalobci tuto skutečnost přičíst k tíži. Žalobce způsob, kterým dochází ze strany žalovaného k odůvodňování výše pokut s ohledem na počet kontrolovaných prodejen a součet společně posuzovaných přestupků, nemůže považovat za transparentní a přezkoumatelný.

Odůvodnění výše sankce, jak bylo žalovaným předloženo v napadeném rozhodnutí, považuje žalobce za nedostatečné a nesprávné. Žalobce nepovažuje za správnou úvahu žalovaného, že u většiny přestupků se jednalo o zjevné nedostatky. Dle názoru žalobce jde o typický způsob spáchání přičítaných pochybení, a toto tedy nelze žalobci přičítat k tíži. K hodnocení zjevnosti či skrytosti vad ve prospěch a neprospěch žalobce je třeba přistupovat pouze v případech, kdy je možné daný přestupek spáchat oběma způsoby. V případě, kdy jde například o nejakostní potraviny z důvodu skrytých vad (např. nadlimitní obsah arašídů – viz přestupek 29) je třeba přihlédnout k obtížné zjistitelnosti dané vady jako k polehčující okolnosti. Nelze však účastníkovi přičítat k tíži zjevnost pochybení tam, kde daný přestupek nemůže mít charakter pochybení nebo vady skryté (např. u prošlých DMT nebo DP). Žalobce dále nesouhlasí s tím, že z faktu, že žalobce vlastní velký obchodní řetězec, dovozuje žalovaný to, že má tedy dostatečné finanční i personální prostředky, aby mohl nastavit vnitřní systémy kontroly, kterých nevyužil. Dle žalobce velikost obchodní sítě především vytváří prostor pro větší množství chyb na straně personálu, kterým žalobce i přes značné úsilí není s to zcela zabránit. Konkrétní preventivní programy a opatření na straně žalobce ze strany žalovaného nebyly vůbec posuzovány; proto nebylo možné usuzovat, že žalobce svých kapacit nevyužívá dostatečně. Povaha činnosti je jedním z kritérií, k nimž je třeba v souladu s § 37 zákona č. 250/2016 Sb., přihlédnout při určení druhu a výměry správního trestu. Toto kritérium by mělo však být podstatné výlučně z hlediska dopadu uložené sankce do sféry žalobce, tj. povaha činnosti, rozsah a způsob podnikání a majetkové poměry žalobce by měly být nepochybně relevantním kritériem pro vyměření sankce. Vysoké sankce ukládané žalobci žalovaným však nemůže žalovaný odůvodnit tím, že žalobce má oproti menším podnikatelům finanční i personální prostředky, jichž nevyužil k prevenci zjištěných pochybení. Prevenční povinnost je obecná a předcházet vzniku závadného stavu je povinností každého subjektu, bez ohledu na jeho velikost či majetkové poměry.

Konečně měl žalobce za to, že výše pokuty neodpovídá legitimně očekávané praxi žalované při ukládání pokut; žalovaná neaplikovala zásadu absorpce. Žalovaným byla již dříve vydána dvě rozhodnutí, konkrétně Příkaz č.j. SZPI/AC 648-9/2018 ze dne 19.2.2018 (doručený žalobci téhož dne), kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 80.000 Kč; a Příkaz č.j. SZPI/AA 681-34/2018 ze dne 22.1.2018 (doručený žalobci dne 24.1.2018), kterým byla žalobci uložena pokuty ve výši 680.000 Kč (později snížena na 650.000 Kč). Aktuálně napadené rozhodnutí zahrnuje postih za přestupky, k jejichž spáchání mělo dojít mezi daty 24.1.2018 a 26.6.2018. Prvním úkonem v této věci byl Příkaz č.j. SZPI/AK640- 49/2018 doručený žalobci dne 17.8.2018. V den doručení (24. 1. 2018) druhého výše citovaného příkazu byly spáchány dva přestupky posuzované napadeným rozhodnutím, a to přestupek č. 1 ze dne 24. 1. 2018 a č. 2 ze dne 24. 1. 2018. Žalobce uvádí, že není zřejmé, kdy konkrétně k jednotlivým skutečnostem došlo. Přestupky pod bodem 1 a 2, k jejichž zjištění došlo na základě kontroly provedené v provozovně dne 24.1.2018 spočívaly v nabízení k prodeji zboží s prošlými daty použitelnosti a nabízení k prodeji kvalitativně nevyhovujícího ovoce a zeleniny. Materiální znaky přestupku č. 1 tak byly naplněny nepochybně nejpozději v 0.01 hod dne 24.1.2018, rovněž tak kvalitativní nedostatky ovoce a zeleniny nevznikly nepochybně až při kontrole. V tomto případě je pak na místě věc posoudit v souladu se zásadou in dubio pro reo a přiznat žalobci právo požadovat po žalovaném odůvodnění vyměřené sankce rovněž ve vztahu k přestupkům zahrnutým do Příkazu č.j. SZPI/AA681- 34/2018. Některé skutky, které jsou projednávány napadeným rozhodnutím, byly tedy spáchány před zahájením shora uvedených správních řízení a v případě, že o nich žalovaný nevedl společné řízení ve smyslu § 88 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, musí aplikovat absorpční zásadu ve vztahu ke všem výše uvedeným rozhodnutím. Dne 14.2.2019 byl žalobci doručen rovněž Příkaz č.j. SZPI/AH 604-3/19 ze dne 14.2.2019 vydaný inspektorátem v Hradci Králové, kterým jsou postiženy dva přestupky spáchané dne 10.8.2019 v provozovně umístěné na adrese, tedy před zahájením řízení, v němž bylo vydáno zde napadané rozhodnutí. Rovněž tyto přestupky by v souladu s § 88 odst. 1, 3 měly být projednány ve společném řízení s přestupky projednávanými v řízení zde napadaném. Inspektorát v Hradci Králové se v odůvodnění Příkazu č.j. SZPI/AH 604-3/19 ze dne 14.2.2019 sice souběhem s přestupky řešenými v napadeném rozhodnutím zabýval, omezil se však pouze na to, že při stanovení výše sankce bylo k již udělené pokutě přihlédnuto, resp. že pokuta udělená v rámci řízení o napadeném rozhodnutí byla při úvaze o výši sankce hodnocena ve prospěch obviněného a zabýval se pouze posouzením, zda uložená pokuta v řízení o napadeném rozhodnutí v součtu s pokutou uloženou Příkazem č.j. SZPI/AH 604-3/19 ze dne 14.2.2019 nepřesahuje horní sazbu pokuty za přestupek nejpřísněji trestný.

Dle názoru žalobce nemůže skutečnost, že má své provozovny umístěny v územní působnosti různých inspektorátů SZPI, bránit použití absorpční zásady. Dovedeno ad absurdum, v případě, kdy by měl žalobce umístěny všechny své provozovny v obvodu jednoho inspektorátu SZPI, pak by absorpční zásada musela být použita vždy a výsledná pokuta by byla mnohem nižší. Za současného stavu, kdy má žalobce umístěny provozovny v obvodech různých inspektorátů, jsou mu ukládány pokuty kumulativně za skutky spáchané v souběhu, ale v různých provozovnách. Dále, pokud by SZPI měla dle zákona celostátní působnost, pak by mohla být vždy vedena společná řízení o přestupcích spáchaných v souběhu a vždy by musela být použita absorpční zásada při uložení pokuty. Žalobci nelze klást k tíži skutečnost, že zákon nezaložil celostátní působnost SZPI, ale zákon územní působnost rozděluje mezi jednotlivé inspektoráty SZPI.

S ohledem na vše shora uvedené žalobce navrhl zrušení obou rozhodnutí správních orgánů.

K první žalobní námitce (nepředvolání svědků) žalovaná uvedla, že se s ní vypořádala již na str. 19 napadeného rozhodnutí, a proto na toto odůvodnění odkázala. Žalobce nevyužil v průběhu řízení žádné ze svých práv (navrhovat důkazy, vyjádřit stanovisko, požádat o nařízení ústního jednání), ačkoli o nich byl poučen. Zjištění popsaná v protokolech o kontrole byla dostatečná k prokázání, že žalobce spáchal předmětné přestupky, přičemž tato zjištění nebyla žalobcem nikterak rozporována. Další dokazování či nařízení ústního jednání jednak žalobce nepožadoval, a jednak dle názoru žalovaného nebylo nutné ke splnění účelu řízení ani k uplatnění práv žalobce. Dle žalovaného nebyl žalobce krácen na svých právech. Měl-li žalobce za to, že jsou zde nutné další konkrétní důkazy, které by svědčily v jeho prospěch, mohl kdykoliv provedení takových důkazů navrhnout, či se vyjádřit k obsahu shromážděných důkazů; to však neučinil. Žalobce nikterak netvrdil ani neprokazoval jakékoliv konkrétní úsilí směrem k zabránění konkrétních přestupků, o kterých bylo vedeno správní řízení. Navíc k tvrzeným obecným preventivním opatřením nenavrhoval žádné konkrétní svědky, jež by tato tvrzení měli blíže osvětlit. Počet spáchaných přestupků a dotčených provozoven nikterak neodpovídá tvrzení, že se jedná toliko o individuální pochybení jednotlivců. Množství přestupků, ale i jejich skladba (tj. např. dlouhodobě přetrvávající hygienické nedostatky) spíše nasvědčují tomu, že se jedná o zásadní zanedbání kontroly zaměstnanců, kterou měl provádět žalobce. Dle žalovaného tak nařízení ústního jednání nebylo v daném případě nezbytné.

K námitce týkající se zjištěných hygienických nedostatků žalovaná opět poukázala na její vypořádání z rozhodnutí (str. 20 – 21). Namítá-li žalobce, že zjištění u přestupků č. 22 a 25 jsou nepřezkoumatelná z důvodu neexistující fotodokumentace, s uvedeným žalovaný nesouhlasí. Z podrobného popisu uvedeného v protokolu č. P940-60316/18 (jehož součástí je rovněž fotodokumentace) dostatečně vyplývají hygienické nedostatky týkající se přestupku č. 22. K hygienickým nedostatkům uvedených u přestupku č. 25 skutečně nebyla pořízena fotodokumentace, ale z poměrně podrobného popisu uvedeného v Protokolu č. P955-61430/18 hygienické pochybení (špína na plastových štítcích u nebalených potravin a plíseň na chladícím zařízení) zcela jednoznačně vyplývá. Co se týká námitek žalobce k přestupku č. 13, jež souvisí mimo jiné s výskytem myšího trusu v přepravní krabici i v prodejním regále a poškozené balení cukrovinek okusem škůdců, žalovaný má za to, že se jedná o nepřípustné porušení hygienických předpisů, bez ohledu na to, jakým způsobem se trus hlodavce do provozovny dostal. Pokud se jedná o přestupek č. 3, pak na provozovně na adrese Kutnohorská 226, v Hradci Králové byl zjištěn poškozený roh s přiléhající stěnou v blízkosti vrat vedoucích na rampu (kterými se naskladňují nebalené pekařské výrobky). Uvedené poškození bylo poměrně značné, kdy docházelo k uvolňování omítky do prostoru. Z rozsahu tohoto poškození dle názoru žalobce zcela jasně vyplývá, že zde mohlo zcela reálně docházet ke kontaminaci nebalených potravin (blíže viz fotodokumentace k Protokolu č. P930-61397/18 (foto č. 4). U žádného případu se nejednalo o marginální nedostatky, ale o stav porušující nařízení č. 852/2004 o hygieně potravin, který měl odpovídající společenskou škodlivost pro to, aby byl hodnocen jako přestupek.

Žalovaná se dále vyjádřila k tvrzené nepřiměřenosti výše pokuty, dvojímu přičítání a nepřihlédnutí k relevantním polehčujícím okolnostem. Dle žalované je datum použitelnosti významná informace pro spotřebitele ve vztahu k potravinám, které podléhají rychlé zkáze. Dle žalované tedy nebyl důvod hodnotit ve prospěch žalobce kratší lhůtu, po kterou byly některé z těchto potravin spotřebitelům nabízeny, ačkoliv u nich již uplynulo datum použitelnosti. Žalovaná rovněž nesouhlasí s argumentací žalobce týkající nehodnocení pouze minimálního překročení teplot stanovených výrobcem. Nutno konstatovat, že měřené teploty nevyhověly ani po přihlédnutí odchylky měření 1ºC ve prospěch žalobce.

Dle žalované se v daném případě nejedná ani o dvojí přičítání, jak žalobce namítá v žalobě, neboť toto je spojováno především s tím, že znaky skutkových podstat jednotlivých protiprávních jednání jsou jednak použity při kvalifikaci protiprávního jednání, tak i při určení výše pokuty v rámci již daného rozpětí zákonné sazby jako okolnosti přitěžující. Není sporu o tom (ostatně uvedené vyplývá i z žaloby), že v daném případě se žalobce uváděním potraviny (Vajíčkový salát RETRO, salát Rumcajs a Tzatziky) dopustil vždy dvou různých přestupků. Skutečnost, že zavádějící informace byly poskytnuty z důvodu chybného nastavení automatické váhy, je dle žalované pro danou věc bezpředmětné. Obdobně lze shrnout i ve vztahu k přestupku č. 4, kdy jedna z potravin zde hodnocených byla Kostelecká uzenina, Kostelecká kuřecí paštika s protrženým víčkem a s viditelnou plísní 8/13 (hodnocen byl deformovaný obal potraviny, viz rovněž Protokol č. P930-61397/18 fotodokumentace č. 2) a u přestupku č. 6 byla tatáž potravina shledána jako nevhodná k lidské spotřebě z důvodu plísně. Dle žalované se jedná vždy o porušení různých povinností, kdy nikdy není jedna povinnost součástí druhé a nemůže tak docházet k faktické konzumpci přestupků. V daném případě bylo nezbytné použít obě kvalifikace.

Žalovaná dále uvedla, že bylo možné přičítat žalobci k tíži to, že mnoho pochybení mohlo být odhaleno v rámci vlastního systému kontroly žalobce. Nerespektování informací o datu spotřeby bylo zásadním selháním byť jen základních kontrolních mechanismů. K tomu žalovaná odkázala na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2009, č. j. 29 Ca 181/2007-39. Žalovaná má rovněž za to, že lze přičíst k tíži fakt, že jde o významný obchodní řetězec s dostatečným finančním a personálním zajištěním (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2017 č. j. 1 As 302/2017-44).

Výše trestu byla dle žalované dostatečně odůvodněna (str. 21 – 24 rozhodnutí); meze diskrečního uvážení nebyly překročeny, tedy nedošlo ke zneužití v neprospěch žalobce. Správní orgány postupovaly správně, když poměrně podrobně ve vztahu k výši ukládané pokuty zhodnotily veškeré rozhodné skutečností dle § 37 a násl. zákona č. 250/2016 Sb.

Žalovaná nesouhlasila s námitkou žalobce týkající se absorpční zásady. Žalobci byla příkazem ze dne 19. 2. 2018 vedeným pod č. j. SZPI/AC648-9/2018 uložena úhrnná pokuta ve výši 80 000,- Kč, neboť spáchal v období od 6. 4. 2017 do 15. 6. 2017 celkem 7 přestupků. Správní orgán prvního stupně však v rámci rozhodování o přestupcích shledal, že všech těchto sedm přestupků mohlo být projednáno již v rámci rozhodnutí vedeného pod sp. zn. SZPI/AE945/2017 (příkaz č. j. SZPI/AE945- 34/2017 ze dne 30. 6. 2017, doručený žalobci dne 3. 7. 2017). V rámci správního řízení sp. zn. SZPI/AE945/2017 byla žalobci uložena pokuta 600 000,- Kč. V odůvodnění příkazu č. j. SZPI/AC648-9/2018 (str. 12-13), správní orgán k této skutečnosti přihlédl a v souladu s absorpční zásadou doměřil pokutu 80 tis. Kč k dříve uložené pokutě 600 tis. Kč. Žalovaná zdůrazňuje, že pravidla pro společné řízení určující pro aplikaci absorpční zásady určoval v době vedení řízení o vydání napadeného rozhodnutí § 41 zákona č. 250/2016 Sb. a dále ust. § 88 téhož zákona, kdy dle § 88 odst. 3 se ve společném řízení neprojednají přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku. Pokud tedy řízení vedené pod sp. zn. SZPI/AE945/2017 bylo zahájeno dne 3. 7. 2017, měly v něm být projednány všechny přestupky spáchané do té doby (od doby předchozího řízení). Pokud v tomto společném řízení nebyly projednány všechny sbíhající přestupky a o některých z nich bylo vedeno samostatné řízení, pak správní orgán prvního stupně postupoval správně a v souladu s ustálenou judikaturou, když v příkazu č. j. SZPI/AC648-9/2018 ze dne 19. 2. 2018 aplikoval absorpční zásadu vůči přestupkům projednaným v příkazu č. j. SZPI/AE945-34/2017 ze dne 30. 6. 2017. Pokud se žalobce dopouštěl dalších přestupků po 3. 7. 2017, tyto se nesbíhaly s přestupky řešenými v řízeních sp. zn. SZPI/AE945/2017 ani sp. zn. SZPI/AC648/2018 a nebyl tak dán důvod aplikace absorpční zásady.

K další námitce žalovaná uvedla, že žalobcem zmiňované řízení bylo zahájeno doručením příkazu č. j. SZPI/AA681-34/2018 ze dne 22. 1. 2018 (příkaz byl žalobci doručen dne 24. 1. 2018 dle doručenky v čase 6:00.21.). Pracovníci inspektorátu zjistili, že žalobce dne 24. 1. 2018 nabízel nevyhovující potraviny k prodeji (přestupky č. 1 a č. 2 napadeného rozhodnutí). Přestupky dle výroku v předmětné věci jsou konstruovány tak, že žalobce dne 24. 1. 2018 nabízel k prodeji závadné potraviny 1) s prošlým datem použitelnosti 2) neodpovídající jakostním požadavkům. V rámci řízení nebylo zjišťováno, zda tyto potraviny byly nabízeny spotřebitelům i předchozí dny a zda rovněž v předchozích dnech nesplňovaly požadavky zákona (např. žalobce nemusel mít v předchozích dnech potraviny vůbec na provozovně). Žalovaný má za to, že toto zjišťování by bylo nad rámec ekonomie řízení. Kontrolní vstup byl dle Protokolu č. P004-61214/18 uskutečněn dne 24. 1. 2018 od 9:30 do 13:00. Jestliže tedy SZPI nejdříve až v 9:30 dne 24. 1. 2018 zjistila, že žalobce nabízí nevyhovující potraviny k prodeji, přičemž v této době se žalobce prokazatelně dopouštěl přestupku, z logiky věci nemohlo být toto protiprávní jednání projednáno v příkazu č. j. SZPI/AA681-34/2018, který žalobce obdržel o cca 3,5 hod. dříve. Dle žalovaného je rozhodující skutečnost, že žalobce páchal přestupek ještě v době jeho zjištění kontrolními orgány. Žalovaný má za to, že postupoval v dané věci správně v souladu s ust. § 41 odst. 1 a § 88 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb.

Lze souhlasit s žalobcem s tím, že správní orgán I. stupně vydal dne 14. 2. 2019 příkaz vedený pod č. j. SZPI/AH604-3/2019, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 60 000,- Kč. Pokuta byla uložena za dva přestupky, které žalobce spáchal dne 10. 8. 2018. Vzhledem k tomu, že tyto přestupky mohly být projednány již v napadeném správním řízení (sp. zn. SZPI/AK640/2018), přihlédl správní orgán prvního stupně ve prospěch žalobce v souladu s aplikační zásadou k předchozímu řízení (viz str. 4 příkazu č. j. SZPI/AH604- 3/2019). Námitka dle žalovaného napadá způsob odůvodnění v jiném (pozdějším správním řízení) vedené pod sp. zn. SZPI/AH604/2019, které není předmětem této žaloby. Navíc napadené rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci 29. 1. 2019, před vydáním výše zmiňovaného příkazu č. j. SZPI/AH604-3/2019 ze dne 14. 2. 2019, tudíž již z tohoto důvodu je tato námitka žalobce bezpředmětná.

K uplatňování absorpční zásady se žalovaná vyjádřila již na str. 29 napadeného rozhodnutí. Žalobce v odvolání požadoval v rámci absorpce zohlednit rovněž příkaz vydaný jiným místně příslušným inspektorátem (příkaz č. j. SZPI/AF395-38/2018 ze dne 5. 6. 2018). Žalovaná má předně za to, že pro společné řízení a souběh přestupků je plně na místě respektovat zákonné rozdělení věcné i místní působnosti správních orgánů. Pokud však žalobce v rámci odvolání poukazoval na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 426/2017-62 ze dne 12. 4. 2018, žalovaná setrvává na svém názoru, že ani tento není na projednávanou věc aplikovatelný, neboť Nejvyšší správní soud dovodil překročení zákonem stanovené územní působnosti správních orgánů v rámci aplikace absorpční zásady ve zcela specifických případech vzdálených námitce žalobce. Nejvyšší správní soud v rozsudku uvedl, že v dané věci měla být zohledněna absorpční zásada, neboť se jednalo o potravinu stejného druhu a výrobce, a dále soudu v průběhu řízení vyplynulo, že zde existovala koordinace správních orgánů prvního stupně z hlediska zaměření a času kontrol a následného ukládání pokut. Žalované není známo, že by některý z těchto aspektů byl v projednávaném případě vůči jiným případům projednávaným jinými inspektoráty SZPI splněn. Sám žalobce ani žádné relevantní skutečnosti obdobné uvedenému judikátu nenamítá. Podle názoru žalované nebyl dán relevantní důvod pro překročení zákonem stanovené územní působnosti správního orgánu prvního stupně (dle § 1 odst. 2 písm. e/ zákona č. 146/2002 Sb.), kdy v případě přestupků projednávaných u inspektorátů s jinou místní působností přicházel v úvahu souběh s dalšími přestupky spáchanými v jejich obvodech územní působnosti. Navíc pokud by měla Státní zemědělská a potravinářská inspekce zohledňovat v rámci aplikační zásady zcela běžné, nikterak nesouvisející přestupky v rámci různých místně příslušných inspektorátů (tj. např. hygienické nedostatky provozoven, překročení data použitelnosti u potravin na jednotlivých provozovnách), došlo by k faktickému zablokování možnosti potrestání provozovatelů potravinářského podniku typu žalobce (velké maloobchodní prodejny), neboť mnohé z těchto subjektů se v rámci celé ČR dopouští přestupků na úseku potravinového práva prakticky „bez přestání“. Dle žalované je tudíž jedním ze základních důvodů rozdělení příslušnosti inspektorátů na územní působnost v souladu s § 1 zákona č. 146/2002 Sb. právě skutečnost, že na rozdíl od trestního práva dochází začasté ke spáchání několika stovek přestupků jednotlivými provozovateli potravinových podniků ročně. Dle žalované tak pro žalobcem naznačený postup není v daném případě procesní možnost. Žalobce tvrdí, že pokud by měl všechny provozovny umístěné v působnosti jediného prvostupňového správního orgánu, byla by absorpční zásada aplikována vždy. Z toho žalobce dovozuje, že má být územní působnost svěřená správním orgánům zákonem ignorována. Taková argumentace je podle názoru žalovaného podobně případná jako argumentace, že pokud by žalobce neměl žádnou pobočku umístěnou v územní působnosti kteréhokoli z inspektorátů (tedy na území ČR), nebyla by mu žádná sankce vůbec ukládána.

Závěrem žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s.), rozhodoval bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny zákonné podmínky (§ 51 s.ř.s.).

Krajský soud se seznámil s obsahem správního spisu, z něhož plyne přítomnost následujících relevantních listin: - jednotlivé protokoly o kontrolách v provozovnách žalobce spojené s opatřeními a některé též s fotodokumentací (k nimž se soud vyjádří podrobněji dále při vypořádávání námitek žalobce ke konkrétním přestupkům), - vyrozumění ze dne 13. 9. 2018 o pokračování ve správním řízení po podání odporu proti příkazu, obsahující soupis shromážděných podkladů řízení (17 protokolů o kontrole včetně příloh, včetně poučení o právech obviněného – mimo jiné sdělení o právo žádat nejpozději do 20. 9. 2018 o nařízení ústního jednání ve věci s uvedením důvodů, proč je nařízení ústního jednání nezbytné k uplatnění práv obviněného; na závěr je uvedeno oznámení, že správní orgán považuje důkazy obsažené v uvedených podkladech za dostatečné, obviněný nespecifikoval, v čem spatřuje nutnost dalšího dokazování, a proto se správní orgán rozhodl další dokazování neprovádět. Lhůta pro vyjádření se k podkladům byla stanovena do 20. 9. 2018, pokud obviněný nenavrhne jiné důkazy, bude shromažďování podkladů považováno k tomuto dni za skončené a ve věci bude vydáno rozhodnutí. - rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Hradci Králové, ze dne 2. 10. 2018, - napadené rozhodnutí specifikované v záhlaví tohoto rozsudku.

Z § 17 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění do 19. 5. 2019 plyne, že: (1) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že j) uchovává potraviny v rozporu s § 3 odst. 1 písm. k), k) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. l) nezkrátí datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti anebo neuchová původní obal potraviny nebo etiketu nebo čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety, r) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny podle § 3 odst. 1 písm. q) bodů 3 až 5, (2) Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že a) nedodrží požadavky na bezpečnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, b) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny uvádí na trh potravinu klamavě označenou nebo opatřenou zavádějícími informacemi anebo ji nabízí klamavým způsobem, c) jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a), v písmeni b), v odstavci 1 písm. g) nebo z), v odstavci 4 nebo v odstavci 5, nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů, f) poruší zákaz uvádět na trh potraviny podle § 10 odst. 1, g) uvádí na trh potraviny po datu minimální trvanlivosti v rozporu s § 10 odst. 2,

Dle čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, se nepovažuje potravina za bezpečnou, je-li považována za nevhodnou k lidské spotřebě; dle čl. 14 odst. 1 citovaného nařízení nesmí být potravina uvedena na trh, není-li bezpečná. Dle odst. 5 se pak při rozhodování o tom, zda potravina není vhodná k lidské spotřebě, bere v úvahu skutečnost, zda není potravina s ohledem na své zamýšlené použití nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodými nebo jinými látkami nebo z důvodu hniloby, kažení nebo rozkladu.

Dle čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 provozovatelé potravinářských podniků provádějících činnosti v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin, které následují po fázích, na něž se vztahuje odstavec 1, dodrží všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze II a všechny zvláštní požadavky stanovené nařízením (ES) č. 853/2004.

Dle čl. 76 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny, na které se vztahují obchodní normy, může tyto produkty vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat, dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh v rámci Unie pouze v souladu s těmito normami a odpovídá za zajištění tohoto souladu. Aplikací daných ustanovení na projednávanou věc dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Žalobce v první námitce namítal procesní pochybení správního orgánu, který nenařídil ústní jednání. Soud z obsahu správního spisu ověřil, že je v něm založeno vyrozumění o pokračování v řízení. Vyrozumění obsahuje soupis získaných podkladů rozhodnutí, tj. protokolů z jednotlivých kontrol. Vyrozumění obsahuje dále poučení účastníka, ze kterého je zřejmá možnost navrhnout nařízení ústního jednání či provedení dalších důkazů do 20. 9. 2018. Správní spis neobsahuje ani návrhy na doplnění dokazování, ani námitky do protokolu.

Správní orgán neměl povinnost realizovat ústní jednání, neboť takovou povinnost právní řád nestanoví a nelze ji ani dovodit z § 49 odst. 1 správního řádu. Ve spisové dokumentaci byly obsaženy dostatečné listinné důkazy, nebyla dána podmínka nezbytnosti ústního jednání; žalobce na výzvu k navržení ústního jednání nereagoval a námitku vznesl až v podaném odvolání proti rozhodnutí, přestože byl informován, že při jeho pasivitě dojde k vydání rozhodnutí. Žalobce přitom mohl uplatnit svoje námitky a důkazní návrhy, byl o tom řádně poučen, to však neučinil. K závěru, že není vždy nutné nařizovat ústní jednání před správními orgány, dospěl Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 22. 10. 2015, č. j. 8 As 110/2015 – 46.

Stejně tak důvodem nařízení ústního jednání nemohlo být náležité zjištění skutkového stavu věci. Žalobce zjištěný skutkový stav věci v průběhu přestupkového řízení nikterak nerozporoval. V podaném odvolání měl žalobce za to, že se mělo konat ústní jednání za účelem provedení svědeckých výpovědí osob pověřených kontrolou za účelem zjištění rozhodných skutečností svědčících ve prospěch i v neprospěch žalobce. Z uvedeného vyplývá, že návrh svědeckých výpovědí osob pověřených kontrolou učinil žalobce pouze obecně, když z podaného odvolání není zřejmé, jaké konkrétní osoby žalobce navrhuje vyslechnout a co konkrétně by mělo být výslechem těchto osob zjištěno, respektive prokázáno. Jinými slovy z podání žalobce není zřejmé, co tvrdí. Za situace, kdy z podání žalobce není zřejmé, jaké skutečnosti žalobce provedením svědecké výpovědi hodlá prokázat a jaké osoby mají být vyslechnuty, žalovaný nepochybil, když k provedení tohoto důkazu nepřistoupil. Takto navržený důkaz žádným způsobem nemohl jakkoliv ovlivnit zjištěný skutkový stav věci. Nerozporoval-li tedy žalobce v průběhu přestupkového řízení zjištěný skutkový stav a zároveň správní orgány o zjištěném skutkovém stavu neměly pochyby, nebyl dán důvod pro konání ústního jednání. Nařízení ústního jednání nebylo v dané věci třeba. Na tomto závěru nic nemůže změnit tvrzení žalobce, že výpovědí zaměstnanců by se žalobce mohl podle § 21 přestupkového zákona zprostit odpovědnosti za delikt. Toto tvrzení žalobce učinil až v podané žalobě, a tedy pro posouzení, zda mělo být konáno ústní jednání v přestupkovém řízení, není rozhodné. K tomu soud uvádí, že pouhá skutečnost, že žalobce své zaměstnance pravidelně školí, ještě nemusí nutně znamenat, že dotčená pochybení byla způsobena individuálním selháním zaměstnance žalobce, a tedy že se žalobce zprostil odpovědnosti za přestupek.

Z výše uvedeného vyplývá, že správní orgán umožnil žalobci uplatnit procesní práva, která mu jako obviněnému z přestupku náležela. Rozhodně tedy není pravda, jak tvrdí žalobce v žalobě, že mu nebyl dán prostor uplatnit námitky, resp. zprostit se odpovědnosti. Žalobce svých procesních práv nevyužil. S ohledem na uvedené má soud za to, že nařízení ústního jednání nebylo k uplatnění procesních práv žalobce třeba.

Pokud jde o návaznou námitku týkající se zjišťování důkazů, krajský soud se ztotožňuje s argumentací žalované. Naplňování zásady vyšetřovací nemůže suplovat procesní aktivitu účastníka; správní orgán vycházel z důkazů, které shromáždil a s nimiž účastníka řízení seznámil a nijak jej ani neomezil v jeho právu se kdykoliv k probíhajícímu řízení či k obsahu důkazů v něm provedených vyjádřit nebo navrhnout další. Shromažďování podkladů rozhodnutí, včetně důkazních prostředků, nemůže být bezbřehou činností, při níž by správní orgán neomezeně vyhledával další a další poznatky; má-li za to, že podklady jsou dostačující, shromažďování podkladů ukončí a ve věci rozhodne. Dle náhledu soudu správní orgány neporušily zásadu vyšetřovací. Ve smyslu této zásady mají být v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, zjištěny všechny rozhodné okolnosti, tedy i ty, které svědčí ve prospěch účastníka. Tato zásada ve své podstatě zajišťuje, že správními orgány bude skutkový stav zjištěn tak, aby o něm nevznikly důvodné pochybnosti. V projednávaném případě této povinnosti správní orgány dostály. Stěžejní skutková zjištění v projednávaném případě obsahují jednotlivé protokoly o kontrole. Žalobce měl možnost se k uvedeným protokolům vyjádřit a uvést tak tvrzení, na základě kterého by správní orgány byly povinny vést další šetření. Žalobce tak neučinil. Správním orgánům pak nevznikly a s ohledem na naprostou procesní pasivitu žalobce ani vzniknout nemohly důvodné pochybnosti o zjištěném skutkovém stavu. Ostatně žalobce ani v podané žalobě neuvedl žádné skutečnosti, které by mohly zpochybnit zjištěný skutkový stav. Zásada vyšetřovací nezbavuje účastníka řízení povinnosti uvést tvrzení na svoji obranu, včetně důkazů, které by mohly toto tvrzení prokazovat.

Druhá skupina námitek se týkala nedodržování hygienických norem, což žalobce relativizoval subjektivním posouzením inspektora a nulovou či zanedbatelnou společenskou nebezpečností. Předně není pravdou, že by žalovaná neodůvodnila alespoň minimální míru společenské škodlivosti u žalobcem vymezených skutků. K výše uvedené námitce soud odkazuje na stranu 20 až 21 napadeného rozhodnutí. Na tomto místě žalovaná výslovně poukázala na znění relevantních ustanovení nařízení č. 852/2004, vymezující hygienické požadavky (standardy) potravinářských podniků s tím, že tyto požadavky nebyly splněny. U jednotlivých žalobcem vytčených jednání žalovaná vždy odkázala na příslušný protokol o kontrole a k němu přiloženou fotodokumentaci. Žalovaná měla pak za to, že zejména z fotodokumentace vyplývá, že zjištěné hygienické nedostatky byly takového rozsahu, že odůvodnily závěr o porušení nařízení č. 852/2004. Zároveň vyloučila, že by byla po žalobci považována 100 % čistota a sterilita, nicméně že veškeré posuzované nedostatky byly zjevné a výrazné.

Soud rovněž odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které je společenská škodlivost zásadně dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu a materiální stránkou správního deliktu se má smysl blíže zabývat toliko v hraničních případech, pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby byl jednáním pachatele porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem spol