1 As 4/2009 — Nejvyšší správní soud

30 A 38/2022- 46 - text  9 30 A 38/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Martiny Kűchlerové Ph.D., v právní věci žalobce: J. P. proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2022, č. j. MZP/2022/550/285, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2022, č. j. MZP/2022/550/285, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 000 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (dále také jen „správní orgán prvního stupně“ nebo „krajský úřad“) ze dne 9. 12. 2021, č. j. KUKHK-36489/ZP/2021-4 (dále také jen „rozhodnutí o výzvě“), kterým byl žalobce podle § 68 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), vyzván k provedení zásahu ke zlepšení stavu přírodního prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody na pozemku p. č. 130/1 v k. ú. Dlouhé (dále jen „pozemek“), který je součástí přírodní památky Rašelina. Provedení zásahu mělo konkrétně spočívat v kosení travního porostu a úklidu biomasy na převážně podmáčených loukách na části pozemku v souvislé ploše 1,2 ha. Koseno mělo být lehkou mechanizací (ručně vedenou sekačkou, při silném zamokření pozemků též křovinořezem). Uvedený zásah měl být proveden dvakrát. První seč v období od 1. 6. 2022 do 20. 7. 2022, druhá seč v období od 1. 9. 2022 do 15. 9. 2022, v obou případech v termínech schválených Odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (dále jen „OŽPZ“). Veškerá posekaná biomasa měla být z plochy odklizena mimo přírodní památku Rašelina a její ochranné pásmo, a to nejpozději do 2 týdnů od pokosení plochy. Zahájení kosení, ukončení kosení a ukončení odstranění biomasy mělo být vlastníkem pozemku písemně nebo elektronicky oznámeno OŽPZ. Veškerá managementová opatření měla být dokončena nejpozději do 30. 9. 2022. II. Žalobní argumentace 2. Žalobce nejprve uvedl, že proti rozhodnutí krajského úřadu podal dne 23. 12. 2021 blanketní odvolání. Krajský úřad ale žalobce nevyzval k doplnění odvolání ve smyslu § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a předal odvolání včetně spisového materiálu žalovanému. Poukázal na ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu, které explicitně upravuje náležitosti odvolání. Vyplývá z něj, že každé odvolání kromě náležitostí uvedených v § 37 odst. 2 správního řádu musí též obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Pokud odvolání nemá tyto náležitosti, je dle žalobce namístě, aby správní orgán uplatnil postup podle § 37 odst. 3 správního řádu, tedy aby vyzval odvolatele k jeho doplnění a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. Vzhledem k tomu, že krajský úřad ani odvolací správní orgán v předmětné věci nevyzvaly žalobce k doplnění odvolání o skutečnostech, ve kterých spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, postupovaly dle žalobce oba správní orgány v rozporu se správním řádem. Jejich postup je tedy dle žalobce vadný a v rozporu s procesními předpisy. 3. Podle žalobce dále ani výrok rozhodnutí krajského úřadu nesplňuje nároky na srozumitelnost, přesnost a určitost. Právě jen výrok správního rozhodnutí je přitom závazný a schopný nabýt právní moci. Z výroku musí být patrno, co bylo předmětem rozhodování a na základě jakého ustanovení a právního předpisu správní orgán rozhodl. V této souvislosti namítl, že ochranné pásmo přírodní památky Rašelina není dle nařízení Královéhradeckého kraje č. 2/2021 ze dne 28. 6. 2021 vymezeno a přírodní památka Rašelina byla vyhlášena bez ochranného pásma. Pokud krajský úřad žalobci uložil mimo jiné odklidit veškerou posekanou biomasu mimo přírodní památku a její ochranné pásmo, nemá tato podmínka oporu v právních předpisech a je tak dle žalobce nezákonná, neboť není zřejmé, kde se ochranné pásmo nachází, a kde tedy žalobce nesmí biomasu ukládat. 4. Dále upozornil na skutečnost, že konkrétní termíny první a druhé seče dle rozhodnutí o výzvě měl schválit OŽPZ, a to blíže nespecifikovaným aktem. Tato podmínka výzvy je tedy dle žalobce zmatečná. Podmínky rozhodnutí o výzvě, že „zahájení kosení, ukončení kosení a ukončení odstranění biomasy bude vlastníkem pozemku písemně nebo elektronicky oznámeno OŽPZ“ a dále, že „oznámení o úmyslu vlastníka pozemku provést výše uvedená managementová opatření v roce 2022 v termínech a rozsahu výše uvedeném, bude podáno na krajský úřad v souladu s ust. § 37 správního řádu do 15 dnů od doručení této výzvy“, nesouvisí nijak s rozsahem či způsobem provedení opatření ke zlepšování přírodního prostředí. Není dle žalobce zřejmé, na základě jakého ustanovení zákona byly uloženy a proč, jaký je jejich účel ve vztahu provedení opatření ke zlepšení přírodního prostředí. V odůvodnění rozhodnutí tyto podmínky výroku výzvy nejsou nijak odůvodněny. 5. Uvedl, že dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí k aplikaci ustanovení § 68 zákona o ochraně přírody a krajiny má výzvě podle § 68 odst. 3 téhož zákona předcházet pokus o dosažení dohody o péči o zvláště chráněné území anebo o získání souhlasu vlastníka či nájemce s provedením opatření. Ze správního spisu nevyplývá, že by krajský úřad před zahájením řízení podle § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny zahájil jednání o uzavření dohody o provádění potřebných opatření ke zlepšení přírodního prostředí v roce 2022 či se snažil získat souhlas vlastníků s provedením prací. Žalobce má rovněž za to, že protokol, na který se žalovaný odkazuje v odůvodnění rozhodnutí a ze kterého dovozuje, že krajský úřad jednal s vlastníky před zahájením řízení, se týkal jiného řízení. To bylo vedeno v roce 2021 a žalovaný z něj vyvozuje skutečnosti, které nemají oporu v textu tohoto zápisu. Dle žalobce z tohoto protokolu nelze dovodit, že by krajský úřad usiloval o získání souhlasu s provedením opatření ke zlepšení přírodního prostředí v následujících letech. Navíc tento protokol nebyl podkladem pro vydání rozhodnutí a žalobce se tak k jeho obsahu nemohl vyjádřit. Tím byl ve vztahu k vedenému řízení a napadenému rozhodnutí zkrácen na svých právech seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí a vyjádřit se k nim. 6. Závěrem žaloby navrhl soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil a přiznal mu náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný ve svém stanovisku k žalobě ze dne 21. 6. 2022 uvedl, že odvolání žalobce splnilo náležitosti ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu, nebyly v něm však rozvedeny konkrétní důvody, pro které žalobce spatřoval rozpor rozhodnutí s právními předpisy a jeho nesprávnost. Zastává názor, že pokud v řešeném případě posoudil odvolání jako přípustné a rozhodl o něm, nebyla takovým postupem založena nezákonnost vydaného správního aktu. Žalovaný totiž v odvolacím řízení přezkoumal rozhodnutí o výzvě v celém rozsahu, zabýval se dostatečně jeho zákonnou stránkou, správností i předchozím postupem prvoinstančního orgánu. Tyto skutečnosti jsou zřejmé ze znění napadeného rozhodnutí. Adekvátně přitom zohlednil příslušné okolnosti případu, včetně skutečnosti, že v roce 2021 následkem zrušení výzvy (z důvodu, že nebyla vydána ve správním řízení) nedošlo na předmětném pozemku k provedení výše uvedeného opatření ke zlepšení přírodního prostředí (pozemek je přitom podle platného plánu péče nutno kosit pravidelně 2x ročně, v přesně stanovených termínech). Podstatné dle žalovaného je dobré povědomí a přehled žalobce, pokud jde o uplatnění jeho procesních práv a plnění povinností v souvislosti s podáním odvolání. Z jeho vyjádření je nepochybné, že odvolací důvody nedoplnil záměrně, ačkoliv si byl dobře vědom vhodnosti takového kroku a měl k tomu také dostatečný časový prostor. V žalobě nejsou namítány konkrétní důvody, pro které tak nemohl učinit (např. časová tíseň), rovněž pak chybí uvedení konkrétních skutečností, pro které považuje žalobce uplatnění výzvy a případné posečení pozemku ze strany orgánu ochrany přírody za nepřijatelný zásah do jeho (vlastnických) práv. Značnou část námitek uplatnil žalobce již v průběhu řízení, prvoinstanční orgán jeho požadavky ve vztahu k výzvě zohlednil. Žalovaný je proto názoru, že v tomto případě nebyla práva žalobce postupem správních orgánů v řízení porušena. Námitka dle žalovaného zůstává ve formální rovině a její uplatnění sleduje zjevně jiný cíl. 8. Pokud jde o výrok rozhodnutí krajského úřadu, považoval žalovaný za podstatné, že obsahova