9 As 71/2008 — Nejvyšší správní soud

50 Ad 6/2022- 40 - text  5 50 Ad 6/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Alešem Korejtkem ve věci žalobce: J. H., zastoupený Janem Urbanem, advokátem, sídlem Purkyňova 101, 563 01 Lanškroun, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 9. 2022, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 9. 2022, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho zástupce Jana Urbana, advokáta, náklady řízení ve výši 3.146 Kč. Odůvodnění: 1. Dne 11. 1. 2018 podal žalobce u Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Orlicí žádost o vdovecký důchod. Rozhodnutím ze dne 29. 1. 2018, č. j. X, žalovaná podle § 49 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění (dále též „ZDP“), žalobci od 8. 12. 2017 přiznala vdovecký důchod ve výši 7.833 Kč měsíčně. Nárok na vdovecký důchod po uplynutí 1 roku od smrti manželky měl žalobce z důvodu péče o nezaopatřenou dceru M. K., nar. X [§ 50 odst. 2 písm. a), odst. 7 ZDP]. Jelikož dcera žalobce dne 20. 7. 2019 uzavřela manželství, odňala žalovaná (rozhodnutí ze dne 2. 12. 2021, č. j. X) žalobci od 10. 7. 2021 vdovecký důchod, neboť uzavřením manželství dcera žalobce „přestala být nezaopatřeným dítětem“, a proto dle žalované není splněna podmínka stanovená § 50 odst. 2 písm. a) ZDP, dle kterého po uplynutí 1 roku od smrti manželky má vdovec nárok na vdovský důchod, jen jestliže pečuje o nezaopatřené dítě. 2. Proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 12. 2021, č. j. X, podal žalobce námitky, v nichž zdůraznil, že jeho dcera je nadále nezaopatřeným dítětem ve smyslu § 20 odst. 4 písm. a) ZDP, jelikož ještě nedosáhla 26. roku věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem na Vyšší odborné škole pedagogické a Střední pedagogické škole v Litomyšli. Žalovaná námitky žalobce proti rozhodnutí ze dne 2. 12. 2021, č. j. X, rozhodnutím ze dne 23. 3. 2022, č. j. X, zamítla, aniž by jakkoliv korigovala závěry obsažené v odůvodnění rozhodnutí ze dne 2. 12. 2021, č. j. X. Žalovaná v odůvodnění rozhodnutí ze dne 23. 3. 2022 zopakovala, že dcera žalobce dne 20. 7. 2019 „přestala být nezaopatřeným dítětem z důvodu uzavření manželství“, nově zevrubně rozebrala vyživovací povinnost mezi manžely a následně konstatovala, že pokud dcera žalobce „uzavřela manželství, přestala splňovat podmínku uvedenou v ustanovení § 50 odst. 2 písm. a) ZDP pro trvání nároku na vdovecký důchod“, a proto námitky žalobce nejsou důvodné. 3. Rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2022, č. j. X, napadl žalobce žalobou, v níž namítal, že ZDP jasně v § 20 odst. 4 písm. a) stanoví, že za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Dcera žalobce, o kterou žalobce, jak zdůraznil, pečuje, dosud nedosáhla 26. roku věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání, a proto je nepochybně nezaopatřeným dítětem ve smyslu § 20 odst. 4 písm. a) ZDP bez ohledu na to, že dne 20. 7. 2019 uzavřela manželství. Ustanovení občanského zákoníku upravující vyživovací povinnost mezi manžely nemají na tento závěr žádný vliv. Vzhledem k tomu, že dle § 50 odst. 2 písm. a) ZDP ve spojení s § 50 odst. 7 ZDP má vdovec nárok na tzv. prodloužený vdovecký důchod, pokud pečuje o nezaopatřené dítě, byl mu vdovecký důchod odebrán v rozporu se zákonem, a proto by měl soud žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení. 4. Soud rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2022, č. j. X, rozsudkem ze dne 12. 8. 2022, č. j. 50 Ad 3/2022 – 35, zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť důvod, o nějž žalovaná opřela výrok žalobou napadeného rozhodnutí (dle žalované dcera žalobce dne 20. 7. 2019 „přestala být nezaopatřeným dítětem z důvodu uzavření manželství“), nemohl obstát, jelikož fakt, že M. K. uzavřela dne 20. 7. 2019 manželství, je z pohledu § 20 odst. 4 písm. a) ZDP irelevantní. 5. Žalovaná následně námitky žalobce proti rozhodnutí ze dne 2. 12. 2021, č. j. X, rozhodnutím ze dne 14. 9. 2022, č. j. X, opět zamítla. Tentokrát již žalovaná nečinila sporným, že dcera žalobce M. K. je pro účely ZDP nezaopatřeným dítětem, zdůraznila však, že „nárok na vdovecký důchod není podmíněn pouze nezaopatřeností dítěte, ale i faktickou péčí o něj“. Dle žalované však „uzavřením manželství dítětem M. K. dne 20. 7. 2019 otec (žalobce – pozn. soudu) jako účastník řízení nepochybně přestal o dítě pečovat“, a to vzhledem k zákonem stanovené vyživovací povinnosti mezi manžely, která předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. A jelikož žalobce dle žalované „přestal o dceru fakticky pečovat, protože ze zákona tato péče přešla na jejího manžela, nezbylo ČSSZ než odejmout účastníkovi řízení (žalobci – pozn. soudu) vdovecký důchod pro nesplnění zákonných podmínek“. 6. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu, v níž přisvědčil žalované, že rozhodující je to, zda žalobce jakožto vdovec o nezaopatřené dítě M. K. fakticky pečuje, či nikoliv, nicméně žalovaná skutečný stav věci nezjišťovala a s odkazem na zákonem stanovenou vyživovací povinnost mezi manžely bez dalšího uzavřela, že žalobce uzavřením manželství dítětem přestal o dítě pečovat. Žalobce přitom tvrdí, že o nezaopatřené dítě v rozhodné době fakticky pečoval, „a to i přes formálně uzavřené manželství dítěte“. Skutkový stav tak nebyl dle žalobce zjištěn v zákonem požadovaném rozsahu, a proto žalobce navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc žalované vrátil k dalšímu řízení. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě setrvala na závěrech obsažených v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, které je dle jejího názoru věcně správné a zákonné, a navrhla, aby soud žalobu zamítl. Nad rámec toho, co uvedla v odůvodnění svého rozhodnutí, žalovaná ve vyjádření k žalobě doplnila, že žalobce na podporu svého tvrzení, že o dceru fakticky pečuje, „nepředložil žádný důkaz“ a „tomuto tvrzení neodpovídá ani skutečnost, že dcera M. K. má jako trvalé bydliště uvedenu společnou adresu s manželem M. K. (X)“. 8. Soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“) žalobou napadené rozhodnutí [přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§75 odst. 1 s. ř. s.)], a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Podle § 49 odst. 1 ZDP ve spojení s § 49 odst. 2 ZDP má vdovec nárok na vdovecký důchod po manželce, která a) byla poživatelkou starobního nebo invalidního důchodu, nebo b) splnila ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod stanovené v § 29 nebo § 31 odst. 1 anebo zemřela následkem pracovního úrazu. 10. Podle § 50 odst. 1 ZDP náleží vdovecký důchod po dobu jednoho roku od smrti manželky. Podle § 50 odst. 2 a 7 ZDP po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdovec nárok na vdovecký důchod, jestliže a) pečuje o nezaopatřené dítě, b) pečuje o dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ním žije v domácnosti a je závislý na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), d) je invalidní ve třetím stupni, nebo e) dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. 11. Podle § 20 odst. 4 písm. a) ZDP se za nezaopatřené dítě pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23). Podle § 21 odst. 1 písm. a) ZDP se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání pro účely tohoto zákona považuje mimo jiné studium na středních a vysokých školách v České republice. 12. Z výše uvedeného je zřejmé, že nárok na tzv. prodloužený vdovecký důchod podle § 50 odst. 2 písm. a) ZDP (ve spojení s § 50 odst. 7 ZDP) není podmíněn pouze nezaopatřeností dítěte ve smyslu § 20 odst. 4 písm. a) ZDP, ale i péčí vdovce o něj. 13. Mezi účastníky není sporné, že dcera žalobce M. K., nar. X, dosud nedosáhla 26. roku věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem na Vyšší odborné škole pedagogické a Střední pedagogické škole v Litomyšli. Není tedy pochyb o tom, že dcera žalobce je pro účely ZDP nezaopatřeným dítětem. Fakt, že M. K. uzavřela dne 20. 7. 2019 manželství, je z pohledu § 20 odst. 4 písm. a) ZDP irelevantní. 14. Pokud jde o druhou zákonem stanovenou podmínku,