1 Afs 139/2024 — Nejvyšší správní soud

31 Af 2/2024- 33 - text 8 31 Af 2/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobkyně: HUNSGAS, s. r. o., IČ 25277715 se sídlem Franzova 830/125, 614 00 Brno zastoupena Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2023, č. j. 52837/2023-900000-311, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 11. 5. 2022, č. j. 8956-8/2022-550000-12, a toto rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyně uznána vinnou přestupkem podle § 135f odst. 1 písm c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 31. 12. 2019 (dále jen „zákon o spotřebních daních“). 2. Uvedeného přestupku se žalobkyně dopustila tím, že v přesně nezjištěném období, avšak prokazatelně dne 27. 3. 2019, na adrese Areál PROFER PLUS, Panelová 1166, Hradec Králové, jako držitel povolení podle § 22 zákona o spotřebních daních pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků a současně jako držitel povolení podle § 60 zákona o spotřebních daních k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu skladovala v rozporu s § 45 odst. 1 zákona o spotřebních daních zkapalněné ropné plyny uvedené do volného daňového oběhu a specifikované v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) zákona o spotřebních daních, odebírané ze zásobníků v kapalné fázi, v zásobníku, který nebyl pevně spojen se zemí, za což jí byla podle § 135f odst. 1 písm. c) zákona o spotřebních daních uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 3. Žalobkyně navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. Tvrdila předně, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro neurčitost vymezení skutku. Tuto neurčitost spatřovala v přesně nezjištěném čase spáchání skutku („v blíže neurčeném období“). Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že prokazatelné je jednání žalobkyně pouze dne 27. 3. 2019, v dalším „blíže neurčeném období“ prokazatelné není. 4. Dále žalobkyně namítala nesprávné právní posouzení věci: v daném případě nebyl naplněn znak skutkové podstaty, vyjádřený slovy textu zákona „neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí“. Skutkový stav, v němž je spatřován přestupek, totiž nelze právně kvalifikovat jako „skladování“ zkapalněných ropných plynů. Přečerpávání zkapalněných ropných plynů, které je nezbytnou součástí jejich přepravy, prodejů a celého obchodu, nelze podřadit pod pojem skladování ani dopravy. Při obchodu se zkapalněnými ropnými plyny musí nutně docházet k činnostem, které nejsou ani skladováním ani dopravou. Žalobkyně tvrdila, že se jedná o „manipulaci“. Právě takovou manipulací byla i situace zjištěná dne 27. 3. 2019, jak vyplývá z protokolu o kontrole. Aby mohlo dojít k řádnému měření, byl zkapalněný ropný plyn, který byl dopraven v průběhu kontroly do areálu, stočen do železniční cisterny. To potvrdil svědek Ing. Pavlech. Do dvou hodin pak začalo přečerpávání do rozvozové cisterny. Žalobkyně považuje za nesprávný výklad, podle něhož by v případě, kdy je dopravený zkapalněný ropný plyn z důvodu provedení měření přečerpán nejprve do železniční cisterny, a následně v horizontu dvou hodin do jednotlivých rozvozových cisteren, kterými je již zajišťován převoz k příjemcům, měla být taková manipulace považována za skladování. Za skladování by pak totiž musela být považována každá statická část dopravního a obchodního řetězce, včetně překladišť, prostojů, a to bez ohledu na délku trvání, účel a důvod vzniku takové fáze. V praxi nelze zajistit, aby byly zkapalněné ropné plyny v rámci obchodu neustále buď skladovány v zásobníku pevně spojeném se zemí, nebo dopravovány, a nikdy v jakémkoli jiném stavu. Výklad žalovaného označila žalobkyně z tohoto důvodu za přepjatě formalistický. 5. Žalobkyně namítla také nepřiměřený druh a výši uložené sankce. Dovolávala se toho, že jí měl být uložen pouze správní trest napomenutí. Účelu trestu by tento trest dosáhl lépe, neboť vstřícný přístup žalovaného by byl pro žalobkyni motivující. Navíc, pokud je žalobkyni přičtena k tíži dlouhá doba trvání údajného protiprávního jednání a množství nesprávně skladovaných zkapalněných ropných plynů, je třeba, aby takové skutečnosti byly relevantním způsobem doloženy. Přitom ale o četnosti případů, délce trvání ani množství zkapalněných ropných plynů nevypovídá jediný důkaz. Žalobkyně navrhla, aby soud případně postupoval podle § 78 odst. 2 s. ř. s. a snížil správní trest v mezích zákonem dovolených. Takto žalobkyně trvala na tom, že by postačoval správní trest napomenutí. V případě, že by nebylo možno tento trest uložit, byly by splněny podmínky pro mimořádné snížení výměry pokuty. Přečerpání do mobilní železniční cisterny neproběhlo za účelem skladování zkapalněných ropných plynů, ale za účelem dokončení přepravy. Podle názoru žalobkyně se jednalo o přepravu, nepřerušenou skladováním, a i pokud by o skladování na velmi krátkou dobu šlo, jednalo by se o natolik krátký interval, že by byly splněny podmínky pro mimořádné snížení pokuty ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). III. Shrnutí vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. K otázce zákonnosti výroku o vině odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, rozhodnutí správního orgánu prvního stupně i obsah správního spisu. Učinil tak proto, že žalobní námitky se ve své podstatě shodují s námitkami vznesenými žalobkyní již v odvolacím řízení, kde byly zohledněny a vypořádány. Žalobní námitky nepřináší žádné nové skutkové ani právní důvody, které by byly s to relevantně zpochybnit zákonnost napadeného rozhodnutí. 7. K námitce nezákonnosti výroku o trestu žalovaný rovněž plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí (zejm. čl. IV. písm. B)) i odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. V otázce zákonnosti ukládaného druhu trestu – pokuty ve výši 50.000 Kč – žalovaný dostatečně vyvrátil opodstatněnost úvah žalobkyně o nezákonnosti nejen výše uložené pokuty, ale také úvahy o nesprávnosti uložení peněžitého trestu oproti žalobkyní navrhovanému trestu napomenutí. Obdobné platí i ve vztahu k úvahám žalobkyně o splnění podmínek pro mimořádné snížení výměry pokuty ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky. Žalovaný se použitím procesních institutů zakotvených v § 42 až § 44 zákona o odpovědnosti za přestupky přiměřeně zabýval, a to včetně možného likvidačního účinku ukládaného trestu. Neshledal přitom, že by podmínky pro jejich použití byly naplněny. Žalovaný proto shledává nedůvodnou žalobní argumentaci o nezákonnosti či vadnosti uloženého trestu co do jeho výše z důvodu, že nevzal v potaz možnost mimořádného snížení trestu. IV. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. Ve věci rozhodl za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. 9. Napadené rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně soud v rámci soudního přezkumu posuzoval jako jeden celek (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2017, č. j. 6 As 22/2017 – 37; ze dne 22. 7. 2016, č. j. 5 As 254/2015 – 27; ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 101/2016 - 62). 10. Žaloba není důvodná. 11. Ze správního spisu krajský soud konstatuje: - žalobkyně je registrovaným distributorem pohonných hmot, je držitelem povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu a dále povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků z jiných členských zemí v režimu podmíněného osvobození od daně. Žalobkyně na základě povolení přijímá ve volném daňovém oběhu vybrané výrobky za účelem dalšího prodeje a také na základě povolení oprávněného příjemce přijímá v režimu podmíněného osvobození od daně vybrané výrobky dle § 45 odst. 1 písm. e), f), g) zákona o spotřebních daních, v předmětném období mimo jiné i v místě přijímání vybraných výrobků na adrese Areál PROFER PLUS, Panelová 1166, 500 03 Hradec Králové, - dne 23. 01. 2019 hodin zahájil Celní úřad pro Jihomoravský kraj místní šetření u žalobkyně. Cílem bylo prověření způsobu nák