7 Afs 216/2006 — Nejvyšší správní soud

52 A 69/2023- 55 - text  - 8 - 52 A 69/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, v právní věci žalobce: V.D., zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Jelínkem, Ph.D. sídlem Dražkovice 181, 533 33 Pardubice proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 22. 9. 2023, č. j. MV-215165-15/SO-2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včas podanou žalobou proti rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku domáhal soudního přezkumu tohoto rozhodnutí, jímž podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“ nebo „zákon o pobytu cizinců“) byla žalobci zrušena platnost povolení k trvalému pobytu z důvodu nebezpečí, že by žalobce jako účastník řízení mohl ohrozit bezpečnost státu (výrok I. tohoto rozhodnutí) a dále podle § 77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců byla žalobci stanovena lhůta k vycestování z území 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobce odůvodnil žalobu následujícím způsobem. 2. Žalobce předně namítl, že z rozhodnutí nevyplývá, jaké konkrétní základní hodnoty společnosti měl žalobce ohrožovat, jakých vlivových struktur by měl žalobce být součástí, jaká by měla být role žalobce v rámci předmětných vlivových struktur, jaké separatistické tendence ve vztahu k ČR měl žalobce podporovat, když ten se angažuje jen v oblasti uznání a zachování Rusínské kultury a jazyka. Žalobce tedy namítl, že nebyl obeznámen s konkrétními důkazy, které vedly k vydání napadeného rozhodnutí, ty mu nebyly dostatečným způsobem vysvětleny, žalované rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné a nezákonné. Žalobce uvedl, že se domáhá přezkoumání závěrů uvedených v žalovaném rozhodnutí, ze kterých vyplývá, že tvrzené nebezpečí žalobce pro bezpečnost ČR je objektivní, skutečné, aktuální a dostatečně závažné. Současně žalobce namítl, že ve výroku II. napadeného rozhodnutí mu byla uložena povinnost vycestování z území České republiky, současně je však vedeno proti žalobci trestní řízení, ale trestním soudem mu byla uložena povinnost spočívající v zákazu vycestování (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, ze dne 11. 12. 2020). V důsledku napadeného rozhodnutí by byl žalobce donucen porušit povinnost stanovenou mu soudem v trestním řízení a tím by mohl mařit výkon soudního rozhodnutí a mařit i vedené trestní řízení. Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. 3. Ve vyjádření k žalobě žalovaný poukázal na obsah žalovaného rozhodnutí, přičemž zdůraznil závěry o existenci utajovaných informací a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 5. Mezi účastníky nejsou sporné a ze správního spisu vyplývají následující rozhodné skutečnosti. 6. Žalobci bylo vydáno povolení k trvalému pobytu podle § 68 zákona o pobytu cizinců dne 5. 4. 2006. Žalovaný obdržel dne 25. 5. 2022 žádost Ministerstva vnitra, odbor azylové a migrační politiky, o převzetí řízení ve věci zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu žalobce, přičemž žalovaný obdržel písemnou informaci vztahující se k žalobci, která byla poskytnuta v režimu utajení (stupeň „důvěrné“) v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v platném znění (dále jen „zákon č. 412/2005 Sb.“ a „utajovaná informace“ nebo „informace“). Žalovaný v žalovaném rozhodnutí dospěl k závěru, že tato informace poskytnutá bezpečnostní složkou představuje ohrožení bezpečnosti státu, jelikož zjištěné osobní jednání žalobce bylo shledáno v jeho nežádoucí činnosti, a to z důvodu vytvoření webové struktury za podpory ze strany státních orgánů Ruské federace, která měla za cíl v zemi Evropské unie podpořit separatistické tendence, které jsou v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky, a existuje tedy důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, přičemž z této informace vyvodil žalovaný závěr o důvodu ke zrušení platnosti povolení žalobce podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. 7. Žalobce v žalobě uplatnil v podstatě dva žalobní body. První žalobní bod se týká výroku I. žalovaného rozhodnutí, kterým byla zrušena žalobci platnost povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 z důvodu nebezpečí, že by žalobce v řízení mohl ohrozit bezpečnost státu, přičemž podklady k tomuto rozhodnutí byla informace poskytnutá bezpečnostní složkou v režimu utajení (stupeň „důvěrné“) v souladu se zákonem č. 412/2005 a druhý žalobní bod se týkal výroku II. žalovaného rozhodnutí, jimž byla stanovena žalobci lhůta k vycestování z území do 30 dnů od právní moci žalovaného rozhodnutí. 8. V případě prvního žalobního bodu žalobce namítl nepřezkoumatelnost žalovaného rozhodnutí a to z důvodu, že žalobce nebyl seznámen s uvedenou utajovanou informací, přičemž správní orgán v žalovaném rozhodnutí „nevysvětlil“ jaké základní hodnoty společnosti měl žalobce ohrožovat, jakých vlivových struktur měl být součástí, jaká měla být role žalobce v rámci předmětných vlivových struktur a jaké separatistické tendence v ČR měl žalobce podporovat, které by ohrožovaly ČR. Zároveň se domáhá v této souvislosti soudního přezkumu tak, aby z utajených informací vyplynulo, jaké, že to konkrétní nebezpečí žalobce pro bezpečnost ČR existuje a jak je aktuální a závažné. K tomu krajský soud uvádí následující závěry. 9. Krajský soud se musel zabývat tím, zda žalovaný jako správní orgán dostál všem procesním požadavkům, kladeným na postup v takovém řízení na rozhodování správní orgánů při rozhodování na základě utajované informace. 10. Podle článku 1. ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot, je základní povinností státu. 11. Podle § 77 odst. 2 písm. a zákona č. 326/1999 Sb. ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo právo a svobody druhých, anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu. 12. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, jako podklad tohoto rozhodnutí může správní orgán užít informaci jediného orgánu veřejné moci, přičemž poskytnuté informace hodnotí v souladu s § 50 odst. 4 toho zákona, kdy pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady zejména důkazy, podle své úvahy, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci. 13. Podle § 169m odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., písemnosti nebo záznamy, které obsahují utajované informace, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis a nestávají se jeho součástí. 14. Podle § 169m odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi. 15. Podle § 169m odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., vyjde-li v řízení na základě informace nebo stanoviska policie nebo zpravodajské služby České republiky, které jsou utajovanou informací najevo, že cizinec ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy, životy nebo zdraví osob, nebo vede-li tato informace nebo toto stanovisko k důvodnému podezření, že by cizinec při svém pobytu na území tyto hodnoty ohrozil, v informaci o důvodech neudělení dlouhodobého víza nebo v odůvodnění rozhodnutí podle tohoto zákona se pouze uvede, že důvodem neudělení víza nebo rozhodnutí je ohrožení bezpečnosti státu. Pokud je správní orgán v řízení podle tohoto zákona povinen posoudit přiměřenost dopadu rozhodnutí, v odůvodnění rozhodnutí podle věty první navíc uvede úvahy, kterými se při hodnocení přiměřenosti dopadu rozhodnutí, zejména ve vztahu k obsahu stanoviska, řídil; obsah stanoviska však odůvodnění neuvádí. 16. V projednávané věci se střetávají dva zájmy a to zájem na zajištění spravedlivého procesu pro účastníka správního řízení, jehož bezpečnostní způsobilost byla posuzována, když podkladem tohoto rozhodnutí byla utajovaná informace, jak soud již výše uvedl, a na druhé straně je to zájem na utajení informací potřebných k ochraně veřejného zájmu. V projednávané věci nemohl