9 As 184/2024 — Nejvyšší správní soud

30 A 17/2024- 528 - text  32 30 A 17/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobců: a) E. S. b) J. S. c) S. B. všech zastoupených Mgr. Stanislavem Smrčkou, advokátem se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno d) Ing. J. F. zastoupen Mgr. Marií Mikulíkovou, advokátkou se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 11, Praha 5 za účasti: 1. Vysoká škola polytechnická Jihlava se sídlem Tolstého 1556/16, Jihlava zastoupena Mgr. Martinem Láníkem, advokátem Italská 1274/8, Praha 2 2. Statutární město Jihlava se sídlem Masarykovo náměstí č. p. 97/1, Jihlava 3. EG.D, a. s. se sídlem Lidická č. p. 1873/36, Černá Pole, Brno 2 4. CETIN, a.s. se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 v řízení o spojených žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. ledna 2024, č. j. 004474/2024/KUSK, sp. zn. SZ 101880/2023/ KUSK ÚSŘ/Hr, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. ledna 2024, č. j. 004474/2024/KUSK, sp. zn. SZ 101880/2023/ KUSK ÚSŘ/Hr, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) až c) na náhradě nákladů řízení částku 85 340,52 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejich zástupce. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) na náhradě nákladů řízení částku 38 519 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Původní předmět řízení 1. Žalobci se dvěma samostatnými žalobami podanými u Krajského soudu v Hradci Králové dne 22. 3. 2024 a dne 25. 3. 2024 domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2024, č. j. 004474/2024/KUSK, sp. zn. SZ 101880/2023/ KUSK ÚSŘ/Hr, kterým bylo částečně změněno (doplněny podmínky závazných stanovisek) a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod (dále také jen „Stavební úřad“) ze dne 15. 5. 2023, č. j. MHB_ST/320/2023/soch. 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo k žádosti Vysoké školy polytechnické Jihlava (Osoba zúčastněná na řízení č. 1.; dále také jen „Stavebník“) podle § 94p zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), vydáno společné povolení, kterým byl schválen stavební záměr: Studentské koleje Vysoké školy polytechnické, Jihlava na pozemcích p. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH a XCH v katastrálním území Jihlava (dále také jen „Stavba“, „Záměr“ či „Stavební záměr“). 3. Žaloba žalobců a) až c) byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 A 17/2024. Žaloba žalobce d) byla vedena pod sp. zn. 30 A 18/2024. Usnesením krajského soudu ze dne 26. 5. 2025, č. j. 30 A 17/2024-462, byly obě věci spojeny ke společnému řízení s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. 30 A 17/2024. II. Současný předmět řízení 4. V předchozím řízení o žalobě žalobců a) až c) rozhodl krajský soud rozsudkem ze dne 23. 8. 2024, č. j. 30 A 17/2024-334 (dále jen „Předchozí rozsudek KS I.“), a to tak, že žalobu zamítl. O žalobě žalobce d) rozhodl krajský soud v předchozím řízení rozsudkem ze dne 23. 7. 2024, č. j. 30 A 18/2024 (dále jen „Předchozí rozsudek KS II.“), a to tak, že žalobu zamítl. 5. Ke kasační stížnosti žalobců a) až c) byl Předchozí rozsudek KS I. zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2024, č. j. 9 As 184/2024-163 (dále jen „Zrušující rozsudek I.“), a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Ke kasační stížnosti žalobce d) byl Předchozí rozsudek KS II. zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2025, č. j. 10 As 184/2024-82 (dále jen „Zrušující rozsudek II.“), a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. 6. Ve Zrušujícím rozsudku I. kasační soud shledal některé ze žalobních námitek nedůvodnými. Jednalo se o tyto žalobní námitky: - Statické ohrožení dotčených nemovitostí žalobců a) až c) – viz body [11] až [39] Zrušujícího rozsudku I. - Vydání závazných stanovisek a jiných podkladových aktů vyloučenými úředními osobami – viz body [40] až [61] Zrušujícího rozsudku I. - Rozpor Stavebního záměru s územní studií – viz body [101] až [107] Zrušujícího rozsudku I. - Způsob likvidace srážkových vod – viz body [108] až [120] Zrušujícího rozsudku I. - Imise pohledem a zastínění sousedních pozemků – viz body [121] až [136] Zrušujícího rozsudku I. - Zmatečnost revizních závazných stanovisek orgánu památkové péče – viz body [137] až [146] Zrušujícího rozsudku I. - Rozpor Stavebního záměru s cíli a úkoly územního plánování – viz body [147] až [151] Zrušujícího rozsudku I. 7. Ve Zrušujícím rozsudku II. kasační soud shledal některé ze žalobních námitek nedůvodnými. Jednalo se o tyto žalobní námitky: - Vznik nebezpečného dopravního uzlu – viz body [11] až [20] Zrušujícího rozsudku II. - Statické ohrožení dotčené nemovitosti žalobce d) – viz body [37] až [55] Zrušujícího rozsudku II. - Vydání závazných stanovisek a jiných podkladových aktů vyloučenými úředními osobami – viz body [56] až [71] Zrušujícího rozsudku II. - Imise zastíněním sousedních pozemků – viz body [72] až [82] Zrušujícího rozsudku II. - Značné zvýšení hluku a rušení nočního klidu – viz body [83] až [88] Zrušujícího rozsudku II. - Znemožnění uzavření dohody o námitkách – viz body [89] až [96] Zrušujícího rozsudku II. - Nevypořádání námitek v odvolacím řízení – viz body [97] až [103] Zrušujícího rozsudku II. 8. Těmito žalobními námitkami se tedy již krajský soud v dalším řízení po vrácení věci nebude podrobněji zabývat. Na svých závěrech o jejich nedůvodnosti neměl co měnit, vázán při tom právními závěry Nejvyššího správního soudu, který se s nimi v jejich podstatě ztotožnil. Zopakuje pouze podstatu svých závěrů stran nedůvodnosti těchto námitek obsažených v Předchozím rozsudku KS I. a Předchozím rozsudku KS II. 9. Statické ohrožení dotčených nemovitostí žalobců a) až c) – krajský soud dospěl k závěru, že stavební úřady obou stupňů řádně zdůvodnily, proč nepovažují míru statického ohrožení objektů žalobců nad úroveň stanovenou právními předpisy ani nad míru přiměřenou poměrům v jednoznačně městském prostředí. Podmínky stanovené stavebními úřady obou stupňů pro realizaci Stavby reflektují doporučení odborníků a jsou natolik konkrétní, že zajišťují odborné a značně opatrné provedení zemních prací. Soud v tomto směru odkazuje na body [114] až [131] Předchozího rozsudku KS I. a na body [11] až [39] Zrušujícího rozsudku I. 10. Vydání závazných stanovisek a jiných podkladových aktů vyloučenými úředními osobami – této námitce se krajský soud věnoval v bodech [132] až [151] Přechozího rozsudku KS I. Nejvyšší správní soud sice jeho názory částečně korigoval, ale uzavřel, že na základě odvolání žalobců a) až c) si odvolací orgán vyžádal od všech nadřízených dotčených orgánů – u nichž již nehrozila nadkritická míra rizika systémové podjatosti, neboť se jednalo o správní orgány mimo obvod Kraje Vysočina - revizi všech závazných stanovisek vydaných v rámci řízení o žádosti o společné povolení. Tím nadřízené dotčené orgány docílily zhojení vady spočívající ve vydání těchto závazných stanovisek podjatými úředními osobami. Krajský soud tak odkazuje především na body [40] až [61] Zrušujícího rozsudku I. 11. Rozpor Stavebního záměru s územní studií – stran této problematiky krajský soud uzavřel, že Stavební záměr není v rozporu s Územní studií ÚS37 Jihlava – kampus VŠPJ, odchyluje se od ní pouze v jednom významnějším aspektu, a to v řešení a podobě střechy objektu kampusu v souvislosti s retencí dešťových vod, tuto odchylku však jak orgány územního plánování, tak stavební úřady, dostatečným způsobem odůvodnily (body [176] až [191] Předchozího rozsudku KS I.). Nejvyšší správní soud se s tímto posouzením plně ztotožnil (viz body [101] až [107] Zrušujícího rozsudku I.). 12. Způsob likvidace srážkových vod – krajský soud shledal tuto námitku nedůvodnou, protože se ztotožnil se závěry obsaženými v napadeném rozhodnutí (body [182] až [190] Předchozího rozsudku KS I.). Nejvyšší správní soud sice některé dílčí názory vyslovené krajským soudem v souvislosti s touto problematikou korigoval, ale se závěrem krajského soudu, že napadené rozhodnutí netrpí vadou nepřezkoumatelnosti a není z důvodu volby způsobu likvidace srážkových vod v rozporu s právními předpisy, plně souhlasil (viz body [108] až [120] Zrušujícího rozsudku I.). 13. Imise pohledem a zastínění sousedních pozemků – ohledně této žalobní námitky krajský soud uzavřel, že žalobci a) až c) nebudou Záměrem rušeni v míře nepřiměřené místním poměrům, a nedojde tak ani k významnému narušení kvality prostředí v dané oblasti, což odůvodnil v bodech [191] až [211] Předchozího rozsudku KS I. Nejvyšší správní soud se s těmito závěry v zásadě ztotožnil, jak plyne z bodů [121] až [136] Zrušujícího rozsudku I., na které krajský soud v podrobnostech odkazuje. 14. Zmatečnost revizních závazných