7 As 43/2009 — Nejvyšší správní soud

31 A 7/2025- 142 - text  12 31 A 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobce: TCM POINT s.r.o., IČO: 28785517, se sídlem Příčná 1892/4, Nové Město, 110 00 Praha 1 zastoupen Mgr. Štěpánem Kubátem, advokátem se sídlem Václavské náměstí 841/3, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, IČO: 75014149 Ústřední inspektorát se sídlem Květná 15, 603 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. prosince 2024, č. j. SZPI/AN615-93/2021 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou namítal žalobce nezákonnost shora identifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti výši uložené pokuty a potvrdil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Hradci Králové, č. j. SZPI/AN615-89/2021 ze dne 23. 8. 2024, jímž bylo žalobci uloženo uhradit pokutu ve výši 300 000 Kč. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, eventuálně snížení pokuty dle ustanovení § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). II. Žalobní tvrzení bod 1) 2. Žalobce nesouhlasil s tím, jak se žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal s odvolacími námitkami a považoval jej za nezákonné a měl i nadále za to, že ve vztahu k výši sankce nebyla zohledněna všechna zákonem stanovená kritéria a úvahy správního orgánu nejsou koherentní ani logické. Měl rovněž za to, že došlo k porušení zásady legitimního očekávání. Žalovaný dle žalobce potvrdil nedostatečně odůvodněné prvostupňové rozhodnutí, které je ve vztahu k uložené sankci arbitrární (není zřejmé, proč byla sankce snížena zrovna o 100 000 Kč) a nepřezkoumatelné. bod 2) 3. Žalovaný má samozřejmě pravdu, že význam státem chráněného zájmu může být u přestupků dle § 8a odst. 2 písm. j) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákona č. 40/1995 Sb., nebo „zákon o regulaci reklamy“) různý. Nicméně to neznamená, že výše horní hranice možné sankce není současně vyjádřením typové závažnosti konkrétního přestupku. Je zjevné, že úvaha správního orgánu o významu státem chráněného zájmu mířila především na původně postihovaný přestupek č. 4, u něhož byl význam zájmu nepoměrně vyšší, přičemž správní orgán v podstatě kompletně převzal své původní úvahy z rozhodnutí č.j. SZPI/AN615-37/2021 ze dne 13. 8. 2021 a neuzpůsobil je fundamentální změně spočívající v částečném zastavení řízení ohledně původně nejpřísněji trestného přestupku (sankce až 50 000 000 Kč). Přitom po částečném zastavení řízení ohledně přestupku č. 4, již mezi přestupky, z nichž byl žalobce shledán vinným, nefiguruje žádný přestupek spočívající v uvedení potraviny na trh se zakázanými léčebnými tvrzeními). Spojení „… uvedením potravin … na trh v rámci reklamy“ je pak nejasné a není ani zřejmý jeho zamýšlený význam. Žalobce pro úplnost doplnil, že zákonodárce (i správní orgán ve své praxi) činí zcela zásadní rozdíl mezi uváděním potraviny na trh s léčebnými tvrzeními (klasifikováno dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. – sankce až 50 000 000 Kč) a zadáním reklamy s uvedením léčebných tvrzení (klasifikováno dle § 8a odst. 2 písm. j) zákona č. 40/1995 Sb. – sankce až 2 000 000 Kč). 4. Z uvedeného žalobce dovodil, že význam státem chráněného zájmu je u obou přestupků značně odlišný, přičemž je zákonodárcem vyjádřen horní hranicí možné sankce. V případě přestupků v oblasti reklamy nelze dle žalobce hovořit o jednom z nejvýznamnějších zájmů státu v oblasti potravinového práva. Žalobce má z uvedených důvodů za to, že úvaha převzatá z původního rozhodnutí není na věc aplikovatelná a relevantní. bod 3) 5. Žalovaný i přes odvolací námitky nereflektoval pominutí relevantních okolností orgánem prvního stupně. Dle žalobce měl správní orgán přihlédnout minimálně k tomu, že v případě webových stránek houbovamedicina.cz, rakovinahelp.cz a imunitahelp.cz se jednalo o historické neaktualizované stránky s mizivou návštěvností, které byly veřejně přístupné pouhým nedopatřením, přičemž žalobce je dokonce odstranil ze své vůle ještě před doručením oznámení o zahájení kontroly (a nezávisle na něm). Žalovaný si zjevně nesprávně vyložil odvolací námitku žalobce, neboť v napadeném rozhodnutí uvádí, že předmětné nedostatky mohly být snadno odhaleny, přičemž k jejich odstranění došlo až na základě kontroly orgánu dozoru. Žalobce toto rozporuje, když od počátku uvádí, že nedostatky u příslušných webových stránek sám nezávisle odhalil a odstranil jejich obsah počátkem ledna 2021, a to dříve, než byl o jeho závadnosti informován správním orgánem. K odstranění bohužel však došlo v době, kdy již byly provedeny úkony předcházející kontrole a pořízeny záznamy (14. 12. 2020). Zahájení příslušné kontroly pak bylo žalobci oznámeno až s téměř měsíčním odstupem (8. 1. 2021). V tomto ohledu měl správní orgán ověřit aktuálnost skutkových zjištění, což se zjevně nestalo, a žalobce to považuje za vadu řízení. Žalobce z uvedených důvodů zásadně nesouhlasí s uplatněním žalovaným popsaných okolností jako přitěžujících, a to z důvodu, že nekorespondují s realitou. bod 4) 6. Správní orgán měl dle žalobce též přihlédnout k tomu, že na web cinskyherbar.cz nevedly z internetového obchodu žalobce žádné aktivní odkazy, přičemž předchozí kontrola správního orgánu uvádění neaktivní adresy akceptovala a z důvodu deaktivace prokliku v průběhu kontroly žalobci dokonce neuložila opatření. Web cinskyherbar.cz byl navíc v rámci předchozí kontroly výslovně označen správním orgánem jako informativní herbář. Žalobce je srozuměn s tím, že individuální pochybení zaměstnance a předchozí kontrolní praxe správního orgánu nemohou založit jakékoliv „nezákonné“ legitimní očekávání, tak jak bylo uvedeno v rozhodnutí č. j.: SZPI/AN615-37/2021, avšak nic dle jeho názoru nebrání tomu, aby tyto okolnosti hodné zřetele byly zohledněny alespoň formou polehčující okolnosti při stanovování výměry sankce. Správní orgán prvního stupně však přihlížel výlučně k okolnostem přitěžujícím. bod 5) 7. Žalobce dále nesouhlasí s žalovaným, že bylo správním orgánem uspokojivě odůvodněno, proč byla sankce snížena právě a pouze o 100 000 Kč, přičemž v prezentovaných úvahách spatřuje logické mezery. Celkově nebylo dle názoru žalobce dostatečně logicky odůvodněno, proč, při v podstatě totožných úvahách, byla původní sankce uložena jen ve výši 0,8 % z horní hranice možné pokuty a následně (při souběhu menšího počtu přestupků) pak ve výměře činící 15 % z horní hranice možné pokuty. Takto razantní procentuální nárust poměru uložené sankce k horní hranici sazby pokuty považuje žalobce za daných okolností za neadekvátní a neobhajitelný. Odmítl úvahu žalovaného, že byť přestupek č. 4 měl nejvyšší sazbu, tak podíl tohoto přestupku jako takového na celkové hodnocené závažnosti nebyl tak zásadní (k tomu viz výše). bod 6) 8. Uložení „snížené“ sankce ve výši 15 % z horní hranice zákonné sazby je pak v rámci relevantní rozhodovací praxe správního orgánu zcela ojedinělé až bezprecedentní. To dokládá přehled všech pokut pravomocně uložených provozovatelům potravinářských podniků – právnickým osobám v letech 2020-2022 (včetně), a to ve společných řízeních o dvou nebo více přestupcích, v nichž byl nejpřísněji trestným či nejzávažnějším přestupkem shledán přestupek spočívající v zadání reklamy na potraviny obsahující léčebná tvrzení klasifikovaný dle ustanovení § 8a odst. 2 písm. j) zákona č. 40/1995 Sb. Průměrná uložená pokuta dle tohoto přehledu činila necelých 55 000 Kč (2,75 % z horní hranice možné pokuty) a medián pak jen 20 000 Kč (1 % z horní hranice možné pokuty). Žalobci uložená pokuta tak představuje 5,5násobek průměru a dokonce 15násobek mediánu. V kontextu uvedeného považuje žalobce jemu uloženou pokutu za zjevně nepřiměřeně vysokou a excesivní. Žalobce má za to, že prvostupňovým, resp. napadeným rozhodnutím, došlo k poměrně zásadnímu porušení zásady legitimního očekávání. S ohledem na rozhodovací praxi správního orgánu očekával žalobce oprávněně podstatně výraznější snížení uložené pokuty. bod 7) 9. Kromě zmiňovaného přehledu ještě žalobce provedl srovnání napadeného rozhodnutí s rozhodnutím Ústředního inspektorátu SZPI č. j. SZPI/AL112-83/2021 ze dne 2. 6. 2022, když příslušnou věc považuje za skutkově vůbec nejpodobnější. Daným rozhodnutím došlo k modifikaci původně uložené pokuty ve výši rovněž 400 000 Kč, a to na pouhých 70 000 Kč. Jednalo se přitom o veskrze podobný případ, včetně prvku recidivy. Snížená úhrnná pokuta ve výši 70 000 Kč byla nakonec v předmětném případě uložena za celkem 11 přestupků (oproti 7 přestupkům ve věci žalobce) při horní hranici možné sankce ve výši až 50 000 000 Kč (oproti 2 000 000 Kč ve věci žalobce). Ve výsledku došlo v dané věci k uložení upravené pok