5 As 194/2014 — Nejvyšší správní soud

52 A 60/2025- 19 - text  - 4 - 52 A 60/2025 USNESENÍ Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci navrhovatelů: a ) Ing. M. P. b ) P. P. odpůrce: obec Starý Mateřov, IČO 00274330 sídlem Starý Mateřov 38, 530 02 Starý Mateřov o návrzích na zrušení Územního plánu Starý Mateřov ze dne 24. 1. 2011 a Územní studie Starý Mateřov takto: I. Návrh na zrušení Územního plánu Starý Mateřov ze dne 24. 1. 2011 se odmítá. II. Návrh na zrušení Územní studie Starý Mateřov se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé se návrhem ze dne 20. 10. 2025 domáhali určení, že vyznačení místní obslužné komunikace WD 3 v Územním plánu Starý Mateřov, katastrální území č. 755079 Starý Mateřov je neplatné a zároveň se domáhali určení, že je neplatná Územní studie Starý Mateřov – lokality Z4a, Z4b a P1.01. V návrhu, označeném jako žaloba k určení neplatnosti právního jednání, uvedli námitky týkající se vyznačení místní obslužné komunikace WD3 vedoucí přes parcelu č. 43/3 v katastrálním území č. 755079 Starý Mateřov, kterou zakoupili v roce 2000. Navrhovatelé uvedli, že o vypracování a projednávání uvedeného Územního plánu je nikdo neinformoval, což se týká i záměru vedení místní obslužné komunikace WD3 přes zmíněnou parcelu a navrhovatelé nebyli upozorněni na možnost uplatnit námitky vůči územnímu plánu, toto vyznačení obslužné komunikace v územním plánu bylo podle navrhovatelů uskutečněno způsobem, který odporuje zákonu. Obdobně ve vztahu k Územní studii Starý Mateřov navrhovatelé namítli, že vyznačení vedení místní obslužné komunikace je neplatné, brojili proti velikosti záboru jejich parcely v souvislosti s uvedenou obslužnou komunikací. K jednání o návrhu zmíněné územní studie nebyli navrhovatelé přizváni, navrhovatelé se domáhali toho, aby soud určil, že vyznačení místní obslužné komunikace v Územním plánu Starý Mateřov je neplatné a rovněž je neplatná Územní studie Starý Mateřov. 2. Podle ust. § 37 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.), účastníci a osoby zúčastněné na řízení mohou činit své úkony jakoukoliv formou, pokud zákon pro některé úkony určitou formu nestanoví. Předseda senátu může vždy uložit, aby úkon byl proveden písemně nebo ústně do protokolu. 3. Podle ust. § 37 odst. 3 s. ř. s. z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno. 4. Podle ust. § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen (§ 41 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. a § 64 s. ř. s.). 5. Podle ust. § 4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán") b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu d) kompetenčních žalobách Dále ve správním soudnictví dále soudy rozhodují a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, b) ve věcech politických stran a politických hnutí, c) o zrušení patření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. 6. Jak vyplývá z návrhu, navrhovatelé brojili jednak proti Územnímu plánu Starý Mateřov, vydanému dne 24. 1. 2011 a jednak proti výše zmíněné Územní studii Starý Mateřov, přičemž jejich námitka se týkala vyznačení místní obslužné komunikace WD 3 uvedeném v územním plánu a ve zmíněné územní studii. Navrhovatelé sice požadovali, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by určil, že vyznačení místní obslužné komunikace v uvedeném územním plánu a v uvedené územní studii bylo neplatné, avšak o takovém návrhu vzhledem k pravomoci správních soudů soud ve správním soudnictví rozhodovat nemůže (§ 4 s. ř. s.). Protože však každé podání je třeba posuzovat podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. a § 64 s. ř. s.), v dané věci bylo možné dospět k závěru, že návrh žalobců míří jednak proti Územnímu plánu Starý Mateřov, které je opatřením obecné povahy (§ 4 odst. 2 písm. c) s. ř. s.) a dále, že návrh míří proti uvedené územní studii jako podkladu k pořízení územního plánu. Proto krajský soud posoudil podle obsahu návrh z hlediska jeho obsahu jako dva návrhy, a to jednak na zrušení opatření obecné povahy, tedy Územního plánu obce Starý Mateřov, dále jako návrh na zrušení uvedené územní studie, přičemž dospěl k následujícím závěrům. 7. Ve vztahu k návrhu na zrušení uvedeného územního plánu je třeba konstatovat, že základním zákonným předpokladem pro věcné projednání návrhu na zrušení opatření obecné povahy v řízení vedeném podle ust. § 101a a násl. s. ř. s. je nepochybně jeho včasnost. 8. Podle ust. § 101b odst. 1 s. ř. s. návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí. 9. Vzhledem k tomu, že uvedený územní plán nabyl účinnosti dnem 24. 2. 2011, lhůta pro podání návrhu již uplynula, proto je návrh opožděný a krajský soud ho musel podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. 10. Ve vztahu k návrhu, který se týkal zmíněné územní studie, krajský soud uvádí následující závěry. 11. Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání. 12. Územní studie slouží jako odborný podklad pro a) rozhodování v území, a to pouze v těch částech, v nichž je v souladu s územně plánovací dokumentací, b) pořizování územně plánovací dokumentace, a to pouze v těch částech, v nichž není v rozporu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací, c) pořizování politiky územního rozvoje (§ 67 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění). 13. Ve vztahu k povaze samotné územní studie judikatura správních soudů dovodila, že územní studie není správním rozhodnutím, nejde ani o závazný podklad rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 s. ř. s. Územní studie představuje nezávazný odborný podklad, který není součástí územní plánovací dokumentace. Správní orgány nejsou územní studií vázány a v průběhu územního řízení jí ani z hlediska její zákonnosti nemohou přezkoumávat (srov. např. rozsudek NSS ze dne 12. 3. 2015, č. j. 7 As 191/2014-26). Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 1. 2015, č. j. 6 As 155/2014-73 „územní studie je nezávazným podkladem pro územní plánování i rozhodování v území, jehož obsah není v právních předpisech specifikován a za předpokladu řádného odůvodnění se orgány územního plánovaní nemusí jejími výsledky řídit“. O pořízení územní studie se nevede žádné správní řízení (srov. rozsudek NSS ze dne 5. 5. 2020, č. j. 9 As 359/2019-33). Územní studie nepředstavuje správní rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. a proti němu nepřichází v úvahu ani zásahová žaloba. Krajský soud tedy dospěl závěru, že územní studie nepředstavuje rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. a musel návrh směřující proti této územní studii jako nepřípustný odmítnout (§ 68 písm. e ve spojení s § 70 písm. a a § 46 odst. 1 písm. d s. ř. s.). Tento závěr pak krajský soud promítl do výroku II. tohoto usnesení. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vy