9 As 206/2014 — Nejvyšší správní soud

52 A 79/2024- 55 - text 8 52 A 79/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném předsedkyně JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobců: a) R. Č. b) L. Č. oba zastoupeni advokátem JUDr. Martinem Týle sídlem Škroupova 561, 530 03 Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČO: 70892822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2024, č. j. KUPA-14975/2024-3, takto: I. Rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 8. 10. 2024, č. j. KUPA-14975/2024-3, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům k rukám jejich zástupce JUDr. Martina Týle, advokáta, náklady řízení ve výši 19 651 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalovaný rozhodnutím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku zamítl podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Ústí nad Orlicí ze dne 2. 5. 2024, č. j. MUUO/27627/2024/ŠKCP. Prvostupňovým rozhodnutím byli žalobci uznáni vinnými ze spáchání přestupku podle § 39 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jako „zákon o státní památkové péči“), kterého se dopustili z nedbalosti tím, že jako vlastníci kulturní památky venkovského domu čp. X, X, na st. p. č. Y, v k. ú. X, neplnili povinnosti vlastníka kulturní památky podle § 9 odst. 1 zákona o státní památkové péči, konkrétně tím, že v období od 1. 7. 2022 do 16. 3. 2023 nepečovali o zachování této kulturní památky, neudržovali ji v dobrém stavu a nechránili jí před poškozením. Nečinností obviněných došlo na kulturní památce ke zhoršení stavu střechy, kdy zejména chybějícími šindeli střešní krytiny do západní části střechy zatéká. Žalobcům byl za tento přestupek podle § 39 odst. 1. písm. c) zákona o státní památkové péči ve spojení s § 45 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, uložen správní trest ve formě napomenutí a uložena povinnost nahradit náklady řízení. 2. Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného včasně podanou žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobci mají za to, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné podle § 76 odst. 1 písm. a), b) i c) s. ř. s. 3. Podle žalobců není z napadeného rozhodnutí zřejmé, z jakého důvodu byl jako počátek spáchání přestupku stanoven den 1. 7. 2022. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvádí, že se jedná o termín "cca" po lokální opravě realizované v první polovině roku 2022. V řízení však nebylo zjišťováno, kdy konkrétně tato oprava měla proběhnout, ani co bylo jejím obsahem. Pokud jako počátek přestupkového jednání byl zvolen den 1. 7. 2022, pak k ukončení opravy muselo logicky dojít dne 30. 6. 2022. Takové datum však ze spisu nevyplývá. Žalobci pak nerozumí tvrzení, že z fotografií pořízených dne 16. 3. 2023 je patrné, že žalobci od 1. 7. 2022 neučinili žádné opatření. Podle žalobců z fotografie z března 2023 nelze dovodit jejich nečinnost již od července 2022. Žalobci přitom opravy objektu prováděli průběžně, tj. i později. 4. Žalobci dále uvedli, že jim nebylo v průběhu správního řízení vytýkáno zatékání do západní části střechy, jak je uvedeno ve výroku prvostupňového rozhodnutí, ale nepečování o přední část střechy. Skutek tak byl nově vymezen bez možnosti žalobců se k němu vyjádřit, čímž bylo porušeno jejich právo na obhajobu. Žalobci nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že šlo pouze o upřesnění skutku. 5. Žalobci v průběhu správního řízení předložili znalecký posudek znalkyně A. L., Csc. ze dne 26. 11. 2023, podle kterého objekt již není opravitelný, pokládka nové krytiny na střechu je bezpředmětná a dalšímu zhoršování stavu nemovitosti již nelze zabránit. Žalovaný se však přiklonil k posouzení Ing. arch. V. K. a Ing. K. Š., podle jejichž závěrů opravu objektu provést lze. Podle žalobců je však relevantnějším podkladem posudek znalkyně L., který je aktuálnější a je oproti posouzení Ing. arch. K. a Ing. Š. opatřen doložkou podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Nadto, Ing. arch. V. K. a Ing. K. Š. se vyjadřovali k možnostem opravy objektu, aniž by vzali do úvahy následně zjištěný stav rozkladu konstrukcí ze dřeva a napadení dřevokaznou houbou. Správní orgány navíc neprovedly důkaz výslechem osob, které vypracovaly předmětná posouzení, ačkoli to žalobci navrhovali. Proto jej žalobci navrhli znovu v žalobě. Zejména žalobci považují za nezbytné, aby se Ing. arch. K. a Ing. Š. vyjádřili k otázce opravitelnosti objektu ve světle závěrů znaleckého posudku A. L., CSc. 6. Žalobci trvají na tom, že objekt nebyl nejpozději ke dni 1. 7. 2022 již opravitelný. Objekt je v havarijním stavu a oprava by mohla vést ke zhroucení objektu. Při takové opravě by bezpochyby byl ohrožen život a zdraví osob provádějících opravu. Je tak zcela logické, že k opravě nemovitosti nelze přistoupit. Poté ale nelze klást žalobcům na vinu, že o nemovitost nepečovali. Žalobci na základě výše uvedeného navrhli, aby soud zrušil žalované rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na závěrech obsažených v odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 8. Žalobci se v replice znovu vyjádřili k datu počátku přestupkového jednání. Vzhledem k časovému vymezení přestupku (výrok – 1. 7. 20222, odůvodnění – první polovina roku) mohla být oprava ukončena dne 29. 6. 2022, neboť se také jedná o první polovinu roku 2022, a je logické, že dne 30. 6. 2022 se žalobci mohli dopustit přestupkového jednání. Takto může správní orgán vůči žalobcům zahajovat přestupové řízení opakovaně. Pokud tedy byla oprava provedena v první polovině roku 2022, tj. např. k 1. 5. 2022, nechť toto správní orgán řádně zjistí, a od tohoto data případně odvíjí přestupkovou odpovědnost. V této souvislosti žalobci předložili aktuální oznámení o zahájení dalšího správního řízení ze dne 31. 3. 2025, sp. zn. 5975/2025, týkajícího se téhož předmětu řízení jako v nyní projednávané věci, tedy přestupku podle § 39 odst. 1 písm. c) zákona o státní památkové péči. 9. Žalobci dále předložili aktualizované architektonické posouzení stavby vyhotovené Ing. arch. K. a statické posouzení Ing. P. T. Původní statické posouzení Ing. Š. již podle žalobců není relevantní, neboť tento zemřel. Ze statického posouzení Ing. P. T. je zřejmé, že stav hlavních nosných konstrukcí je v havarijním stavu a nelze dodatečně zajistit stabilitu objektu. Z architektonického posouzení Ing. arch. V. K. vyplývá, že objekt je dlouhodobě neudržovaný a nevratně poškozen z hlediska památkových hodnot. Oprava by vyžadovala téměř kompletní výměnu všech konstrukčních prvků (roubené části, krov, zdivo, stropy, podlahy), což by vedlo ke ztrátě historické hodnoty a fakticky by šlo o novostavbu. 10. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí bez nařízení jednání (§ 76 odst. 1 s. ř. s.) v mezích žalobních bodů podle skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí správních orgánů (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Z odůvodnění napadeného a prvostupňového rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti. Podle správních orgánů od doby, kdy žalobci koupili předmětnou kulturní památku (září 2020), provedli pouze dílčí opravu střechy (zakrytí děr o ploše cca 2 × 1 m), další opatření k ochraně objektu žalobci neučinili. Ostatní údržba, tj. větrání objektu a sečení trávy, k ochraně objektu nestačila. Správní orgány stanovily datum počátku přestupkového jednání žalobců s ohledem na výše uvedenou opravu střechy, tj. cca 1. 7. 2022, jeho konec pak podle data místního šetření, tj. 16. 3. 2023. Na fotografiích ze dne 16. 3. 2023 je podle správních orgánů jednoznačně patrné, že žalobci v období od 1. 7. 2022 do 16. 3. 2023 neučinili žádná opatření, aby zabránili další destrukci střešní krytiny na předmětné kulturní památce, a tím došlo k dalšímu zhoršení stavu střechy, kdy chybějícími šindeli střešní krytiny do střechy zatéká. Žalobci jsou sice ochotni o kulturní památku dále pečovat, ale nečiní dostatečná opatření proti dalšímu chátrání střechy a tím i dalších konstrukcí objektu. 12. Žalobci v průběhu správního řízení předložili posouzení stavebně technického stavu Ing. arch. V. K., statické posouzení Ing. K. Š. a znalecký posudek A. L., CSc., týkající se biotického poškození kulturní památky. Odborné posudky Ing. arch. V. K. a Ing. K. Š. uvádějí nejen popis závad konstrukcí předmětné stavby, ale také návrhy na jejich obnovu, a to buď opravu, nebo výměnu poškozených konstrukcí. Z nich tak podle správních orgánů jednoznačně vyplývá, že opravu předmětného objektu lze provést. Správní orgány jim přiložily vyšší váhu, neboť byly zpracovány odborníky, kteří se zaměřují na stavební opravy budov. 13.