4 Azs 53/2003 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 8/2012- 9 - text  19Ad 8/2012-9 U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce A. V., bytem O.-M., V. 29/604, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, ke správní žalobě proti neoznačenému rozhodnutí, k podání ze dne 30.1.2012, t a k t o : I.Žádost o ustanovení opatrovníka se z a m í t á . II. Řízení o podání žalobce ze dne 30.1.2012 s e o d m í t á . III. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce adresoval Krajskému soudu v Ostravě podání ze dne 30.1.2012. V podání neoznačil žalovaného ani rozhodnutí, jehož přezkoumání se žalobou domáhá. Poukazoval na svůj zdravotní stav. Uvedl, že se domáhá prošetření přiznání příplatku k důchodu o invaliditu pro pracovní úraz z roku 1968. Odkazoval na rozhodnutí soudu ve věci 17 Cad 99/2005-79 a 17 C 284/91. Žádal o přidělení opatrovníka soudu. Podle § 33 odst.1 s.ř.s. účastníky řízení jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon; odpůrcem (žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon. Podle odst.2 téhož ustanovení způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává. Podle odst.3 účastník je způsobilý samostatně činit v řízení úkony (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Procesní způsobilost má i správní orgán a také ten, kdo je podle zákona oprávněn podat návrh. pokračování - 2 - 19Ad 8/2012 Podle ustanovaní § 64 s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Podle § 22 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř. fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem. Podle § 23 téhož zákona vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně. Ustanovení § 22 o.s.ř. tedy upravuje zastoupení účastníka občanského soudního řízení, který nemá procesní způsobilost ve smyslu § 20 odst. 1 o. s. ř. Takový účastník musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem. Není-li procesně nezpůsobilá fyzická osoba zastoupena zákonným zástupcem, jde o odstranitelný nedostatek podmínky řízení. Procesní soud zpravidla v takovém případě dá podnět, aby byl takové osobě ustanoven zástupce, a to buď v řízení opatrovnickém , jde-li o zletilou fyzickou osobu, nebo v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Protože žalobce je zletilou fyzickou osobou, nedoložil lékařským nálezem nebo jinak, že by nebyl proceně způsobilý (ani to netvrdil), soud návrhu žalobce na ustanovení opatrovníka nemohl vyhovět a návrh zamítl. To, že žalobce je, jak uvedl, dislektik a disgrafik ještě neznamená samo o sobě, že je osobou procesně nezpůsobilou. Žalobce nedoložil rozhodnutí soudu o tom, že je omezen či zbaven způsobilosti k procesním úkonům. Vzhledem k tomu, že podání žalobce v dané podobě nelze projednat, neboť postrádá zákonem stanovené náležitosti ve smyslu ust. § 71 s.ř.s., byl žalobce soudem vyzván usnesením ze dne 15.5.2012 č.j. 19 Ad 8/2012-4, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení opravil a doplnil své podání podle pokynů uvedených v tomto usnesení. Byl poučen o skutečnosti, že nebude-li v této lhůtě podání doplněno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení odmítne. Na tuto výzvu, kterou žalobce převzal dne 21.5.2012, žalobce reagoval přípisem, který byl doručen soudu 30.5.2012. Uvedl, že: 1) opakovaně žádá o přidělení opatrovníka, protože je dislektik a disgrafik. Poukázal na svůj zdravotní stav a uvedl, že 2) žádá doplacení od r. 1993 do plného invalidního důchodu s příplatkem pro následky prcovního úrazu, 3) doplatek ke starobnímu důchodu pro trvale následky pro prcovní úraz z roku 1968. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokračování - 3 - 19Ad 8/2012 pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Podle § 72 odst. 1 s.ř.s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 71 odst 1 s.ř.s. žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku. Podle odst.2 téhož ustanovení k žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce tedy své původní podání v soudem stanovené lhůtě, ale ani v dodatečně poskytnuté lhůtě nedoplnil ani neopravil podle pokynů soudu uvedených ve výše uvedeném usnesení. Podání žalobce, doručené Krajskému soudu v Ostravě dne 30.1.2012, tak i nadále nesplňuje ani základní zákonem stanovené náležitosti ve smyslu ust. § 71 s.ř.s. Každé uplatnění práva (nároku) podléhá v řízení před soudy procesním pravidlům, která nelze přehlížet nebo dokonce opomíjet; uplatnění práva je úzce spojeno s procesním postupem, který účastník řízení zvolí a za který také sám nese odpovědnost. Práva na soudní ochranu je nezbytné se domáhat stanoveným způsobem (čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod). Jestliže žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání ze dne 15.5.2012 nereagoval v soudem stanovené lhůtě přiměřeným způsobem, ale ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, a podání tak nesplňuje ani základní stanovené náležitosti ve smyslu § 71 s.ř.s., není možno v řízení pokračovat. Soud proto řízení o tomto podání podle ust. § 37 odst. 5 s.ř.s. odmítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího pokračování - 4 - 19Ad 8/2012 správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 29. srpna 2012 Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohuslava Drahošová,v.r. Jana Valošková samosoudkyně