3 Ads 87/2012 — Nejvyšší správní soud

20 Ad 54/2016- 36 - text 4 pokračování 20Ad 54/2016 20Ad 54/2016-36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně Z. V., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, k žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.8.2016 č.j. MPSV-2016/164594-923, o mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje, t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Žalobkyni nebyla přiznána dávka - mimořádná okamžitá pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen zphn). [2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které vyslovila nesouhlas s výše uvedeným rozhodnutím z důvodu nízkých příjmů a má zato, že v jejím případě bylo rozhodnutí vydáno na základě nesprávného právního posouzení případu. Navrhla, aby napadené rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Ostravě ze dne 17.6.2016, byla zrušena s povinností znovu o žádosti rozhodnout a uložení povinnosti zaplatit jí náklady řízení. [3] Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobkyni nebyla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (dále jen „MOP“), neboť požádala o mimořádnou okamžitou pomoc ve výši Kč 17.421,- Kč, a to na úhradu neuhrazené faktury za vyúčtování služeb k bytu na adrese K. 245/14, 713 00 O.-S. O. za rok 2014 ve výši Kč 2.949,- a úhradu dlužného nájemného ve výši Kč 14.472,- za období srpen 2015 až říjen 2015, prosinec 2015 a leden 2016 až březen 2016. V rámci správního řízení bylo zjištěno, že nedoplatek z vyúčtování služeb byl žalobkyni zohledněn v odůvodněných nákladech na bydlení ve vyplacené dávce pomoci v hmotné nouzi, doplatek na bydlení, v měsíci červnu 2015 a následně byl ode dne 1.7.2015 odejmut. V období od července 2015 do prosince 2015 pobírala žalobkyně dávku státní sociální podpory, příspěvek na bydlení, který přednostně slouží k úhradě nákladů na bydlení, tedy i nájemného. V období vzniku dluhu na nájemném činil příspěvek na bydlení Kč 2.229,- měsíčně od července 2015 do září 2015. Od října 2015 do prosince 2015 byl snížen na Kč 916,- měsíčně, jelikož žalobkyně v předchozím kalendářním čtvrtletí neplatila veškeré náklady na bydlení (dlužné nájemné). Od ledna 2016 byl příspěvek na bydlení odejmut pro nesplnění podmínek nároku, neboť náklady na bydlení nepřesahovaly 0,30 násobek rozhodného příjmu rodiny, jelikož nehrazením nájemného došlo ke snížení nákladů na bydlení. Dluh na nájemném činil Kč 1.896,- za měsíc srpen 2015 a Kč 2.096,- měsíčně za měsíce září 2015, říjen 2015 a prosinec 2015. Žalobkyně tak mohla hradit nájemné z přiznaného příspěvku na bydlení. K námitkám v odvolání ohledně nesouhlasu žalobkyně s nepřiznáním MOP žalovaná v rozhodnutí uvedla, že žalobkyni v rozhodnutí vysvětlila důvody nepřiznání MOP. Žalobkyni byl doplatek na bydlení nejprve odejmut pro nesplnění výzvy, následné žádosti o doplatek na bydlení jí byly zamítnuty s tím, že buď nesplnila náležitosti výzvy, nebo z důvodu nesoučinnosti při provedení sociálního šetření a v neposlední řadě proto, že byt prokazatelně neužívala, jak je uvedeno v textu výše. Z uvedených důvodů tedy nelze žalobkyni považovat za osobu v hmotné nouzi pro účely MOP. MOP je svou charakteristikou dávka fakultativní, tj. nenároková, peněžitá a jednorázová. Správní orgán zároveň rozhoduje o skutečnosti, zda osobu pro účely této konkrétní dávky a tento výdaj posouzený jako odůvodněný považuje (či nepovažuje) za osobu v hmotné nouzi, a to též s ohledem na její příjmy a celkové sociální a majetkové poměry, přičemž účel dávky (resp. povaha jednorázového nezbytného výdaje) není taxativně v předpise určen. Je tak na uvážení správního orgánu, co bude za odůvodněný výdaj považovat se zřetelem na sociální situaci žadatele o dávku a opodstatněnost výdaje. Žalobkyni bylo v rozhodnutí vysvětleno, proč jí nebyla dávka MOP přiznána. Doplatek na bydlení jí byl nejprve odejmut pro nesplnění výzvy, následné žádosti o doplatek na bydlení jí byly zamítnuty s tím, že buď nesplnila náležitosti výzvy, nebo z důvodu nesoučinnosti při provedení sociálního šetření a v neposlední řadě proto, že byt prokazatelně neužívala. Před vznikem dluhu na nájemném a na vyúčtování služeb za rok 2014 pobírala i příspěvek na bydlení, který primárně slouží k úhradě nákladů na bydlení, mohla tedy své náklady na bydlení pokrýt i z daného příspěvku. Navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. II. [4] Správní orgán I. stupně, Úřad práce ČR – krajská pobočka Ostrava, dne 17.6.2016 pod č.j. 329995/2016/OOI rozhodl v souladu s ust. § 2 odst. 5 písm. a) zphn k žádosti ze dne 11.5.2016 nepřiznat dávku mimořádná okamžitá pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje na úhradu dluhu na nájemném ve výši 17.4212,- Kč. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žadatelku nepovažuje za osobu v hmotné nouzi, a to především v návaznosti na ust. § 2 odst. 5 písm. a), § 10 odst. 1 a 5 zphn. V souvislosti s podanou žádostí bylo zjištěno, že nedoplatek za vyúčtování služeb za užívání bytu za rok 2014 byl žalobkyni zohledněn v odůvodněných nákladech na bydlení ve vyplacené dávce – doplatek na bydlení v měsíci červnu 2015, a to na základě oznámení o zvýšení dávky s účinností od 1.6.2015, č.j. 309519/2015, ze dne 5.6.2015. V tomto oznámení je tato skutečnost uvedena, a to v rozpise odůvodněných nákladů na bydlení. Dále pak bylo zjištěno, že doplatek na bydlení byl zdejším úřadem vyplácen do 31.6.2015, kdy s účinností od 1.7.2015 byla tato dávka odejmuta a do dnešního dne není tato dávka poskytována. Se stejnou účinností není poskytován příspěvek na živobytí. V období od července 2015 pobírala pouze příspěvek na bydlení ze systému dávek státní sociální podpory, který je prioritně určen k úhradě nákladů spojených s užíváním bytu, dle § 24 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. V období, ve kterém jí vznikl dluh na nájemném, činil příspěvek na bydlení, s účinností od 1.7.2015, 2.229,- Kč, kdy za srpen 2015 činí dluh na nájemném 1.896,- Kč, je zřejmé, že dávku nevyužila k účelu, ke kterému je tato určena. V případě, že by nájemné uhradila z prostředků, které obdržela, dluh by jí nevznikl. Dlužné nájemné za měsíc září 2015 a říjen 2015 činí měsíčně částku ve výši 2.096,- Kč, kdy i tyto náklady byly pokryty příspěvkem na bydlení (2.229,- Kč měsíc), opět tedy dávku – příspěvek na bydlení nevyužila k účelu, ke kterému jí byla tato dávka vyplacena, a dluh by jí nevznikl. Dále pak s účinností od 1.10.2015 jí byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši 916,- Kč, byl jí tedy snížen, a to na základě nedoložených úhrad za užívání bytu v předchozím období (dlužné nájemné). Za měsíc říjen 2015 je její dluh na nájmu ve výši 2.096,- Kč. Tyto náklady mohla částečně opět uhradit z poskytovaného příspěvku na bydlení a dluh mohl být nižší. Další pohledávku na nájemném má za měsíc prosinec 2015 opět ve výši 2.096,- Kč, jedná se o stejný případ jako v měsíci říjnu 2015. Obdobná situace je v měsíci lednu 2016. S účinností od 1.1.2016 jí nárok na příspěvek na bydlení zanikl, neboť pro nárok na tuto dávku doložila pouze doklady, uhrazené náklady na bydlení, za dané období ve výši 698,67 Kč. Tato situace u ní vznikla z důvodu, že nehradila nájemné, nevyužívala dávku k účelu, pro který byla dávka určena. Svým vlastním přičiněním, svou nezodpovědností se dostala do situace, kdy jí vznikly a posléze narostly dluhy na nájemném. V případě, že řádně využívala dávku státní sociální podpory – příspěvek na bydlení k úhradě nájemného, tato situace by nevznikla. Jedná se již o období od 1.7.2015, kdy již tento příspěvek na bydlení nevyužívala k platbám na nájemné, a tudíž při znovu posouzení nároku na tuto dávku docházelo ke snížení tohoto příspěvku, z důvodu nehrazení nákladů až k úplnému zániku na tuto dávku. [5] Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítl a rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě potvrdil. V odůvodnění se zcela ztotožnil s názorem správního orgánu I. stupně. III. [6] Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 11.5.2016 podala žádost o mimořádnou okamžitou pomoc k úhradě dluhu 17.421,- z důvodu výpovědi z bytu. Přiložila vyčíslení dluhu sestávající: za období 06/2015 – vyúčtování služeb 2014 2.949,- Kč a od 08/2015 do 03/2016 (včetně) vždy za každý měsíc částku 2.096,- Kč, dále výpověď z nájmu bytu dle ustanovení § 2288 občanského zákoníku z důvodu dluhu na nájemném a nákladech na služby spojené s užíváním bytu č. X v domě na ulici K.245/14, O. Dále obsahem spisu je vyjádření sociální pracovnice ze dne 2.6.2016, ve kterém je uvedeno, že nedoplatek za vyúčtování služeb za užívání bytu za rok 2014 byl zohledněn v odůvodněných nákladech na bydlení ve vyplacené dávce – doplatek na bydlení v