1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 46/2021- 18 - text  6 72 Ad 46/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: Ing. Z. U. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo obrany České republiky sídlem Molákova 576/11, 186 00 Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2021, sp. zn. X, ve věci přeměny invalidního důchodu na starobní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl námitky žalobce a potvrdil rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany ze dne 3. 8. 2021, sp. zn. X, který žalobci přeměnil invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 30. 9. 2021 na starobní důchod ve shodné výši 10 336 Kč. 2. Žalobce v žalobě namítal, že rozhodnutí je nesprávné, protože podnikal od roku 1997 a řádně odváděl daně, přestože je plně invalidní. Žalobce nikdy nebyl upozorněn na to, že mu nebude vyplácen plný starobní důchod a žádal, aby mu žalovaný započítal dobu podnikání a placení daní. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popsal, že postupoval podle § 61a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Zákonem č. 306/2008 Sb. byl do zákona o důchodovém pojištění vložen nový díl třetí, který upravuje přeměnu invalidního důchodu na starobní důchod. Podle nového § 61a odst. 1 zákona o důchodovém pojištění nárok na invalidní důchod (bez zřetele na stupeň invalidity) zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let. Tímto dnem vzniká poživateli tohoto důchodu nárok na starobní důchod. Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední v souladu s § 81 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Žalobce dosáhl věku 65 let dne 30. 9. 2021. 4. Žalobce žádal v námitkách i v žalobě započtení doby výkonu samostatné výdělečné činnosti od 1. 1. 1999 jako doby pojištění. Podle potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení však žalobce nebyl od 1. 1. 1999 účasten pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná. Pobírání částečného invalidního důchodu, respektive od 1. 1. 2010 invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně nezajišťuje poživateli tohoto důchodu účast na důchodovém pojištění. Žalobci byl plný invalidní důchod vyplácen jen do 30. 9. 1997, dále pobíral částečný invalidní důchod a od 1. 1. 2010 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 5. Není pravda, že žalobce byl zkrácen na svém právu na informace. Žalobci byl poskytnut informativní list důchodového pojištění a jako účastníku řízení mu byly poskytnuty všechny potřebné informace. 6. Žalobce v replice uvedl, že žádal o předčasný starobní důchod a poté, co žalobce dosáhl důchodového věku, se jedná o starobní důchod. Jeho účetní a daňová poradkyně má k dispozici veškeré doklady. Žalobce má nárok jako pracující invalidní důchodce na důstojnou výši důchodu. Žalobce s výší starobního důchodu nesouhlasil a navrhl její přezkoumání. 7. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 8. Soud předesílá, že přezkoumává rozhodnutí o přeměně starobního důchodu, proti kterému žalobce podal žalobu. Jiná rozhodnutí nemohou být předmětem tohoto soudního přezkumu, protože proti nim žalobce nevznesl v žalobě námitky a ty by nebyly ani včasné a přípustné, protože proti jiným rozhodnutím žalobce nepodal řádné opravné prostředky a tato jiná rozhodnutí o důchodu nejsou podkladem napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). 9. Soud ze správního spisu zjistil, že žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 8. 2021 podle § 61a zákona o důchodovém pojištění rozhodl o přeměně invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na starobní důchod, protože žalobce dosáhl věku 65 let a tím mu zanikl nárok na invalidní důchod a vznikl nárok na starobní důchod ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu. 10. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce, podle kterých žalobce nesouhlasil s výší starobního důchodu. Žalobce v další části námitek napadl rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany ze dne 14. 1. 2021, kterým žalovaný zamítl jeho žádost o starobní důchod podle § 29 odst. 1 písm. k) a odst. 3 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Žalobce sice dosáhl důchodového věku, ale nesplnil požadovanou dobu pojištění. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nepodal žádný opravný prostředek. Ustanovení § 61a odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ukládá žalovanému přeměnit invalidní důchod na důchod starobní z moci úřední, tedy bez žádosti poživatele důchodu. Invalidní důchod byl žalobci vyplácen do 65 let věku, tj. do 29. 9. 2021. 11. Podle § 61a odst. 3 zákona o důchodovém pojištění nárok na starobní důchod podle odst. 1 nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3 citovaného zákona. To znamená, že přeměna invalidního důchodu na důchod starobní přímo ze zákona nevylučuje, aby pojištěnci vznikl nárok na starobní důchod podle obecných ustanovení zákona o důchodovém pojištění. Žalobce o přiznání řádného starobního důchodu požádal, ale nesplnil zákonné podmínky pro přiznání tohoto důchodu. 12. K žádosti žalobce, aby doba výkonu samostatné výdělečné činnosti od 1. 1. 1999 byla započtena jako doba pojištění, žalovaný vysvětlil, že podle potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení žalobce nebyl od 1. 1. 1999 účasten pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná. Pobírání částečného invalidního důchodu a později invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně od 1. 10. 1997 nezajišťuje žalobci účast na důchodovém pojištění. Služební poměr žalobce jako vojáka z povolání podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 76/1959 Sb. (úplné znění zákona č. 122/1978 Sb.) zanikl dne 30. 6. 1987, protože žalobce byl uznán vojenskou lékařskou komisí neschopným k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů a následující den poté byl přeložen do zálohy. Posudkovou komisí sociálního zabezpečení Okresního národního výboru v Olomouci byl žalobce dnem 18. 12. 1986 uznán plně invalidním. Vojenská lékařská komise rozhodla dne 21. 11. 1986, že poškození zdraví vzniklo v přímé souvislosti s výkonem vojenské služby. Důchod byl vypočten z nejvýhodnějšího průměrného měsíčního výdělku zjištěného z hrubých výdělků za kalendářní roky 1983 až 1985. 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Podle § 61a odst. 1 zákona o důchodovém pojištění nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod. 15. Podle § 61a odst. 2 zákona o důchodovém pojištění starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. 16. Podle § 61a odst. 3 zákona o důchodovém pojištění nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3. 17. Z těchto ustanovení vyplývá, že v případě přeměny invalidního důchodu na důchod starobní z důvodu dosažení 65 let věku, se jedná o formální rozhodnutí, ve kterém nejsou znovu posuzována např. kritéria pro přiznání invalidního důchodu. Není tedy ani možné, aby žalovaný v rámci tohoto rozhodnutí výši důchodu jakkoliv změnil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2018, č. j. 1 Ads 358/2017-53). 18. V posuzované věci nejde o řízení na žádost. Podle § 85a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, se nepoužije ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí; zahájení řízení z moci úřední se účastníkům zpravidla neoznamuje. Postup žalovaného byl v souladu se zákonem. 19. Žalobce se narodil dne 30. 9. 1956 a dosáhl věku 65 let dne 30. 9. 2021. Tímto dnem mu ze zákona zanikl nárok na invalidní důchod (§ 61a odst. 1 zákona o důchodovém pojištění) a vznikl nárok na starobní důchod, a to ve stejné výši jako dosud vyplácený invalidní důchod (§ 61a odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). 20. Podle napadeného rozhodnutí a správního spisu si žalobce podal žádost o starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění, avšak žádost mu byla zamítnuta, protože nedosáhl potřebné doby pojištění. Žalovaný žalobce v napadeném rozhodnutí poučil, že může žádost o „řádný“ starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění podat opětovně. 21. Ustanovení § 61a vložil s účinností od 1. 1. 2010 do zákona o důchodovém pojištění zákon č. 306/2008 Sb. v souvislosti se změnou koncepce invalidity. Transformací důchodu nedochází ke zkrácení práv poživatelů invalidního důchodu na vyměření „řádného“ starobního důchodu podle § 29 zákona o důchodovém