5 Ao 6/2010 — Nejvyšší správní soud

79 A 1/2024- 39 - text  5 79 A 1/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci navrhovatele: BWS RENOVA RAIL s. r. o. sídlem Záhumenní 45, 742 42 Šenov u Nového Jičína zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Vymazalem sídlem Wellnerova 1322/3C, 779 00 Olomouc proti odpůrci: Obec Pržno sídlem Pržno 201, 739 11 Pržno zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 33, 602 00 Brno ve věci změny č. 3 Územního plánu Pržno takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. Jiřího Nezhyby, advokáta se sídlem Údolní 33, 602 00 Brno. Odůvodnění: 1. Včas podaným návrhem se navrhovatel domáhal zrušení změny č. 3 Územního plánu Pržno ze dne 13. 12. 2023. Navrhovatel uvedl, že je vlastníkem nemovitostí v obci, mj. pozemku p. č. XA v k. ú. X, který byl dosud veden jako smíšená plocha obytná, ale změnou č. 3 došlo ke změně jeho využití na plochu smíšenou nezastavěného území, kdy současně byla zrušena hranice zastavitelného území, která vedla po severní a východní straně tohoto pozemku. Navrhovatel koupil pozemek s úmyslem vystavět 3 rodinné domy a umístit tam také dočasnou stavbu lesní školky. Začal s přípravami - byly mu povoleny bourací práce (odstranění vodovodní přípojky ze studny), zařídil připojení k dodávkám elektrické energie, nechal vypracovat hydrogeologický posudek a zajistil souhlasné stanovisko Povodí Odry s.p., má posouzení požárně bezpečnostního řešení stavby, studii lesní školky a kladné rozhodnutí krajského úřadu o zápisu do seznamu školských zařízení, projekt ČOV. Navrhovatel podnikal kroky k zajištění financování staveb. Podle navrhovatele byl pozemek určen k zastavění velice nedávno, v roce 2020, takže navrhovatel byl v legitimním očekávání, že nedávno provedená změna nebude minimálně v nejbližších letech nijak upravována. Takto dojde ke zmaření jeho investice. 2. Navrhovatel dále uvedl, že odpůrce tuto změnu nijak podrobně a zásadními argumenty neodůvodnil, podle navrhovatele nestačí pouze stávající rozsah zastavěnosti. Navrhovatelem plánovaná výstavba nijak nezasáhne do okolního rázu krajiny, když už tam jsou další rodinné domy, a dokonce skladovací hala. Pokud odpůrce argumentoval, že tam není dostačující komunikace, je s podivem, že stávající komunikace byla dosud pro odpůrce pro současný rozsah zástavby natolik dostačující, že neprovedl její úpravu. 3. Podle navrhovatele je přístup odpůrce nerovný, neboť vyhověl společnosti Mevra Energy s. r. o. ve skutkově shodném případě, kdežto navrhovateli ne. Navrhovatel na zasedání zastupitelstva obce dne 25. 9. 2023 upozornil, že v dané lokalitě plánuje výstavbu domů a lesní školky, byl odpůrcem vyzván, aby předložil doklady o svém záměru, odpůrce tedy neodmítl možnou úpravu změny územního plánu. Navrhovatel předložil doklady o svém záměru, následně však zjistil, že mu odpůrce nevyhověl. 4. Odpůrce ve vyjádření uvedl, že předmětný pozemek byl vymezen jako plocha smíšená obytná již v roce 2013, navrhovatel ani jeho právní předchůdce nevyužili pozemek ke stavbě více než 10 let. Odpůrce prováděl revizi existujícího stavu, aktualizaci zastavěného území v souladu se stavebním zákonem, navrhovatel neměl žádná vydaná oprávnění ke stavbě. Změna č. 3 je odůvodněna dostatečně, a dále upřesněna při vypořádání námitky navrhovatele, přestože námitka byla opožděná. Odpůrce směřuje rozvoj bydlení jinam - do ploch v centru obce. Pokud jde o námitku společnosti Mevra Energy s. r. o., její záměr naplňuje definici veřejného zájmu (rozšíření stávající fotovoltaické elektrárny), kdežto záměr navrhovatele je jen soukromým zájmem na stavbě rodinných domů. 5. Navrhovatel v replice k vyjádření odpůrce zopakoval návrhové body a nově, nad rámec podaného návrhu, uvedl, že neshledává na straně Mevra Energy s. r. o. dostatečně vysoký veřejný zájem, výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů by neměla být přeceňována. Také navrhovatelův stavební záměr je ve veřejném zájmu, neboť zajistí bydlení několika rodinám. 6. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 7. K prvnímu návrhovému bodu soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 13. 12. 2023 č. j. 4 As 383/2021-43, který výstižně shrnul dlouhodobou judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví, když uvedl: „…změna ve způsobu využití pozemků, která je důsledkem přijetí nového územního plánu, nemá žádný vliv na již pravomocná územní rozhodnutí. Takovou změnou, vyvolanou přijetím nového územního plánu (či změnou územního plánu), se tedy nic nemění na pravomocných územních rozhodnutích (viz např. rozsudek NSS z 25. 9. 2013, č. j. 1 Aos 3/2013-58, bod 35). V rozsudku z 25. 6. 2014, č. j. 8 Aos 4/2013-50, bodu 28, k tomu Nejvyšší správní soud dodal, že „[ú]zemně plánovací dokumentace nemůže působit retroaktivně a nemůže derogovat účinky pravomocného a realizovatelného územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí jsou totiž platná, nepozbudou-li platnosti ve smyslu § 93 stavebního zákona, nebo nebudou-li změněna nebo zrušena postupem dle § 94 stavebního zákona. Pokud tedy dojde po vydání územního rozhodnutí ke změně územního plánu, subjekt má nadále právo na provedení té stavby, která byla umístěna pravomocným územním rozhodnutím“. To pak platí nejen pro „provedení“ stavby dle územního rozhodnutí, ale také pro její další existenci, pokud taková stavba již stojí, a pokračování v jejím užívání v souladu s vydanými rozhodnutími. Veškerá rozhodnutí správních orgánů, která již nabyla právní moci a nebyla posléze k tomu příslušným orgánem zrušena (či relevantně změněna), požívají presumpce zákonnosti a správnosti a jsou dle § 73 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) závazná pro všechny správní orgány. Nový územní plán tak skutečně může působit jen do budoucnosti (pro futuro) jako podklad pro až další rozhodování v území (srov. rozsudek NSS z 9. 12. 2010, č. j. 5 Ao 6/2010-65, č. 2353/2011 Sb. NSS).“ Navrhovatel v nyní přezkoumávané věci uvedl množství „příprav“, z nichž však žádná nemá podstatný vliv na pořízení změny územního plánu. Navrhovatel nedisponuje pravomocným územním rozhodnutím, dokonce ani nebylo tvrzeno, že by o něj již požádal. Soud ověřil ze správní dokumentace, že změnou č. 3 Územního plánu Pržno došlo ke změně využití mj. navrhovatelova pozemku p. č. XA v k. ú. X na plochu smíšenou nezastavěného území. Jak lze ověřit na veřejně přístupných stránkách obce Pržno (https://www.przno.cz/uzemni%2Dplan%2Dobce/ds-1009/p1=3427), tento pozemek byl dříve vymezen jako plocha smíšená obytná (ÚP 2013), předtím jako plocha bydlení venkovského typu (ÚP 2009) či jako plocha obytná (ÚP 1996). Navrhovatelovo tvrzené očekávání, že se situace v nejbližší době nezmění, neboť pozemek byl určen k zastavění velice nedávno, tedy nemá reálný podklad. První návrhový bod není důvodný. 8. Soud zjistil z textové části změny č. 3 Územního plánu Pržno, že odpůrce provedl aktualizaci zastavěného území obce v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a k předmětnému pozemku konkrétně uvedl, že ten byl v době zpracování územního plánu 2013 celý oplocen a funkčně tvořil souvislý celek s domem č. p. X, proto byl zařazen do plochy smíšené obytné. Následně však došlo ke změně tak, že funkční celek s domem tvoří jen oplocená východní část pozemku, kdežto západní část je společně se sousedním pozemkem p. č. XB součástí uceleného bloku zemědělské půdy a volné, nezastavěné krajiny, navíc přímo navazující na pozemky lesa. Proto byla západní část přeřazena do plochy smíšené nezastavěného území (str. 20). Na str. 18 textové části odpůrce uvedl, že změnou č. 3 došlo ke zmenšení výměry navržených zastavitelných ploch pro bydlení, uvedl počty předpokládané potřeby bytů v obci, s tím, že převis nabídky ploch pro bydlení bude činit cca 120% oproti dosavadním cca 130%. Obdobně jako na str. 20 odpůrce odůvodnil vypořádání navrhovatelovy námitky (str. 40-41), kde navíc uvedl, že jedinou navrhovatelovou aktivitou známou odpůrci z úřední činnosti jsou povolené bourací práce na odstranění vodovodní přípojky, a že v území je naprosto nevyhovující dopravní obsluha, lokalita není vhodná pro rozvoj bydlení, územní plán směřuje rozvoj bydlení jinam. K tomu krajský soud uvádí, že druhý návrhový bod je poměrně obecný, naproti tomu odůvodnění zm