8 Afs 21/2009 — Nejvyšší správní soud

20 A 5/2024- 41 - text  10 20 A 5/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: P. P. zastoupen Mgr. Pavlou Kubíčkovou, advokátkou sídlem Svornosti 86/2, Město, 736 01 Havířov proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2023, č. j. MSK 143743/2023, o dopravním přestupku, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadl u Krajského soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“) žalobou ze dne 1. 2. 2024 rozhodnutí ze dne 14. 11. 2023, č. j. MSK 143743/2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Bohumín ze dne 5. 10. 2023, č. j. MUBO/48663/2023 (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit tím, že dne 14. 8. 2023 v 10:10 hodin řídil v obci Bohumín, část Skřečoň, po ulici 1. máje motorové vozidlo BMW registrační značky X přičemž jako řidič vozidla za jízdy držel v ruce mobilní telefon nebo jiné hovorové zařízení., čímž porušil § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, a úmyslně spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu. 3. Za přestupek byla žalobci uložena podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu pokuta ve výši 2 000 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. II. Žaloba 4. Žalobce v žalobě brojil proti tomu, že správní orgány považovaly za stěžejní důkaz svědecké výpovědi policistů, kteří zasahovali při spáchání přestupku. Jiné důkazy, zejména audio a videozáznamy, označily za nepotřebné. Absenci výpovědi žalobce, který měl v řízení vůli se bránit, vyhodnotily správní orgány k tíži žalobce. Žalobce tvrdil, že namísto telefonu měl v ruce při řízení pouzdro od brýlí, k tomu žalovaný neučinil žádná zjištění a rozpor neodstranil, bez dalšího označil obranu žalobce za nevěrohodnou. Na projednávanou věc dopadá rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, č. j. 8 As 100/2011-70, podle kterého nepostačují pouhá svědectví policistů, která nejsou dostatečně konkrétní. Shodný názor prezentoval Nejvyšší správní soud také v otázce nepřipoutání se bezpečnostním pásem v rozsudku ze dne 21. 12. 2020, č. j. 7 As 279/2019-23, podle kterého se jedná o přestupek pozorovatelný pouhým okem, avšak obtížněji pozorovatelný, a proto je třeba klást vyšší nároky na přesvědčivost důkazů. Z dalších důkazů ve spise (videozáznam a fotografie) podle žalobce plyne, že během jízdy držel pouzdro od brýlí, tedy delší hranatý předmět černé barvy. K tomu žalobce doložil fotografie pouzdra od brýlí a mobilního telefonu. 5. Podle žalobce žalovaný nesprávně tvrdil, že policisté měli dobré výhledové podmínky, což měl za prokázané z kamerového záznamu. Současně přitom žalovaný uvedl, že kamera zabírala jen určitou výseč prostoru před služebním vozidlem. Z místa, kde stálo služební vozidlo, bránila policistům ve výhledu budova s předsunutým schodištěm. Policisté proto nemohli žalobce vidět při příjezdu ke křižovatce v místě přestupku. Nastíněná argumentace žalovaného je v příkrém rozporu s přestupkovou judikaturou, podle které se nelze v řízení o přestupku spokojit pouze s tím, že spáchání přestupku jeví jako pravděpodobně. Naopak je podle judikatury správních soudů vyžadována úroveň dokazování v míře praktické jistoty. Výpověď policisty v takovém případě dosahuje požadovaného standartu jen tehdy, popsal-li policista mobilní telefon přesně a konkrétně (barvou, typem, designem), aby mohl být telefon ztotožněn s telefonem obviněného. 6. Žalobce dále namítal, že bylo omezeno jeho právo na obranu, protože mu správní orgán I. stupně neumožnil účastnit se ústního jednání. Správní orgán I. stupně neakceptoval omluvu žalobce a v odůvodnění svého rozhodnutí nevysvětlil, z jakého důvodu tak neučinil. Žalobce měl v tentýž den dvě podobná jednání, k tomu doložil telefonickou i písemnou omluvu a nejednal zřejmě obstrukčně. Mělo být ponecháno na vůli žalobce, ze kterého z jednání se omluví. Pokud bylo jednání v nepřítomnosti žalobce konáno, je otázkou, zda nemohla být žalobci následně dána možnost se vyjádřit k podkladům rozhodnutí a zda bylo nutné druhý den po jednání rozhodnout. 7. V závěru žaloby navrhl žalobce zrušit napadené rozhodnutí jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, které žalovanému rozhodnutí předcházelo. III. Vyjádření žalovaného 8. Ve vyjádření k žalobě žalovaný ve stručnosti poznamenal, že spáchání přestupku bylo žalobci prokázáno dvěma svědeckými výpověďmi a videozáznamem. Na str. 4 napadeného rozhodnutí žalovaný poukázal na skutečnost, že je běžnou praxí v přestupkovém řízení u obdobných skutků, že správní orgán vychází pouze ze svědeckých výpovědí. Videozáznam přestupkového jednání byl proveden jako důkaz, jak plyne z odůvodnění na str. 6 napadeného rozhodnutí. Výslech obviněného nebyl v řízení navrhován a žalobci bylo po celou dobu řízení umožněno se vyjadřovat. 9. Skutkovou verzi o držení pouzdra na brýle namísto telefonu žalovaný uplatnil až jako odvolací námitku. Ač přestupkové řízení nepodléhá koncentraci, později uplatněným tvrzením se obviněný obvykle vystavuje riziku nižší věrohodnosti. Podle žalovaného by bylo logické, kdyby žalobce sdělil tuto skutečnost policistům na místě poté, co byl policisty zastaven, a obal na brýle jim ukázal. Taktéž policisté dostatečně určitě vypověděli, že žalobce v prostoru mezi volantem a hlavou držel telefon černé barvy. Jeho tvrzení pak nedokládají ani k žalobě přiložené fotografie. Stejně tak je nedůvodná námitka výhledových poměrů, když tyto jsou prokázány videozáznamem. 10. Omluvu pak žalovaný nepovažoval za náležitou, protože žalobce důvodnost omluvy neprokázal. Nadto byl žalobce o jednání v nyní projednávané věci vyrozuměn dříve než o jednání v kolidující věci, což žalovaný ověřil. 11. Z výše uvedených důvodů navrhl žalovaný žalobu zamítnout. IV. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 12. Součástí správního spisu je úřední záznam ze dne 14. 8. 2023, č. j. KRPT-212971-1/PŘ-2023-070317, dle kterého žalobce zasahujícím policistům sdělil, že v ruce telefon nedržel, „že telefon se mu spáruje s vozidlem a vše se mu ukazuje na displeji vozidla. Jediné, co v ruce držet mohl, je plastová lahev“. V úředním záznamu je uvedeno, že pomačkaná láhev ležela na předním sedadle, jednalo se o láhev z bílého průhledného plastu. 13. Součástí správního spisu je oznámení o zahájení řízení o přestupcích z moci úřední ze dne 23. 8. 2023, č. j. MUBO/41829/2023. V něm byl žalobce uvědomen o nařízeném termínu konání ústního jednání, a to dne 4. 10. 2023 v 8:00 hodin. Současně byl žalobce poučen o tom, že podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, mu bude závěrem ústního jednání před vydáním rozhodnutí dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, pokud se žalobce takového práva nevzdal. 14. Ve spisu je založen protokol o telefonním hovoru ze dne 25. 9. 2023, č. j. MUBO/46917/2023. Do něj Mgr. P., oprávněná úřední osoba, uvedl, že dne 22. 9. 2023 jej žalobce telefonicky kontaktoval. Sdělil mu, že se pro kolizi s jiným jednáním nemůže k ústnímu jednání dne 4. 10. 2023 dostavit. Toto sdělení doplnil žalobce dne 2. 10. 2023 písemným podáním označeným jako „Omluva z nařízeného ústního jednání“, ve kterém odkázal na souběžné jednání na Městském úřadě v Orlové a přiložil listinu Uvědomění poškozeného o konání ústního jednání na den 4. 10. 2023 v 8:30 hodin. 15. V reakci na omluvu žalobce správní orgán I. stupně ověřil náležitosti omluvy a zjistil (protokol o telefonním hovoru ze dne 3. 10. 2023), že u Městského úřadu v Orlové je vedeno řízení o přestupku, přičemž v tomto řízení žalobce figuroval jako poškozený. Podle sdělení oprávněné úřední osoby z Městského úřadu v Orlové byl žalobce dne 3. 10. 2023 telefonicky vyrozuměn o tom, že jeho přítomnost při ústním jednání není nutná. V rámci řízení o přestupku, které vedl Městský úřad v Orlové, již žalobce jednou účasten byl a byl seznámen s celým spisovým materiálem. Dále správní orgán I. stupně zjistil, že předvolání žalobce k ústnímu jednání v nyní projednávané věci mu bylo vhozeno do schránky 10. 9. 2023 a vyrozumění Městského úřadu v Orlové o jednání mu bylo vhozeno do schránky až 21. 9. 2023. 16. Během ústního jednání dne 4. 10. 2023, které proběhlo v původním termínu bez účasti žalobce, vyslechl správní orgán I. stupně oba zasahující policisty, provedl k důkazu kamerový záznam pořízený na služební mobilní telefon policistů umístěný na palubní desce za předním sklem policejního vozidla a fotodokumentaci. 17. Dne 5. 1