6 As 54/2013 — Nejvyšší správní soud

38 A 11/2025- 45 - text  5 38 A 11/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D. ve věci žalobce: M. J. zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Chráskou sídlem Ohradské náměstí 1621/5, 155 00 Praha 5 proti žalovanému: Dopravní a energetický stavební úřad sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: CETIN a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 - Libeň o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2025, č. j. DESU/031/021924/25, ve věci omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene takto: I. Řízení o žalobě v části směřující proti výroku II. rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu ze dne 26. 8. 2025, č. j. DESU/031/021924/25 se vylučuje k samostatnému projednání. II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o vyvlastnění zřízením věcného břemene ve prospěch CETIN a. s., spočívajícího v umístění, zřízení a provozování objektu „SO 462 – Přeložka místního kabelu (CETIN)“ v rámci realizace stavby „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“. 2. Žalobce v žalobě namítl, že vyvlastňovací řízení je možné jen za předpokladu, že existuje nějaký veřejný zájem na realizaci účelu vyvlastnění, a to v kvalifikované podobě veřejného zájmu na dosažení účelu vyvlastnění převažujícího nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Podle žalobce tvrdí napadené rozhodnutí nepravdu, když objekt SO 462 není nezbytnou podmínkou pro realizaci stavby silničního okruhu. Pokud je stavba silničního okruhu veřejně prospěšnou stavbou, pak se tato veřejná prospěšnost automaticky nepřeklápí na objekt SO 462, protože i bez něj by bylo možno veřejně prospěšnou stavbu vybudovat a provozovat. 3. Dále žalobce namítl, že vyvlastnění nebylo navrženo v nezbytném rozsahu, když se v něm nezohledňuje ochranné pásmo vedení, které přitom evidentně znehodnocuje předmětný pozemek. Předmětné vyvlastnění nedodržuje zásady proporcionality. 4. Podle žalobce dále jsou vyvlastněnými osobami i osoby, které v dané lhůtě podepsaly příslušnou smlouvu o získání práv k pozemku; tyto osoby podle žalobce ze zákona není možné vyvlastnit. Popsaného účelu vyvlastnění bylo možné dosáhnout uzavřením dohody i se žalobcem, pokud by vyvlastnitel poskytl spravedlivé podmínky. Vyvlastniteli tak chybí expropriační titul. Závěrem žalobce namítl, že vyvlastnitelem použitý znalecký posudek je nedůvěryhodný, když je poskytována nemravně nízká cena. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k jednotlivým námitkám uvedl, že pokud se týče veřejného zájmu, omezení vlastnického práva bylo provedeno za účelem realizace stavby „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“, konkrétně s přeložkou komunikační sítě (SO 462), která je součástí této stavby. Veřejný zájem na realizaci stavby vychází již z jejího vymezení v ZÚR hl. m. Prahy a rovněž v ZÚR Středočeského kraje. Zároveň je uvedená stavba veřejně prospěšnou stavbou ve smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona a také podle § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Pro samotnou přeložku je dán účel vyvlastnění § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále také jen „zákon o elektronických komunikacích“). Dále žalovaný zdůraznil, že podle § 7 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích se zajišťování veřejné komunikační sítě a další s tím související úkony uskutečňují ve veřejném zájmu. 6. Souvislost stavebního objektu SO 462 se stavbou „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“ vyplývá z územního rozhodnutí Úřadu městské části Praha 22 ze dne 30. 7. 2020 č. j. P22 7892/2020 OV 04 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 6. 2022, č. j. KUJCK 42152/2021. Předmětná přeložka je předpokladem pro výstavbu a následný provoz veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury. 7. Pokud se týče rozsahu omezení vlastnického práva a dodržení zásady proporcionality žalovaný zdůraznil, že předmětný pozemek zůstává v rozsahu spoluvlastnického podílu ve vlastnictví žalobce a omezení spočívá pouze v právu vstupu za účelem zřízení, provozu a údržby součásti komunikačního vedení. Co se týče ochranného pásma, to není předmětem vyvlastnění, neboť vyvlastnitel ochranná pásma nezřizuje. 8. Jestliže žalobce namítal podpis smlouvy o právu k pozemku ostatními spoluvlastníky a dále okolnosti dohody s žalobcem, žalovaný připomněl, že předmětný pozemek je ve spoluvlastnictví více osob a s ohledem na § 1238 o. z. za situace, kdy nedošlo k souhlasu všech spoluvlastníků a nebyla tak možnost uzavřít se všemi smlouvu o zřízení věcného břemene, bylo nutno přistoupit k vyvlastňovacímu řízení. Co se týče ceny, odkázal žalovaný na napadené rozhodnutí. Žalovaný shrnul výše uvedené a dospěl k tomu, že expropriační titul byl splněn. Posouzení věci krajským soudem 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci rozhodl v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 10. Předně krajský soud přistoupil výrokem I. rozsudku ve smyslu § 39 s. ř. s. k tomu, že vyloučil řízení o žalobě v části směřující proti výroku II. rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu ze dne 26. 8. 2025, č. j. DESU/031/021924/25 k samostatnému řízení. V části náhrady za vyvlastnění totiž podle § 28 odst. 1 věta druhá zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění lze věc projednat v občanském soudním řízení. 11. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že vyvlastňovací řízení bylo vedeno k žádosti osoby zúčastněné na řízení, CETIN, a.s. ze dne 28. 4. 2025. Žalobce dne 5. 6. 2025 podal k žalovanému námitky (vyjádření) ve věci, které svým obsahem odpovídají námitkám žalobním. Dne 15. 7. 2025 proběhlo ve věci ústní jednání, jehož se účastnil zástupce žalobce, který jej zastupuje i v soudním řízení, přičemž zástupce žalobce odkázal na své předchozí písemné vyjádření. 12. Judikatura soudů rozhodujících ve správním soudnictví dlouhodobě a konstantně zastává názor, že „…žalobce tím, že do žaloby pouze „zkopíroval“ text podaného odvolání, aniž by výslovně reagoval na odůvodnění napadeného rozhodnutí, značně snižuje svou šanci na úspěch, neboť jak správně krajský soud uvedl, soud za něj nemůže domýšlet další argumenty. Soud se poté musí věnovat žalobcem uváděným skutečnostem pouze v míře jejich obecnosti. V tomto ohledu lze připomenout, že pokud žalobce v žalobních bodech neprezentuje dostatečně konkrétní názorovou oponenturu vedoucí ke zpochybnění závěrů správního orgánu, nemusí pak soud hledat způsob pro alternativní a originální vyjádření závěrů, k nimž již správně dospěl správní orgán (podobněji srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2014, č. j. 6 As 54/2013–128).“ 13. Krajský soud přitom podrobil napadené rozhodnutí přezkumu právě pouze optikou žalobních bodů; je přitom třeba vycházet ze závěrů rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle kterých „Míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“ 14. Je třeba především zdůraznit, že v nyní přezkoumávané věci se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal věcně, s konkrétní a přesvědčivou argumentací se všemi žalobcem vznesenými námitkami, přičemž soud se s jeho závěry a vypořádáním zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. 15. Pokud jde o žalobní námitky, pak otázkou účelu vyvlastnění a veřejným zájmem se žalovaný zabýval zejména na str. 5-7 a 11-12 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Soud proto jen připomíná, že podkladovým územním rozhodnutím Úřadu městské části Praha 22 ze dne 30. 7. 2020 č. j. P22 7892/2020 OV 04 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 6. 2022, č. j. KUJCK 42152/2021 byla umístěna stavba „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“, zahrnující stavební objekty jednotlivých číselných řad ve smyslu tehdejší vyhlášky č. 499/2006 Sb., tedy jak přímo objekty pozemníc