9 As 72/2008 — Nejvyšší správní soud

65 A 22/2025- 67 - text  10 65 A 22/2025 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobců: a) Ing. P. K. b) G. K. oba bytem X oba zastoupeni advokátkou Mgr. Barborou Klouda Jestřábovou sídlem Hlinky 57/142a, 603 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc za účasti: M. Z. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Ludvíkem Novotným, LL.M. sídlem Václavské náměstí 76, 561 51 Letohrad o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2025, č. j. KUOK 15594/2025 ve věci změny užívání stavby, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Magistrát města Olomouce (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 19. 11. 2024, č. j. SMOL/491934/2024/OS/SUI/Mie podle § 127 odst. 4 zákona č. 183/2006 SB., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nepovolil změnu v užívání stavby Administrativní budova, X, parc. č. st. X, k. ú. X na pozemku parc. č. st. X v k. ú. X, obec X na rodinný dům. 2. Žalobci s vydaným rozhodnutím nesouhlasili a brojili proti němu odvoláním. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí stavebního úřadu tak že částečně doplnil a nahradil text odůvodnění, ve zbytku rozhodnutím stavebního úřadu potvrdil. Z hlediska věcného se však ztotožnil se stavebním úřadem v tom, že nebylo možné podané žádosti vyhovět, protože podlahová plocha místností, které měly být užívány jako byt, nepřevažovala nad podlahovou plochou ostatních místností ve smyslu § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). 3. Žalobci se podanou žalobou domáhají zrušení napadeného rozhodnutí a rozhodnutí stavebního úřadu. Napadené rozhodnutí mají za věcně nesprávné, nezákonné a nepřezkoumatelné. V rozšíření žaloby namítali, že: - neměl v prvním stupni rozhodovat stavební úřad, ale Magistrát města Prostějova, jelikož paní Z. neměla být účastnicí řízení a Magistrát města Prostějova nemohl být podjatý z důvodu jejího zastupování Ing. arch. Z. Příslušným soudem pak má být Krajský soud v Brně, nezákonnou delegací jim bylo odepřeno právo na zákonného soudce; - stavební úřad i žalovaný odepřeli žalobcům procesní práva související s možností vyjádření se k úplným podkladům pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“). Žalobci po vydání napadeného rozhodnutí zjistili, že stavební úřad po uplynutí lhůty k vyjádření založil do spisu listinu obsahující přepočty podlahových ploch, v níž je hodnoceno splnění podmínek pro změnu užívání stavby. S touto listinou žalobci před vydáním rozhodnutí nebyli seznámeni, přestože se jedná o podklad, ze kterého stavební úřad vycházel; - správní orgány vycházely z nesprávných a nepřezkoumatelných měření a výpočtů užitných podlahových ploch, čímž dospěly k nesprávným výsledkům. Přepočet podlahové plochy neodpovídal skutečnému stavu. Do podlahové plochy nebyl započten prostor s minimální výškou 1,2 m pod vikýři, čímž byla neoprávněně snížena obytná plocha o 4,35 m2. Žalobci k odvolání doložili, že podlahová plocha bytu je prokazatelně vyšší než 50 % celkové plochy domu. Stavební úřad ve stanovisku k odvolání uvedl, že podlahová plocha pod vikýři činí 2,2 m2. Žalobci namítají, že vikýře mají tvar výseče válce, výpočet plochy pod tímto tvarem při nezbytnosti zohlednění plochy do výšky 1,2 m nad podlahou není jednoduchou matematickou úlohou, nelze ji změřit pravítkem na projektové dokumentaci, když ve věci rozhoduje každá setina m2. Žalovaný námitku odbyl jednou větou a nezohlednil nepřesnost vstupních údajů pro výpočty ani výpočet jako takový; - žalobci nechali spočítat z okótované projektové dokumentace podlahovou plochu Bc. D. Z., který zanesl všechny kóty, vikýře a zkosený strop do počítačového programu, přičemž mu vyšly odlišné závěry a přesnější výsledky než stavebnímu úřadu, který zřejmě pomocí pravítka měřil z listinné dokumentace, což se lze vzhledem k absenci přezkoumatelného postupu jen domnívat. Dle Bc. Z. je celková plocha domu 257,1 m2, plocha prodejny a WC v 1. NP je 123,85 m2 a plocha 2. NP včetně zádveří, skladu a technické místnosti 133,25 m2. Poměr plochy pro podnikatelské účely vůči ploše bydlení je 48,2 % ku 51,8 %. Žalobci navrhli k důkazu odborné vyjádření Bc. Z., jeho výslech, půdorysy 1. NP a 2. NP se schématickým řezem a znalecký posudek na výpočet podlahové plochy z projektové dokumentace, pokud by soud nepovažoval vyjádření za dostatečné; - byl nesprávně určen okruh účastníků. Správní orgány konstatovaly přímé dotčení tvrzených účastníků, aniž je dostatečně odůvodnily. Správní orgány pro svůj závěr o okruhu účastníků neshromáždily žádné podklady jako oporu pro jejich závěry, vybočily z mezí správního uvážení a zneužily jej pro ochranu šikanózního výkonu práva ze strany Ing. arch. J. Z. Správní orgán musí zkoumat a upřesňovat okruh účastníků v průběhu řízení. Vyjde-li najevo, že není účastníkem někdo, kdo za něj byl považován, vydá o tom správní orgán rozhodnutí. Tomu správní orgány nedostály a zatížily tak řízení vadou, která měla vliv na výsledek řízení. 4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a odkázal na napadené rozhodnutí s tím, že žalobní námitky jsou stejné jako odvolací a žalobci na jejich vypořádání nijak nereagovali. Ohledně výpočtu podlahové plochy pod vikýři odkázal na str. 8-9. Uvedl, že vysvětlil, proč je povinen počítat podlahovou plochu z ověřené projektové dokumentace a nikoli ze zaměření skutečného provedení stavby z listopadu 2024. Ohledně možnosti seznámit se s podklady odkázal na str. 10 napadeného rozhodnutí s tím, že šlo o pracovní dokument a všechny údaje byly obsaženy ve správním spise, nejednalo se o skutečnosti nebo listiny, které by byly nové nebo nebyly ve spise. Na dokumentu uvedené skutečnosti byly obsaženy ve spise a byly pouze shrnuty oprávněnou úřední osobou pro jednodušší práci s výpočty podlahových ploch. Na str. 10-11 se žalovaný zabýval námitkou týkající se okruhu účastníků, kde odůvodnil své úvahy, dle kterých byl okruh účastníků vymezen správně. 5. Osoba zúčastnění na řízení podanou žalobu považovala za nedůvodnou a souhlasila s vyjádřením žalovaného. Žádost žalobců měla za účelovou, jelikož 2. NP má nadále sloužit jako pracoviště administrativy společnosti K. S. s. r. o. Účelovost dovozuje z toho, že úpravy jsou kosmetické a rodinný dům by v mnoha ohledech nesplňoval parametry stanovené pro rodinné bydlení. Plocha patra v podkroví, které má u mansardové střechy omezenou užitnou plochu, netvoří ani 50 % celkové podlahové plochy objektu. Zrušením toalet v podkroví a jejich údajnou konverzí na WC a koupelnu RD by zaměstnanci a zákazníci prodejny neměli po změně potřebné hygienické zázemí. Kuchyně je ve skutečnosti nově přidané číslo místnosti k mikro čajové kuchyňce pro zaměstnance, nesplňuje normativní požadavky na kuchyň dle ČSN 73 4301. Podle projektové dokumentace má být ve 2. NP 5 obytných místností. Takový byt musí mít nejméně dvě umyvadla v rozdílných prostorách. V záměru je umyvadlo jedno, do koupelny druhé nelze umístit. Takový byt musí být též dvě záchodové mísy, záměr obsahuje jen jednu. Největší místnost označená 2.06 nemá žádný okenní otvor a nesplňuje zákonné podmínky na oslunění a denní osvětlení. Na dvoře není potřebných 14 parkovacích míst (potvrzeno sdělením stavebního úřadu ze dne 11. 12. 2024). Při posuzování žádosti o změnu způsobu užívání by měly být parkovací kapacity opětovně posouzeny, výsledek by pro žalobce musel být negativní. Dále namítala rozpor s územním plánem. Stavba svým charakterem neodpovídá regulativům Územního plánu Prostějova, není zachován regulativ bodu 3.3.4.c). Upozornila na nesoulad budovy s typickou hanáckou zástavbou. Zdůrazňuje, že změna způsobu užívání stavby musí být posuzována z hlediska souladu s územním plánem, jedná se o změnu, která by měla dopad na okolí, v areálu nikdy předtím žádné bydlení nebylo. 6. Osoba zúčastněná na řízení se dále vyjádřila k digitálnímu posouzení podlahových ploch. Záměr nesplňuje nejméně 50 % podlahové plochy stavby určené k bydlení. Žalobci nesprávně započítávají některé místnosti z přízemí do ploch pro bydlení, ačkoli funkčně souvisejí s prodejnou. K prokázání skutečného rozsahu ploch osoba zúčastněná vytvořila digitální model stavby v odborném softwaru, jehož výsledky potvrzují nepřevažující podlahovou plochu pro bydlení. Upozornila na existenci sdílených ploch, které nelze přiřadit k bydlení. Žalobci účelově mění funkční využití místností a uměle navyšují plochu k bydlení. Osoba zúčastněná na řízení rovněž zpochybňuje dodržení hygienických a provozních požadavků. Chybělo by zcela i administ