1 As 25/2012 — Nejvyšší správní soud

47 A 39/2013- 94 - text - 17 - Číslo jednací: 47 A 39/2013 - 94 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudkyň Mgr. Jitky Zavřelové a Olgy Stránské ve věci žalobce K. P., bytem V., proti žalovanému České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu se sídlem Štěpánská 15, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2013, č. j. ČOI 48754/13/O100/1000/12/13/Hy/Št, t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 8. 7. 2013, jímž žalovaný potvrdil rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Středočeského a Hl. města Prahy (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 26. 3. 2013, č. j. 10/1940/12/34. Tímto rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 4.000 Kč za porušení § 16 odst. 1 a podle § 24 odst. 7 písm. m) a odst. 10 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), jehož se žalobce dopustil v postavení prodávajícího tím, že na žádost spotřebitele vydal doklad o zakoupení výrobků bez požadovaných náležitostí. Týmž rozhodnutím byla žalobci uložena podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) povinnost nahradit náklady řízení v paušální částce 1.000 Kč. Žalobce v úvodu obšírné žaloby uvádí, že žalovaný opírá své rozhodnutí pouze o sporný kontrolní protokol (jako jediný důkaz), potažmo zajištěný pokladní doklad z provedené kontroverzní a šikanózní kontroly. V žalobním tvrzení pod bodem 1. – Formálně právní předpoklady pro vedení řízení a vydání správního rozhodnutí namítá, že správní orgán prvního stupně porušil při zahájení a vedení kontroly právní předpisy, přičemž jednotlivá pochybení správního orgánu prvního stupně při kontrole a při vedení správního řízení a rovněž pochybení žalovaného popisuje v dalších žalobních bodech 2. až 7. Z důvodu značné obsáhlosti jsou námitky z těchto dalších bodů uvedeny až v jejich vypořádání soudem. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobcovy argumenty se v podstatě shodují s těmi, které opakoval již v průběhu správního řízení. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že s většinou žalobcových argumentů se vypořádal ve svém rozhodnutí již správní orgán prvního stupně, žalovaný poté úvahy správního orgánu prvého stupně pouze doplnil. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Z předloženého správního spisu zjistil Krajský soud v Praze (dále jen „soud“) následující pro věc relevantní skutečnosti: Dne 8. 3. 2012 byla v provozovně žalobce provedena pracovníky České obchodní inspekce - správního orgánu prvního stupně (dále také jen „kontroloři“) kontrola, při které bylo zjištěno, že provozovna nebyla zvenčí trvale a viditelně označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením podnikatele nebo názvem, identifikačním číslem, prodejní dobou a odpovědnou osobou. Žalobce nebyl kontrole přítomen, přítomnou prodavačkou J. N. byl však v průběhu kontroly o probíhající kontrole žalobce informován. Dle pokynu žalobce přítomná prodavačka J. N. odmítla podepsat protokol o kontrole. Oznámení o provedené kontrole bylo správním orgánem prvního stupně odesláno žalobci. Proti protokolu podal žalobce námitky, které byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny dne 23. 3. 2012. Dne 28. 3. 2012 byla v provozovně žalobce provedena kontrolory České obchodní inspekce (dále jen „ČOI“) kontrola, přičemž při kontrolním nákupu prodavačka vydala pracovníkům správního orgánu prvního stupně doklad o zaplacení, který neobsahoval IČ prodávajícího a rovněž označení zakoupených výrobků. Místo názvu výrobků zakoupených do kontrolního nákupu (2 x ponožky a 1 x pánské triko) bylo na dokladu uvedeno v obou případech označení „OUTLET“. O provedené kontrole byl pracovníky správního orgánu prvního stupně sepsán na místě protokol. V jeho části „Zaměření kontroly – 1. Správnost účtování“ je mj. uvedeno: „Zboží do kontrolního nákupu bylo účtováno správnou částkou 215,- Kč bez rozdílu. Po kontrole správnosti účtování bylo zboží z kontrolního nákupu vráceno zpět do prodeje v neporušeném stavu, finanční částka za jeho úhradu vyinkasována zpět.“ Přílohu tvoří podkladní doklad. Protokol o kontrole podepsala osoba přítomná kontrole L. D. (dále jen „prodavačka“). O provedené kontrole bylo správním orgánem prvního stupně zasláno žalobci oznámení, které mu bylo doručeno dne 7. 4. 2012. Zřejmou nesprávnost psaní (přečíslování bodů 5 a 6 na body 4 a 5) v protokolu o kontrole ze dne 28. 3. 2012 opravil správní orgán prvního stupně dodatkem k protokolu ze dne 11. 4. 2012, č. j. ČOI 46831/12/1000/VK (který není sice založen ve spise, ale je zmiňován v jiných písemnostech v něm založených). Žalobce podal proti protokolu o kontrole ze dne 28. 3. 2012 námitky, a to podáním doručeným správnímu orgánu prvního stupně dne 10. 4. 2012, ve kterém uvedl, že mu nebylo řádně oznámeno zahájení kontroly; nebyl přítomen kontrole; nebylo mu prokazatelně předloženo pověření jednotlivých pracovníků správního orgánu prvního stupně ke kontrole; prodavačka nebyla zplnomocněna k jednání za žalobce; kontrolní nákup nebyl proveden (neboť ještě během markování byl pracovníkem správního orgánu prvního stupně předložen průkaz, k zaplacení nákupu nedošlo, prodavačka odmítla doklad vydat, pracovníci správního orgánu prvního stupně doklad vyžadovali a nakonec jim prodavačka doklad vydala); na dokladu je uvedeno označení zboží „OUTLET“, které v souladu se zákonem dostatečným způsobem specifikuje prodávané zboží (jedná se o výprodejové zboží evidované ve skladové evidenci pod tímto označením); na pokladním dokladu je uvedeno DIČ a nadto je povinností zaměstnanců označit při prodeji a zaplacení doklad firemním razítkem, prodavačka opomněla označit doklad razítkem, neboť byla zmatena a zaskočena vysoce nestandardním postupem nákupu a údajného placení pracovníky správního orgánu prvního stupně; v kontrolním protokolu jsou v části „Zaměření kontroly“ uvedeny body 1-3, 5-6, chybí tedy bod 4. Žalobce podal proti protokolu o kontrole ze dne 28. 3. 2012 námitky ještě jedním podáním doručeným správnímu orgánu prvního stupně dne 17. 4. 2012, ve kterém uvedl, že mu byla doručena písemnost označená „Dodatek ke kontrolnímu protokolu ze dne 11. 4. 2012, č. j. 46831/12/1000/VK“, který považuje za nezákonný, dále požadoval prošetřit podjatost J. E., pracovníka správního orgánu prvního stupně, neboť žalobce byl jím v dřívějších písemnostech označován „pan“ a v pozdějších písemnostech „podnikatel“, což žalobce považoval za nezdvořilé, dále žalobce namítl, že mu nebylo předloženo pověření ke kontrole a že nebyl seznámen s obsahem kontrolního protokolu. Správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 18. 4. 2012, č. j. ČOI 46859/12/1000/VK žalobcovým námitkám doručeným dne 10. 4. 2012 a dne 17. 4. 2012 nevyhověl. V odůvodnění uvedl své úvahy a jednotlivé námitky vypořádal. Správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 25. 4. 2012, č. j. ČOI44704/12/1000/VK žalobcovým námitkám proti protokolu o kontrole ze dne 8. 3. 2012 doručeným dne 23. 3. 2012 nevyhověl. V odůvodnění uvedl své úvahy a jednotlivé námitky vypořádal. Dne 26. 4. 2012 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno podání žalobce označené „stížnost proti celkovému postupu správního orgánu v souladu s § 175 správního řádu ve věci nezákonně provedené kontroly dne 8. 3. 2012 a šikanózní nezákonně provedené kontroly dne 28. 3. 2012 a následného postupu“ obsahující rovněž žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Na tuto stížnost odpověděl správní orgán prvního stupně písemností ze dne 26. 4. 2012, č. j. ČOI/53459/12/1000, část informací byla poskytnuta písemností ze dne 9. 5. 2012, č. j. ČOI 56895/12/O100, část informací byla odepřena rozhodnutím ze dne 9. 5. 2012, č. j. ČOI 56936/12/0100. Správní orgán prvního stupně příkazem ze dne 28. 1. 2013, č. j. 10/1940/12/P/34 uložil žalobci ve výroku I. pokutu ve výši 4.000 Kč za porušení § 16 odst. 1 a podle § 24 odst. 7 písm. m) a odst. 10 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) tím, že na žádost spotřebitele vydal doklad o zakoupení výrobků bez požadovaných náležitostí, když na dokladu o zakoupení vydaném dne 28. 3. 2012 neuvedl IČ prodávajícího a o jaké výrobky se jedná, a ve výroku II. uložil povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu. Proti tomuto příkazu podal žalobce dne 7. 2. 2013 odpor, ve kterém obsáhle v 22 bodech v podstatě zopakoval námitky proti kontrolnímu protokolu, který považoval za nezákonný; proto považoval s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č. j. 8 As 12/2005 - 51 za nezákonný i příkaz. V odporu rovněž požadoval k ověření postupu zaměstnanců při prodeji zboží provedení nového kontrolního nákupu v předem dohodnutý den. Do odporu vtělil i stížnost dle § 175 sp