9 As 71/2008 — Nejvyšší správní soud

46 A 29/2014- 57 - text - 16 - pokračování 46 A 29/2014 – 57 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: O. P., bytem P., zastoupena JUDr. Vladimírem Jaškem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem V Jirchářích 4, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2014, čj. 055899/2014/KUSK, sp. zn. SZ_145304/2013/KUSK/11, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Vymezení věci Žalobkyně napadla žalobou shora označené rozhodnutí žalovaného a domáhá se jeho zrušení. Žalovaný svým rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu v Říčanech ze dne 12. 8. 2013, čj. 62728/2013-MURI/OVÚ/726, sp. zn. OŽP-0067658/2010-Ba. Městský úřad v Říčanech (dále jen „správní orgán I. stupně“) tímto rozhodnutím povolil žadateli H. N. nakládat s povrchovými vodami (jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci a jiné nakládání s nimi) na pozemcích p. č. st. a v katastrálním území P.. Současně vydal stavební povolení k provedení rekonstrukce vodního díla Hájecký rybník na totožných pozemcích a rozhodl o zařazení vodního díla do IV. kategorie technicko-bezpečnostního dohledu. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k námitkám žalobkyně uvedl, že podle odborného posudku zpracovaného RNDr. J. T. dojde obnovou rybníka jen k drobnému ovlivnění hladiny podzemní vody spočívajícímu v jejím mírném vzestupu do 5 cm oproti stávající hladině, a to do vzdálenosti nejvýše 10 m okolo nádrže. Přirozený stávající režim kolísání hladiny podzemní vody nebude narušen. V sondě č. J6, která byla umístěna pod patou hráze před pozemkem žalobkyně, byla zjištěna hladina podzemní vody v hloubce 1 – 1,45 m pod terénem. Možné zvýšení stávající hladiny podzemní vody v podhrází o 5 cm nemůže ovlivnit vlastnické právo žalobkyně k jejímu pozemku p. č. ani jeho užívání ke stanovenému účelu (orná půda). Dopady protržení či porušení rekonstruované hráze na bezpečnost života a zdraví obyvatel pod hrází byly prověřeny odborným posudkem společnosti V. D. – T. a. s. Podle něho nedojde při protržení hráze ani při úplně napuštěném rybníku k ohrožení lidských životů, proto bylo vodní dílo zařazeno do IV. kategorie, tedy kategorie vodních děl s nejnižším stupněm nebezpečnosti pro své okolí. Správce toku nemá postavení dotčeného orgánu, jehož stanovisky by byl správní orgán I. stupně vázán, nýbrž postavení účastníka řízení. Souhlas s rekonstrukcí stavby se vyžaduje jen od vlastníků nemovitostí, na nichž má být stavba realizována, nikoliv od vlastníků sousedních pozemků, jejichž námitkám není správní orgán povinen vyhovět. Ze strany žadatele byly předloženy všechny doklady potřebné k posouzení bezpečnosti rekonstruované rybniční hráze (mj. i výše zmíněné odborné posudky, jejichž závěry nebyly jinými dokumenty zpochybněny). Požadavek žalobkyně na zpracování dalších odborných analýz ohledně možných dopadů protržení hráze na území pod rybníkem je neopodstatněný. Obsah žaloby a vyjádření k žalobě Žalobkyně v žalobě namítla, že byla žalovaným dne 6. 2. 2014 vyzvána k odstranění nedostatků odvolání. V usnesení nicméně zcela absentoval jakýkoliv podrobnější popis obsahu očekávaného vyjádření od žalobkyně, či alespoň stručné shrnutí obsahu nesouhlasu žadatele s argumentací žalobkyně. Vyjádření žadatele nebylo k usnesení připojeno. Lhůta určená žalovaným měla pouze formální charakter. Procesní práva žalobkyně byla porušena též tím, že jí nebylo zasláno vyjádření žadatele k jejímu odvolání, čímž byl porušen § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V dalším žalobním bodu žalobkyně uvedla, že ohrožení svých práv spatřuje ve vzestupu hladiny podzemní vody na svém pozemku p. č. v katastrálním území P.. Na toto nebezpečí žalobkyně poukazovala ve správním řízení opakovaně, nicméně správní orgány se s jejími námitkami nevypořádaly. Účelem stavebního řízení přitom je zajistit podmínky bezpečné realizace staveb, tj. vyloučit důvodné pochybnosti o absenci škodlivého vlivu stavby na okolní pozemky. Je neakceptovatelné, aby správní orgány i přes opakovaná upozornění ze strany žalobkyně ignorovaly nebezpečí vyplavení rodinného domu žalobkyně a proměnění její zahrady v bažinu. Parcely majitelů rodinných domů sousedí s hrází rybníka bezprostředně, je zjevné, že dojde k zásahu do kvality jejich pozemků, na nichž stojí rodinné domy a které mohou být nenávratně poškozeny zvýšenou koncentrací vody. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jsou nepřezkoumatelná, neboť v nich nejsou zachyceny dílčí myšlenkové postupy ústící v prezentovaný závěr, že zvýšení hladiny podzemních vod o 5 cm nepovede k zatopení či znehodnocení pozemku žalobkyně, aniž by bylo zmapováno pravidelné kolísání hladiny podzemních vod. Žalobkyně navrhla provedení důkazu znaleckým posudkem, jehož zpracování by zadaly správní orgány. Správní orgán I. stupně se s tímto důkazním návrhem nijak nevypořádal, žalovaný tento odvolací důvod v rozhodnutí nereflektoval. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného, podle něhož v průzkumném vrtu J4 je hladina podzemní vody jen 10 cm pod povrchem a v průzkumném vrtu J6 1,3 m pod povrchem, je zřejmé, že ani jeden ze správních orgánů nemá jasnou představu o důsledcích zvýšení hladiny podzemních vod v lokalitě. Žalobkyně si není vědoma, že by v lokalitě někdo prováděl průzkumné vrty, nikomu nedala svolení k provedení vrtu na jejím pozemku, podala proto trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Odborný posudek navíc vychází z údajů z let 1961 – 1990, přitom po událostech posledních let je notorietou, že toto období bylo povodňově klidné na rozdíl od očekávání v budoucích letech. Je zcela nepřezkoumatelné, jaké důvody vedou správní orgány k bezmezné důvěře v odborný posudek, k němuž navíc přistupují selektivně, neboť akceptují jen ty jeho závěry, které jim vyhovují. Je nezbytné provést důkladnou analýzu rizik souvisejících s protržením nebo přelitím hráze, a to před realizací stavby. Žalobkyně dále poukázala na stanovisko státního podniku L. Č. , které je kladné pouze pod podmínkou, že se záměrem budou souhlasit vlastníci dotčených pozemků. Správní orgán považuje za dotčené pozemky jen pozemky, na nichž má být stavba postavena. To je však v rozporu s ustálenou judikaturou. Žalobkyně na tento nedostatek upozornila, ovšem žalovaný se hodnocení této odvolací námitky zcela vyhnul a jen zopakoval, že souhlas nepotřebuje. Napadené rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné a vykazuje výrazný prvek svévole. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyni nebylo odepřeno právo vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu. Žalovaný vyrozuměl účastníky po uplynutí lhůty k podání vyjádření k odvolání, že mají právo vyjádřit se ve lhůtě 10 dnů ke shromážděným podkladům. Žalobkyně tohoto práva nevyužila. K dalšímu žalobnímu bodu sdělil, že z důvodu obav některých vlastníků nemovitostí pod hrází nechal žadatel zpracovat odborný posudek u RNDr. J. T. (odborná způsobilost v inženýrské geologii). Posudek nebyl nikým zpochybněn, oponentní posudek předložen nebyl. Žalovaný se zabýval stavem především v době před vydáním rozhodnutí, budoucí situace je velmi diskutabilní. Žalobkyně vznesla návrh na provedení znaleckého posudku, ovšem v tom smyslu, aby správní orgán I. stupně podal návrh soudu na jmenování soudního znalce, který by kvalifikovaným a nestranným způsobem zjistil, zda a jaké konkrétní ohrožení vznikne realizací stavby. Žalovaný považuje odborný posudek RNDr. J. T. za důkaz, na jehož základě lze posoudit, zda obnova předmětného rybníka může způsobit takové zvýšení hladiny podzemní vody v podhrází, které by negativně ovlivnilo stávající způsob využívání pozemků. Žalobkyně žádné relevantní odborné stanovisko vyvracející závěry posudku RNDr. T. nepředložila. Je proto legitimní, že správní orgán I. stupně nevyhověl žalobkyni a nezadal zpracování dalšího posudku. Dopady případného protržení hráze se pak zabýval posudek společnosti V. D. – T. a. s., podle něhož nebudou ohroženy lidské životy. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud n