1 Aps 2/2008 — Nejvyšší správní soud

48 Af 29/2016- 53 - text 9 48 Af 29/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka v právní věci žalobců: a) Ing. P. D. b) Ing. L. D. oba bytem N., P., oba zastoupeni advokátem JUDr. Filipem Svobodou, se sídlem U Demartinky 1, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2016, č. j. 091615/2016/KUSK, sp. zn. SZ_091615/2016/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2016, č. j. 091615/2016/KUSK, sp. zn. SZ_091615/2016/KUSK, a rozhodnutí Obecního úřadu Ořech ze dne 12. 8. 2016, č. j. 643/2013, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 13 547 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Filipa Svobody, advokáta. III. Ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 26. 8. 2016, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí Obecního úřadu Ořech (dále jen „správce poplatku“) ze dne 12. 8. 2016, č. j. 643/2013 (dále jen „platební výměr“). Platebním výměrem podle § 101 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), vyměřil správce poplatku žalobci a) poplatek za zhodnocení stavebních pozemků p. č. X a p. č. st. X v katastrálním území Ořech (stejně jako všechny nemovité věci uvedené v tomto rozsudku) možností připojení na stavbu kanalizace podle obecně závazné vyhlášky obce Ořech č. 1/2013 (dále jen „vyhláška“) ve výši 74 242 Kč splatný ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci platebního výměru. 2. Žalobci namítají, že byl v řízení porušen zákaz retroaktivity. Nemovitá věc ve společném jmění žalobců byla totiž postavena v době před přijetím zákona, který by obcím umožnil zpoplatnit připojení ke kanalizačnímu řadu. Dům žalobců byl kolaudován rozhodnutím Stavebního úřadu Rudná ze dne 15. 10. 1999, č. j. 4067/99-1154/1, avšak zákon č. 274/2001 Sb., který do zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), včlenil § 10c, je účinný až od 1. 1. 2002. Retroaktivita je v právním státě obecně nepřípustná, neboť narušuje právní jistotu a legitimní očekávání, jak to plyne z řady mezinárodních úmluv a jak to zdůraznil i Ústavní soud v nálezech ze dne 8. 6. 1995, sp. zn. Pl. ÚS. 215/94, ze dne 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS. 21/96, nebo ze dne 19. 12. 1996, sp. zn. III. ÚS 232/96. Z tohoto hlediska je tedy vyhláška v rozporu s ústavním pořádkem, protože ač byla schválena až dne 9. 1. 2013, poplatková povinnost ve smyslu jejího článku 3 se vztahuje na vlastníky stavebních pozemků na území obce, které byly zhodnoceny možností připojení k vodovodnímu či kanalizačnímu řadu vybudovaným po 1. 1. 2002. Projevem nepřípustné retroaktivity je také článek 7 odst. 2 vyhlášky, který od poplatkové povinnosti osvobozuje vlastníky pozemků tvořících jeden funkční celek, na nichž stojí nemovitá věc kolaudovaná před 31. 12. 1995. Vydáním vyhlášky a na ni navazujících rozhodnutí tedy došlo k porušení zákazu retroaktivity a zásahu do legitimního očekávání žalobců a jejich právní jistoty. Žalobcům byl totiž platebním výměrem potvrzeným napadeným rozhodnutím vyměřen poplatek ve vztahu k událostem, které nastaly před vydáním vyhlášky; žalobci tak tyto skutečnosti nemohli zohlednit při svém rozhodování v době, kdy kupovali pozemek a stavěli na něm dům. Tuto námitku žalobci vznesli již v odvolání, avšak žalovaný ji vypořádal nepřiléhavě, neboť toliko uvedl, že zákon o místních poplatcích žádnou lhůtu pro výběr tohoto poplatku nestanoví a že podle názoru Ministerstva vnitra je vyhláška v souladu se zákonem. 3. Žalobci dále namítají, že článek 7 odst. 2 vyhlášky je ve vztahu k jednotlivým vlastníkům pozemků (včetně žalobců) diskriminační, neboť bezdůvodně znevýhodňuje ty vlastníky pozemků, kteří na nich stojící stavby kolaudovali až po 31. 12. 1995. 4. Dále žalobci namítají, že měli být od poplatku osvobozeni. Na základě smlouvy uzavřené s obcí Ořech dne 27. 5. 1999 o poskytnutí příspěvku na vybudování dešťové a splaškové kanalizace, plynovodního potrubí, veřejného osvětlení, zpevnění komunikace a vybudování řádného povrchu na komunikacích a vybudování chodníků v nových ulicích obce (ulice K., R., K V., L., K., D., K O. a V.) zaplatili žalobci 160 000 Kč a na základě dohody o připojení splaškové kanalizace a jejím používání zaplatili žalobci 35 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobců na základě smlouvy uzavřené s obcí Ořech dne 25. 3. 1997 o účelném vynaložení prostředků na rozvoj zařízení pro rozvod vody v obci zaplatila 15 800 Kč. Platebním výměrem obec Ořech požaduje zaplatit za stejnou věc již potřetí, nehledě na to, že tím nutí vlastníky pozemků ke splnění povinností, které s poplatkem nijak nesouvisí a které mohou již být promlčené. Z jazykového výkladu čl. 7 odst. 2 vyhlášky žalobci ostatně dovozují, že k naplnění hypotézy postačuje uzavření některé z vyjmenovaných smluv (nikoli všech těchto smluv), o čemž svědčí užití slova „nebo“. Žalobci mají za to, že tuto podmínku pro osvobození splňují, a odmítají závěr žalovaného, že tomu tak není, protože neuzavřeli smlouvu o poskytnutí příspěvku na vybudování chodníku v ulici R. (příspěvek na chodníky v této ulici byl součástí smlouvy z 27. 5. 1999) a dodatek ke smlouvě o poskytnutí příspěvku na vybudování dešťové a splaškové kanalizace, plynovodního potrubí, veřejného osvětlení, zpevnění komunikace a vybudování řádného povrchu na komunikacích a vybudování chodníků v nových ulicích obce (původní smlouvu žalobci uzavřeli dne 27. 5. 1999). Lze uzavřít, že správce poplatku žalobce trestá za to, že neuzavřeli smlouvu týkající se jiného typu infrastruktury (nijak nesouvisející s kanalizací). Na toto plnění přitom obec Ořech nemá žádný právní nárok; dosavadní plnění žalobců je dobrovolné a založené na dvoustranných právních jednáních. 5. Žalobci dále namítají, že poplatek byl vyměřen v rozporu s daňovým řádem zpětně a opožděně. 6. Konečně žalobci namítají, že sazba poplatku je násobně vyšší, než je to obvyklé v jiných obcích. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě podotkl, že se žalobní body v zásadě shodují s odvolacími námitkami, a proto odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo. 8. Žalobci v replice poznamenali, že právě nesouhlas se způsobem, jakým žalovaný vypořádal jejich odvolací námitky, byl důvodem k podání žaloby. 9. Při jednání účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. 10. Ze správního spisu zjistil soud následující podstatné skutečnosti. Správní spis obsahuje smlouvy uzavřené mezi žalobci, resp. jejich právní předchůdkyní E. K. a obcí. Dne 25. 3. 1997 uzavřely paní E. K. a obec Ořech smlouvu o účelném vynaložení prostředků na rozvoj zařízení pro rozvod elektrické energie v obci Ořech, jíž se paní K. zavázala uhradit 60 000 Kč. Dne 25. 3. 1997 uzavřely paní E. K. a obec Ořech smlouvu o účelném vynaložení prostředků na rozvoj zařízení pro rozvod vody v obci Ořech, jíž se paní K. zavázala uhradit 15 800 Kč. Dne 27. 5. 1999 uzavřel žalobce a) s obcí Ořech smlouvu o poskytnutí příspěvku na vybudování dešťové a splaškové kanalizace, plynovodního potrubí, veřejného osvětlení, zpevnění komunikace a vybudování řádného povrchu na komunikacích a vybudování chodníků v nových ulicích obce (ulice K., R., K V., L., K., D., K O. a V.), jíž se žalobce a) zavázal uhradit 160 000 Kč. Dne 27. 5. 1999 uzavřel žalobce a) s obcí Ořech smlouvu o připojení na splaškovou kanalizaci a jejím používání v obci Ořech, jíž se žalobce a) zavázal uhradit 35 000 Kč. Dále obsahuje správní spis korespondenci obce Ořech s žalobcem a), v níž jej obec opakovaně vyzývala k uzavření dalších smluv o poskytnutí příspěvku na vybudování chodníku v ulici R. ve výši 28 722 Kč a na vybudování komunikace v ulici R. ve výši 101 126 Kč, resp. k uhrazení příspěvku na výstavbu veřejného osvětlení ve výši 9 500 Kč. Žalobce a) uzavření dalších smluv a zaplacení dalších příspěvků opakovaně odmítl. 11. Dne 17. 6. 2013 sdělil správce poplatku žalobcům, že se na základě vyhlášky stali poplatníky místního poplatku za zhodnocení pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, a poučil je o tom, že poplatník je povinen správci poplatku svou poplatkovou povinnost oznámit a uhradit ve stanovené lhůtě. Výše poplatku v případě žalobců činí 97 902 Kč (patrně se jedná o chybný výpočet, neboť později správce poplatku vyměřil poplatek v jiné výši – pozn. soudu), správce poplatku však upozornil, že pokud poplatník uvedené povinnosti nespl