1 As 110/2018 — Nejvyšší správní soud

45 A 81/2017- 66 - text 14 45 A 81/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobce: R. R., bytem X, zastoupen advokátem JUDr. Josefem Kopřivou, se sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitel Generálního ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, 140 00 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2017, č. j. 12266-4/2017-900000-302, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou Městskému soudu v Praze domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného (pozn. soudu: jako žalovaného soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 110/2018 – 37 označil generálního ředitele Generálního ředitelství cel, který jako služební funkcionář napadené rozhodnutí vydal) a jemu předcházejícího rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 14. 12. 2016, č. j. 236945/2016-610000-01, jímž byl propuštěn ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. j) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služební zákon“). 2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2017, č. j. 11 Ad 11/2017-21, byla věc postoupena z důvodu místní příslušnosti Krajskému soudu v Praze. Obsah žaloby a vyjádření k žalobě 3. Žalobce v žalobě konstatuje, že důvodem propuštění ze služebního poměru byl posudek psychologa bezpečnostního sboru, potvrzený závěrem vedoucího psychologa Celní správy České republiky, podle něhož žalobce nadále nesplňuje osobnostní charakteristiky uvedené v § 1 písm. b) a h) vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru (dále jen „vyhláška“), a to emoční stabilitu a dostačivost v oblasti autoregulace. 4. Žalobce tvrdí, že žalovaný i ředitel celního úřadu vycházeli z nesprávně zjištěného skutkového stavu ohledně pozbytí osobnostní způsobilosti žalobce nutné pro výkon služby v rámci Celní správy České republiky. Ze skutečností uvedených v žádosti o provedení psychologického vyšetření žalobce (nevhodná emailová komunikace žalobce) není možné vyvodit domněnku o ztrátě jeho osobnostní způsobilosti k výkonu služby; tyto skutečnosti mohly být nanejvýš hodnoceny jako kázeňský přestupek. Na podporu tohoto tvrzení žalobce odkazuje na znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická a forenzní psychologie, který předložil v průběhu správního řízení. Současně žalobce zpochybňuje způsob, jakým se s jeho obsahem žalovaný vypořádal v napadeném rozhodnutí. Žalobce se domnívá, že pravým důvodem jeho propuštění byla opodstatněná kritika poměrů na služebně, na níž nadřízení reagovali šikanózním jednáním (poslali žalobce před kázeňskou komisi, byly zamítnuty námitky proti služebnímu hodnocení). Žalobce poukazuje na 25 let bezvadné služby, což dokládá rozhodnutími o přiznání odměn v letech 2008-2016 a opisy pravidelného služebního hodnocení z let 2007-2015. 5. Řízení bylo zatíženo i procesními vadami spočívajícími v neprovedení žalobcem požadovaných důkazů, tj. výslechu kolegů žalobce z oddělení 62 mobilního dohledu, koordinátora odborového svazu a metodika žalovaného k okolnostem, které propuštění žalobce předcházely, a výslechu znalce K. N.. Dále žalovaný pochybil, pokud odmítl žádosti žalobce o pořízení kopie celé psychologické dokumentace shromážděné za účelem zjišťování osobnostní způsobilosti žalobce k výkonu služby. Obě rozhodnutí služebních funkcionářů považuje žalobce za nepřezkoumatelná. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že argumentace žalobce je povětšinou vystavěna na dezinterpretaci jeho závěrů a polemice s nimi. Upřesňuje, že jediným důvodem propuštění žalobce bylo pozbytí osobnostní způsobilosti k výkonu služby podle posudku psychologa bezpečnostního sboru. Žalobcovy excesy musely (nejen) u služebního funkcionáře nutně vzbudit oprávněné pochybnosti o žalobcově osobnostní způsobilosti. Jednání žalobce bylo dlouhodobého a opakujícího se charakteru a pokračovalo i přes upozornění nadřízených a snahu nalézt společně s žalobcem řešení formou pohovoru a nabídky psychologické péče, kterou žalobce odmítl. Na námitky údajné šikany i přes jejich obecnost bylo v obou rozhodnutích adekvátně reagováno. Stran očividných nedostatků znaleckého posudku odkázal žalovaný na napadené rozhodnutí. Na pořízení kopií psychologické dokumentace, jež není součástí správního spisu a byla pořízena mimo řízení ve věci služebního poměru, se nevztahuje úprava nahlížení do spisu podle správního řádu ani služebního zákona; podle vyhlášky má žalobce právo toliko na seznámení se s touto dokumentací a projednání jejího obsahu, což žalobce odmítl. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 7. V replice ze dne 29. 11. 2017 žalobce uvedl, že služební funkcionář věděl předem, jaký bude výsledek psychologického vyšetření, a již v žádosti o jeho provedení užíval odborné termíny, ač je laikem. Žalobce netvrdil, že má psychické problémy, které jsou důsledkem šikany. Na nedostatky ve službě upozornil ředitele lidských zdrojů žalovaného dne 16. 4. 2015 emailem a odborovou organizaci v roce 2015, avšak marně. Seznámení se účastníka s obsahem psychologické dokumentace musí zahrnovat její řádné prostudování a možnost ji rozporovat. 8. Při jednání, které soud k projednání věci nařídil, setrvali účastníci na svých dosavadních procesních stanoviscích. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 9. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 10. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 11. Ze správního spisu soud zjistil, že správní orgán I. stupně dne 14. 10. 2016 oznámil žalobci zahájení řízení ve věci skončení služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. j) služebního zákona s tím, že řízení se zahajuje na základě závěru psychologa bezpečnostního sboru ze dne 14. 10. 2016, podle něhož žalobce pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby. Žalobce byl poučen o právu vyjádřit své stanovisko k věci, navrhnout důkazy, činit jiné návrhy a seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a byl vyrozuměn o termínech, v jakých může nahlížet do spisu. Současně byla u žalobce konstatována překážka ve službě ve smyslu § 124 odst. 8 služebního zákona. 12. Dne 23. 9. 2016 bylo provedeno zjišťování osobnostní způsobilosti žalobce psychologem bezpečnostního sboru, a to na žádost ředitele Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 5. 9. 2016, která obsahovala vylíčení skutečností, z nichž služební funkcionář dovozoval známky impulzivity a emoční nestability žalobce. Své domněnky dokládal připojenými materiály, především emailovou komunikací žalobce s vedoucím oddělení a dalšími příslušníky celního úřadu. Ze závěru psychologa datovaného dnem 14. 10. 2016 vyplývá, že žalobce není osobnostně způsobilý k výkonu služby v Celní správě České republiky, neboť nevyhověl osobnostním charakteristikám ve smyslu § 1 písm. b) a h) vyhlášky. Závěr zahrnuje analýzu objektivních materiálů, anamnestické vyšetření, výsledky psychodiagnostických testových metod, pozorování a rozhovor, diagnostickou rozvahu a odůvodnění závěru. Sklon k impulzivnímu jednání je osobnostní rys spíše trvalého rázu a vzhledem k omezené sebereflexi posuzovaného nelze očekávat výraznější změny. Manifestuje se rozpor mezi tím, jak se posuzovaný charakterizuje a jak ve skutečnosti jedná. 13. Na základě návrhu žalobce byl závěr psychologa přezkoumán. Ze závěru vedoucího psychologa ze dne 23. 11. 2016 soud zjistil, že přezkumná komise jednohlasně doporučila závěr psychologa bezpečnostního sboru potvrdit, neshledala žádné procesní ani odborné pochybení při vyhodnocení použitých metod a interpretaci zjištěných výsledků. K námitkám žalobce komise uvedla, že nevhodnost emailové korespondence žalobce sám uznal, přesto s ohledem na rizikové nastavení osobnosti a sníženou míru sebereflexe je pravděpodobnost změny jeho chování nízká. Vzhledem ke snížené frustrační toleranci žalobce nelze riziko eliminovat ani převedením na jiné služební místo v rámci Celní správy České republiky. 14. Rozhodnutím ze dne 14. 12. 2016, č. j. 236945/2016-610000-01, rozhodl ředitel celního úřadu o propuštění žalobce ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. j) služebního zákona. Své