9 As 71/2008 — Nejvyšší správní soud

46 Ad 7/2020- 16 - text 9 46 Ad 7/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Oulíkovou ve věci žalobců: a) M. K., narozený dne X, b) M. K., narozený dne X, oba bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2020, č. j. MPSV-2020/53014-912, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2020, č. j. MPSV-2020/53014-912, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah podání účastníků 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobci domáhají zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Příbrami (dále jen „úřad práce“) ze dne 7. 1. 2020, č. j. 269/2020/BEN (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto podle § 21 a § 51 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) o povinnosti žalobců vrátit přeplatek dávky příspěvku na živobytí za měsíc září 2019 ve výši 2 687 Kč. 2. Žalobci uvádí, že žalobce a) v rozhodném období před podáním žádosti o příspěvek na živobytí pobíral invalidní důchod ve výši 4 976 Kč a přídavek na dítě ve výši 700 Kč. Žalobce a) žil společně se synem, žalobcem b), v místě trvalého bydliště. Úřad práce zjistil, že žalobce b) vlastní bankovní účet, na nějž jsou poukazovány platby, které nebyly při vyhodnocování nároku na dávku zohledněny. Jednalo se o výživné od jeho matky, mzdu ze zaměstnání a příjmy z praktického vyučování a přípravy. Dle úřadu práce byly dávky příspěvku na živobytí vyplaceny v nesprávné výši, neboť společně posuzované osoby neoznámily všechny rozhodné skutečnosti pro vyplacení dávky. 3. Žalobci namítají, že v případě žalobce a) nebyly splněny předpoklady stanovené v § 51 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Žalobce a) nevěděl o bankovním účtu syna, a nemohl tak předpokládat, že příspěvek na živobytí je vyplácen neprávem či ve vyšší částce. Účet založila a záměrně zatajila jeho bývalá manželka. Žalobce a) neměl možnost se o účtu dozvědět. 4. Žalobce b) sice věděl o existenci účtu, nemohl však vzhledem k okolnostem předpokládat, že to může mít vliv na nárok na příspěvek na živobytí. Měsíc po dovršení zletilosti žalobce b) podepsal čestné prohlášení pro úřad práce, že není majitelem žádného účtu. Učinil tak zřejmě pod silným vlivem matky a jejím zákazem komukoli o existenci účtu říci. Šlo o naivní krok sotva dospělého žalobce b) s tvrdými následky pro žalobce, kteří jsou i nadále v hmotné nouzi. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení. Dále uvedl, že žalobce a) musel o existenci bankovního účtu žalobce b) vědět, neboť taková skutečnost byla projednávána při řízení vedeném Okresním soudem v Benešově, kde se žalobce b) domáhal změny výše výživného. Založení bankovního účtu matkou žalobce b) plyne z rozsudku tohoto soudu ze dne 13. 6. 2018, č. j. 0 P 258/2012-135. Jelikož žalobce a) věděl o povinnosti matky platit výživné, musel předpokládat, že je výživné hrazeno. Stejně tak musel vědět o příjmech žalobce b) ze zaměstnání a praktické výuky. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 6. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými a obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). O žalobě rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a má se tedy za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Obsah správního spisu 7. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobci a) byl na základě žádosti ze dne 5. 6. 2017, v níž uvedl jako společně posuzovanou osobu žalobce b), přiznán od června 2017 příspěvek na živobytí ve výši 3 444 Kč. Výše příspěvku na živobytí byla následně měněna, v září 2019 činil příspěvek na živobytí 2 687 Kč. Při ústním jednání dne 4. 3. 2019 žalobce b) souhlasil s tím, že bude společně posuzovanou osobou s otcem, žalobcem a), pověřil žalobce a) a souhlasil s tím, že žalobce a) bude předkládat doklad o výši jeho skutečných měsíčních příjmů. Vzal na vědomí, že je povinen řádně uplatňovat svá práva a nároky po dobu nezaopatřenosti, konkrétně přídavek na dítě a výživné. Oba žalobci byli seznámeni s povinností písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděli, a byli poučeni o tom, že nedoložením skutečností může být způsoben přeplatek na dávce. Žalobce a) na předložených formulářích jako svůj měsíční příjem pravidelně uváděl invalidní důchod, který činil od ledna 2019 částku 5 867 Kč. K příjmům žalobce b) bylo na formuláři ze dne 2. 9. 2019 uvedeno, že v srpnu 2019 jeho příjmy činily 1 000 Kč (přídavek na dítě), výživné neobdržel (shodně jako v období od března 2019). Dne 17. 9. 2019 byl žalobce b) vyzván k uplatnění nároku na výživné od matky. Při ústním jednání ze dne 2. 10. 2019 úřad práce informoval žalobce a), že z výpisu z účtu žalobce b) zjistil, že žalobce b) na účet obdržel částku 1 000 Kč od matky, částku 9 990 Kč od zaměstnavatele a 15 000 Kč vkladem hotovosti. Žalobce a) uvedl, že příjmy žalobce b) mu nejsou známy. Žalobce b) reagoval na výzvu ze dne 17. 9. 2019 podáním ze dne 9. 10. 2019, v němž sdělil, že uplatnění nároku na výživné za duben až srpen 2019 dle rozsudku z roku 2018 považuje za neetické. Doplnil, že dne 30. 8. 2019 matka složila na jeho účet částku 15 000 Kč, žalobce b) se snaží zvýšit si příjem vlastním přičiněním, jeho studijní výsledky se odráží ve výši stipendia a za brigádu v srpnu 2019 získal jednorázovou finanční odměnu na základě dohody o provedení práce ve výši 9 990 Kč. 8. Správní spis obsahuje rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 13. 6. 2018, č. j. 0 P 258/2012-135, který nabyl právní moci 7. 8. 2018, jímž byla s účinností od 1. 6. 2018 matce žalobce b) uložena povinnost platit výživné na tehdy nezletilého žalobce b) ve výši 1 500 Kč měsíčně a žalobci a) ve výši 600 Kč, a to na účet soudem jmenovaného opatrovníka pro přijímání výživného. Město Votice jako opatrovník pro výběr výživného pro žalobce b) úřadu práce potvrzovalo skutečnou výši přijatého výživného ve výši 2 100 Kč měsíčně od srpna 2018 do ledna 2019. Správní spis dále obsahuje přehled obratů na účtu vedeném na jméno žalobce b) za období ledna až září 2019 vyžádaný úřadem práce, podle něhož byl dne 1. 8. 2019 na účet žalobce b) proveden bezhotovostní vklad ve výši 1 000 Kč, dne 15. 8. 2019 ve výši 9 900 Kč a dne 30. 8. 2019 vklad hotovosti ve výši 15 000 Kč. Součástí správního spisu je potvrzení o počtu odpracovaných hodin a příjmech v měsících červenci až listopadu 2019 vystavené společností Vacek-Bio Market s.r.o., předložené k výzvě úřadu práce v prosinci 2019, podle nějž žalobce b) odpracoval v srpnu 2019 55 hodin (v ostatních měsících 0 hodin), za což měl v srpnu 2019 příjem 9 990 Kč. Při ústním jednání dne 7. 11. 2019 žalobce a) předložil vyjádření žalobce b) ze dne 5. 11. 2019, v němž k výzvě úřadu práce ohledně příjmů zaslaných na jeho účet dne 1. 9. 2019 ve výši 1 000 Kč a 4. 9. 2019 ve výši 1 800 Kč uvedl, že částka 1 000 Kč přijatá od matky představuje polovinu nákladů na studium, částka 1 800 Kč je přiznané stipendium. Dále byl doložen doklad o výši přiznaného stipendia žalobce b); čestné prohlášení matky žalobce b), v němž prohlásila, že částka 15 000 Kč je platbou za deset lidí, pro které žalobce b) zajistil vstupenky a ubytování na maturitní ples Střední lesnické školy v Písku a dohoda o provedení práce ze dne 2. 7. 2019 mezi Vacek Bio-Market, s.r.o. a žalobcem b). 9. Dne 3. 12. 2019 oznámil úřad práce žalobcům zahájení správního řízení ve věci přeplatku na dávce příspěvku na živobytí za měsíc září 2019 s tím, že v rámci šetření bylo zjištěno, že žalobce b) vlastní bankovní účet, na který dostával výživné od matky, mzdu ze zaměstnání a příjem žáka z praktického vyučování a praktické přípravy, které nebyly předloženy a je třeba je zohlednit. Úřad práce přehodnotil nárok na dávku za září 2019, neboť bylo zjištěno, že v rozhodném období, tj. srpnu 2019, obdržel žalobce b) od matky platbu 1000 Kč a mzdu od společnosti Vacek Bio-Market, s.r.o. Žalobci byli poučeni o možnosti seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim, čehož nevyužili. 10. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o vzniku přeplatku a stanovena povinnost žalobců vrátit přeplatek dávky příspěvku na živobytí za měsíc září 2019 ve výši 2 687 Kč. Úřad práce v odůvodnění uvedl, že po přesunu v