1 Afs 174/2016 — Nejvyšší správní soud

54 Af 25/2018- 67 - text 19 54 Af 25/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing Lenky Bursíkové ve věci žalobkyně: Solitea, a.s., IČO: 01572377 se sídlem Drobného 555/49, Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2018, č. j. 24860/18/5200-11435-712083, takto: I. V řízení se namísto dosavadní žalobkyně, společnosti Byznys software, s. r. o., IČO: 18608001, pokračuje na straně žalující se společností Solitea, a.s., IČO: 01572377. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2018, č. j. 24860/18/5200-11435-712083, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. IV. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Byznys software, s. r. o., IČO: 18608001 (dále jen „původní žalobkyně“) se žalobou podanou podle hlavy druhé, dílu prvního, části první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 9. 5. 2017, č. j. 2653871/17/2120-50522-204023 (zdaňovací období roku 2012), č. j. 2653996/17/2120-50522-204023 (zdaňovací období roku 2013) a č. j. 2654238/17/2120-50522-204023 (zdaňovací období roku 2014), kterými správce daně žalobkyni podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona 105/2016 Sb. (dále jen „zákon o daních z příjmů“) a § 147 a § 143 odst. 1 a 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákona č. 368/2016 Sb. (dále jen „daňový řád“) doměřil daň z příjmů právnických osob a současně žalobkyni předepsal penále dle § 251 daňového řádu (všechna uvedená rozhodnutí správce daně společně dále jen „platební výměry“). 2. Původní žalobkyně v žalobě předeslala, že v roce 2012 realizovala projekt vývoje nazvaný „Vývoj podnikových informačních systémů třídy BYZNYS“, v rámci kterého byl plánován výzkum a vývoj systému BYZNYS Win, BYZNYS VR a BYZNYS EVO. V rámci systému BYZNYS Win a BYZNYS VR byl plánován vývoj zcela nových aplikací a funkcionalit. V rámci systému BYZNYS EVO bylo naplánován vývoj zcela nového informačního systému. V letech 2013 a 2014 realizovala další projekt výzkumu a vývoje nazvaný „Vývoj podnikového informačního systému třídy BYZNYS“, který navazoval na předešlé vývojové činnosti a jehož cílem byl vývoj zcela nového systému BYZNYS EVO. Ve zdaňovacím období let 2012, 2013 a 2014 původní žalobkyně čerpala dvě dotace z Operačního programu Podnikání a inovace – ICT a strategické služby na projekt „Vývoj ERP pro 21 století“ (dále jen „první dotace“) a na projekt „Vývoj nových řešení“ (dále jen „druhá dotace“, společně s první dotací také jen „dotace“). Původní žalobkyně nijak nerozporovala skutková zjištění finančních orgánů kromě závěru, že v rámci dotací byl podpořen kompletní vývoj systému BYZNYS EVO. Vytýkala žalovanému nesprávné právní hodnocení. Procesní nástupnictví 3. Podle § 64 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze jednat ve věci (podmínky řízení). 4. Původní žalobkyně byla dne 1. 7. 2020 vymazána z obchodního rejstříku, neboť zanikla v důsledku fúze sloučením do nástupnické společnost Solitea, a.s., IČO: 01572377. Předtím došlo u původní žalobkyně k rozhodnému dni 1. 4. 2020 k rozdělení odštěpením se vznikem nové společnosti RentPoly, s. r. o., IČO: 09069488. 5. Podle § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Podle odst. 3 téhož ustanovení ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde. Podle odst. 4 téhož ustanovení ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. 6. Podle § 240b odst. 1 daňového řádu dojde-li k přeměně právnické osoby rozdělením, aniž by bylo dostatečně zřejmé, v jakém rozsahu přechází daňová povinnost na její právní nástupce, určí právní nástupnictví ohledně daňových povinností správce daně; včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. 7. Z bodů 8.1, 9.2. a 9.3. projektu rozdělení založeného ve sbírce listin obchodního rejstříku u společnosti RentPoly, s. r. o. vyplývá, že od žalobkyně odštěpovaným jměním byla tam specifikovaná nemovitá věc v k. ú. Příbram, přičemž projekt rozdělení výslovně uvádí, že další části jmění zůstávají původní žalobkyni. V projektu rozdělení není zmíněna žádná daňová pohledávka (byť dohadná či nejistá) vůči státu. Na nástupnickou společnost od původní žalobkyně nepřešli ani žádní zaměstnanci. Doměřená daň z příjmů právnických osob nesouvisí s nemovitostmi původní žalobkyně, nýbrž s jejím podnikem spočívajícím ve vývoji počítačových programů/systémů, přičemž spornou otázkou je uznatelnost mzdových nákladů souvisejících se zaměstnanci původní žalobkyně jakožto odečitatelné položky na realizaci projektu výzkumu a vývoje. Je tedy zcela zřejmé, že daňová povinnost, která je předmětem této žaloby, nepřešla na společnost RentPoly, s. r. o. 8. Podle § 61 odst. 1) zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 298/2016 Sb. nástupnická společnost vstupuje do právního postavení zanikající společnosti, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. 9. Soud proto rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku o tom, že v řízení bude nadále místo původní žalobkyně pokračováno se společností Solitea, a.s., jakožto jejím univerzálním právním nástupcem. 10. Dále v odůvodnění soud pro stručnost označuje původní žalobkyni rovněž jen jako žalobkyni. Podmínky řízení a rozsah soudního přezkumu 11. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud žalobu posoudil v rozsahu uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 12. Soud o věci rozhodl bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky dle § 76 odst. 1 s. ř. s. 13. Dokazování soud neprováděl, neboť bylo možné rozhodnout toliko na základě obsahu správního spisu, který nevyžaduje provádění dokazování [např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 - 117, č. 2383/2011 Sb. NSS] a na základě skutečností, které byly mezi účastníky nesporné (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř., užitý na základě § 64 s. ř. s.). Skutková zjištění vyplývající ze správního spisu 14. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 10. 12. 2015 provedl správce daně u žalobkyně místní šetření ve věci prověření nároku na odpočet za výzkum a vývoj za roky 2012-2014, při kterém žalobkyně předala správci daně oba výše citované projekty výzkumu a vývoje. Oba projekty obsahují technický popis charakteristik a funkcionalit daných systémů. Žalobkyně dále předala pro jednotlivá období evidenci mzdových nákladů s uvedením procenta, ve kterém se v jednotlivých měsících zaměstnanci podíleli na plnění projektů výzkumu a vývoje. Součástí předaných dokumentů byl i znalecký posudek znaleckého ústavu Deloitte Advisory s.r.o. ze dne 22. 8. 2013, který dochází k závěru, že činnosti obsahují ocenitelný prvek novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. 15. Dne 22. 2. 2016 žalobkyně při dalším místním šetření předala správci daně dokumenty k dotacím, a to konkrétně podrobnosti o mzdách zaměstnanců, rozhodnutí o přidělení dotace a protokol o kontrole správce daně ve věci první dotace, ve kterém je uvedeno, že cílem projektu bylo vytvoření nového oddělení pro vývoj nové verze systému BYZNYS EVO. Za tímto účelem bylo vytvořeno 20 pracovních míst. Převážnou většinu způsobilých nákladů tvořily náklady na mzdy včetně pojistného.