3 Azs 66/2017 — Nejvyšší správní soud

43 A 60/2022- 43 - text 6 43 A 60/2022 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce: B. V. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Ladislavem Koženým sídlem Sladkovského 13, Kolín proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 7. 2022, č. j. MSP-500/2022-OSV-OSV/2, ze dne 4. 8. 2022, č. j. MSP-670/2022-OSV-OSV/2, ze dne 14. 7. 2022, č. j. MSP-469/2022-OSV-OSV/2, a ze dne 1. 8. 2022, č. j. MSP-375/2022-OSV-OSV/2, a na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátu JUDr. Ladislavu Koženému se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4 114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 9. 8. 2022, doručenou soudu dne 15. 8. 2022, domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí (dále jen „napadená rozhodnutí“) a uložení povinnosti žalovanému poskytnout žalobci požadované informace. V žalobě poukazuje také na § 79 a § 80 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), které upravují žalobní legitimaci pro žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, lhůtu pro její podání a její náležitosti. Odkazuje též na neexistující § 175 téhož zákona. Společně s žalobou požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. 2. V textu žaloby uvedl k rozhodnutí ze dne 22. 7. 2022, že mu Okresní soud Kutná Hora spolu se žalovaným odmítli podat informace, proč VSÚ při podvodném postupu znalce v č. j. 9 C 251/06 zajistila účast Policie České republiky na žalobcově majetku. Jde o závažný zásah do žalobcových práv a uvedené se prolíná se stejným jednáním minulého starosty S. vůči žalobci, který opakovaně zneužíval postavení úřední osoby k jeho dehonestování a zastrašování Městskou policií Čáslav. Podobně jednala u Obvodního soudu pro Prahu 7 soudkyně V. Okresní soud Kutná Hora a další soudy jednaly v koordinaci s minulým starostou. Jde o zločinné spolčení. Uvedenou trestnou činnost nečinností kryje OSZ Kutná Hora a KSZ Praha. 3. K rozhodnutí ze dne 4. 8. 2022 žalobce uvedl, že je přesvědčen, že soudce Městského soudu v Praze R. T. soustavně koná podle politické objednávky, porušuje soudcovskou nezávislost a jedná v rámci korupce a zločinného spolčení. Jak dokazuje jím vytvořená písemnost ze dne 21. 9. 2005 (sp. zn. 1 Nc 2070/2005), byl informován o zásahu původních složek SNB-VB-StB do řízení u Okresního soudu Kolín pod č. j. 22 P 88/00. Jmenovaný žalobce terorizoval ve vztahu k č. j. 10 C 146/15 (Obvodní soud pro Prahu 5). Žalovaný mu v roce 2013 nedoložil spis ve vztahu k řízení podle zákona č. 87/1991 Sb. Třicetiletým prodlením se školský úřad v Kutné Hoře dopustil podvodu podle metodiky StB. Požadované k soudci T. prokáže, že soudci Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze ve vztahu k žalobci jednají v rámci systému popsaném BIS v roce 2011, že justice je prorostlá korupcí. 4. K rozhodnutí ze dne 14. 7. 2022 žalobce uvedl, že právem žádal podat informaci, kdy soudci z Okresního soudu Kutná Hora budou jednat zákonně a oprostí se korupčních praktik vzhledem k tomu, že vůči žalobci dosud jinak než v rámci korupce nejednali. 5. K rozhodnutí ze dne 1. 8. 2022 žalobce uvedl, že právem žádal podat informace o tendenční činnosti Okresního soudu Kutná Hora ve vztahu k žalobci. Výroční zpráva BIS z roku 2011 konstatovala, že justice je prorostlá korupcí. Poukazuje na usnesení „Strategie vlády boje proti korupci na období let 2011 až 2012 + 2013 – 2015“, jakož i další usnesení „Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2018 – 2022“. Dne 27. 5. 2022 obdržel od žalovaného přípis, ve kterém je popsáno, jaká nyní činí opatření a nápravu ke korupci při činnosti justice. Dosavadní usnesení vlády, které nikdo ve skutečnosti nerealizuje, jsou na úrovni tzv. perestrojky nebo na úrovni poučení o krizovém období v ČSSR. 6. Usnesením ze dne 7. 9. 2022, č. j. 43 A 60/2022 – 5, soud osvobodil žalobce v plném rozsahu od soudních poplatků a ustanovil mu zástupce z řad advokátů. Jelikož žaloba proti rozhodnutí neobsahovala žádný srozumitelný žalobní bod, vyzval soud zástupce žalobce mimo jiné k odstranění této vady. Jelikož též nebylo zřejmé, zda má žalobce v úmyslu brojit i proti nečinnosti správního orgánu, vyzval soud zástupce žalobce k objasnění této nejasnosti a případnému doplnění podstatných náležitostí nečinnostní žaloby, zejména pak k označení nečinného správního orgánu a věci, v níž se ochrany proti nečinnosti domáhá. Soud současně žalobce poučil, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě doplněna nebo opravena, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud ji odmítne. 7. Podáním ze dne 3. 10. 2022 žalobcův zástupce doplnil žalobu tak, že se žalobce domáhá zrušení napadených rozhodnutí a dále ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízeních označených čísly jednacími napadených rozhodnutí. Dále navrhl, aby žalovanému bylo uloženo poskytnout žalobci informaci o tom (převzato doslovně z upraveného žalobního petitu s dovětkem, ke kterému z jednotlivých napadených rozhodnutí se námitky vztahují): · „pod jakou sp. zn. Je vedeno u Okresního soudu Kutná Hora podání žalobce z 31. 12. 2021 ca P. a zda-li Okresní soud Kutná Hora pochopil, že je dána podjatost P., P. a spol. (k rozhodnutí ze dne 22. 7. 2022); · od kdy a kde všude působil v justici soudce Městského soudu v Praze Mgr. R. T. Kdy absolvoval právnickou fakultu, jaký je jeho plat soudce a zda-li jmenovaný chápe význam zákona č. 480/91 Sb. a č. 198/93 Sb. a zákona č. 262/11 Sb. (k rozhodnutí ze dne 4. 8. 2022); · kdy Okresní soud Kutná Hora žalobci přizná bezplatně právního zástupce anebo tzv. opatrovníka. Žalobce požaduje sdělit, do kdy Okresní soud Kutná Hora rozhodne o jeho návrhu dle a) § 67 o. s. ř. a § 74 o. s. ř., b) dle § 228 a 229 o. s. ř., c) do kdy zajistí požadavky žalobce k návrhu dle § 236 o. s. ř. a na to se vázající požadavek dle § 30 a 138 a 241/1 o. s. ř. Žalobce požaduje zajistit úkony k jeho návrhu NC 6908/2017, jelikož žádnou výzvu žalobce neobdržel, kdy se jednalo o úmyslný postup, aby nebylo o věci jednáno (k rozhodnutí ze dne 1. 8. 2022); · jak bude dosaženo, aby soudci Okresního soudu Kutná Hora, jako je JUDr. J. V., JUDr. D. G., Mgr. J. K. apod. chápali význam vládních usnesení proti korupci a zjištění Bezpečnostní informační služby ČR. Jakož i do kdy se projeví uvedené, že by jmenovaní chápali význam čl. 1 a 2 a 2/3 a 4 a 81 a 82 a 83 a 90 a 96 ústavy jakož i čl. 7 a 1 a 3/3 a 10 Listiny základních práv a svobod. Zejména pak čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod (k rozhodnutí ze dne 14. 7. 2022).“ 8. Citované požadavky přesně korespondují obsahu žádostí o informace, které byly projednávané v řízeních ukončených napadenými rozhodnutími. Podání žalobcův zástupce doplnil o vyjádření samotného žalobce, které se shoduje s tvrzeními obsaženými v žalobě. 9. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. 10. Podle rozsudku rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/201731, č. 3733/2018 Sb. NSS, musí žalobce ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.). Pokud žalobní bod neuplatní vůbec, nebo až po lhůtě pro podání žaloby, soud žalobu odmítne. 11. Výkladem pojmu žalobní bod se opakovaně zabýval rozšířený senát (viz např. rozsudky ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS, ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/200878, nebo usnesení ze dne 20. 3. 2018, č. j. 10 Azs 65/2017-72). Ze závěrů rozsudku č. j. 2 Azs 92/2005-58 mimo jiné vyplývá, že žalobce je „povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. (zvýraznil zdejší soud)“ Smyslem a účelem toho, aby v žalobě byl uveden (alespoň jeden) žalobní bod, je především vymezit obsah soudního přezkumu, tj. jaké skutkové a právní otázky má soud posuzovat z hlediska žalobcem tvrzené nezákonnosti správního rozhodnutí. Správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční a koncentrační a soud za žalobce nesmí nahrazovat jeho projev vůle a vyhledávat za něj vady napadeného správního aktu. Jak uvedl rozšířený senát v rozsudku č. j. 4 As 3/2008-78, „náležitost žaloby dle § 71 odst. 1