2 Ao 6/2010 — Nejvyšší správní soud

47 A 41/2022- 12 - text 7 47 A 41/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobce: Y. D., narozen dne X státní příslušník Marockého království toho času v X proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, sídlem Křižíkova 8, 186 31 Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 4. 2022, č. j. KRPS-94436-17/ČJ-2022-010022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného v záhlaví (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaná tímto rozhodnutím zajistila žalobce podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců za území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) za účelem vyhoštění. Ve výroku rozhodnutí stanovila dobu zajištění v délce 90 dnů od okamžiku omezení osobní svobody. Obsah žaloby a vyjádření k žalobě 2. Žalobce v žalobě nejprve uvedl, že žalovaná porušila § 3 ve spojení s § 2 odst. 1 a 4 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí postrádá především náležité odůvodnění vedlejšího výroku stanovujícího délku zajištění. Odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2021, č. j. 41 A 21/2021-32, ve kterém soud odkazoval na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 93/2011-79, podle kterého je nutné jednak uvést všechny úkony, které bude pravděpodobně nezbytné provést k přípravě realizace správního vyhoštění, ale také je nezbytné požadovat, aby správní orgán kvalifikovaně na základě svých zkušeností upřesnil svůj odhad, jak dlouho zabere provedení každého ze specifikovaných úkonů. Žalovaná sice alespoň obecně stanovila jaké úkony a v jakém časovém rámci bude činit, nicméně v rozhodnutí žalované chybí bližší odůvodnění přibližného časového rámce realizace dalších kroků, které budou následovat v případě, že se podaří obstarat náhradní cestovní doklad. Z napadeného rozhodnutí by mělo být zřejmé minimálně to, z čeho žalovaná dovozuje možnost realizace nuceného návratu v rámci repatriačních letů (běžně uskutečňovaného v doprovodu policejní eskorty); zda se tyto lety realizují i z České republiky nebo pouze z jiných zemí Evropské unie. Jakým způsobem by vyhoštění probíhalo, zda přímo letecky z České republiky nebo by ještě navíc bylo nutné zajistit tranzit přes jiné země, a zejména, jak dlouho by za této výjimečné situace trvalo obstarání nutných přepravních dokladů. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nejprve zrekapitulovala skutkový stav a následně uvedla, že má za to, že byl skutkový stav spolehlivě zjištěn a rozhodnutí o zajištění bylo řádně odůvodněno. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobce vstoupil na území České republiky bez dokladů a bez oprávnění k pobytu v jakémkoli evropském státě. Bude tak nutné ověřit totožnost cizince ve spolupráci s marockou ambasádou v Praze a zajistit mu náhradní cestovní doklad, Ze strany marocké ambasády přitom často dochází k průtahům a spolupráce s českými úřady není zrovna ideální, nicméně se v minulosti přesto podařilo ověřit totožnost několika marockých občanů a byl jim následně vystaven náhradní cestovní doklad. Následně je nutné zajistit letecký spoj a případnou policejní eskortu, což může trvat řádově týdny až měsíce, přesnou dobu trvání nelze v žádném případě při prvotním rozhodnutí o zajištění určit. Z praxe žalované je známo, že zajištění cizince, občana Maroka v délce 90 dnů je zcela přiměřené. Žalovaná činí jednotlivé úkony bezodkladně a v návaznosti. Správní vyhoštění žalobce je zcela realizovatelné. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 4. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, ve lhůtě dle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Žaloba je tedy věcně projednatelná. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 5. Soud rozhodl o žalobě bez jednání v souladu s § 172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců, neboť žalobce o nařízení jednání ve stanovené lhůtě nepožádal a žalovaná výslovně uvedla, že nepožaduje nařídit jednání. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 6. Ze správního spisu, který byl soudu doručen společně s žalobou dne 13. 5. 2022, zjistil soud pro posouzení věci následující relevantní skutečnosti. Z úředního záznamu ze dne 9. 4. 2022 vyplývá, že dne 8. 4. 2022 ve 23:31 hodin byla vyslána policejní hlídka k benzinové čerpací stanici na 37 km dálnice D5 ve směru na Plzeň, kde se měli nacházet dva cizinci bez osobních dokladů a ve špatném zdravotním stavu. Hlídka na místě zjistila, že jde o dva cizince z Maroka, kteří nebyli schopni komunikace a neměli u sebe žádné osobní doklady, přičemž jedním z cizinců byl žalobce. Následně byli oba cizinci transportováni do nemocnice v Hořovicích k vyšetření a věc byla předána cizinecké policii. Žalobce byl téhož dne ve 2:50 hodin zajištěn podle § 35 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 418/2021 Sb. 7. V propouštění zprávě ze dne 9. 4. 2022 z Nemocnice Hořovice má soud za prokázané, že byl žalobce hospitalizován od 2:07 hodin do 9:32 hodin, přičemž v doporučení je uvedeno, že je schopen úkonu ve správním řízení a eskorty na oddělení cizinecké policie a je schopen pobytu v utečeneckém táboře. 8. Dne 9. 4. 2022 bylo žalobci oznámeno zahájení správního řízení o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 a 4 zákona o pobytu cizinců a tentýž den byl vyslechnut za přítomnosti tlumočníka z arabského jazyka. Žalobce do protokolu sdělil své osobní údaje včetně data narození X a dále sdělil, že v domovské zemi bydlí na adrese X, Maroko. Z Maroka vycestoval dne 4. 1. 2021 z ekonomických důvodů, jelikož je jeho rodina chudá a chtěl v zahraničí vydělat nějaké peníze. Vycestoval letecky na svůj cestovní doklad do Turecka, kde se zdržoval asi půl roku a několikrát se pokoušel pěšky dostat do Řecka, při těchto pokusech svůj cestovní doklad ztratil. Do Řecka se nakonec dostal a následně pokračoval pěšky do Albánie, kde pobýval 8 měsíců a pomáhal místním muslimům za jídlo a ubytování. Potkal zde muže jménem A. F., se kterým dále cestoval a se kterým byl nakonec v České republice zajištěn. Z Albánie pokračovali pěšky do Černé Hory, pak do Srbska a následně do Maďarska. Při této cestě nebyli nikým kontrolováni. V Maďarsku si našli v noci na odstavném parkovišti zaparkovaný rumunský nákladní automobil a bez vědomí řidiče se schovali do podvozku přívěsu a doufali, že řidič pojede do Německa, což byla cílová země cizince cestujícího s žalobcem. Žalobce chtěl pokračovat do Itálie. V podvozku cestovali asi 17 hodin, ale pak už byli po cestě vyčerpaní a byla jim zima, proto při zastavení kamionu z podvozku vylezli. Nevěděli, v jaké zemi se nacházejí a tak šli k nejbližšímu obchodu s občerstvením a požádali obsluhu, aby jim zavolala ambulanci, jelikož byli vyčerpaní a nebylo jim dobře. Ambulance přijela společně s policií. Žalobce uvedl, že je svobodný, bezdětný. V Maroku bydlel s rodiči, třemi sestrami a jedním mladším bratrem. V místě jeho bydliště v zemi původu je současná situace bezpečná. Žalobce uvedl, že umí pouze arabsky a trochu francouzsky. V Itálii má kamarády, které chtěl najít, aby mu pomohli. V Itálii si chtěl najít zaměstnání, bylo mu jedno jaké. Do země původu se vrátit nechce, protože tam je špatná ekonomická situace. Na cestu zpět nemá žádné prostředky, má pouze 60 Euro. Nikde o azyl nežádal. Na území České republiky nemá žádné příbuzné, není rodinným příslušníkem občana EU ani s nikým takovým nežije ve společné domácnosti. Vůči České republice nemá žádné závazky. 9. Rozhodnutím žalované ze dne 9. 4. 2022, č. j. KRPS-94436-28/ČJ-2022-010022, bylo žalobci uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, v délce 2 let (dále jen „rozhodnutí o vyhoštění“). Rozhodnutí o vyhoštění nabylo právní moci dne 20. 4. 2022. Žalobce si převzal rozhodnutí o vyhoštění dne 9. 4. 2022. 10. Napadeným rozhodnutím rozhodla žalovaná o zajištění žalobce na 90 dnů z důvodu podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, tedy z důvodu, že je nebezpečí, že by mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění. Žalovaná dospěla k názoru, že z jednání žalobce, který přicestoval nelegálně, ukrytý v návěsu kamionu a jehož cílem cest