7 As 40/2003 — Nejvyšší správní soud

37 A 2/2023- 87 - text 8 37 A 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci žalobce: V. C. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Zdeňkem Burdou se sídlem Leknínová 3033/7, Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2023, č. j. 066697/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Poděbrady (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 13. 10. 2015, č. j. 0038928/DZD/2015/SMi (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), zamítl žalobcovy námitky a potvrdil provedený záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče ke dni 4. 5. 2015. 2. Žalovaný k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) výrok prvostupňového rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, změnil z „důvodu právní jistoty“ tak, aby v souladu s § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu a s § 68 odst. 2 správního řádu byl ve výroku rozhodnutí přesně a určitě vymezen předmět řízení. Žalovaný se neztotožnil s žalobcovými námitkami, že jednotlivé pokutové bloky trpěly vadami, a proto nebyly způsobilým právním podkladem pro provedení záznamu v registru řidičů. Žalovaný se vyjádřil k náležitostem jednotlivých pokutových bloků a s poukazem na judikaturu NSS uzavřel, že záznamy bodů byly žalobci provedeny na základě relevantních a jednoznačně vypovídajících podkladů. 3. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci městskému úřadu. II. Obsah žaloby a ostatní stanoviska účastníků 4. Žalobce v žalobě namítá, že v řízení před správním orgánem došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení. Žalobci zejména nebylo umožněno seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí, jelikož mu nebylo sděleno, k jakému dni hodlá správní orgán vydat rozhodnutí. Dále žalobce namítá, že při ukládání trestu nebyly respektovány polehčující okolnosti. Nebylo prokázáno, zda se žalobce dopustil přestupku z úmyslu či nedbalosti. Materiální stránka přestupku (potřebná míra společenské nebezpečnosti) také nebyla prokázána. Spisový materiál neobsahuje důkazy, které by potvrzovaly, že se žalobce dopustil protizákonného jednání. O skutečném průběhu skutkového děje existují pochybnosti. V rozporu s § 50 odst. 3 správního řádu nebyly zjištěny všechny rozhodné skutečnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Podle žalobce měření rychlosti pomocí silničního radarového rychloměru neproběhlo podle zákonných podmínek, a tudíž není platné. Je sporné, zda je autorizované metrologické středisko oprávněno ověřovat silniční rychloměry. Dále podle žalobce není doloženo, že byl při zásahu policistů poučen o svých právech. Žalobci nebylo vysvětleno, jaký důvod podle § 42 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, měli zasahující policisté k zastavení a prohlídce dopravního prostředku. Žalobce závěrem shrnuje, že se nedopustil uvedeného protiprávního jednání, skutek se nestal tak, jak je popisován v rozhodnutí a nelze jej kvalifikovat jako přestupek podle zákona o silničním provozu a je zde nezákonnost, nicotnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí. 5. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě k námitkám nepřezkoumatelnosti a nicotnosti výslovně nevyjádřil. Uvedl, že dne 24. 8. 2015 byla zástupci žalobce doručena výzva s datem, do kterého se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Termín byl určen na den 3. 9. 2015 v 9:00 hodin. Podle žalovaného odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí obsahovalo obecné námitky opakovaně generované předchozím žalobcovým zástupcem. Žalovaný odkázal na judikaturu NSS zabývající se intenzitou přezkumu typizovaných námitek, a judikaturu, podle níž v řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nelze přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci přestupku vyplývající z pokutového bloku. Žalovaný proto navrhl žalobu zamítnout. 6. Při jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. III. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů 7. Ze správního spisu plyne, že dne 11. 5. 2015 městský úřad oznámil žalobci, že ke dni 4. 5. 2015 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení, a sdělil mu, že pozbývá řidičské oprávnění. Žalobce podal dne 29. 5. 2015 proti všem záznamům bodů v registru řidičů námitky. 8. Součástí správního spisu je výpis z bodového hodnocení řidiče ze dne 11. 5. 2015, z něhož mj. vyplývá, že - dne 15. 6. 2013 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, - dne 27. 8. 2013 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, - dne 5. 11. 2013 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, - dne 16. 6. 2014 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, - dne 3. 3. 2015 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, - dne 4. 5. 2015 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu. 9. Součástí spisu jsou oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a kopie pokutových bloků, které se vztahují k přestupkům, jichž se žalobce dopustil ve dnech 15. 6. 2013, 27. 8. 2013, 5. 11. 2013, 16. 6. 2014, 3. 3. 2015 a 4. 5. 2015. 10. Dne 17. 8. 2015 městský úřad informoval žalobce, že již shromáždil podklady pro rozhodnutí o námitkách a stanovil žalobci termín pro seznámení se s podklady na den 3. 9. 2015 v 9:00 hodin. Žalobce dne 2. 9. 2015 požádal o zaslání pokutových bloků do datové schránky a poskytnutí lhůty pěti dnů od jejich doručení pro vyjádření. Z protokolu o seznámení se s podklady rozhodnutí plyne, že se dne 3. 9. 2015 v 9:00 hodin k seznámení s podklady nikdo nedostavil. Dne 14. 9. 2015 městský úřad sdělil žalobci, že zaslání shromážděných podkladů do datové schránky není možné. 11. V prvostupňovém rozhodnutí městský úřad zrekapituloval dosavadní průběh řízení a zkontroloval obsah oznámení o uložení pokut, na kterých se zakládalo šest záznamů bodů. Městský úřad také zkontroloval údaje na šesti pokutových blocích, jejichž kopie si vyžádal. Konstatoval, že mezi oznámeními o uložení pokuty a pokutovými bloky není rozpor. Uvedl, že o správnosti postupu policistů v průběhu blokových řízení nemá pochyb. K pokutovým blokům přistupoval v souladu s presumpcí správnosti úředních listin. Městský úřad uvedl, že mu nepřísluší přezkoumávat pravomocná rozhodnutí jiných orgánů státní moci. Žalobcovy námitky proti záznamu 12 bodů v registru řidičů vyhodnotil jako nedůvodné. 12. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž namítal vady ve výrokové části prvostupňového rozhodnutí. Dále poukazoval na formální nedostatky pokutových bloků (chybějící interpunkce, používání neustálených zkratek). 13. Dne 19. 5. 2023 žalovaný vydal napadené rozhodnutí. IV. Posouzení věci soudem 14. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje i všechny ostatní formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadených rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 15. Soud předně zdůrazňuje, že je žalobními body vázán, přičemž bez námitky může přihlédnout jen k některým vadám řízení a nicotnosti rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2004, č. j. 1 Afs 25/2004-69). V této souvislosti poznamenává, že žaloba je koncipována jako soubor nestrukturovaných výtek, dlouhých citací právních předpisů a odkazů na soudní rozhodnutí, u nichž často není zřejmé, jak se vztahují k předcházejícímu správnímu řízení. Žalobní tvrzení se nijak netýkají náležitostí pokutových bloků, jež především žalobce napadal v odvolání a se kterými se žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádával. Soud připomíná, že „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci i soudu dostane. Čím je žalobní bod […] obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“