6 Ao 5/2011 — Nejvyšší správní soud

51 A 72/2023- 40 - text 12 51 A 72/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci navrhovatelky: I. A. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Ladislavem Koženým se sídlem Sladkovského 13, 280 00 Kolín IV proti odpůrkyni: Obec Všenory se sídlem U Silnice 151, 252 31 Všenory zastoupena advokátem JUDr. Janem Marečkem se sídlem Na Švihance 1476/1, 120 00 Praha 2 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Všenory vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 8. 9. 2022, č. j. 1432/2022/OUVSE/Jpe, č. 3/30/2022 ze dne 8. 9. 2022, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 600 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Jana Marečka, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelka je vlastnicí pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG a XH v katastrálním území X (dále též „dotčené pozemky“), které se nacházejí v západní části území odpůrkyně. Dle územního plánu sídelního útvaru Všenory z roku 1994 (dále jen „původní územní plán“) byly dotčené pozemky zahrnuty mezi zastavitelné plochy pro bydlení, s přípustným způsobem využití pro individuální nízkopodlažní obytnou zástavbu. Dne 8. 9. 2022 schválilo zastupitelstvo odpůrkyně usnesením č. 3/30/2022 vydání nového územního plán (dále jen „nový územní plán“), jímž byly dotčené pozemky nově zahrnuty mezi plochy smíšené nezastavěného území (MNpz) [dále též „plochy MNpz“]. Návrhem ze dne 30. 8. 2023 podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se navrhovatelka domáhá zrušení nového územního plánu v částí týkající se dotčených pozemků. II. Obsah návrhu 2. Navrhovatelka považuje zařazení dotčených pozemků do ploch MNpz za nepřiměřené omezení svého vlastnického práva, neboť na nich nemůže realizovat svůj záměr spočívající ve výstavbě rodinných domů. 3. Navrhovatelka předně namítá, že k zařazení do ploch MNpz přitom nebyl dán žádný důvod. V této souvislosti zdůrazňuje polohu dotčených pozemků ve vztahu k okolí. Připomíná jejich přístupnost z cesty na straně severní propojující ulice N. P. a V., dále jejich obklopení vilovou zástavbou na straně jižní a západní, a konečně jejich pozici vůči pozemkům situovaným na straně východní, které byly v původním i v novém územním plánu zahrnuty do zastavitelných ploch pro bydlení. Dotčené pozemky jsou tedy nově vklíněny mezi zastavěné a zastavitelné plochy, ačkoliv v původním územním plánu byly rovněž vymezeny jako zastavitelné. V případě jejich využití k výstavbě tedy nebude narušen ráz krajiny, naopak budoucí zástavba splyne s okolní zástavbou a vytvoří homogenní celek. 4. Navrhovatelka nepovažuje za relevantní důvod pro zařazení do ploch MNpz ani existenci údolní nivy na okrajových částech dotčených pozemků. Ta se zde nacházela již v době přijetí původního územního plánu a nebránila zařazení dotčených pozemků mezi plochy zastavitelné. Od té doby se faktické poměry na dotčených pozemcích nijak nezměnily, nebyly zde provedeny žádné stavby, pozemkové úpravy ani protipovodňová opatření. Údolní niva se navíc nachází i na jiných pozemcích, které jsou novým územním plánem zařazeny mezi plochy zastavitelné. Pokud tedy údolní niva nebrání výstavbě na jiných pozemcích, nepochybně nemůže bránit výstavbě na dotčených pozemcích vlastněných navrhovatelkou. 5. Navrhovatelka rovněž namítá, že pokud by byly dotčené pozemky využity k výstavbě individuálního bydlení, bylo by to logické a zcela by to korespondovalo s cíli odpůrkyně vyjádřenými v textové části nového územního plánu na str. 5-6 (z nichž jsou v návrhu citovány relevantní pasáže). Tyto části nového územního plánu však nejsou v grafických přílohách nijak reflektovány. 6. Navrhovatelce není zřejmé, proč grafické přílohy nového územního plánu bezdůvodně vyjímají dotčené pozemky ze zastavitelných ploch, přestože je evidentní, že splňují podmínky pro zařazení mezi plochy zastavitelné BI. Označení dotčených pozemků v grafické části jako ploch MNpz odporuje textové části, aniž by toto bylo nějak zdůvodněno. Nový územní plán je tak vnitřně rozporný a ve vztahu k tomuto rozporu i neodůvodněný, pročež je nezákonný. 7. Navrhovatelka je rovněž přesvědčena, že k výstavbě musí být využity stávající zastavitelné plochy a až teprve jejich využitím lze uvažovat o případné potřebě nových zastavitelných ploch. Vyjmutí dotčených pozemků ze zastavitelných ploch popírá potřebu vymezit nové zastavitelné plochy. Vymezení nových zastavitelných ploch odporuje § 55 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). 8. Navrhovatelka konečně zdůrazňuje podstatu zásad subsidiarity a minimalizace zásahů, jimž však územní plán ve vztahu k dotčeným pozemkům odporuje, a proto je nezákonný. III. Vyjádření odpůrkyně 9. Odpůrkyně ve vyjádření k návrhu předně zdůrazňuje, že navrhovatelka nepodala proti napadené části nového územního plánu včasné námitky. V této souvislosti rekapituluje, jakým vývojem prošlo vymezování dotčených pozemků v procesu přijímání nového územního plánu, kdy se nejprve předpokládalo jejich vymezení jako zastavitelných ploch ZX se způsobem využití BI - bydlení individuální a takto to bylo předkládáno i v rámci návrhu pro společné projednání. Poté ale došlo k vydání stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 11. 3. 2020, č. j. 0411493/2020/KUSK (dále jen „stanovisko KÚ ze dne 11. 3. 2020“), jehož požadavky bylo třeba respektovat, a proto bylo ve fázi veřejného projednání přistoupeno k vyřazení původně navrhované plochy ZX. První veřejné projednání se konalo dne 22. 6. 2021 a ve vztahu k vyřazení plochy ZX nebyla v zákonem stanovené lhůtě uplatněna žádná námitka, a to ani ze strany navrhovatelky. Již beze změny byly plochy s dotčenými pozemky vymezeny i v návrhu pro opakované veřejné projednání, které se konalo kvůli úpravám, jež se ale dotčených pozemků vůbec netýkaly. Teprve k opakovanému veřejnému projednání, které proběhlo 20. 4. 2022, navrhovatelka uplatnila námitku, jejíž text je v zásadě totožný s návrhem na zrušení napadeného územního plánu, nicméně předmětu opakovaného veřejného projednání se tato námitka netýkala. Navzdory tomu, že v rámci prvního veřejného projednání navrhovatelka žádnou námitku neuplatnila a učinila tak až v rámci opakovaného veřejného projednání, byla její námitka prověřena, vyhověno jí však nebylo z důvodů, pro které byla plocha ZX z návrhu územního plánu vyřazena. 10. Odpůrkyně dále zdůrazňuje význam stanoviska KÚ ze dne 11. 3. 2020 pro vymezení dotčených pozemků, resp. pro vyřazení ze zastavitelných ploch. Stanovisko ze dne 11. 3. 2020 totiž bylo vydáno v režimu § 50 odst. 7 stavebního zákona a byl v něm konstatován rozpor zvažovaného vymezení zastavitelné plochy ZX s požadavkem bodu 198 písm. m) Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen „ZÚR“) stanovící explicitní požadavek na ochranu říčních niv. Jelikož podle § 36 odst. 6 stavebního zákona musí být nový územní plán v souladu se ZÚR, bylo pro zajištění tohoto souladu nutno původně navrhovanou plochu ZX vyřadit. Skutečnost, že tím došlo k odstranění nedostatků vytýkaných krajským úřadem, potvrdil krajský úřad ve svém stanovisku ze dne 29. 6. 2020 (ve vyjádření zjevně omylem uváděno datum 20. 6. 2020 – pozn. soudu), č. j. 090475/2020/KUSK (dále jen „stanovisko KÚ ze dne 29. 6. 2020“), vydaným ve smyslu § 50 odst. 8 stavebního zákona. Na jeho základě pořizovatel ve spolupráci s pověřeným zastupitelem odpůrkyně ve smyslu § 51 odst. 1 stavebního zákona zajistil nápravu návrhu nového územního plánu tak, aby bylo možno zahájit řízení s veřejným projednáním dle § 52 stavebního zákona. Právě za účelem zajištění souladu se ZÚR byla tedy zastavitelná plocha ZX z návrhu nového územního plánu v rámci prvního veřejného projednání vyřazena. V této souvislosti odpůrkyně popisuje rozsah údolní nivy řeky Berounky i její ekologický a vodohospodářský význam pro danou lokalitu ve smyslu požadavků stanovisek KÚ ze dne 11. 3. 2020 a ze dne 29. 6. 2020, jež spolu s příslušnou částí ZÚR navrhuje k důkazu. 11. Odpůrkyně dále oponuje části návrhu, ve které jsou jako dotčené území označeny pozemky vlastníků odlišných od navrhovatelky. V této souvislosti zdůrazňuje, že se navrhovatelka mýlí, domnívá-li se, že dotčené pozemky jsou přístupné z cesty propojující ulice N. P. a B., k čemuž odkazuje na příslušnou část odůvodnění rozhodnutí o námitce navrhovatelky, kde je vysvětleno, proč je přístupnost dopravního napojení komplikovaná, proč navazující pozemky evidované v katastru jako komunikace ve skutečnosti nelze považovat za existující pozemní komunikace, a jak bylo nutno v tomto směru zohlednit i připomínky sousední obce. V návaznosti na to odpůrkyně předkládá náhled dané loka