6 As 148/2020 — Nejvyšší správní soud

52 A 5/2022- 38 - text 8 52 A 5/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Kryštofem Hornem v právní věci žalobce: F. S. bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Danou Chalupovou sídlem Na Pankráci 449/11, Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2022, č. j. MV-96247-2/VS-2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou k Městskému soudu v Praze dne 4. 7. 2022, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 6. 4. 2022 (resp. 7. 4. 2022), č. j. 044459/2022/KUSK, a toto rozhodnutí (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím zrušil krajský úřad ve zkráceném přezkumném řízení dle § 98 správního řádu v návaznosti na § 97 odst. 3 správního řádu výrok b) usnesení Komise pro projednávání přestupků města Poděbrady (dále jen „komise“) ze dne 21. 12. 2021, č. j. MEUPDY/0082836/SC/2021/JSc (dále jen „usnesení o zastavení řízení“), jímž komise zastavila řízení proti žalobci podezřelému ze spáchání přestupků proti občanskému soužití, jichž se měl dopustit ve dnech 27. 11. 2020 [výrok a) usnesení o zastavení řízení] a 8. 12. 2020 [výrok b) usnesení o zastavení řízení] v obci Č. Komise řízení o přestupcích zastavila z důvodu dle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), tj. z důvodu neprokázání spáchání skutků. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 2. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. 3. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť s tímto postupem oba účastníci výslovně souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Podstatný obsah správního spisu Řízení o přestupcích 5. Dne 8. 4. 2021 bylo se žalobcem zahájeno řízení o přestupcích proti občanskému soužití dle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o některých přestupcích“), kterých se měl žalobce dopustit tím, že měl a) dne 27. 11. 2020 v obci Č. slovně napadnout pana D. K, kterému měl vyhrožovat tím, „že si ho najdou, že ho zbijou a zabijou“, čímž měl úmyslně narušit občanské soužití, neboť měl jinému vyhrožovat újmou na zdraví [a měl tak porušit § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích]; b) dne 8. 12. 2020 v obci Č. slovně napadnout starostku obce paní Z. B., kterou měl nazvat „sviní“, čímž ji měl hrubě urazit [a měl tak porušit § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích], a současně jí měl vyhrožovat tím, „že si to s ní vyřídí, že ji zničí“, čímž měl úmyslně narušit občanské soužití, neboť měl jinému vyhrožovat újmou na zdraví [a měl tak porušit § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o některých přestupcích]. 6. Rozhodnutím ze dne 21. 12. 2021 [označeným sice datem 16. 11. 2021, ale vypraveným teprve dne 21. 12. 2021 – srov. § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu], č. j. MEUPDY/0082843/SC/2021/JSc (dále jen „rozhodnutí o přestupku“), které bylo zástupci žalobce doručeno do datové schránky dne 29. 12. 2021, uznala komise žalobce vinným z přestupku dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích, neboť měl dne 8. 12. 2020 slovním napadením ublížit na cti paní Z. B., a hrubě ji tak urazit. Komise uvedla, že žalobce použitím výrazu „svině“, kterým starostku obce označil, překročil meze pouhé nevhodnosti. Komise žalobci uložila správní trest pokuty ve výši 3 000 Kč. Vedle toho byla žalobci podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů uložena povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 7. Usnesením o zastavení řízení z téhož dne (tj. 21. 12. 2021), které bylo zástupci žalobce doručeno do datové schránky dne 29. 12. 2021, komise řízení o všech skutcích, které byly žalobci kladeny za vinu [tj. včetně skutku, jímž se měl dopustit přestupku dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích, pro který byl rozhodnutím komise shledán vinným (sic!)], zastavila dle § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť se spáchání skutků nepodařilo žalobci prokázat. V odůvodnění usnesení o zastavení řízení komise nicméně uvedla ve vztahu ke slovnímu napadení starostky obce mj. následující: „V dané věci se rozhodně nejedná o bagatelní jednání [žalobce], jak namítá [žalobce]. Slovo svině je z objektivního hlediska velmi hrubě urážlivý výraz, kterým bylo zcela přesvědčivě prokázáno naplnění materiálního znaku uvedeného přestupku, a který je způsobilý druhou osobu hrubě urazit na cti. [Žalobce] navíc takto napadl starostku obce, a to jak před jejími zaměstnanci, tak i zaměstnanci firmy provádějící práce v parku.“ Komise též podotkla, že žalobce je vysokoškolsky vzdělaný člověk, kterému by mělo být známo, že slovo svině se „v běžném hovoru neužívá a už vůbec ne vůči ženě a navíc starostce.“ Komise proto rozhodla „o [žalobcově] vině tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.“ Co se týče zbylých dvou skutků, uvedla komise v odůvodnění usnesení o zastavení řízení, že vyhrožování panu K. újmou na zdraví nemá za prokázané. Stejně tak dle komise nelze za výhružku újmou na zdraví považovat výrok, že žalobce starostku obce „zničí“. 8. Proti rozhodnutí o přestupku podal žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvolání. V doplnění odvolání žalobce upozornil na existenci pravomocného usnesení o zastavení řízení, jímž bylo řízení o přestupku, jehož se měl dopustit, zastaveno. O odvolání rozhodl krajský úřad rozhodnutím ze dne 7. 4. 2022, č. j. 044640/2022/KUSK, tak, že rozhodnutí o přestupku dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil a věc vrátil komisi k dalšímu projednání. Krajský úřad přisvědčil námitce žalobce a uvedl, že důvodem pro zrušení rozhodnutí o přestupku je skutečnost, že komise rozhodla dvakrát o témže skutku, čímž došlo k porušení zásady ne bis in idem. 9. Proti usnesení o zastavení řízení žalobce odvolání nepodal. Toto usnesení tak nabylo právní moci uplynutím lhůty pro podání odvolání dne 14. 1. 2022 (tj. nikoliv dne 13. 1. 2022, jak tvrdí žalobce v žalobě – pozn. soudu). Přezkumné řízení 10. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 7. 4. 2022 (označeným sice datem 6. 4. 2022, ale vypraveným teprve dne 7. 4. 2022), které bylo prvním úkonem krajského úřadu ve zkráceném přezkumném řízení (srov. § 98 správního řádu), krajský úřad usnesení o zastavení řízení ex officio zrušil (srov. též § 94 odst. 3 správního řádu), a to ve výroku b) usnesení. Krajský úřad s poukazem na § 99 odst. 2 správního řádu stanovil, že účinky rozhodnutí nastávají ode dne právní moci usnesení o zastavení řízení. Krajský úřad konstatoval, že komise rozhodla dvakrát o témže skutku, čímž došlo k porušení zásady ne bis in idem. 11. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvolání, o kterém rozhodl žalovaný dne 8. 6. 2022 napadeným rozhodnutím. Žalovaný se s právním názorem krajského úřadu ztotožnil. Uvedl, že je zřejmé, že komisí bylo rozhodnuto dvakrát v téže věci, a to navíc zcela protichůdně. K námitce žalobce, že vydáním prvostupňového rozhodnutí došlo ke zhoršení postavení žalobce, čímž měla být porušena zásada zákazu reformatio in peius, žalovaný uvedl, že krajský úřad dne 7. 4. 2022 zrušil rovněž rozhodnutí o přestupku, čímž naopak postavení žalobce výrazně změnil k lepšímu. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a repliky žalobce 12. Žalobce v žalobě tvrdí, že napadeným rozhodnutím, potažmo postupem krajského úřadu, který inicioval přezkumné řízení, bylo narušeno jeho základní právo na spravedlivý proces, jehož esenciální náležitostí je kautela právní jistoty. Žalobce uvádí, že jak rozhodnutí o přestupku, tak i usnesení o zastavení řízení bylo žalobci doručeno dne 29. 12. 2021. Proti rozhodnutí o přestupku podal žalobce odvolání, proti usnesení o zastavení řízení nikoliv. Usnesení o zastavení řízení tak nabylo právní moci dne 13. 1. 2022. Krajský úřad ted