1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

59 A 35/2023- 101 - text 33 59 A 35/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci navrhovatelů: a) Ing. B. L. bytem X b) Ing. P. D. bytem X c) Zemědělské družstvo Luštěnice, IČO 00105601 sídlem Nová ulice 225, 294 42 Luštěnice d) R. H. bytem X e) K. H. bytem X všichni zastoupeni advokátem Mgr. Janem Špačkem sídlem Dobrovského 1303/13, 170 00 Praha 7 proti odpůrkyni: obec Charvatce sídlem Charvatce 78, 294 45 Charvatce zastoupená advokátkou Mgr. Evou Průchovou sídlem U Studánky 250/3, 170 00 Praha 7 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy - změny č. 3 územního plánu Charvatce, vydané usnesením zastupitelstva obce Charvatce č. 170/2022 ze dne 26. 8. 2022, takto: I. Opatření obecné povahy – změna č. 3 územního plánu Charvatce vydaná usnesením Zastupitelstva obce Charvatce č. 170/2022 ze dne 26. 8. 2022 – se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v textové i grafické části v rozsahu, v němž byly z územního plánu odpůrkyně vypuštěny zastavitelné plochy PZXA a PZXC (včetně regulativů pro plochy DSXD a OM), a to ve vztahu k pozemkům p. č. XA, XB, XC a XD v k. ú. X. II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh zamítá. III. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelům na náhradě nákladů řízení částku 75 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce Mgr. Jana Špačka, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrkyně usnesením č. 170/2022 ze dne 26. 8. 2022 vydalo změnu č. 3 územního plánu Charvatce, která nabyla účinnosti dne 11. 9. 2022 (dále jen „napadené OOP“). Předmětem napadeného OOP bylo mimo jiné „vypuštění zastavitelných ploch PZXA, PZXB (mimo ZÚ) a PZXC (včetně ploch DSXD, OM a OS)“. Obsah návrhu 2. Společným návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) navrhovatelé požadují, aby soud zrušil napadené OOP v rozsahu, v jakém se týká vyřazení zastavitelných ploch PZXA a PZXC z ploch BV (bydlení v rodinných domech, venkovské), a dále v rozsahu vyřazení místní komunikace IV. třídy, funkční třídy DX – DSXD, plochy OS (občanské zařízení, plochy pro tělovýchovu a sport) a plochy OM (občanské zařízení, komerční zařízení malá a střední), a to v textové i grafické části. 3. Návrh odůvodňují tím, že navrhovatelka a) je vlastníkem pozemku p. č. XD v k. ú. X a navrhovatelé d) a e) vlastní pozemek p. č. XC v témže katastrálním území; oba pozemky spadají do plochy PZXA. Navrhovatel b) je vlastníkem pozemku p. č. XA a navrhovatel c) vlastníkem pozemku p. č. XB v k. ú. X; tyto dva pozemky spadají do plochy PZXC. Napadené OOP vypustilo zastavitelné plochy PZXA a PZXC a zařadilo je nově do nezastavěného území s funkčním využitím NZO – plochy zemědělské, orná půda. S tím navrhovatelé již během pořizování napadeného OOP nesouhlasili a požadovali ponechání obou ploch v zastavitelném území (jako tomu bylo dle územního plánu po změně č. 2). Současně žádali, aby plocha PZXA zůstala plochou s funkčním využitím BV a plocha PZXC plochou s funkčním využitím BV, OS a OM. Navrhovatelé jsou přesvědčeni o tom, že vyřazení jejich pozemků ze zastavitelných ploch je nezákonné, nepřiměřené, diskriminační, svévolné a nedůvodné. Současně mají za to, že se odpůrkyně přesvědčivě nevypořádala s jejich námitkami, a proto je napadené OOP také nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 4. Navrhovatelé konstatují, že pořizovatel považoval vyřazení zastavitelných ploch za žádoucí s ohledem na sociální soudržnost obyvatel obce a klíčem pro výběr vyřazených ploch podle něj byla kvalita zemědělského půdního fondu. Hledisko bonity půdy, vzniku segregované lokality, narušení identity a sociální soudržnosti bylo dle názoru navrhovatelů zvoleno pouze jako zástupný, popř. nepřiléhavý důvod. Ochrana zemědělského půdního fondu není jediným a hlavním veřejným zájmem. Mezi převažující zájmy může patřit urbanistická vhodnost lokalit PZXA a PZXC, blízkost k centru sídla ve srovnání s jinými zastavitelnými plochami či podpora soudržnosti plochou pro veřejnou infrastrukturu (občanské vybavení a veřejná prostranství) sloužící pro existující lokalitu na jihu i pro původní zástavbu sídla. Významný je také zájem na nenarušení cenných krajinných struktur a přírodních hodnot (existující zeleň, les, mokřady a louky u potoka a rybníku, jedinečné místo výhledu aj.). Pokud by klíčem pro vyřazení ploch měla být bonita půdy, bylo by nutné vypustit či zredukovat i jiné plochy. 5. Důvodem pro redukci zastavitelných ploch však nemůže být to, že dle zákonné úpravy není přípustné zabírat půdu I. nebo II. třídy ochrany, není-li prokázán výrazně převyšující veřejný zájem na takovém záboru. Citované pravidlo se totiž uplatní při vymezování nových zastavitelných ploch a samo o sobě není důvodem k redukci již vymezených zastavitelných ploch. Ze zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ZPF“) neplyne, že by se z platného územního plánu měly po letech náhle vypouštět zastavitelné plochy na půdách vyšší bonity. Napadené OOP ani nebylo pořizováno na základě podnětu některého z dotčených orgánů, nýbrž z vlastního podnětu (resp. ze svévole) odpůrkyně. Přitom i ve zprávě o uplatňování územního plánu vypracované ještě před změnou č. 2 bylo konstatováno, že nevznikla objektivní potřeba vyřadit některou ze zastavitelných ploch. Nynější vypuštění pouze ploch PZXA, PZXB a PZXC je tak dle navrhovatelů účelové. 6. Nelegitimně zvolené kritérium bonity půdy ani nebylo aplikováno důsledně. Například v plochách PZXD a PZXE se nachází půda II. třídy ochrany. Nemůže přitom obstát tvrzení, že v těchto plochách již bylo částečně započato s výstavbou. V ploše PZXD došlo k živelné výstavbě jednoho objektu bez vypracování řešení pro celé území. Rozdílný přístup byl dle navrhovatelů uplatňován z důvodu personálního a majetkového propojení vedení obce a vlastníků. Vlastníkem pozemku p. č. XE v k. ú. X v ploše PZXD totiž je AGROFARMA JABKENICE, s. r. o., společnost bývalého zastupitele rozhodujícího o vydání napadeného OOP. I ze sdělení Městského úřadu Dobrovice ze dne 22. 5. 2020 přitom plyne, že lokality PZXD a PZXE měly být odpůrkyní preferované, naproti tomu lokalita PZXC nebyla prioritou obce. Z téhož sdělení je dle navrhovatelů patrné, že odpůrkyně aktivně vystupovala proti činnosti navrhovatelů, kteří se snažili získat územní rozhodnutí o dělení pozemků. Dne 15. 10. 2020 navrhovatelé dokonce obdrželi kladné závazné stanovisko Magistrátu města Mladá Boleslav ohledně jejich záměru na dělení a scelování pozemků v plochách PZXA a PZXC pro výstavbu 34 rodinných domů. Stalo se tak pět dnů před tím, než byla činnost navrhovatelů paralyzována účelovým vydáním stavební uzávěry. 7. Odpůrkyně se podle navrhovatelů nevypořádala s jejich námitkami č. XA a XB pro opakované veřejné projednání. V nich upozornili na to, že plocha PZXF byla nedávno zhodnocena návozem nové kvalitní hlíny z cukrovaru, čímž došlo ke zlepšení její bonity. Proto tato plocha měla být chráněna před výstavbou. Odpůrkyně námitky odmítla s tím, že plocha PZXF není předmětem napadeného OOP. Nevysvětlila tedy, proč by plocha PZXF měla mít přednost před plochami PZXA a PZXC, které návozem hlíny nebyly zhodnoceny. Vedle toho vydala stavební uzávěru jen pro plochy PZXA a PZXC, čímž znemožnila jejich zastavění. Přitom započetí výstavby v ploše PZXD bylo argumentem, proč tuto plochu s vysokou bonitou půdy zachovat. Napadené OOP nadto ponechalo jiné dosud nevyužité zastavitelné plochy (PZXD či PZXG). Vypuštění pouze lokalit PZXA, PZXB a PZXC je účelové, neboť jiné lokality s obdobnými nebo dokonce horšími podmínkami byly ponechány. V některých místech dokonce došlo k navýšení ploch pro bydlení a k nezákonnému rozšiřování zastavěného území. 8. Dalším příkladem nedůsledného a protichůdného přístupu odpůrkyně ohledně bonity půdy je dle názoru navrhovatelů řešení plochy DSXD. Bonita zde se nacházející půdy je totožná jako u ploch PZXA a PZXC. Odpůrkyně tvrdila, že plocha DSXD nebyla převedena do ploch NZO (vedena je jako zpevněná plocha PP), jelikož jde o plánovanou obslužnou komunikaci. Takový přístup mají navrhovatelé rovněž za diskriminační. Plocha DSXD byla zahrnuta pod stavební uzávěru a odlišný postup nyní byl zvolen jen proto, že se má jednat o obslužnou plochu pro vedením odpůrkyně preferovanou plochu PZXF. Navrhovatelé poukazují na to, že pozemky p. č. XE, XF a XG taktéž slouží jako komunikace, a přesto u nich nedochází ke změně využití. Odpůrkyně vyjímá pouze jeden z pěti pozemků, které dosud měly stanoveny totožný režim. 9. Navrhovatelé nesouhlasí s vypořádáním jejich námitky č. X. V ní poukazovali na to, že z urbanistického pohledu nedává smysl vypustit plochy PZXA, PZXB a PZXC a ponechat méně vhodné lokality, jako jsou PZXD (způsobující srůstání sídla Charvatce se sídlem Jabkenice), PZXG (nevhodně ro