10 As 226/2014 — Nejvyšší správní soud

41 A 40/2024- 16 - text 7 41 A 40/2024 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: B. V. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 8. 2024, č. j. MSP-886/2021-OSV-OSV/6, ze dne 2. 9. 2024, č. j. MSP-419/2019-OSV-OSV/2, ze dne 2. 9. 2024, č. j. MSP-739/2015-OT-OSV/2, ze dne 9. 9. 2024, č. j. MSP-508/2020-OSV-OSV/2, ze dne 9. 9. 2024, č. j. MSP-580/2020-OSV-OSV-2, ze dne 10. 9. 2024, č. j. MSP-3308-OSV-OSV/2, a ze dne 26. 8. 2024, č. j. MSP-580/2024-OSV-OSV/2, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce podal různým soudům (dále jen „povinné subjekty“) sérii žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jednalo se o následující žádosti: - Dne 15. 6. 2020 žalobce požádal Obvodní soud pro Prahu 2 o prokázání a popsání „tvrzení soudce os. Praha 2 B. viz shora to je, uvést žaloby + jejich čj. kteréž to žaloby, dle tvrzení B. představují svévolné a bezúspěšné uplatnění práva, z mé strany“. Obvodní soud pro Prahu 2 žádost rozhodnutím ze dne 17. 7. 2020, sp. zn. 40 Si 350/2020, odmítl podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Žalovaný jeho odvolání rozhodnutím ze dne 9. 9. 2024, č. j. MSP-508/2020-OSV-OSV/2, zamítl. - Dne 18. 8. 2020 žalobce požádal taktéž Obvodní soud pro Prahu 2 o doložení materiálu, ze „kterého čerpala své poznatky a tvrzení soudkyně os. Praha 2, M. K. viz usnesení ze dne 21.mm. čj. 32 Nc 10279/2019-20 2.“ Dále požadoval prokázání „tvrzení os. Praha 2 viz usnesení ze dne 21.mm. čj. 32 Nc 10279/2019-20 2.1) Zejména tvrzení o bezúspěšném uplatnění práva. Konečně žádal „doložit co je na mém nesrozumitelné, že není vedeno v rejstříku C“. Obvodní soud pro Prahu 2 žádost rozhodnutím ze dne 28. 8. 2020, sp. zn. 40 Si 406/2020, odmítl podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Žalovaný jeho odvolání rozhodnutím ze dne 9. 9. 2024, č. j. MSP-580/2020-OSV-OSV/2, zamítl. - Dne 30. 8. 2021 žalobce podal Okresnímu soudu v Kutné Hoře žádost o informaci mj. ve znění: „Požaduji přesně zdůvodnit a uvést proč mé podání ze dne 15 + 19.7.tr. nemá jak tvrdí os. K.Hora náležitosti,.To je které okolnosti jsem ‚neuvedl‘ a v podání měly být. Dále požaduji sdělit dle jaké zákonné normy není pop vinen os.K.Hora – zejména P. á povinna respektovat mnou vznesenou námitku podjatosti. […] Požaduji sdělit dle jaké právní normy je vsu P. bez právního v zdělání rozhodovat o mé žalobě. Požaduji sdělit jaké v zdělání má vsu Pitrová, od kdy působí v justice a od kdy u os.K.Hora. Požaduji sdělit rozsah její právní praxe. Jaký je rozsah její činnosti od doby počátku působení v justici do současnosti.uvedené požaduji doložil. Požaduji sdělit seznam justičních čekatelů a vsú působících u os.K.Hora a rozsah jejich agendy“. Okresní soud v Kutné Hoře žádost rozhodnutím ze dne 23. 7. 2024, sp. zn. 26 Si 105/2021, v této části odmítl podle § 15 odst. 1 a § 11 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Žalovaný jeho odvolání rozhodnutím ze dne 29. 8. 2024, č. j. MSP-886/2021-OSV-OSV/6, zamítl. - Dne 17. 9. 2015 podal žalobce žádost Obvodnímu soudu pro Prahu 7, kterou si vyžádal „zaslat všechna vyjádření jenž byly učiněny v záležitostech vedených u os. Praha 7 po 1.1 2008 ve vztahu k § 14 osř. a to soudcem os. Praha 7 P. + B.“. Obvodní soud pro Prahu 7 žádost rozhodnutím ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. 11 Si 176/2015, odmítl pro její nesrozumitelnost z důvodu, že ji žalobce ani přes výzvu neupřesnil. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Žalovaný jeho odvolání rozhodnutím ze dne 2. 9. 2024, č. j. MSP-739/2015-OT-OSV/2, zamítl. - Dne 4. 6. 2019 podal žalobce žádost Vrchnímu soudu v Praze. Požadoval mj. „sdělit na základě čeho učinil VS Praha ve svém usnesení ze dne 14. tm. Po čj. 3 Co 12/2018-186 své tvrzení cituji: …kdy opakovaně podává značné množství žalob…“. Vrchní soud v Praze žádost rozhodnutím ze dne 7. 6. 2019, sp. zn. Si 198/2019, v této části odmítl podle § 15 odst. 1 a § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Žalovaný jeho odvolání rozhodnutím ze dne 2. 9. 2024, č. j. MSP-419/2019-OSV-OSV/2, zamítl. 2. Rozhodnutím ze dne 26. 8. 2024, č. j. MSP-580/2024-OSV-OSV/2 (pozn. soudu: v žalobě nesprávně uvedeno datum vydání „12.2024“), žalovaný zamítl odvolání R. H. a potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 7. 2024, č. j. Si 141/2024 – 3, jímž tento soud odmítl žádost R. H. o poskytnutí informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Žaloba 3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení všech výše uvedených rozhodnutí žalovaného. Nadto se domáhá i zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2024, č. j. MSP-3308-OSV-OSV/2. 4. Žalobce tvrdí, že Okresní soud v Kutné Hoře, Vrchní soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 7 ve vztahu k jeho osobě jednají dle politické objednávky v rámci kooordinovaného postupu ve vazbě na vedení Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze (oba soudy má žalobce za podjaté). Žalobce dále tvrdí, že bez vyřízení jeho „důvodných požadavků“ a získání poznatků, které důvodně požaduje, nemůže věc řádně odůvodnit evropskému žalobci v Lucemburku. Justice v České republice porušuje žalobcova práva zaručená ústavním pořádkem. Mechanismus, jímž jsou ve vztahu k němu ovlivňovány soudy, není vinou České republiky zcela objasněn. K tomu žalobce odkazuje na řadu spisových značek a „direktiv vedení“ Městského soudu v Praze. Podmínky řízení 5. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je žaloba způsobilá k věcnému projednání. Shledal, že tomu tak není. 6. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 7. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný. 8. Podle § 68 písm. f) s. ř. s. (ve znění účinném od 1. 1. 2024) je žaloba nepřípustná také tehdy, sleduje-li zjevné zneužití práva. 9. Již v usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. 10 As 226/2014 – 16, Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) dovodil, že důvodem pro odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. může být i zneužití práva spočívající v opakovaném podávání předem zcela zjevně neúspěšných podání, která namísto ochrany žalobcových veřejných subjektivních práv sledují vedení sporu pro spor samotný (obdobně viz též usnesení NSS ze dne 9. 3. 2017, č. j. 5 As 63/2017 – 9). Od 1. 1. 2024 zákonodárce akcentoval zákaz zneužití práva podat žalobu podle s. ř. s., neboť výslovně stanovil, že taková žaloba je nepřípustná [viz výše citovaný § 68 písm. f) s. ř. s.]. Soud ji tedy nemůže meritorně posuzovat. 10. Ve vztahu k žalobci soud v usnesení ze dne 7. 11. 2023, č. j. 54 A 71/2023 – 11, podrobně shrnul, že je mu z vlastní činnosti známo, že žalobce opakovaně podává velké množství různých žalob, jejichž hlavní myšlenkou je zpravidla žalobcem tvrzené dávné pochybení školského úřadu ve věci jeho přijetí na střední školu a s tím související žalobcův nízký starobní důchod, případně blíže nespecifikovaná trestní řízení týkající se Městského úřadu X. Žaloby vždy obsahují jen velice heslovité odkazy na různé spisové značky či čísla jednací, častým motivem je tvrzená perzekuce žalobce podle metodiky Státní bezpečnosti z důvodu jeho podpisu Charty 77 v roce 1982 a účasti v disidentském hnutí, jež má podle žalobce trvat i za současného režimu a podílet se na ní mají různé úřady či soudy, státní zastupitelství a bezpečnostní sbory. Žalobce se též aktivně zajímá o veřejné dění a podává různé žádosti o poskytnutí informací či se zabývá činností místního stavebního úřadu a orgánů činných v trestním řízení. Podané žaloby však v drtivé většině případů nejsou věcně projednatelné, protože obsahují vady, které žalobce odmítá odstranit. V citovaném usnesení soud uvedl vyčerpávající výčet věcí za posledních několik let, které neskončily meritorním rozhodnutím právě pro nespolupráci žalobce – jeho neochotu odstranit vady žaloby (především doplnit žalobní body) či zaplatit soudní poplatek. 11. Takto kupříkladu soud usnesením ze dne 6. 4. 2023, č. j. 49 Ad 2/2023 – 18, podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl žalobu proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věci žalobcova příspěvku na živobytí, neboť žalobce ani po předchozí výzvě soudu nebyl ochoten doplnit relev