3 Ads 74/2010 — Nejvyšší správní soud

50 A 4/2024- 200 - text 10 50 A 4/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Strakou ve věci žalobkyně: I. N. narozena X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2024, sp. zn. SZ_010170/2024/KUSK, o uložení pořádkové pokuty, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se ukládá pořádková pokuta ve výši 3 000 Kč, kterou je povinna zaplatit Krajskému soudu v Praze do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud přezkoumává rozhodnutí o přestupku spočívajícím v narušení občanského soužití obyvatel bytového domu, a rovněž se zabývá relevancí četných podání, které jsou v souvislosti s touto věcí periodicky činěna a která obsahují difamují tvrzení o třetích osobách. 2. Žalobkyně obývá bytovou jednotku v 6. patře panelového domu na adrese X v X. Dlouhodobě zde nevychází se sousedy. Opakovaně s nimi měla slovní i fyzické konflikty, vulgárně se o nich vyjadřovala, uváděla smyšlenky o jejich soukromém životě, pořizovala si fotky jejích rodinných příslušníků. Žalobkyně rovněž na své sousedy podává řadu oznámení a stížností (od tvrzení o rušení nočního klidu přes obtěžování cigaretovým kouřem až po údajná vyhrožování) k různým orgánům veřejné moci (od orgánů činných v trestním řízení přes ministerstva až po orgány sociálně-právní ochrany dětí), přičemž tato oznámení jsou příslušnými orgány pravidelně vyhodnocována jako nedůvodná. 3. Na podzim 2021 žalobkyně učinila oznámení, že v rodině G. V. obývající bytovou jednotku o poschodí výš dochází k týrání nezletilého dítěte matkou a pohlavního zneužíváno tohoto dítěte partnerem matky. Policie České republiky (dále jen „policejní orgán“) toto oznámení prověřovala, nicméně po sérii rozsáhlých prověřovacích úkonů zahrnující podání vysvětlení sousedů, šetření na místě i zprávy orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) byla rovněž tato podezření vyhodnocena jako nedůvodná. Podstatnou část spisu policejního orgánu tvoří četná a rozsáhlá podání žalobkyně zahrnující sérii stížností jak proti sousedům, tak proti různým orgánům veřejné moci (žalobkynina podání a způsoby jejich vyřízení naplňují policejní spis více než samotné záznamy prověřovacích úkonů). Souběžně policejní orgán prověřoval i trestní oznámení, které skupina sousedů společně podala na žalobkyni. Po sérii prověřovacích úkonů, kdy byly prověřovány zejména možnosti trestných činů křivého obvinění dle § 345 trestního zákoníku zvažoval, pomluvy dle § 184 trestního zákoníku či nebezpečného pronásledování dle § 354 trestního zákoníku, policejní orgán vyhodnotil, že žalobkynino jednání nenaplňuje znaky žádného z trestných činů, a proto v březnu 2023 rozhodl o odložení věci. Na základě stížnosti sousedů proti odložení věci však Okresní státní zastupitelství v Nymburce rozhodlo o vrácení věci policejnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí s tím, aby prověřil, zda připadá v úvahu možnost odevzdání věci správnímu orgánu k projednání přestupku. Tak policejní orgán učinil a v červenci 2023 věc předal k vyřízení Městskému úřadu v Nymburce (dále jen „MěÚ Nymburk“). 4. MěÚ Nymburk zahájil proti žalobkyni řízení o podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Stejně jako v průběhu předešlého trestního prověřování, i průběhu přestupkového řízení činila žalobkyně desítky rozsáhlých podání, v nichž své sousedy označovala za problematické osoby organizující její šikanu. Podstatnou část těchto podání adresovala vůči různým orgánům veřejné moci. I tato podaní tvoří podstatnou náplň správního spisu vedeného MěÚ Nymburk (opět ve větší míře než samotné shromažďování podkladů pro přestupkové řízení). Jak rovněž vyplývá z obsahu správního spisu, žalobkyně si nepřebírala doručovanou poštu a odmítala se na předvolání dostavovat k ústnímu jednání. 5. Na základě poznatků zjištěných z obsahu spisu policejního orgánu i na základě sdělení sousedů MěÚ Nymburk rozhodnutím ze dne 15. 1. 2024, č. j. MUNYM-070/3310/2024/Buř (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) uznal žalobkyni vinou tím, že „dlouhodobě, nejméně od 23. 10. 2021 do 16. 9. 2023, šikanozním způsobem - bezdůvodně kriminalizovala své sousedy G. V. (nar. X), D. V. (nar. X.) a P. K. (nar. X) z bytové jednotky č. X [jde o sousedy z bytové jednotky nad žalobkyní – pozn. soudu], X, ve snaze vykreslit je jako pachatele přestupků nebo závažných trestných činů, v obsahu věcně opakujících se závadných informací o nich, a to stále i přes vyrozumění, že podezření nebyla a nejsou důvodná, s čitelným cílem přivodit dotčeným osobám postih, s negativními důsledky na jejich zdraví a obvyklý způsob života, a - v rozsáhlých textech stejných podání nepravdivě a bez reálných základů výrokem nebo významem tvrzení označila G. V. za matku romského původu ze Slovenské republiky, opakovaně migrující, obviněnou, střídající partnery, která měla připravovat protiprávní šikanu, zneužívat IZS, organizovat lynčovací skupinu k pomstě/násilí, směřující k vraždě, nabádat sousedy k podávání vědomě nepravdivých oznámení, ke sledování a následně vraždě, např. vystrčením z vlaku, nebo k cíli nezákonného vystěhování celé rodiny Š., dále o ní sdělovat sdělovat, že je bájnou lhářkou a manipulátorkou, že animuje svědky, aby lhali, a od roku 2020 provádí cílenou aktivní šikanu, sledování rodiny seniorky, sbírání informací o rodině seniorky, provokování, vydírání, útisk, nebo také, že se dopouštěla internetové kyberšikany, je pachatelkou stalkingu a šíření pomluv, pachatelkou podněcování nenávisti vůči sousedům šířené veřejně včetně přístupnou počítačovou sítí, uváděnou dále v textech obviněné jako osobu podezřelou z trestné činnosti cíleného podvodného majetkového prospěchu ve spolupachatelství, podezřelou z ohrožování mravní výchovy dcery z ohrožování mravní výchovy dcery B. H. po opakovaných migracích a střídání partnerů, přičemž taková tvrzení v charakteru pomluv až do profilu zločince G. V. v občanském soužití hrubě poškodily“ tedy se dopustila úmyslného narušení občanského soužití vůči jinému, čímž spáchala přestupek občanského soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o některých přestupcích“), za což jí byl uložen správní trest pokuty ve výši 15 000 Kč a paušální náhrada nákladů řízení 1 000 Kč. 6. Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala. V průběhu odvolacího řízení opět činila opět řadu rozsáhlých podání, v nichž své sousedy označovala za závadové osoby, přičemž podstatná část těchto podání nebyla ani adresována žalovanému, ale různým orgánům veřejné moci. Žalovaný odvolání žalobkyně nevyhověl a rozhodnutím ze dne 18. 3. 2024, sp. zn. SZ_010170/2024/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“) její odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Obsah podání účastníků 7. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně v březnu 2024 žalobu podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) 8. Žalobkyně nesouhlasí s napadeným rozhodnutím. Správním orgánům především vyčítá, že nevzaly v potaz závadová jednání osob či jiných jí označených osob, které označovala ve svých rozsáhlých podáních. Naopak je přesvědčena, že to byla ona, kdo předáním důkazních prostředků napomohl nastolení pokojeného stavu v jedné z rodin sousedů. K podpoře svých tvrzení o závadovém jednání sousedů odkazuje na různá svá jiná průběžně zasílaná podání, která paralelně přeposílá i jiným orgánům veřejné moci. V souvislosti s jiným k různým orgánům veřejné moci žalobkyně opakovaně vyslovovala podezření ze zneužití pravomoci ze strany různých úředních osob, zpravidla konkrétních pracovníků MěÚ Nymburk, přičemž oznámení a stížnosti proti postupu těchto osob rovněž v pravidelných intervalech přeposílá soudu. Žalobkyně dále žalovanému vytýká, že nepřistoupil na jí nabízený smír. Kromě zrušení napadeného rozhodnutí rovněž požaduje, aby žalovanému bylo uloženo zamezit vzniku dalších škod na jejích osobnostních právech a zdržet se neoprávněných zásahů do těchto práv, a aby částky z uložených pokut bezodkladně zaslal na její bankovní účet. 9. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí. Ve svém vyjádření odkazuje především na shromážděný spisový materiál, z jehož obsahu vyplývá, že se žalobkyně skutečně dopustila narušen občanského soužití. Argumentaci žalobkyně považuje za subjektivní zkreslování reality, její podání hodnotí jako celkově nedostatečná, bez uvedení konkrétních okolností a označení důkazů. Odmítá tvrzení žalobkyně, že by předáváním důkazních prostředků přispěla k nastolení pokojného stavu, toto předávání naopak bylo neoprávněné. Různé orgány veřejné moci se jejími podněty zabývaly, žalobkyně přitom jen subjektivně reprodukuje průběh řízení před těmito orgány, aniž by tato řízení vůbec skončila či vůbec vyústila v to, co žalo