1 Ao 2/2010 — Nejvyšší správní soud

54 A 93/2023- 95 - text 29 54 A 93/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky ve věci navrhovatelek: a) S. D. bytem X b) E. D. bytem X c) T. D. bytem X všechny zastoupeny advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, Praha 1 proti odpůrkyni: obec Panenské Břežany sídlem Hlavní 17, Panenské Břežany zastoupena advokátem JUDr. Michalem Bernardem Ph.D. sídlem Klokotská 103/13, Tábor za účasti: 1) Pro naše Břežany z. s., IČO: 09761888 sídlem Vilová 211, Panenské Břežany 2) M. H. 3) K. H. oba bytem X o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Panenské Břežany, vydaného usnesením zastupitelstva obce Panenské Břežany ze dne 29. 3. 2023, č. 09-29/03/2023/ZO, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelky jsou povinny zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 503,40 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Michala Bernarda, Ph.D. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatelky se společným návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „napadený územní plán“) v části týkající se pozemku parc. č. X v katastrálním území X (dále jen „dotčený pozemek“) a v části týkající se odůvodnění vypořádání s námitkami označenými jako „NX“. Obsah návrhu 2. Navrhovatelky jsou spoluvlastnicemi dotčeného pozemku. Vlastnické právo k němu nabyly děděním, a to na základě usnesení Mgr. Filipa Vorla, notáře pověřeného Okresním soudem v Liberci, ze dne 24. 7. 2023, č. j. 35 D 1477/2011-320, které nabylo právní moci dne 29. 8. 2023. Napadený územní plán vymezuje dotčený pozemek jako plochu AZ (plochy zemědělské). V dosavadním územním plánu tvořil dotčený pozemek plochu ZXA určenou pro trvalé či přechodné bydlení. V návrhu pro společné jednání byla tato plocha označena jako ZXB a byla určena pro „bydlení individuální“. Napadeným územním plánem jsou navrhovatelky dotčeny na svém vlastnickém právu, protože dotčený pozemek výrazně ztratil na hodnotě (odhadem o více než 90 milionů Kč), a na veřejném subjektivním právu na pozemku realizovat stavby. 3. Navrhovatelky nepodaly námitky při veřejném projednání (lhůta pro jejich podání končila dne 28. 10. 2021) z důvodu končících dědických sporů. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 17. 9. 2021, č. j. 29 C 113/2016-480 (dále jen „rozsudek Okresního soudu v Liberci“), který nabyl právní moci dne 5. 1. 2022, byl teprve určen okruh dědiců. Námitky proto podaly až při opakovaném veřejném projednání. 4. Odpůrkyně se nesprávně a nedostatečně vypořádala s námitkami navrhovatelek (NX), na namítané skutečnosti nereagovala, a proto je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Je také zmatečné, protože je v rozporu s dalšími skutečnostmi. Změna dotčeného pozemku na nezastavitelný je nezákonná, nekoncepční, diskriminační a libovolná, protože odpůrkyně nesprávně aplikovala závazné stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“), odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 25. 11. 2019, č. j. 135140/2019/KUSK (dále jen „nesouhlasné stanovisko“). 5. Svou argumentaci navrhovatelky člení do pěti návrhových bodů, v nichž namítají: (i) rozpor se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. [dále jen „zákon o ochraně ZPF“]; (ii) nekoncepčnost napadené úpravy; (iii) diskriminaci, (iv) nepřiměřený zásah do vlastnického práva a (v) nepřezkoumatelnost. 6. Zaprvé namítají, že odpůrkyně nesprávně aplikovala nesouhlasné stanovisko, v němž orgán ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) vyjádřil nesouhlas s plochou ZXB. V rozporu s § 5 odst. 1 zákona o ochraně ZPF totiž nezdůvodnila, proč je zvolená úprava z hlediska ochrany ZPF nejvhodnější a nezabývala se jinými variantami řešení. Nezohlednila ani § 4 odst. 5 zákona o ochraně ZPF, podle kterého se při posuzování ploch vymezených jako zastavitelné nebo jako plochy územní rezervy v platné územně plánovací dokumentaci nepoužije odst. 3 tohoto ustanovení, o nějž se opírá nesouhlasné stanovisko. Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o ochraně ZPF se na plochu ZXB nevztahuje, protože v dosavadním územním plánu byla vymezena jako zastavitelná. Vyřazení plochy ZXB ze zastavitelných ploch na základě nesouhlasného stanoviska proto postrádá zákonný základ. 7. Zadruhé, nekoncepčnost napadené úpravy ji činí rozpornou s § 18 a § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“), tj. s cíli a úkoly územního plánování. Napadená úprava je nekoncepční, protože plochy ZXB a ZXC původně tvořily souvislý celek, zatímco nyní je dotčený pozemek přímo navazující na stávající zástavbu nezastavitelný a zastavitelná plocha ZXC leží osamocena uprostřed polí. Tento stav je v rozporu i s územní studií X – plocha ZXA (nyní ZXC), podle které lokalita ZXA „přímo navazuje na ostatní zastavěné obytné území obce“. Je-li plocha ZXC zastavitelná, tím spíše by měl být zastavitelný i dotčený pozemek. Na tom nic nemění skutečnost, že v ploše ZXC historicky stála stodola, protože dnes je nezastavěná a zarostlá zelení, jak dokládá letecký snímek z Google maps. Navrhovatelky opakovaně navrhovaly, aby byla ponechána zastavitelná aspoň část původní plochy ZXB tak, aby navazovala na plochu ZXC. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 1. 2020, č. j. 9 As 171/2018-50, dovozují, že nově přijímaná dokumentace by měla bez dalšího navazovat na stávající územně plánovací dokumentaci. Změny územně plánovací dokumentace jsou možné, ale pouze na základě závažných důvodů, jako jsou relevantní změna okolností nebo věcná nesprávnost původního řešení vedoucí k závažné kolizi s veřejným zájmem. Jelikož zde neexistovaly žádné takové důvody, měla odpůrkyně převzít funkční řešení plochy ZXB z dosavadního územního plánu. 8. Zatřetí je s ohledem na rozdílné zacházení s plochou ZXC a ZXB napadená úprava diskriminační a vykazuje prvky libovůle. Navrhovatelky nesouhlasí s odůvodněním zástupce pořizovatele, že nějaký pozemek „měl štěstí“ a jiný ne, které je v rozporu s odůvodněním odlišného zacházení s plochou ZXC a ZXB na str. 151 a násl. napadeného územního plánu, tj. že v ploše ZXC historicky stála stodola. Ani toto ale není důvod dostatečný. Odpůrkyně se nezabývala alternativami dosažení požadovaného cíle. Mohla například nevymezit jako zastavitelnou plochu ZXD, která je nyní určena pro „občanské vybavení komerční“, a to „na žádost vlastníka“ bez bližšího odůvodnění (str. 62 napadeného územního plánu). Odpůrkyně tak diskriminačně a libovolně jednomu vlastníkovi na jeho žádost na úkor ochrany ZPF stanovila funkční využití jeho pozemku pro „občanské vybavení komerční“, zatímco navrhovatelkám nikoliv. Odpůrkyně bez bližšího odůvodnění uvádí, že obec má dostatek jiných vhodných zastavitelných ploch. Plocha ZXB byla ze zastavitelnosti vyňata jako jediná, ačkoliv mohly být vyňaty i jiné plochy. Podle rozsudku NSS ze dne 7. 1. 2022, č. j. 5 As 223/2020-63, „[p]okud má v územním plánování dojít k tomu, že jsou výrazně redukovány stávající zastavitelné (avšak dosud nezastavěné) plochy a současně jsou vymezovány v jiné části území plochy s týmž způsobem využití, je třeba takový postup řádně, racionálně a transparentně zdůvodnit, aby byly rozptýleny pochybnosti o libovůli a arbitrárnosti při rozhodování o přijetí nového územního plánu.“ Tyto závěry lze vztáhnout i na projednávanou věc. Odpůrkyně měla řádně, racionálně a transparentně zdůvodnit, proč na jedné straně vyjmula plochu ZXB ze zastavitelných ploch, a na druhé straně „jiné plochy“ stanovila jako zastavitelné (byť s mírně odlišným funkčním využitím). Odůvodnění žádostí vlastníka pozemku ukazuje na diskriminační a libovolný postup. 9. Začtvrté je zvolené řešení neproporcionální. Napadená úprava má pro navrhovatelky de facto stejné následky jako vyvlastnění, protože znemožňuje realizaci jakéhokoliv záměru kromě zemědělského využití. Odpůrkyně zrušila zastavitelnou plochu ZXB jako celek, aniž by se zabývala alternativními možnostmi (částečné zachování zastavitelnosti) a aniž by sledovala dostatečný legitimní cíl. Odpůrkyně do práva navrhovatelek nezasáhla jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším způsobem, nýbrž tím nejméně šetrným a nejhrubším. Ztráta hodnoty dotčeného pozemku ve výši 90 milionů Kč je pro navrhovatelky jako „obyčejné“ fyzické osoby velice zásadní. Odpůrkyně nezohlednila soukromé zájmy navrhovatelek, což podle rozsudku zdejšího soudu ze dne 28. 3. 2023, č. j. 43 A 107/2022-81, měla. V tomto rozsudku se uvádí, že odpůrkyně nemůže k území obce přistupovat jako „suve