46 Ad 16/2025 – Krajský soud v Praze

46 Ad 16/2025- 49 - text 6 46 Ad 16/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobkyně: G. K. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL. M., MBA, sídlem Veleslavínova 363/33, 301 00 Plzeň proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2025, čj. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2025, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 404,10 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. Ing. Pavla Cinka, LL. M., MBA, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně domáhá zrušení v záhlavní označeného rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 15. 1. 2025, čj. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 13. 1. 2025 poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 20 %, a žalobkyně tedy nebyla invalidní. Podle posudku IPZS ze dne 6. 3. 2025 vypracovaného pro účely řízení o námitkách, z něhož vychází napadené rozhodnutí, činil pokles pracovní schopnosti žalobkyně pouze 10 %. Žaloba 2. Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu lékaři IPZS. Je přesvědčena, že míra poklesu její pracovní schopnosti je vyšší. Má diagnostikovánu roztroušenou sklerózu a její zdravotní stav se rychle zhoršuje. Současně trpí závratěmi a počínající artrózou kolenního kloubu. Je značně omezena v běžných činnostech, i chůze je pro ni náročná. Chůzi zvládá na vzdálenost 300 až 400 metrů. K tomu odkazuje na lékařskou zprávu ze dne 5. 6. 2025, z níž vyplývá, že podle Kurtzkeho škály EDSS bylo onemocnění hodnoceno 4,5. Poukazuje na to, že podle přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), EDSS 4 spadá pod položku 6b kapitoly VI, u níž je stanoven pokles pracovní schopnosti v rozmezí 25 až 35 %, EDSS 5 pod položku 6c téže kapitoly, pro kterou je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 50 %. Žalobkyně má za to, že její stav odpovídá nejméně invaliditě druhého stupně, a napadené rozhodnutí je tedy nezákonné. Žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vyjádření žalované 3. Žalovaná uvedla, že při svém posouzení vycházela z posudku lékaře IPZS vypracovaného pro účely řízení o námitkách, který dle jejího názoru splňoval požadavek úplnosti, celistvosti, přesvědčivosti a vypořádal se se všemi rozhodnými skutečnostmi. S ohledem na námitky žalobkyně též navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise. Replika žalobkyně 4. Žalobkyně v replice v zdůraznila, že podle posudku posudkové komise ze dne 30. 10. 2025 je od 3. 10. 2024 invalidní ve druhém stupni. Závěr posudků IPZS tedy neobstojí. Lékaři IPZS nedostatečně zhodnotili závažnost neurologického postižení a nepřihlédli k jeho funkčním dopadům na její každodenní život, včetně závratí, poruch rovnováhy a výrazného omezení mobility. Ústní jednání 5. Obě účastnice se z jednání konaného dne 27. 11. 2025 omluvily. Soud při jednání provedl jako důkaz posudek posudkové komise ze dne 30. 10. 2025. Posouzení věci soudem 6. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 7. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 8. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. 9. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám. 10. Podle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, čj. 4 Ads 13/2003-54, č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013-20). 11. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, čj. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. 12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zpochybnila správnost posouzení zdravotního stavu lékařem IPZS, z něhož vycházelo napadené rozhodnutí, soud si vyžádal posudek posudkové komise, který provedl k důkazu. 13. Posudková komise v posudku dospěla k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve druhém stupni podle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Vznik invalidity byl určen dnem 3. 10. 2024. Platnost posudku stanovila posudková komise trvale. 14. Posudek posudkové komise dle názoru soudu splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise v posudku vyšla z úplné zdravotnické dokumentace žalobkyně a rovněž z vlastního vyšetření žalobkyně při jednání posudkové komise odbornou lékařkou v oboru neurologie. Posudková komise na základě dostupných lékařských nálezů, včetně neurologických nálezů ze dne 5. 6. 2025 a 26. 6. 2025, vlastního vyšetření odbornou lékařkou při jednání posudkové komise a též konzultace s ošetřujícími neurology dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo postižení uvedené v kapitole VI položce 6c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 50 %. Posudková komise popsala výsledky přístrojových vyšetření a vývoj zdravotního postižení žalobkyně. Uvedla, že žalobkyně je v péči klinického neurologa pro chronické neurologické onemocnění typu roztroušené sklerózy mozkomíšní.