9 Ao 37/2021 — Nejvyšší správní soud

51 A 44/2025- 39 - text 13 51 A 44/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci navrhovatelky: JUDr. Z. Č. bytem X adresa pro doručování: X proti odpůrkyni: Obec Milín sídlem 11. května 27, 262 31 Milín o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 2 Územního plánu Milín, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně dne 22. 5. 2024, č. ZO 125/2022-2026, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Navrhovatelka se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), domáhá zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 2 územního plánu obce Milín, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně dne 22. 5. 2024, č. ZO 125/20222026 (dále jen „změna č. 2“). 2. Navrhovatelka namítá, že (i.) změnou č. 2 došlo k novému vymezení lokálního biokoridoru LBK.LX, a tím i k zásahu do jejího vlastnického práva k pozemku parc. č. X v k. ú. X (dále „pozemek navrhovatelky“), který proto nemůže plně využívat k zemědělským účelům, nebo například k umístění fotovoltaiky či jiné stavby; (ii.) vymezení lokálního biokoridoru LBK.LX je v rozporu se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (dále „ZÚR“), ač jsou závazné v smyslu § 36 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinného do 31. 12. 2023 (dále „stavební zákon 2006“); (iii.) vymezení lokálního biokoridoru LBK.LX je v rozporu s plánem místního Územního systému ekologické stability (dále „ÚSES“) z roku 2022; (iv.) ke zřízení a rozšíření lokálního biokoridoru LBK.LX bylo v souladu s § 55a odst. 2 písm. d) stavebního zákona 2006 nezbytné získat stanovisko dotčeného orgánu ochrany životního prostředí, avšak odpůrkyně při vypořádání námitek odkazovala na stanovisko Městského úřadu Příbram, odboru životního prostředí ze dne 19. 2. 2024, č. j. MeuUPB 2002/2024/OŘP/Kor (dále jen „stanovisko orgánu ŽP ze dne 19. 2. 2024“), které však bylo vydáno až po veřejném projednání konaném dne 13. 2. 2024, tím v době projednávání návrhu změny č. 2 chybělo stanovisko ke zřízení biokoridoru a jeho potřebnost nebyla dostatečně prověřena; (v.) jelikož stanovisko orgánu ŽP ze dne 19. 2. 2024 nebylo zveřejněno před veřejným projednáním konaném dne 13. 2. 2024, nemohla se s ním navrhovatelka seznámit a reagovat na něj námitkami, navíc v důsledku jeho nezveřejnění byl návrh změny č. 2 neúplný, a došlo tak k porušení § 172 až §174 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále „správní řád“); (vi.) rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 10. 1. 2025, č. j. 161109/2024/KUSK, ve znění opraveného usnesení ze dne 14. 1. 2025, č. j. 006170/2025/KUSK (dále „rozhodnutí KÚ ze dne 10. 1. 2025“), došlo v přezkumném řízení ke zrušení změny č. 2 v rozsahu plochy Z.X s funkčním využitím BV – bydlení venkovské, odpůrkyně však závěry rozhodnutí KÚ ze dne 10. 1. 2025 dosud nezapracovala; (vii.) změna č. 2 neobsahuje náležitosti vymezené zákonem č. 360/1992 Sb., o autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), zejména grafické části neobsahují razítka a vlastnoruční podpisy autorizační osoby vyžadované § 13 autorizačního zákona, nesplňuje tedy požadavky příslušných ČSN, čímž dochází k porušení § 20a stavebního zákona 2006; (viii.) vymezení lokálního biokoridoru LBK.LX je nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné, odpůrkyně dostatečně nevypořádala navrhovatelkou uplatněné námitky a neodůvodnila potřebnost biokoridoru, ani nevysvětlila důvody, proč nepřistoupila k jeho zrušení; (ix.) v rámci lokálního biokoridoru LBK.LX byla na jejím pozemku nově vymezena funkční plocha NU – přírodní všeobecné, aniž by bylo zřejmé, proč zde nebyla ponechána původní funkční plocha NZ – plochy zemědělské, navíc vymezení plochy tohoto druhu není v souladu s požadavky § 16 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále „vyhláška č. 501/2006“); a z uvedených důvodů navrhovatelka požaduje změnu č. 2 zrušit v její textové a grafické části v rozsahu pozemku navrhovatelky a na něm vymezených funkčních ploch NU – přírodní všeobecné a MU – smíšené nezastavěného území – všeobecné. 3. V doplňujícím podání ze dne 12. 6. 2025 označeném jako „rozšíření žaloby“ či „rozšíření žalobního petitu“ navrhovatelka označila další ustanovení právních předpisů, které považuje za porušené, a současně formálně upravila znění petitu. 4. Odpůrkyně s návrhem nesouhlasí. Pokud jde o navrhovatelkou připomínané rozhodnutí KÚ ze dne 10. 1. 2025, tak s ním se odpůrkyně plně ztotožnila a přistoupila k nápravě. Samotný návrh je jinak v zásadě totožný s připomínkami (odpůrkyně má patrně na mysli s námitkami – pozn. soudu) vznesenými navrhovatelkou při veřejném projednání dne 13. 2. 2024, které byly bezezbytku vypořádány v rozhodnutí o námitkách, na které odpůrkyně odkazuje. Dále uvádí, že některé obrazové snímky uváděné v návrhu vůbec nebyly součástí ani podkladem pro jeho územní plán ani jeho změnu č. 2, ale ani pro aktualizaci ZÚR. Závěrem odpůrkyně dodává, že dne 22. 3. 2024 podala navrhovatelka podnět ke změně územního plánu týkající se jejích pozemků, tento podnět byl posuzován a výsledkem tohoto posouzení je dokument Biologické posouzení ÚSES ze dne 3. 6. 2025 zpracované Ing. K. L. Z., přičemž jeho závěry budou reflektovány v chystané změně č. 4. Ve vztahu ke změně č. 2 a k jejím podkladovým aktům nicméně považuje návrh za nedůvodný, a proto požaduje jeho zamítnutí. 5. Na vyjádření odpůrkyně zareagovala navrhovatelka replikou ze dne 4. 7. 2025, ve které rozhojňuje své námitky a zdůrazňuje nedostatečnost důvodů pro zřízení lokálního biokoridoru. II. Posouzení soudem Procesní podmínky 6. Změna č. 2 nabyla účinnosti dne 12. 6. 2024, návrh na její zrušení byl podán dne 29. 5. 2025, tedy v rámci lhůty 1 roku ode dne, kdy opatření obecné povahy nabylo účinnosti (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), a je tudíž včasný. Návrh zároveň obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti (§ 37 odst. 2 a 3 ve spojení s § 101b odst. 2 s. ř. s.). 7. Soudnímu přezkumu změny č. 2 nebrání ani účastníky odkazované rozhodnutí KÚ ze dne 10. 1. 2025. Tímto rozhodnutím sice došlo k částečnému zrušení změny č. 2 v přezkumném řízení, ovšem pouze v rozsahu plochy Z.X s funkčním využitím BV – bydlení venkovské. Do této plochy však pozemek navrhovatelky nespadá, jak soud ověřil náhledem do grafické části územního plánu ve znění změny č. 2. Zmiňovaná plocha Z.X s funkčním využitím BV – bydlení venkovské ostatně není uváděna ani v návrhovém petitu. Návrh tedy směřuje do části změny č. 2, která nebyla rozhodnutím KÚ ze dne 10. 1. 2025 nijak dotčena, proto zde není žádná překážka pro soudní přezkum. 8. Při přezkumu opatření obecné povahy je soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s. ve spojení se závěry usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 12. 2023, č. j. 9 Ao 37/2021-57, č. 4562/2024 Sb. NSS.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Z tohoto hlediska je podstatné, že změna č. 2 byla vydána v průběhu tzv. přechodného období mezi 1. 1. 2024 a 30. 6. 2024, proto je pro její přezkum rozhodná úprava stavebního zákona 2006 [srov. § 334a odst. 1 a 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, (dále „stavební zákon 2021“)]. 9. Soud o návrhu rozhodl bez jednání za podmínek § 51 s. ř. s. 10. Návrh není důvodný. Obecně k nedostatkům návrhu 11. Soud předesílá, že návrh obsahuje několik zásadních deficitů, které lze shrnout do následujících čtyř okruhů: 12. Za prvé, řízení před správními soudy je ovládáno zásadou dispoziční, takže od míry precizace návrhových bodů se odvíjí i míra právní ochrany poskytovaná soudem (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, nebo rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012-42). To má význam i pro nyní projednávaný návrh, jehož obsah je leckdy na hraně srozumitelnosti. Ač byl psán zjevně osobou s právním vzděláním, tak mnohdy z něj není jasné, co je citace podkladů a co už je vlastní tvrzení navrhovatelky. Třebaže je návrh obsáhlý a jsou v něm hojně citovány právní předpisy i judikatura, tak provázanost s konkrétními skutkovými okolnostmi se v něm nalézá obtížně a skutečná podstata namítaného pochybení se ztrácí. Uvedené nedostatky sice nečiní návrh objektivně nesrozumitelným a nebrání jeho věcnému projednání, značně však limitují rozsah a míru soudního přezkumu. 13. Za druhé, návrh na zrušení opatření obecné povahy nelze v dalším řízení rozšiřovat na dosud nenapadené části nebo jej rozšiřovat o další návrhové body (srov. § 101b odst. 3 věty třetí s. ř. s.), proto po jeho podání již není možno uvádět zcela nové a dosud neuplatněné důvody (srov. rozsudky NSS ze dne 23. 4. 2015, č