8 Azs 16/2007 — Nejvyšší správní soud

52 A 13/2025- 27 - text 7 52 A 13/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Kryštofem Hornem v právní věci žalobce: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., IČO: 11850400 se sídlem Nová výstavba 218, Obrnice zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Husovo Náměstí 139, Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2025, č. j. 035120/2025/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný pro opožděnost zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Český Brod (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 3. 7. 2024, č. j. S-MUCB 24000/2023/ODŽÚ-Štef (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o silničním provozu“). Tohoto přestupku se žalobce měl dopustit tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistil, aby při užívání několika různých jím provozovaných vozidel byly dodrženy povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, a to v celkem 5 popsaných případech v období od 7. 4. 2023 do 6. 5. 2023 blíže neurčenými řidiči vozidel provozovaných žalobcem. 2. Za spáchaný přestupek byla žalobci v souladu s § 125f odst. 4 s odkazem na §125c odst. 5 písm. f) zákona o silničním provozu uložen správní trest pokuty ve výši 2 500 Kč. Vedle toho byla žalobci podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení uložena povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 3. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. 4. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 5. Účastníci na výzvu soudu v poskytnuté lhůtě nesdělili, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, proto lze s poukazem na § 51 odst. 1 s. ř. s. mít za to, že souhlas s tímto postupem vyjádřili implicite. Soud proto o věci rozhodl bez nařízení jednání. Podstatný obsah správního spisu 6. Správnímu orgánu I. stupně bylo ze strany Městské policie Český Brod postoupeno několik oznámení o podezření ze spáchání přestupku dle 125c odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu spočívající v překročení maximální dovolené rychlosti jízdy, kterých se dopustili řidiči vozidel provozovaných žalobcem. 7. Protože správní orgán I. stupně totožnost řidiče, který se shora uvedeného přestupku dopustil, nezjistil, uznal příkazem ze dne 11. 10. 2023, č. j. MUCB 24000/2023/ODŽÚ-Hrá, doručeným žalobci dne 13. 10. 2023, žalobce vinným přestupkem provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu a uložil mu pokutu ve výši 2 500 Kč. Proti příkazu podal žalobce v zákonem stanovené lhůtě odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu. 8. Do spisu byla založena plná moc, kterou žalobce podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu zmocnil pana V. Ch. k zastupování pro všechna řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Platnost plné moci není časově omezena. Plná moc byla digitálně podepsána. 9. Správní orgán prvního stupně na základě podaného odporu zaslal zástupci oznámení o pokračování v řízení a nařídil konání ústního projednání přestupku dne 12. 6. 2024, na které se žalobce bez řádné omluvy nedostavil, pročež bylo přikročeno k projednání přestupku v jeho nepřítomnosti. 10. Řízení před správním orgánem I. stupně bylo zakončeno vydáním prvostupňového rozhodnutí ze dne 3. 7. 2024. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobce dne 12. 7. 2024 a byla na něm vyznačena doložka právní moci ke dni 30. 7. 2024. Následně jej správní orgán I. stupně zaslal dne 24. 1. 2025 též přímo žalobci. 11. Žalobce dne 9. 2. 2025 podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. Uvedl, že nebyl pro toto řízení zastoupen. 12. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání jakožto opožděné zamítl. V napadeném rozhodnutí uvedl k žalobcem tvrzenému zániku odpovědnosti za přestupek, že toto je jednoznačně vyvráceno, neboť správní orgán I. stupně správně vyhodnotil do spisové dokumentace založenou prezidiální plnou moc jako plnou moc procesní dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu i pro probíhající řízení. K danému odkázal na závěr poradního sboru ministerstva vnitra ke správnímu řádu č. 141/2014, který se touto otázkou zabýval a uvedl, že prezidiální plná moc předložená v rámci již probíhajícího správního řízení má být posouzena jako procesní plná moc pro celé řízení dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu a až následně v budoucnu jako prezidiální plná moc. Vzhledem k tomuto tak bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno správně zmocněnci, kterému ode dne doručení běžela lhůta k uplatnění řádných opravných prostředků. Jejím marným uplynutím nabylo rozhodnutí právní moci. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 13. Žalobce v žalobě především namítá, že žalovaný v napadeném rozhodnutí vykládá plnou moc chybně. Jelikož jde o plnou moc prezidiální, vztahovala by se až na v budoucnu zahájená řízení, nikoliv na řízení, ve kterém bylo vydáno napadené rozhodnutí. 14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkazuje na argumentaci v napadeném rozhodnutí. Znovu odkazuje na závěr poradního sboru ministerstva vnitra ke správnímu řádu a uvádí, že prezidiální plná moc předložená v rámci již probíhajícího správního řízení má být posouzena jako procesní plná moc pro celé řízení dle § 33 odst. 2 písm. b) a až následně v budoucnu jako prezidiální plná moc. V této souvislosti taktéž odkazuje na rozhodnutí NSS ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 15 A 20/2019-52. Setrvává na stanovisku, že žalobce byl pro účely správního řízení zastoupen. Žalovaný poukázal též na rozsudek zdejšího soudu ze dne 2. 7. 2025, č. j. 50 A 11/2025, který danou plnou moc posuzoval shodně jako žalovaný. Posouzení žaloby 15. Krajský soud předesílá, že klíčovou otázkou v dané věci je, zda byl žalobce v řízení o přestupku zastoupen zmocněncem. V daném případu měl žalovaný zjevně za to, že žalobce byl v řízení o přestupku ode dne založení plné moci zastoupen zmocněncem. Žalobce naopak zastává názor, že šlo o prezidiální plnou moc, která se na již zahájené řízení o přestupku nevztahovala, proto žalovaný nemohl doručovat napadené rozhodnutí zmocněnci, ale měl ho doručovat žalobci. 16. Dle § 34 odst. 2 správního řádu pak platí, že s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, se doručují písemnosti pouze zástupci. 17. Pro posouzení věci je podstatná právní úprava zastoupení na základě plné moci obsažená v § 33 správního řádu. Podle § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí, plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. 18. Ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu upravuje čtyři základní typy zmocnění z hlediska rozsahu, v jakém plná moc opravňuje zmocněnce, aby za zmocnitele ve správním řízení jednal. Zmocnění tak může být uděleno: a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. 19. V duchu tradičního pojmosloví se tak pod písmenem a) skrývá prostá plná moc, pod písmenem b) procesní či také generální plná moc a pod písmenem c) tzv. plná moc prezidiální. K tzv. prezidiální plné moci dle § 33 odst. 2 písm. c), jak plyne z formulace správního řádu, se váží vyšší formální požadavky, které je nutno naplnit, aby se o tento typ plné moci jednalo. Takové zmocnění může být uděleno pro neurčitý počet řízení, která se však vždy musí vztahovat k určitému předmětu řízení, to znamená k určité věci nebo činnosti konkrétní osoby. Tato skutečnost přitom musí být z obsahu plné moci jasně patrná. Podpis na prezidiální plné moci pak musí být úředně ověřen a plná