7 Afs 1/2010 — Nejvyšší správní soud

54 A 90/2023- 73 - text 22 54 A 90/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. Z. B. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Jaromírem Kyzourem sídlem Lublaňská 18, Praha 2 proti: žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 za účasti osob zúčastněných na řízení: a) Cetin a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 b) A. N. c) M. N. d) O. N. všichni bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2023, č. j. 110871/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. I. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. II. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Dne 27. 11. 2017 osoba zúčastněná na řízení b) a M. H. požádali Městský úřad Dobřichovice (dále jen „stavební úřad“) o vydání územního souhlasu podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinného do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“) a ohlásili provedení stavby rodinného domu včetně přípojek na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v k. ú. X (dále též „stavba“) a podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) téhož zákona. 2. Usnesením ze dne 19. 12. 2017 stavební úřad rozhodl o projednání záměru v územním řízení s tím, že „žádost o územní souhlas“ a „žádost o ohlášení stavby“ vyhodnotil jako žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a žádost o vydání stavebního povolení. Současně vyzval osobu k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřené k povaze záměru, včetně dokumentace povinné pro stavby podle § 96 odst. 2 písm. e) a ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona. 3. Dne 3. 10. 2018 bylo stavebnímu úřadu doručeno oznámení o změně stavebníka, podle kterého je stavebníkem pouze osoba zúčastněná na řízení b) (dále jen „stavebník“). 4. Dne 31. 10. 2018 stavební úřad oznámil zahájení společného řízení jeho účastníkům, mezi které zařadil též žalobce, který je vlastníkem sousedních pozemků parc. č. XD, XE a XF. 5. Dne 28. 11. 2018 stavební úřad obdržel námitky žalobce, ve kterých namítal umístění stavebního záměru v rozporu s územním plánem a nedostatečnost řešení likvidace dešťových vod v předložené projektové dokumentaci. V návaznosti na tyto námitky stavební úřad řízení přerušil a uložil stavebníkovi, aby doplnil žádost o projektovou dokumentaci s podrobným řešením likvidace dešťových vod a řešením velikosti pozemku pro stavbu. 6. Stavebník požadované dokumenty doplnil, včetně vyjádření projektanta Ing. M. B., načež stavební úřad vyrozuměl účastníky o pokračování v řízení a vyzval je, aby nejpozději do 15 dnů od doručení oznámení uplatnili své námitky a připomínky. 7. Dne 3. 4. 2019 žalobce uplatnil námitky č. 2, v nichž vznesl opětovné výhrady vůči umístění stavebního záměru a zpochybnil řešení odtoku dešťových vod v projektové dokumentaci. Plocha a retenční objem vsakovacího objektu podle něj vycházely z chybně předpokládané výměry odvodňovaných střešních ploch. 8. Společným rozhodnutím ze dne 26. 4. 2019 stavební úřad stavbu umístil a povolil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž namítl, že stavební úřad opomněl vypořádat jeho námitky a vedl řízení jednostranně pouze ve prospěch stavebníka. Stavba podle něj nesplňuje výškový regulativ územního plánu a navrhované řešení likvidace dešťových vod je nesprávné a nedostatečné. 9. Žalovaný výše uvedené rozhodnutí rozhodnutím ze dne 6. 8. 2019 zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Jednotlivé části předložené projektové dokumentace byly podle žalovaného vzájemně rozporné, neboť technická zpráva pojednávala o odvodnění teras, nikoliv pouze o odvodnění jedné zastřešené terasy. Výpočet likvidace dešťových vod byl proto chybně stanoven pouze ve vztahu k zastřešené části stavby. K námitce rozporu stavebního záměru s územním plánem žalovaný uvedl, že z řezů obsažených v projektové dokumentaci nebylo zřejmé, zda se výšková kóta vztahuje na upravený či původní terén. 10. V dalším řízení stavební úřad vyzval stavebníka, aby doplnil projektovou dokumentaci o řezy s vyznačením původního terénu a upraveného terénu a dále též o řešení likvidace dešťových vod ze zpevněných ploch a při průběhu realizace stavby. Stavebník tak učinil dne 26. 2. 2020. 11. Žalobce v reakci na doplnění projektové dokumentace uplatnil námitky č. 3. Setrval na námitce rozporu s územním plánem a zpochybnil velikost průmětu střešních ploch do vodorovné roviny obsaženou ve zprávě hydrogeologického průzkumu, která chybně obsahovala hodnotu 130 m², přestože správná hodnota vypočtená na základě projektové dokumentace měla být 156,05 m². Tomu měla být uzpůsobena i velikost vsakovacího objektu. Přestože došlo k „malému“ posunu směrem k lepšímu, neboť byla navrhovaná betonová dlažba pojezdových ploch nahrazena zatravňovacími dlaždicemi, není to řešením likvidace dešťových vod. Žalobce proto trval na vybudování trvalých pevných zábran na hranici mezi pozemkem stavebníka a jeho pozemkem, které by zabránily vniknutí přívalových srážek. Podle něj neexistuje jiné řešení s výjimkou přemístění stavby na horní konec stavebního pozemku. 12. Společným rozhodnutím ze dne 20. 6. 2020 stavební úřad stavbu opět umístil a povolil. K žalobcovým námitkám uvedl, že nad převažující částí půdorysu stavby je podmínka výškové hladiny dodržena. Stejně tak výškové uspořádání stavby reaguje na konkrétní terénní konfiguraci, neboť stavební záměr je umístěn ve svahu. K likvidaci dešťových vod stavební úřad konstatoval, že dešťové vody ze zpevněných ploch střechy objektu budou sváděny vnějšími dešťovými odpady do dešťové kanalizace svedené do akumulační jímky o objemu 8 m³. Vsakovací objekt bude mít aktivní plochu 35 m² a objem minimálně 4,22 m³. Likvidace dešťových vod z terasy situované na jižní straně objektu je řešena v rámci souvrství povrchů. Odvodňovací funkci plní i štěrkové lože. V této souvislosti stavební úřad podmínil začátek zemních prací a realizace základů rodinného domu vystavěním vsakovacího objektu. 13. Žalobce napadl rozhodnutí stavebního úřadu odvoláním, v němž mimo jiné setrval na námitce nesouladu s výškovým regulativem územního plánu a část projektové dokumentace týkající se řešení likvidace dešťových vod označil za nedostatečnou a místy chybnou. 14. Žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu rozhodnutím ze dne 6. 1. 2021 zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Stavební úřad podle žalovaného dostatečně vyvrátil žalobcovu námitku zpochybňující soulad stavby s územním plánem, společné povolení však bylo nepřezkoumatelné v otázce řešení likvidace dešťových vod. Návrh řešení likvidace dešťových vod byl totiž v rozporu s projektovou dokumentací, včetně jejího doplnění, a konkrétní technické řešení vsakovacího objektu nebylo v projektové dokumentaci řádně zohledněno. Žalovaný proto stavebnímu úřadu uložil, aby vyzval stavebníka k úpravě a doplnění projektové dokumentace o „podrobné řešení likvidace dešťových vod – bez rozporů a nejasností, konzistentní s hydrogeologickým posouzením“. 15. V souladu s tímto pokynem stavební úřad vyzval stavebníka k doplnění žádosti. Stavebník doplnil žádost o výkres koordinační situace, zprávu o podrobném řešení likvidace dešťových vod včetně aktualizace hydrogeologického posouzení a o výkres vsakovacího objektu. 16. Žalobce dne 30. 9. 2021 podal námitky č. 4, v nichž opět zpochybnil dostatečnou podrobnost a jasnost stavebníkem doplněných podkladů. Stavební úřad následně vyzval stavebníka k doplnění žádosti o projektovou dokumentaci, která bude v souladu s novým územním plánem, a o nová aktuální stanoviska a vyjádření dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, o platné povolení k odstranění stavby a povolení výjimky z odstupové vzdálenosti a o doplnění podrobného řešení likvidace dešťových vod o objem akumulační jímky, jak ve zprávě, tak v koordinační situaci. Vyžadovanou dokumentaci stavebník doložil dne 28. 6. 2022. 17. Žalobce následně uplatnil námitky č. 5, v nichž vyjádřil nesouhlas s pokračováním stavebního řízení. Poukázal na to, že i přes jeho opakované námitky a dvakrát podané odvolání projektová dokumentace doznala pouze několika drobných změn, které však namítané nedostatky neřeší. Odkázal na své dřívější námitky a shrnul, že umístění stavby do nejnižšího místa pozemku bude i nadále znemožňovat efektivní a dostatečnou likvidaci dešťových vod. 18. Následně stavební úřad dne 24. 10. 2022 stavebníka vyzval, aby odstranil nedostatky projektové dokumentace a předložil takovou projektovou dokumentaci, která bude konkrétně řešit kumulaci a následnou likvidaci dešťových vod, a to přesně ve vztahu k předloženému inženýrskogeologickému a hydrogeologickému průzkumu z května 2018, aktualizovanému v červenci 2021. Dále stavebníka vyzval, aby předložil dokumentaci obsahující výpočet zachyceného množství dešťových vod na pozemk