4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

54 Af 8/2022- 45 - text 37 54 Af 8/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobkyně: Statek Starý Kolín, s. r. o., IČO 26214431 sídlem Hlízovská 376, Starý Kolín zastoupena advokátem JUDr. Ondřejem Moravcem, Ph.D. sídlem Malé náměstí 124/15, Hradec Králové proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2022, č. j. 10552/22/5300-22442-712600, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) vyměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ­ za zdaňovací období září 2018 ve výši 625 873 Kč (platební výměr ze dne 8. 4. 2021, č. j. 1494441/21/2111-50523-201698), ­ za zdaňovací období říjen 2018 ve výši 644 303 Kč (platební výměr ze dne 8. 4. 2021, č. j. 1494683/21/2111-50523-201698), ­ za zdaňovací období listopad 2018 ve výši 2 266 096 Kč (platební výměr ze dne 8. 4. 2021, č. j. 1494885/21/2111-50523-201698), ­ za zdaňovací období prosinec 2018 ve výši 1 848 742 Kč (platební výměr ze dne 8. 4. 2021, č. j. 1495410/21/2111-50523-201698) a ­ za zdaňovací období leden 2019 ve výši 947 692 Kč (platební výměr ze dne 9. 3. 2021, č. j. 898501/21/2111-50523-201698). 2. Ve všech případech správce daně neuznal nárok žalobkyně na odpočet DPH ve smyslu § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro jednotlivá zdaňovací období (dále jen „zákon o DPH“). Podle zpráv o daňové kontrole totiž žalobkyně neprokázala, že přijala zdanitelná plnění uvedená na dokladech vystavených společností STADOK, spol. s r. o. (nyní STADOK, spol. s r.o. v likvidaci; dále jen „Stadok“) tak, jak deklarovala, zejm. že je přijala od deklarovaného dodavatele (resp. dodavatelským způsobem) a v deklarovaném rozsahu. 3. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Ztotožnil se se závěrem správce daně, podle kterého žalobkyně neprokázala splnění hmotněprávních podmínek pro přiznání nároku na odpočet. 4. Úvodem žalovaný zrekapituloval zjištění týkající se deklarovaného dodavatele Stadok. Jednatelem této společnosti byl od 14. 1. 2014 do 21. 6. 2017 R. K., od 21. 6. 2017 do 21. 2. 2018 D. Z. (dříve též od roku 1993 do 1. 7. 2013) a od 21. 2. 2018 je jednatelem opět R. K. D. Z. je jediným společníkem od roku 1991, přičemž jeho podíl je zatížen exekucí. Správce daně eviduje u společnosti S. nedoplatky v řádu desítek milionů Kč, které neúspěšně vymáhal. Od 8. 8. 2017 je tato společnost evidována jako nespolehlivý plátce a od srpna 2020 je v likvidaci. Se žalobkyní je propojena přes D. Z., který byl v šetřených obdobích zaměstnancem žalobkyně a aktuálně je jejím jednatelem. Společníkem žalobkyně a zároveň bývalou jednatelkou (jednatelkou v šetřených obdobích) je M. S., přítelkyně D. Z. Podle České správy sociálního zabezpečení měla společnost Stadok v kontrolovaných obdobích méně než 10 zaměstnanců. Současně ale deklarovala milionové měsíční obraty za poskytování služeb, které objektivně nemohla prostřednictvím těchto zaměstnanců uskutečnit. Poslední zveřejněnou účetní závěrku za rok 2017 doručila soudu až dne 2. 1. 2020. Podle výkazů zisků a ztrát v letech 2016 a 2017 neměla mzdové náklady, přestože podle svědků měla zaměstnance. Přiznání k dani z příjmů právnických osob podala naposledy v roce 2014. Podle obchodního rejstříku má sídlo na adrese Sokolská 1605/66, Praha 2, kde sídlí dalších více než 400 subjektů. Jedná se tak zjevně o virtuální sídlo. V kontrolních hlášeních nevykázala žádná plnění na vstupu, s výjimkou listopadu 2018, kdy vykázala základ daně 30 000 Kč a DPH 6 300 Kč, tedy plnění svou hodnotou a četností zcela nesrovnatelné s plněními, která měla poskytovat žalobkyni. 5. Nestandardní a pochybné vztahy mezi žalobkyní a společností Stadok dokládají podle žalovaného také další důkazy. Z výslechu M. Z., který pracoval na dohodu u žalobkyně i u společnosti Stadok, vyplynulo, že obě společnosti byly propojené a že pracovníci přecházeli mezi společnostmi podle potřeby, takže bylo obtížné určit, zda konkrétní činnost vykonávali pro žalobkyni nebo společnost Stadok. Rovněž v případě pokynů D. Z., který fakticky působil v obou společnostech, nebylo možné určit, zda je činil jménem žalobkyně nebo společnosti Stadok. Z těchto důvodů vznikla podle žalovaného pochybnost, proč společnost Stadok fakturovala žalobkyni řadu plnění, přestože si je žalobkyně mohla zajistit vlastními silami nebo mohla plně převzít pracovníky společnosti Stadok, kteří pro ni stejně čas od času pracovali. Vzhledem k personálnímu propojení, úzkým místním vazbám (obě společnosti fyzicky působily na statku ve Starém Kolíně) a propojení pracovníků je podle žalovaného zarážející, že žalobkyně od společnosti Stadok nepřevzala veškeré činnosti. Sama žalobkyně přitom uvedla, že takto postupovala u nákupu automobilů, a to právě kvůli problémům společnosti Stadok (např. statusu nespolehlivého plátce). Popsaný obchodní model naznačuje, že jediným cílem fakturovaných plnění bylo zajistit žalobkyni nárok na odpočet DPH. 6. Společnost Stadok v roce 2017 a částečně i v roce 2018 deklarovala plnění na výstupu převážně pro žalobkyni a několik plnění pro společnost ELSO cz s. r. o. (dále jen „Elso“), jejímiž jednateli byli P. K. (který má trvalé bydliště na ohlašovně města Kladno a je bratrem jednatele společnosti Stadok R. K.) a N. K. Obchodní podíl v uvedené společnosti byl zatížen exekučním příkazem a od 18. 10. 2019 je vedena jako nespolehlivý plátce (pozn. soudu: s účinností od 24. 8. 2022 byla Elso vymazána z obchodního rejstříku z důvodu její likvidace). Společnosti Stadok a Elso jsou tedy propojeny a podle žalovaného nepůsobí spolehlivě. P. K. byl odsouzen za zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a za pokus zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a 3 písm. a) trestního zákoníku. Tyto trestné činy měl spáchat při obchodech se společností Stadok, za níž formálně vystupoval jeho bratr R., ale fakticky ji ovládal D. Z., což R. K. opakovaně potvrdil. D. Z. vystupoval i v obchodech, za které byl P. K. odsouzen. Trestná činnost se sice přímo netýkala obchodů společnosti Stadok se žalobkyní, ale dokládá nestandardní obchodní fungování společnosti Stadok a v důsledku personálního propojení přes D. Z. vzbuzuje pochybnosti i o fungování žalobkyně. Krom toho, z výpovědi P. K. vyplývá, že byl rovněž zaměstnancem společnosti Stadok a měl vykonávat plnění pro žalobkyni. 7. Pro nyní posuzovanou věc je podle žalovaného relevantní trestní stíhání D. Z., který fakticky ovládal žalobkyni i společnost Stadok, a to prostřednictvím R. K. jako bílého koně, což potvrdilo i usnesení o zahájení trestního stíhání. Z tohoto usnesení (zejm. sdělení dvou účetních společnosti Stadok) vyplývá, že D. Z. vědomě a úmyslně opakovaně uváděl v daňových přiznáních již dříve uplatněné doklady. Žalovaný podotkl, že ctí presumpci neviny, ale zároveň nemůže informace plynoucí z usnesení o zahájení trestního stíhání přehlížet. Skutečnosti vyplývající ze zmíněného usnesení odpovídají dalším zjištěním učiněným v rámci nynějšího řízení. Informace z usnesení o zahájení trestního stíhání tedy představují další dílčí okolnosti nasvědčující pochybnému fungování společnosti Stadok a podezřelému působení D. Z. 8. Výše popsané skutečnosti podle žalovaného vzbuzují značné pochybnosti, zda předložené daňové doklady odpovídají fakticky uskutečněným plněním. Věrohodnosti plnění nepřispívá ani skutečnost, že jedna osoba (D. Z.) jednala za obě strany určité transakce (tj. za společnost Stadok i za žalobkyni). 9. R. K., který byl jednatelem společnosti Stadok, při výslechu v rámci daňového řízení dne 17. 10. 2019 k dotazu, jakou činnost u společnosti Stadok vykonával, vypověděl: „Jsou tam nějaké stavby, vytváří se nějaké faktury, ty se tvoří a vozí paní účetní. Nevím, jak to říct. Občas jsem šel do kanceláře. Některé věci jsem měl na starost jako jednatel, občas jsem šel na policii podat vysvětlení. […] Když přijela paní účetní, třeba 3x do měsíce, tak jsem šel do kanceláře, ta činnost byla konkrétní, dělaly se objednávky, když se nahromadily. Samozřejmě s nějakou součinností šéfa firmy. Jednání koordinoval majitel firmy.“ Za majitele a „šéfa“ společnosti Stadok opakovaně označil D. Z. Dále sice potvrdil spolupráci společnosti Stadok se žalobkyní, ale nedokázal ji konkretizovat: „Konkrétně teďka nevím, to je podle fakturací, co konkrétně. Ale asi se to dá dodat, když bude potřeba, co konkrétně. Já to takhle nemůžu říct. Já nevím, to se nedá říct.“ Na doplňující dotaz správce daně, jak ví, že společnost Stadok poskytla žalobkyni plnění, odpověděl: „Jak to vím, jo. Tak