7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

37 A 3/2024- 31 - text 9 37 A 3/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a JUDr. Jana Peroutky ve věci žalobkyně: PhDr. M. J. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2023, č. j. ZKI PR-O-67/1428/2023-7, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a podstatný obsah správního spisu 1. Spor se týká zápisu věcného břemene na pozemcích v katastrálním území a obci Louňovice. 2. Žalobkyně jako vlastnice pozemkových parcel parc. č. XA a XB (dále jen „žalobkyniny parcely“) a manželé Ing. J. Š. a K. Š. mající ve společném jmění pozemkovou parcelu č. XC (dále jen „parcela XC“), uzavřeli dne 18. 5. 2000 smlouvu o zřízení věcných břemen (dále jen „vkladová listina“). V jejím článku II. B) 1. bylo sjednáno toto: „Účastníci se dohodli, že vlastník 2 zřizuje tímto na shora uvedeném pozemku parc. č. XC, k němuž má vlastnické právo, věcné břemeno pro pozemky parc. č. XA a parc. č. XB spočívající v těchto právech vlastníka pozemku parc. č. XA a parc. č. XB: Vlastník pozemku parc. č. XA a parc. č. XB je oprávněn zřizovat, užívat, opravovat a udržovat na pozemku XC inženýrské sítě, a to na části pozemku vyznačené v geometrickém plánu ze dne 4. 1. 2000 ověřeném Ing. M. E. dne 4. 1. 2000 pod čj. 1/2000 a potvrzeném Katastrálním úřadem pro Prahu – východ (dále jen „geometrický plán“). Součástí oprávnění z věcného břemene je rovněž právo příjezdu, odjezdu, příchodu a odchodu na pozemek a z pozemku parc. č. XC pro účely nezbytně nutné pro zřízení, užívání, opravy, resp. údržbu inženýrských sítí a setrvání na pozemku, a to na dobu nezbytně nutnou pro opravy nebo údržbu příslušných zařízení a provádění těchto oprav nebo údržby inženýrských sítí na pozemku parc. č. XC. Vlastníci pozemku parc. č. XA a parc. č. XB jsou však zároveň povinni podílet se na údržbě navazujících inženýrských sítí, umístěných na pozemcích parc. č. XC, ve funkčním stavu, odpovídajícím obecně závazným předpisům.“ 3. V řízení vedeném pod sp. zn. V-2581/2000 byl dle citované vkladové listiny proveden vklad věcného břemene ve prospěch žalobkyniných parcel a k tíži parcely XC. Následně byla od parcely XC oddělena pozemková parcela parc. č. XD (dále jen „oddělená parcela“), na kterou nebyl původní zápis věcného břemene ve prospěch žalobkyniných parcel přenesen. 4. Vyznačení věcného břemene dle geometrického plánu a celková situace dotčených pozemků je patrná z neměřického záznamu č. 1498, který je součástí správního spisu: [[OBRÁZEK] 5. Žalobkyně má za to, že citovanou částí vkladové listiny měla být zřízena dvě věcná břemena, a to jedno za účelem vedení inženýrských sítí (pouze v rozsahu vymezeném geometrickým plánem) a druhé za účelem umožnění přístupu na celou parcelu XC. Požádala proto dne 24. 4. 2023 o opravu chyby v katastrálním operátu spočívající v nezapsání věcného břemene k tíži oddělené parcely. 6. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, (dále jen „katastrální úřad“) dne 28. 4. 2023 žalobkyni podle § 36 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 240/2022 Sb. oznámil, že požadovanou opravu neprovedl. V reakci na to žalobkyně vyjádřila nesouhlas s neprovedením opravy a katastrální úřad zahájil řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu. Dne 15. 6. 2023 vydal rozhodnutí, které však žalovaný dne 2. 8. 2023 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 7. Rozhodnutím ze dne 2. 10. 2023, č. j. OR-407/2023-209-33 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), katastrální úřad rozhodl znovu tak, že se nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Katastrální úřad připomněl, že v době zřízení věcných práv nebylo povinné používat vkladové formuláře a návrh byl podán volnou formou s odkazem na vkladovou listinu. Citovaný odstavec vkladové listiny katastrální úřad vyhodnotil tak, že se jednoznačně zřizuje jediné věcné břemeno, jehož obsahem je více oprávnění, tj. nejen zřízení inženýrských sítí, ale i právo chůze za účelem oprav atp. To je zřízeno jen k části vymezené geometrickým plánem. Ač je dle žalobkyně logické, aby bylo věcné břemeno příjezdu zřízeno k celému pozemku, není dle katastrálního úřadu jeho úkolem dovozovat, co je logické, a přizpůsobovat tomu zápis. Po rozdělení parcely XC rozsah věcného břemene dle geometrického plánu do oddělené parcely nezasahuje, a tak na ni nebylo zapsáno. 8. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně namítla, že za účelem údržby inženýrských sítí musí být umožněno vstupovat na větší část služebného pozemku (parcely XC), než jak je vymezeno geometrickým plánem. Měla být proto v souladu s vůlí stran zatížena celá v původním rozsahu, tj. včetně oddělené parcely. Smluvní strany nezamýšlely dát smlouvě absurdní nebo nerozumné důsledky. Proto měl katastrální úřad posuzovat, zda je výklad textu smluv logický. 9. Žalovaný výše označeným napadeným rozhodnutím žalobkynino odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Zdůraznil evidenční funkci katastru. Orgány na úseku zeměměřictví nejsou oprávněny činit si závěry o případné neplatnosti nabývacích titulů ani o skutečném věcném právu. Vyložil pojem zřejmý omyl a uvedl, že správní orgány mohou činit pouze základní a jednoduché právní úvahy ze zkoumané listiny a nemohou řešit sporné právní otázky. Nemohly tedy řešit, který výklad smlouvy je ten správný (logický). Z vkladové listiny podle žalovaného vyplývá, že rozsah věcného břemene byl omezen rozsahem geometrického plánu, který do oddělené parcely nezasahoval. Hlubší zkoumání vůle účastníků smlouvy by již bylo mimo pravomoc správních orgánů. Výklad prezentovaný žalobkyní ze smlouvy neplyne – právo příjezdu, odjezdu, příchodu a odchodu za účelem správy inženýrské sítě nebylo zřízeno samostatně, ale jako součást věcného břemene inženýrské sítě. Totožným způsobem bylo postupováno i u pozemku parc. č. XE (dále jen „obdobná parcela“), který byl též oddělen od parcely XA. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného Žalobkyně v žalobě uvedla, že obsahem věcného břemene byla dvě oprávnění, a to ke zřízení, užívání a opravě inženýrské sítě na části pozemku vyznačené geometrickým plánem, a k příjezdu, odjezdu, příchodu a odchodu na parcelu XC – pro tyto účely v rozsahu celého pozemku. Tento výklad je logický a plyne z textu vkladové listiny. Opomenutí zapsat toto věcné břemeno na oddělenou parcelu dle vkladové listiny je zřejmým omylem. Správní orgány musí provést určitou míru interpretace smluv, aby mohly zjistit, jaká práva a povinnosti z nich vyplývají. Žalovaný to ostatně i činí. A pokud podle judikatury může a musí určitou míru interpretace provést, musí být tato interpretace logická. Povinnost nedávat při výkladu listinám nezamýšlené důsledky se vztahuje i na správní orgány. Do zápisu oddělené parcely nebyl o interpretaci smlouvy spor a vlastník parcely XC to i ve vyjádření ze dne 7. 3. 2023 potvrdil (je přitom logické, že nyní činí opak, neboť je mu chyba žalovaného ku prospěchu). Paralela s obdobnou parcelou pokulhává, neboť je zcela zastavěna stavbou domu č. p. XF, a tak ji logicky věcné břemeno příjezdu, odjezdu, příchodu a odchodu nemůže zatěžovat. 10. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že z povrchního zkoumání vkladové listiny je patrné, že rozsah věcného břemene je omezen geometrickým plánem. Není podstatné, pro koho je zápis výhodný nebo zda existuje mezi sousedy spor. Jde o to, zda chyba vznikla v důsledku jednoznačně zjistitelného zřejmého omylu. Tak tomu není. Správní orgány provedly výklad vkladové listiny v omezeném rozsahu v souladu s judikaturou. Prováděly jen jednoduché úvahy. Nemohou zkoumat skutečný obsah vůle účastníků smlouvy. Z vkladové listiny v tomto rozsahu zkoumání nelze dovodit, že by jejím předmětem mělo být věcné břemeno, které by umožnilo vlastníku panujícího pozemku vstupovat na celý služebný pozemek. To platí tím spíše, že je právo příchodu atp. spojeno s inženýrskou sítí. Pokud jde o argumentaci obdobnou parcelou, ta nebyla předmětem řízení o opravě chyby ani nosným důvodem napadeného rozhodnutí. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 11. Žaloba byla podána včas (napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno 19. 12. 2023, žaloba byla podána dne 18. 1. 2024), osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vad