1 As 96/2008 — Nejvyšší správní soud

17 A 69/2010- 91 - text 12 Pokračování 17A 69/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Daňkovou v právní věci žalobce J.J., zastoupeného Mgr. Martinem Pechem, advokátem se sídlem Plzeň, Malá 6, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. listopadu 2010, čj. DSH/14475/10, t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 4.11.2010 č.j. DSH/14475/10 s e z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je p o v i n e n uhradit žalobci náklady řízení ve výši 7 760 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Martina Pecha, advokáta. O d ů v o d n ě n í J.J., (dále jen „žalobce“) byl jako řidič nákladního vozidla tov. zn. MAN TGA 35.430 8X6HBB, rz X, s nákladním přívěsem F.X.MEILLER.MZDA 18/2, rz X, majitele BERGER BOHEMIA a.s. dne 25.11.2009 v 16:45 hod. zastaven na silnici I/20 křižovatka Radimovice hlídkou dopravního inspektorátu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Západočeského kraje, územního odboru vnější služby Plzeň-sever, ve složení pprap. D.R., pprap. Z.O. a nstržm. J.K., (dále jen „Policie“). Při kontrole karty řidiče číslo 0000000002MQ800 v programu Tachoscan bylo zjištěno, že žalobce jako řidič nedodržel bezpečnostní přestávky ve dnech 3., 13., 18., 19. a 24.11.2009. Policie pořídila výtisky činnosti řidiče v uvedených dnech, neuložila blokovou pokutu a s žalobcem sepsala protokol o výsledcích kontroly. Dne 3.12.2009 obdržel Městský úřad Nýřany oznámení o žalobcově podezření ze spáchání přestupku dle § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších novel (dále jen „zákon o přestupcích“) se spisovým materiálem. Přestupku se měl dopustit tím, že jako řidič ve výše uvedených dnech při práci nedodržel bezpečnostní přestávku. Usnesením ze dne 4.12.2009, č.j. 2/OD-přest/989/09 pak bylo oznámení o přestupku postoupeno Městskému úřadu Kralovice jako věcně a místně příslušnému správnímu orgánu (dále jen „městský úřad“). Přípisem ze dne 17.12.2009 oznámil městský úřad žalobci zahájení řízení o přestupku (č.j. OD-28773/09-873/2009-Cer) a předvolal jej k ústnímu jednání na den 7.1.2010. Po provedeném řízení rozhodnutím ze dne 13.5.2010, č.j. OD-11104/10-873/2009-Cer, uznal městský úřad žalobce vinným ze spáchání přestupku na úseku dopravy a silničního hospodářství dle § 23 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích. Přestupku se měl dopustit tím, že jako řidič nákladního vozidla tov. zn. MAN TGA, rz X, o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny užité pro podnikání v nákladní dopravě v obsáhlém výroku konkrétně specifikovanými jednáními v přesně stanovených dnech v období od 13.7. do 24.11.2009 porušil ustanovení čl. 6, čl. 7 a čl. 8 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. 3. 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, a dále ustanovení čl. 15 odst. 3 Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě. Podle § 23 odst. 2 zákona o přestupcích za použití § 12 odst. 1,2 téhož zákona uložil městský úřad žalobci pokutu v částce 7 000 Kč. Dále mu uložil povinnost uhradit náklady řízení v částce 1 000 Kč. K odvolání žalobce ze dne 27.5.2010 Krajský úřad Plzeňského kraje (dále jen „žalovaný“) výše uvedené rozhodnutí městského úřadu ze dne 13.5.2010 svým rozhodnutím ze dne 24.8.2010, č.j. DSH/7707/10, zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Městskému úřadu vytkl, že ve většině případů jako důkaz pro uznání viny užil data stažená z karty řidiče, ač z hlediska jeho získání je nezbytné tento důkaz považovat za nezákonný. Za částečně důvodnou považoval odvolací námitku o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, ze kterého není zřejmé, kolika přestupky byl žalobce uznán vinným. Žalovaný uvedl: „Co se týče samotného počtu přestupků, pak je třeba poznamenat, že odvolatel se nedopustil ani jednoho, ani čtyř, ale celé řady přestupků. Ve všech případech protiprávního jednání odvolatele se totiž vždy jednalo o samostatné jednání, a tedy o samostatný skutek. Hodnocení, kolika skutky se odvolatel měl dopustit jednotlivých přestupků, pak v souvislosti se zápisem bodů v registru řidičů (tedy nikoliv se ztrátou bodů, jak uvádí odvolatel) provádí především registr řidičů…V daném případě je tak především na hodnocení registru řidičů, kolik by na základě napadeného rozhodnutí zapsal bodů v registru řidičů.“ Za procesní pochybení označil, že městský úřad uznal žalobce vinným z porušení ust. čl. 15 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85, aniž by mu sdělil obvinění z porušení tohoto ustanovení. Po ústním jednání dne 15.9.2010 rozhodnutím ze dne 27.9.2010, č.j. OD-22186/10-873/2009-Cer (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), uznal městský úřad žalobce vinným „ze spáchání přestupků na úseku dopravy a silničního hospodářství dle § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterých se dopustil tím, že porušil ustanovení čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15.3.2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, když jako řidič nákladního vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny užité pro podnikání v nákladní dopravě neměl nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut a tuto přestávku nenahradil ani přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka nejméně 30 minut tak, aby byly rozloženy nejdéle po celkové době řízení čtyř a půl hodiny, kdy dobu řízení čtyři a půl hodiny, po které měla následovat přestávka nejméně 45 minut, přičemž tuto přestávku mohl nahradit přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka nejméně 30 minut, překročil o více než 10 procent, kdy dle vyhodnocení výtisků činnosti řidiče ve dnech 3. 11. 2009, 13. 11. 2009, 18. 11. 2009, 19. 11. 2009, 24. 11. 2009 pořízených policejním orgánem v den kontroly, které jsou součástí spisu Policie České republiky: - v době od 5:52 hod. dne 13. 11. 2009 do 16:07 hod. dne 13. 11. 2009 stanovenou přestávku v řízení měl až po době 8 hodin 13 minut řízení, přičemž v tuto dobu měl dvě přestávky v řízení, které nesplňovaly podmínky zvláštního právního předpisu, kdy první přestávka byla v trvání 21 minut a druhá přestávka byla v trvání 25 minut. - v době od 5:51 hod. dne 18. 11. 2009 do 16:29 hod. dne 18. 11. 2009 stanovenou přestávku v řízení měl až po době 9 hodin 7 minut řízení, přičemž v tuto dobu měl tři přestávky v řízení, které nesplňovaly podmínky zvláštního právního předpisu, kdy první přestávka byla v trvání 8 minut, druhá přestávka byla v trvání 20 minut a třetí přestávka byla v trvání 26 minut. - v době od 5:43 hod. dne 24. 11. 2009 do 17:10 hod. dne 24. 11. 2009 stanovenou přestávku v řízení měl až po době 9 hodin 29 minut řízení, přičemž v tuto dobu měl dvě přestávky v řízení, které nesplňovaly podmínky zvláštního právního předpisu, kdy první přestávka byla v trvání 22 minut a druhá přestávka byla v trvání 24 minut, a tím jako řidič vozidla nedodržel stanovené doby bezpečnostních přestávek.“. Podle § 23 odst. 2 a § 12 odst. 1,2 zákona o přestupcích uložil městský úřad žalobci pokutu v částce 3.000 Kč a podle § 79 odst. 1 téhož zákona povinnost uhradit náklady řízení v částce 1 000 Kč. Rozhodnutí podrobně odůvodnil. Mimo jiné dospěl k závěru, že žalobce porušil ust. čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 561/2006 třikrát. O odvolání žalobce ze dne 11.10.2010 proti prvoinstančnímu rozhodnutí rozhodl žalovaný dne 4.11.2010 pod č.j. DSH/14475/10 (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že odvolání zamítl a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Výrok napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že neshledal zákonné důvody pro postup odvolatelem navržený, tj. pro zrušení prvoinstančního rozhodnutí a zastavení řízení či vrácení k novému projednání. „Odvolací správní orgán postupoval v souladu s ust. § 89 správního řádu… přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy podle ust. § 89 odst. 2 správního řádu. Tento přezkum byl odvolacím orgánem uplatněn a nebyly shledány závady, které by mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy. Dále odvolací orgán na základě ust. § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí jen v rozsahu námitek, což bylo učiněno, jinak vyžaduje-li to veřejný zájem.“ Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. Tou se domáhal jeho zrušení, vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení a přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvod