— Nejvyšší správní soud

57 A 102/2013- 49 - text 10 pokračování 57A 102/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jaroslava Škopka a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce Mgr. Ing. R.K., proti žalovanému Městskému úřadu Kdyně, se sídlem Kdyně, Náměstí 1, zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem se sídlem Plzeň, Lochotínská 18, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30.9.2013, č.j. Ex S/930/2011-9, t a k t o: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Napadené rozhodnutí. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30.9.2013, č.j. Ex S/930/2011-9 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým nebylo vyhověno námitkám žalobce proti exekučnímu příkazu žalovaného ze dne 9.7.2012, č.j. Ex S/930/2011-3 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto podle § 111 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, takto: „I. Pověřuje se osoba Z.H., IČ 69953015, náhradním výkonem, tj. provedením prací nebo výkonů nezbytných k uvedení pozemku parc. č. 1906 o výměře 197 m2 — druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, zapsaného na LV. č. 2076 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, pro k.ú. Nová Ves u Kdyně a obec Nová Ves (dále jen „Pozemek“), do původního stavu umožňujícího jeho užívání k průjezdu a průchodu, tedy přesně odstraněním nebo přemístěním věcí nacházejících se na Pozemku včetně jejich součástí a příslušenství (exekucí postižené věci) tak, aby bylo umožněno nerušené užívání Pozemku k průjezdu a průchodu. Uvedená osoba pověřená náhradním výkonem s tímto souhlasí. II. Tato exekuce se nařizuje k vymožení povinnosti nepeněžitého plnění uložené na základě pravomocného vykonatelného rozhodnutí Městského úřadu Kdyně, č.j. S/930/2011, ze dne 18.11.2011, ve věci žádosti J.R., a W.R., bytem tamtéž (dále jen „oprávnění“) o ochranu pokojného stavu ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, jímž byla Mgr. Ing. R.K., uložena povinnost zajistit, že bude Pozemek uveden do původního stavu umožňujícího jeho užívání k průjezdu a průchodu, jakožto i povinnost zajistit, že nebude v souvislosti s Pozemkem docházet k žádným dalším zásahům do práv oprávněných a třetích osob, zejména ke stavění překážek či jiných věcí na části Pozemku, kterými by bylo znemožněno jeho užívání k průjezdu a průchodu. Povinnému byla exekuční výzvou Městského úřadu Kdyně, č.j. Ex S/930/2011, ze dne 20.4.2012 stanovena ke splnění výše uvedených nepeněžitých povinností náhradní lhůta do 7.5.2012“. II. Žaloba. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaný posoudil vykonatelnost exekučního titulu nesprávně a podle názoru žalobce nařídil exekuci v rozporu se zákonem. Žalobce poukazuje především na neexistenci materiální vykonatelnosti exekučního titulu, její neurčitost a nepřípustnost s ohledem na povahu uložené povinností. Exekuční titul není opatřen doložkou vykonatelnosti tím orgánem, který rozhodl v posledním stupni. Prvoinstanční rozhodnutí trpí nedostatkem poučení o opravných prostředcích. Podle výroku I. napadeného rozhodnuti byla pověřena jiná osoba náhradním výkonem, tj. provedením prací nebo výkonů nezbytných k uvedení pozemku č. 1906 do původního stavu umožňujícího jeho užívání k průjezdu a průchodu v rozporu s povinností uloženou exekučním titulem. Pověřená osoba měla provést na základě napadeného rozhodnutí jinou práci nebo výkon než povinný z exekučního titulu. Dále exekuční titul ukládá neurčitou povinnost uvést pozemek do původního stavu, aniž by specifikoval tento původní stav. Kritéria pro průchod a průjezd mohou být rozdílná pro povinného a správní orgán. Dále žalobce namítal, že nepřípustnost exekuce spatřuje v tom, že prvoinstančním rozhodnutím byly nařízeny povinnosti zmocněnci majitele movitých věcí, které nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku rovněž jiného majitele a není možné exekuci provádět bez vědomí těchto účastníků. V řízení o obnovení pokojného stavu se nezkoumají meritorně práva ani povinnosti, ale pouze pokojný stav. Správnímu orgánu proto nepřísluší v tomto řízení ukládat povinnosti, které může uložit pouze soud. Překročení této pravomoci může mít za následek nepřiměřený zásah do práv a povinností žalobce podle ustálené judikatury a žalobci se jeví postup exekučního orgánu jako arogantní demonstrace moci orgánu státní správy. Žalobce dále konstatoval, že nesprávný úřední postup a procesní vady řízení spatřuje i v nepřiznání odkladného účinku námitek v rozporu s ustanovením § 117 odst. 3 písm. d) správního řádu a v neoznámení exekučního příkazu všem dotčeným osobám, tj. majitelce pozemku, který má být předmětem exekuce a na který mají být přemisťovány betonové jehlany a majiteli postižitelných věcí. Žalobce je toho názoru, že pokud exekuční příkaz nebyl doručen všem účastníkům exekučního řízení, není v právní moci a je tedy nevykonatelný. Napadené rozhodnutí vychází z nesprávného právního názoru žalovaného na materiální vykonatelnost exekučního titulu a na další důvody pro nařízení exekuce podle napadeného exekučního příkazu. Žalovaný se nesprávně vypořádal s námitkou příslušenství pozemku podle občanského zákona a s právním posouzením uložené povinnosti v exekučním titulu a exekučním příkazu. III. Vyjádření žalovaného k žalobě. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že správní exekuci vedenou žalovaným pod sp. zn. Ex S/930/2011 nelze označit za nepřípustnou pouze proto, že v ní byly vymáhány povinnosti osoby odlišné od vlastníka pozemku parc. č. 1906 v k.ú. Nová Ves u Kdyně. Žalovaný pro úplnost a představu konstatuje, že v řízení o odstranění pevné překážky vedeném Městským úřadem Domažlice bylo v rámci řešení předběžné otázky konstatováno, že se na pozemku parc. č. 1906 v k.ú. Nová Ves, nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Tento pozemek, jenž tvoří příjezdovou cestu k domu manželů R., opakovaně nejrůznějšími způsoby zahrazoval právě žalobce (pletivem, betonovými překážkami, navážením zeminy), který ve vztahu k pozemku vystupuje a vždy vystupoval jakožto „faktický pán nad věcí“. Jeho dcera, Bc. R.K., která je zapsána v katastru nemovitostí jakožto vlastník pozemku, je vlastníkem pouze tzv. „papírovým“, neprojevujícím o osud pozemku skutečný zájem. Právě a pouze s ohledem na uvedené mohlo být v řízení o ochraně pokojného stavu ve smyslu ustanovení § 5 občanského zákoníku iniciovaném manžely R., prokázáno, že rušitelem pokojného stavu v daném místě a čase byl žalobce, a proto mu byla rozhodnutím ze dne 18.11.2011, č.j. S/930/2011 (exekučním titulem), uložena mimo jiné povinnost uvést pozemek parc. č. 1906 v k.ú. Nová Ves do původního stavu umožňujícího manželům R. - navrhovatelům jeho užívání k průjezdu a průchodu. Předmětem řízení o ochraně pokojného stavu přitom není otázka vlastnického práva k jednotlivým movitým věcem, jimiž žalobce pozemek zahrazoval, ale pouze otázka, zda tak činil a zda tímto jednáním narušil pokojný stav. Žalobce navíc musel velmi dobře vědět, s ohledem na to, že bylo v řízení o ochraně pokojného stavu prokázáno a následně i rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje pravomocně potvrzeno, že on sám předmětný pozemek nejrůznějšími způsoby zahrazoval, jaký byl původní stav pozemku v době, kdy tento byl ještě způsobilý k průchodu a průjezdu, a námitku neurčitosti povinnosti uvést pozemek do původního stavu, tak musí žalovaný označit za ryze účelovou. Žalovaný proto k namítané nepřípustnosti exekuce shrnuje, že podle jeho názoru byly žalobci exekučním titulem uloženy povinnosti plně v souladu s ustanovením § 5 občanského zákoníku, když toto ustanovení předpokládá právě a pouze uložení povinnosti obnovit předešlý pokojný stav výlučně rušiteli tohoto stavu, nikoliv jiným třetím osobám. Žalovaný uvedl, že dále považuje za zcela mylný názor žalobce, že v řízení o ochraně pokojného stavu nelze ukládat rušiteli pokojného stavu povinnosti. Takovýto závěr nejen že jde proti dikci shora uvedeného zákonného ustanovení, ale zejména zcela popírá samotný smysl institut ochrany pokojného stavu. Pokud by byla pravdivá tato premisa žalobce, nemělo by žádný význam řízení o ochraně pokojného stavu vůbec vést, protože bez uložení konkrétních povinností účastníkům řízení by nikdy nemohlo dojít k obnovení pokojného stavu, na nějž ustanovení § 5 občanského zákoníku cílí především. Ze stejného prozaického důvodu musí být rozhodnutí o ochraně pokojného stavu exekučním titulem a nelze proto přijmout názor, že samotným prováděním správní exekuce na základě takového rozhodnutí došlo bez dalšího k nepřiměřenému zásahu do práv a povinností žalobce. Žalovaný dále uvedl, že má za to, že exekuční titul je pravomocný i vykonatelný, a to jak po formální stránce, tak po stránce materiální. V exekučním titulu je nezaměnitelným způsobem specifikován jak povinný^ tak