8 As 360/2018 — Nejvyšší správní soud

59 A 8/2018- 97 - text pokračování 46 59A 8/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Aleny Hocké a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci žalobce: Jsme doma v Liticích, z.s., se sídlem Plzeň 6 – Litice, Šlovická 559/15 zastoupen zmocněncem P.B. , bytem … proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Praha 10, Vršovická 1442/65 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Accolade, s.r.o., se sídlem Praha 8 – Karlín, Sokolovská 394/17 zastoupena advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., se sídlem Praha 1, Na Florenci 2116/15 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č.j. MZP/2018/520/360, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č.j. MZP/2018/520/360, a rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 16.1.2018, č.j. PK-ŽP/1333/18 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č.j. MZP/2018/520/360 (dále též jen „napadené rozhodnutí“ či „Rozhodnutí MŽP“), kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále též jen „prvoinstanční orgán“, „krajský úřad“ či „KÚPK“) ze dne 16. 1. 2018, č.j. PK-ŽP/1333/18 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“ či „Rozhodnutí KÚ“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto, že záměr „Průmyslový park Litice“ (ve vyjádření osoby zúčastněné na řízení jen „Záměr“) oznámený společností Accolade, s.r.o. nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Žalobce požadoval též zrušení prvoinstančního rozhodnutí. II. Žaloba 2. Žalobce úvodem žaloby uvedl, že v důsledku napadeného rozhodnutí byl přímo zkrácen na svých právech, neboť jím bylo v rozporu se zákonem zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno prvoinstanční rozhodnutí. Nezákonnost napadeného rozhodnutí, jakožto i prvoinstančního rozhodnutí, spatřuje žalobce zejména v následujících důvodech: a) žalovaný, jakožto i prvoinstanční orgán porušili ustanovení správního práva hmotného, když nerespektovali zásadu materiální pravdy vyjádřenou v § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), přičemž v důsledku tohoto pochybení se žalovaný nedostatečně vypořádal s následujícími námitkami žalobce: - základní údaj o rozsahu záměru nebyl v oznámení záměru jednoznačně a úplně definovaný; - v záměru absentují pravdivé či úplné informace o povaze záměru; - záměr je v rozporu s územním plánem města Plzně; - rozptylová studie obsahuje nedostatky; - záměr může mít významný vliv v důsledku nakládání s dešťovými vodami a vodními zdroji; - nebylo provedeno skutečné hodnocení vlivů na veřejné zdraví formou hodnocení rizik; b) žalovaný nezohlednil ve svých úvahách závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí ze dne 2. 5. 2018, č.j. MŽP/2018/520/340, na základě kterého nebyl vydán souhlas k trvalému odnětí 13,5131 ha zemědělské půdy v k.ú. Litice ze zemědělského půdního fondu; c) žalovaný a ani prvoinstanční orgán nezjistili, že se v místě uvažovaného dopravního napojení záměru nachází mokřad. Důkazní návrh žalobce v tomto směru nebyl v rozporu se zákonem připuštěn s odkazem na § 82 odst. 4 správního řádu; d) v průběhu celého správního řízení není na jisto postaveno, zda závazná stanoviska dotčených orgánů z poloviny roku 2016 byla ke dni rozhodování správních orgánů v roce 2018 stále aktuální; e) prvoinstanční orgán nepostupoval při svém rozhodování dle kritérií dle § 7 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále též jen „ZPV“, „ZoPV“ či „zákon EIA“), tato kritéria nesprávně posoudil nebo je dokonce i opomenul, v důsledku čehož vydal nezákonné prvoinstanční rozhodnutí, žalovaný pak postupoval v rozporu s § 89 odst. 2 správního řádu, když shora uvedený nesoulad s ZPV řádně nepřezkoumal a zejména pak v napadeném rozhodnutí nenapravil; f) oba správní orgány postupovaly chybně podle ZPV, ve znění účinném do 31. 10. 2017, ačkoli věc bylo nutné posoudit ve smyslu přechodných ustanovení podle ZPV, ve znění účinném od 1. 1. 2018; jelikož novelou č. 326/2017 Sb. došlo k zásadním změnám ZPV, které by měly zásadní význam na celé zjišťovací řízení i jeho výsledek, jsou jejich rozhodnutí nezákonná a přijatý závěr nesprávný; g) žalovaný ve své argumentaci vychází převážně ze stanovisek dotčených orgánů, aniž by reflektoval skutečnost, že žalobce tato stanoviska zpochybnil a poskytl daleko komplexnější pohled na ochranu zájmů životního prostředí než dotčené orgány; závěry žalovaného jsou tak v rozporu s § 3 správního řádu. Všechny shora uvedené důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí ve svém souhrnu dle žalobce představují zásah do jeho legitimního očekávání a nepřípustné narušení jeho právní jistoty, což je v rozporu jak se základními zásadami činnosti správních orgánů, tak i v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Žalobce dále konkrétně jednotlivé důvody nezákonnosti. 3. K námitce uvedené sub a) uvedl žalobce následující: Základní údaj o rozsahu záměru dle bodu B. I. 2. Přílohy č. 3 ZPV nebyl v oznámení záměru jednoznačně a úplně definovaný Z oznámení záměru není patrné, zda zamýšlené dopravní napojení a kruhový objezd jsou nedílnou součástí posuzovaného záměru, či nikoliv. Oznámení, rozptylová studie, hluková studie i samotné rozhodnutí KÚ obsahují rozporuplné informace, jak žalobce prokazuje seznamem rozporuplných údajů v sekci II. 1. odvolání. Žalovaný shledal tuto námitku jako nedůvodnou, aniž by vypořádal jednotlivé rozpory v údajích. Žalovaný následně uvedl, že přináležitost dopravního napojení k záměru vyplývá z oznámení „zřetelně“. Žalobce zde poukazuje na výše uvedené rozpory v údajích o záměru, které, dle názoru žalobce, o takovéto zřetelnosti nesvědčí. Je-li, jak žalovaný dovozuje, dopravní napojení nedílnou součástí záměru, vycházelo prvoinstanční rozhodnutí z výrazně zkreslených údajů v tabulkách Bilance zpevněných ploch na str. 5 a 61 oznámení, neboť zpevněná plocha příjezdové komunikace a kruhového objezdu v nich není zahrnuta. Rovněž posouzení negativních vlivů záměru v důsledku odvodu odpadních vod vycházelo z nedostatečných údajů, neboť plocha dopravního napojení a kruhového objezdu nebyla na str. 33 oznámení záměru do výčtu odvodňovaných ploch zahrnuta. Absence pravdivých a úplných informací o povaze záměru a) Kumulativní vlivy - Žalovaný bez jakýchkoliv relevantních podkladů dovodil s odkazem na prvoinstanční orgán, že nelze s ohledem na vzdálenost lomu Eurovia v Liticích od záměru předpokládat kumulaci vlivů lomu a záměru s tím, že dopravní napojení lomu a záměru je svedeno na nově uvažovaný kruhový objezd. Žalobce opakovaně poukazoval (pozn. vyjádření žalobce doručené prvoinstančnímu orgánu dne 13. 12. 2017 a v odvolání), že v současné době využívá lom pro dopravu drtivé většiny své produkce právě křižovatku, v jejíž blízkosti je předpokládáno vybudování kruhového objezdu. Tím, že dojde k realizaci záměru v jeho současné podobě, dojde ke kumulaci dopravy z lomu a záměru v tomto předpokládaném bodě, když samotný fakt, že se kruhový objezd bude nacházet mimo obytnou zónu Litic, neprokazuje, že nedojde ke kumulaci negativních vlivů z lomu a záměru. Žalobce uvádí, že namítal, že v oznámení společnosti Accolade, s.r.o. absentovala posouzení kumulace vlivů lomu a záměru, v řízení však nebyl proveden důkaz, který by odůvodňoval závěry žalovaného, ale i prvoinstančního orgánu. Žalovaným rovněž nebyla vypořádána námitka žalobce, že klíčová místní komunikace 18046h, která lom s nájezdem na I/27 spojuje, není zahrnuta v měřeních intenzity dopravy a že informace o množství nákladní dopravy z lomu proto nemohly být součástí hodnocení kumulace vlivů. Závěry žalovaného a prvoinstančního orgánu jsou bez zpracování studie, která by se zabývala právě kumulací vlivů lomu a záměru, bezdůvodné a v rozporu se zásadou materiální pravdy. b) Dopady budoucího provozu záměru - Žalovaný se zcela formálně vypořádal s touto námitkou žalobce s tím, že sice došlo v rámci vymezení možného využití záměru k zobecnění, ale to se prý nevymyká dosavadní správní praxi. Žalobce, který reprezentuje část občanů Litic, má za to, že takovéto postupy jsou v přímém rozporu se zásadou materiální pravdy, neboť žalovaný odkazuje na zjednodušující a mlhavou „dosavadní správní praxi“. Žalobce je toho názoru, že v předmětné věci je zřejmé, že občané Litic nesouhlasí principiálně s rozsahem záměru, a proto by měli mít přinejmenším možnost již nyní vědět, jaký typ výroby bude v záměru realizován a jaký druh zboží bude skladován. Z tohoto důvodu žalobce současně namítá, že přinejmenším v této části je napadené