4 Ads 50/2009 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 6/2022- 153 - text  17 16 Ad 6/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobkyně: A. H., narozená X, bytem X, právní nástupkyně F. Š., narozené X, zastoupená: Mgr. Jakub Pohl, advokát, se sídlem Belgická 32, 120 00 Praha 2, Proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 (dále i MPSV), v řízení o žalobě ze dne 27.1.2022 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.2.2021 č. j. MPSV-2021/19378-916 o příspěvek na péči, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včasnou žalobou ze dne 27.1.2022 se žalobkyně domáhala přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného (o příspěvku na péči týkajícího se její zemřelé matky paní F. Š.) ze dne 8.2.2021 č.j. MPSV-2021/19378-916, jehož kopie byla mimo jiné připojena. Také upozornila, že napadené rozhodnutí ovlivňuje podstatným způsobem i její vlastní život. Z důvodu svého věku se připravuje na odchod do důchodu, přičemž hrozí, že se jí na základě nesprávného rozhodnutí žalovaného nebude hodnotit doba od února 2017 do ledna 2019, ve které pečovala o osobu odkázanou na pomoc jiné osoby, jako náhradní doba důchodového pojištění ve smyslu §12 odst. 1 ve spojení s § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. 2. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), a pro návrh na přezkoumání rozhodnutí je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni žalobce a žalovaný. Dle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). Ve věcech sociální péče rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). 3. V žalobě žalobkyně vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím, požadovala jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, zároveň požadovala náhradu nákladů řízení bez specifikace. Dle žalobkyně žalovaný nenapravil ani ve svých rozhodnutích (zejména v rozhodnutí č.j. MPSV-2021/19378-916 ze dne 8.2.2021) vady, které mu byly zdejším soudem vytýkány. Tyto vady podle ní spočívají zejména v následujících skutečnostech: a) žalovaný se ani v napadeném rozhodnutí dostatečným způsobem nevypořádal se zdravotní dokumentací paní F. Š., b) žalovaný ani v napadeném rozhodnutí neodstranil vady, které mu byly vytýkány v rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 16 Ad 90/2019-57 (tj. ze dne 6.5.2020), posouzení zdravotního stavu jmenované žalovaným je v rozporu se závěry spisové dokumentace, c) v rozporu se závěry spisové dokumentace byl jmenované zvýšen příspěvek na péči z 880 Kč na 4.400 Kč až od ledna 2019. Kromě popisu celého řízení od roku 2013, kdy bylo vydáno rozhodnutí ze dne 4.11.2013 o přiznání příspěvku na péči pro paní F. Š. Úřadem práce České republiky - Krajská pobočka v Ústí nad Labem (dále jen ÚP), rozhodnutí č.j. MPSV-UP/1720493/13/AIS-SSL, od srpna 2013 ve výši 800 Kč, když bylo shledáno, že potřebuje pomoc ve čtyřech oblastech základních životních potřeb, konkrétně: 1) stravování, 2) tělesná hygiena, 3) osobní aktivity, 4) péče o domácnost, bylo ještě mimo jiné uvedeno následující: Paní F.. Š. dne X zemřela. Jak je uvedeno v rozhodnutí žalovaného č.j. MPSV-2021/184590-916 ze dne 22.11.2021, do správního řízení po ní vstoupili poskytovatelé pomoci, tedy žalobkyně a dále osoby zúčastněné na řízení. K poskytování pomoci žalobkyně uvedla, že v roce 2017 byl stav paní F. Š. (matka žalobkyně) natolik vážný, že se za ní přestěhovala z X do X, aby o ni mohla nepřetržitě pečovat. V roce 2019 už pro matku žalobkyně domácí péče nepostačovala, proto s bratrem K. Š. zajistila její přestěhování do Městského centra sociálně rehabilitačních služeb - domova pro seniory v Domažlicích, tedy v původním bydlišti žalobkyně. V roce 2019 tedy nepřetržitou péči o jmenovanou převzal domov pro seniory, přičemž žalobkyně ji i nadále pravidelně navštěvovala a starala se o ni nad rámec péče poskytované domovem. Dále bylo uvedeno, že po vrácení věci soudem bylo dne 8.2.2021 žalovaným vydáno rozhodnutí č.j. MPSV-2021/19378-916, kterým došlo k potvrzení výroku původního rozhodnutí MPSV ze dne 20.4.2018 tak, že od února 2017 byl jmenované přiznán příspěvek na péči ve výši 880 Kč, od ledna 2019 potom příspěvek na péči ve výši 4.400 Kč. Rovněž toto rozhodnutí je dle žalobkyně zatíženo vadami, neboť žalovaný v rozporu s rozsudkem Krajského soudu v Plzni neposoudil objektivním způsobem zdravotní stav paní F. Š. a nevypořádal se dostatečným způsobem se spisovou dokumentací. Právě naopak, hodnocení spisové dokumentace ze strany žalovaného je selektivní, když neuvádí veškeré relevantní informace. Zcela v rozporu se spisovou dokumentací byl jmenované přiznán příspěvek na péči ve výši 4.400 Kč až od ledna 2019. Žalovaný nezhodnotil spisovou dokumentaci objektivně, úplně a přesvědčivě, když některé stěžejní skutečnosti záměrně opomenul a některé lékařské zprávy ani nevzal v úvahu – zejména lékařskou zprávu MUDr. M. U. ze dne 1.2.2017, 13.4.2018, 24.1.2019, záznam ze sociálního šetření ze dne 27.2.2017 a 27.2.2019, lékařskou zprávu MUDr. P. L. ze dne 30.5.2018. Dle žalobkyně v rozporu s rozsudkem zdejšího soudu nebyly posudky posudkových komisí doplněny způsobem, kterým by mohly porozumět i osoby nemající medicínské vzdělání. Naopak posudek posudkové komise žalované ze dne 13.1.2021 je nesrozumitelný a značně nepřehledný. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV či komise event. posudková komise) pouze přebírá texty lékařských zpráv a záznamů ze sociálních šetření, a to ještě toliko selektivním způsobem, proto napadené rozhodnutí je také zatíženo vadami pro svou nepřezkoumatelnost, spočívající v nesrozumitelnosti. Žalovaný nenapravil vady řízení, pro které bylo rozsudkem zdejšího soudu rozhodnuto o zrušení předchozího rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, protože se opětovně dostatečným způsobem nevypořádal s námitkami, že ke zhoršení zdravotního stavu jmenované ve vztahu k příspěvku na péči došlo dříve než 24.1.2019, a to již od února 2017. Při posuzování stupně závislosti nebyla jmenovaná žádnou z posudkových komisí osobně vyšetřena, byť na základě zjištěných skutečností tato potřeba vyplývala a navrhoval ji opětovně i syn jmenované, pan K. Š.. Je tak zřejmé, že již v lednu 2017 vznikl paní F. Š. nárok na poskytování příspěvku ve výši 4.400 Kč, když v této době nezvládala minimálně pět základních životních potřeb, namísto tvrzených čtyř základních životních potřeb, tedy kromě základních životních potřeb mobility, tělesné hygieny, osobních aktivit a péče o domácnost také základní životní potřebu stravování. Pokud jde o další nezvládání základních životních potřeb, žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že od prosince 2017 nezvládala jmenovaná kromě již dříve nezvládaných základních životních potřeb (mobilita, tělesná hygiena, osobní aktivity, péče o domácnost, péče o zdraví a dále stravování) také životní potřeby komunikace, oblékání a obouvání. Od prosince 2017 proto jmenovaná nezvládala celkem osm životních potřeb, a měla mít nárok na příspěvek ve výši 12.800,- Kč měsíčně. 4. Napadeným rozhodnutím ze dne 8.2.2021 č. j. MPSV-2021/19378-916 žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád), odvolání účastníka řízení: F. Š., narozena dne X, trvale bytem X, zastoupena zmocněncem Mgr. Jakubem Pohlem, advokátem, se sídlem Belgická 32, 120 00 Praha 2, proti rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Ústí nad Labem, č.j. 34422/2017/LOU, ze dne 1.6.2017, kterým byl zamítnut návrh na změnu výše příspěvku na péči podaný dne 24.2.2017 a rozhodnuto nadále poskytovat F. Š. příspěvek na péči v původní výši 880 Kč měsíčně, rozhodl tak, že změnil uvedené rozhodnutí takto: I. F. Š., narozené dne X, trvale bytem X, dle ustanovení § 7, § 8, § 9, § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), náleží příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od února 2017 (I. stupeň závislosti - lehká závislost - pro osoby starší 18 let věku). II. F. Š., narozené dne X, trvale bytem X, se dle ustanovení § 7, § 8, § 9, § 11 a § 14 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zvyšuje příspěvek na péči z částky 880 Kč na 4 400 Kč měsíčně od ledna 2019 (středně těžká závislost - pro osoby starší 18 let věku). 5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 8.2.2021 byl žalovaným rozsáhle popsán celý průběh řízení zahájeného dne 24.2.2017 (43 stran), kdy původní žalobkyně, tj. F. Š., podala návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči a tento návrh byl zamítnut rozhodnutím ÚP (kontaktní pracoviště Louny) č.j. 34422/2017/LOU ze dne 1.6.2017 a bylo rozhodnut