9 Azs 288/2016 — Nejvyšší správní soud

77 A 111/2020- 64 - text  6 77 A 111/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobkyně: M. P., nar. X, X, zastoupené JUDr. Jiřím Kacafírkem, advokátem, Pražská 84/15, 301 00 Plzeň, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, IČ 00007064, náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 7. 2020, č.j. MV-102836-4/SO-2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [I] Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 8. 2020, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 27. 7. 2020, č.j. MV-102836-4/SO-2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Napadeným rozhodnutím bylo dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto žalobkynino odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „Ministerstvo“ nebo „správní orgán I. stupně“), ze dne 21. 5. 2020, č.j. OAM-18310-22/ZM-2020 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým bylo dle § 66 odst. 1 písm. f) správního řádu zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, neboť zaniklo právo, jehož se řízení týkalo. 2. Pobyt cizinců na území České republiky je upraven zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Správní řízení je upraveno správním řádem. [II] Žaloba 3. Žalobkyně nejprve rekapitulovala průběh správního řízení (viz níže odůvodnění rozhodnutí soudu), vlastní žalobní námitky pak byly vyjeveny v části IV. a V. žaloby. 4. Žalobkyně nesouhlasila s právním posouzením věci, jak ho provedly správní orgány obou stupňů. Považovala ho za výsledek nesprávné interpretace § 63 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, jehož text obsahující slovní spojení „kdy cizinci skončil poslední pracovní vztah“ správní orgány nepřípustně nahradily textem „kdy cizinci skončil první pracovněprávní vztah“. 5. Žalobkyně namítala následující - pokud správní orgány vzaly za zjištěné, že žalobkyni byla vydána zaměstnanecká karta na dobu platnosti od 28. 5. 2018 do 27. 5. 2020 a poté, co správní orgán vyslovil souhlas se změnou zaměstnavatele k zaměstnavateli Profi Industry s. r. o. se dnem nástupu k 1. 2. 2019, přičemž u tohoto zaměstnavatele byla žalobkyně zaměstnána na pracovní pozici montážní dělník ode dne 14. 3. 2019 do dne 4. 7. 2019, ode dne 16. 7. 2019 do dne 25. 7. 2019 a ode dne 8. 8. 2019 do vydání prvoinstančního rozhodnutí, pak do vydání onoho usnesení neuplynula lhůta ve smyslu § 63 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, tedy lhůta 60 dnů ode dne, kdy žalobkyni skončil poslední pracovněprávní vztah splňující podmínky podle § 42g odst. 2 písm. b) uvedeného zákona. Tvrzení správních orgánů, že došlo k zániku zaměstnanecké karty podle § 63 odst. 1 zákona o pobytu cizinců ke dni 4. 9. 2019, tedy nemá zákonnou oporu. Nelze proto souhlasit se zjištěním uvedeným v napadeném rozhodnutí, že stav věci byl správním orgánem I. stupně zjištěn v souladu s § 3 správního řádu a byl naplněn důvod pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. f) tohoto zákona. 6. V další části žaloby žalobkyně přepsala doslovně text napadeného rozhodnutí, a to počínaje druhým odstavcem shora na str. 5 [uvozeno slovy „K námitkám uvedeným v odvolání Komise předně uvádí (…)“] a konče prvním odstavcem na str. 6 [končí větou „(…) Komise námitky účastnice řízení spočívající v nesprávné interpretaci ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. uvedené v odvolání shledává nedůvodnými.“]. K textu uvedené části napadeného rozhodnutí pak žalobkyně konstatovala, že argumentace správních orgánů nevyvrací názor žalobkyně, že k zániku platnosti zaměstnanecké karty žalobkyně ke dni 4. 9. 2019 nedošlo, když se zaměstnavatelem Profi Industry s. r. o. po uvedeném datu za platnosti zaměstnanecké karty ode dne 28. 5. 2018 do dne 27. 5. 2020 uzavřela další pracovní poměry, a to na dobu ode dne 16. 7. 2019 do dne 25. 7. 2019 a ode dne 8. 8. 2019 do vydání prvoinstančního rozhodnutí. Argumentace žalované odkazující na soudní judikaturu, která řeší otázku možného prodloužení pobytu cizince, jehož oprávnění k pobytu zaniklo, a otázku podmíněnosti vydání zaměstnanecké karty situací na trhu práce, zjevně vybočuje z rámce řešení předběžné otázky v předmětné věci, jíž je existence právní skutečnosti, která by zakládala zánik platnosti zaměstnanecké karty vydané žalobkyni s platností ode dne 28. 5. 2018 do dne 27. 5. 2020. [III] Vyjádření žalované k žalobě 7. Žalovaná trvala na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí s tím, že uplatněné žalobní námitky jsou nedůvodné. V podrobnostech odkázala na obsah napadeného rozhodnutí, když žaloba nepřináší žádnou novou relevantní argumentaci, která by zpochybňovala správnost napadeného rozhodnutí. [IV] Rozhodnutí soudu 8. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“). 9. Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního, soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 10. Podle § 75 odst. 2 věty prvé soudního řádu správního, soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů. 11. Při jednání soudu setrvali účastníci na svých závěrech. 12. Žaloba není důvodná. 13. Prvoinstančním rozhodnutím (ve spojení s rozhodnutím napadeným) bylo dle § 66 odst. 1 písm. f) správního řádu zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, neboť zaniklo právo, jehož se řízení týkalo. 14. Soud stran skutkových okolností konstatuje, že žalobkyně měla na území České republiky uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na základě zaměstnanecké karty s platností ode dne 28. 5. 2018 do dne 27. 5. 2020, a to k zaměstnavateli SAVEA spol. s. r. o. Dne 19. 2. 2019 byl žalobkyni udělen souhlas se změnou, a to k zaměstnavateli PROFI INDUSTRY s. r. o. na pracovní pozici „Montážní dělníci ostatních výrobků“ (CZ_ISCO 8219). Toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. OAM-1643/ZM-2019. 15. Dne 12. 3. 2020 podala žalobkyně žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle § 44a zákona o pobytu cizinců, a to k zaměstnavateli PROFI INDUSTRY s. r. o. K žádosti byla předložena pracovní smlouva na dobu neurčitou sjednaná se zaměstnavatelem PROFI INDUSTRY s. r. o. dne 31. 12. 2019 s dnem nástupu do práce 1. 1. 2020, a to na pracovní pozici „Pomocný montážní dělník“ s místem výkonu práce BIT CZ s. r. o. ve Stříbře. 16. Správní orgán I. stupně pojal z předmětné pracovní smlouvy a z uvedeného data nástupu do zaměstnání podezření, zda v průběhu pracovněprávního vztahu mezi žalobkyní a PROFI INDUSTRY s. r. o. nedošlo k ukončení pracovního poměru a k opětovnému nástupu žalobkyně k výkonu práce. Pro ověření skutečností proto Ministerstvo kontaktovalo Okresní správu sociálního zabezpečení Plzeň-město a zaměstnavatele žalobkyně. 17. Na základě popsaného postupu správního orgánu I. stupně bylo zjištěno (a není to mezi stranami sporné), že první pracovní poměr žalobkyně k zaměstnavateli PROFI INDUSTRY s. r. o. trval ode dne 14. 3. 2019 do dne 4. 7. 2019 (původně sjednán na dobu určitou ode dne 14. 3. 2019 do dne 31. 12. 2019), přičemž byl ukončen z důvodu neprodloužení platnosti povolení ke zprostředkování zaměstnání ze strany Generálního ředitelství Úřadu práce České republiky. Po telefonické stížnosti řediteli Úřadu práce byla žádost následně přednostně vyřízena, ovšem agentura byla nucena se všemi svými zaměstnanci, včetně žalobkyně, ukončit ke dni 4. 7. 2019 pracovní poměry a znovu je přihlásit dnem nabytí právní moci povolení, tedy ke dni 16. 7. 2019. Druhý pracovní poměr žalobkyně k zaměstnavateli PROFI INDUSTRY s. r. o. tak trval ode dne 16. 7. 2019 do dne 25. 7. 2019. Třetí pracovní poměr k témuž zaměstnavateli započal dne 8. 8. 2019. 18. Správní orgán I. stupně usnesením ze dne 21. 5. 2020, č. j. OAM-18310-22/ZM-2020, zastavil řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, a to podle § 66 odst. 1 písm. f) správního řádu, neboť zaniklo právo, jehož se řízení týká. Žalobkyně se proti uvedenému rozhodnutí odvolala, avšak její odvolání bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno. 19. Soud o žalobních námitkách uvážil následovně. 20. Předně, žalobkyně neuvádí v žalobě nic, co by již neuvedla ve správním řízení a především pak v odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. Soud proto zaměřil pozornost na to, jak žalovaná vypořádala odvolací argumentaci, a dospěl k závěru, že ji v tomto směru nelze nic vytknout. 21.