1 As 35/2016 — Nejvyšší správní soud

77 A 144/2021- 49 - text  9 77 A 144/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobci: a) V. M., nar.: X, bytem X, X, b) J. M., nar.: X, bytem X, X, oba zastoupeni Mgr. Robertem Holmanem, advokátem, se sídlem Slezská 2127/13, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Magistrát města Plzně, se sídlem Škroupova 4, 306 23 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2021, č. j. MMP/293732/21, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobci brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2021, sp. zn. SZ MMP/280755/21, č. j. MMP/293732/21 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl coby opožděné jejich odvolání ze dne 10. 8. 2021 podané proti rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 3 (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 20. 1. 2021, č. j. UMO3/01742/21, sp. zn. SZ UMO3/47592/20/Hk, jímž tento správní orgán podle § 94p stavebního zákona schválil stavební záměr Statutárního města Plzeň na stavbu „rozšíření provozu domu sv. FRANTIŠKA a novostavba azylového domu PATRONUS v ul. Wenzigova, Plzeň s příslušenstvím (vodovodní, kanalizační přípojky a nového připojení ke komunikaci)“ na pozemku p. č. 811, 813, 814 v k. ú. Plzeň (dále jen „stavební záměr“). Obsah žaloby 2. Žalobci uvedli, že se coby účastníci stavebního řízení dozvěděli o vydání rozhodnutí správního orgánu I. stupně až při nahlížení do správního spisu dne 16. 7. 2021. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak bylo vydáno, aniž by žalobcům coby účastníkům řízení bylo řádně doručeno. Žalobci podali v 15denní lhůtě ode dne převzetí rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, jež bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto jako opožděné. 3. Dle odůvodnění napadeného rozhodnutí správní orgán I. stupně stanovil okruh účastníků v počtu větším než 30, vzhledem k vysokému počtu účastníků tak měl správní orgán I. stupně doručovat veřejnou vyhláškou v souladu s § 144 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně měla uplynout dne 6. 2. 2021 patnáctým dnem po jeho vyvěšení na úřední desce. 4. Žalobci mají za to, že došlo k závažným pochybením při způsobu stanovování okruhu účastníků řízení, a tím i při určení způsobu doručování. Správní orgán I. stupně stanovil více než 30 účastníků v řízení o stavebním záměru, avšak takto určený počet účastníků se lišil od okruhu účastníků v souběžně vedeném řízení o odstranění stavby vedeném správním orgánem I. stupně pod sp. zn. SZ UMO3/15042/20/Hk (dále jen „řízení o odstranění stavby“), jehož předmětem bylo odstranění stávající stavby určené k bydlení v místě realizace stavebního záměru dle rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Dle žalobců správní orgány uměle, nesprávně a účelově nadhodnotily počet účastníků v řízení. 5. Vydáním napadeného rozhodnutí byla porušena zásada legitimního očekávání a procesní rovnosti a nestrannosti postupů správních orgánů ve vztahu k souběžně vedenému řízení o odstranění stavby. Řízení o odstranění stavby bylo následně stavebníkem zahrnuto pod řízení o stavebním záměru, aniž by o tom byli účastníci řízení jakkoliv vyrozuměni. 6. Žalobci uplatňovali veškerá svá procesní práva dotčených osob v řízení o odstranění stavby a nemohli tak legitimně očekávat, že bude správním orgánem I. stupně vedeno nové samostatné řízení o stavebním záměru aniž by o tom byli informováni jinak než prostřednictvím veřejné vyhlášky. 7. Správní orgán I. stupně v rámci řízení o odstranění stavby určil okruh účastníků v souladu s § 27 správního řádu, a nikoli dle § 144 odst. 1 správního řádu, žalobcům v tomto řízení bylo vždy doručováno napřímo, nikoli veřejnou vyhláškou. 8. Žalobci podali řádně a včas odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně v řízení o odstranění stavby, toto řízení bylo však následně zastaveno z důvodu zpětvzetí žádosti stavebníka. Z toho je patrné, že správní orgán I. stupně sledoval nepoctivý záměr, když v řízení o odstranění stavby a v řízení o stavebním záměru odlišným způsobem stanovil okruh účastníků řízení, přestože by měl být z logiky věci i dle procesní právní úpravy okruh účastníků řízení zcela totožný. 9. Žalobci spatřují porušení procesních předpisů zejména v tom, že účastníkům řízení nebylo řádně doručeno oznámení o zahájení řízení o stavebním záměru totožným způsobem, jako tomu bylo v případě řízení o odstranění stavby, přestože měl být okruh účastníků řízení totožný. Žalobcům tak nebyla dána možnost, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jak by mohli legitimně očekávat a žalobcům s totožného důvodu nebylo ani doručeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 10. Žalobci mají rovněž za to, že byl okruh účastníků v řízení o stavebním záměru v principu stanoven nesprávně. Správní orgán I. stupně nijak věcně nezdůvodnil, proč dle jeho názoru mají být dotčeni právě vlastníci nemovitostí, které stanovil. Správní orgán I. stupně tak postupoval nesprávně a nezákonně. Bylo by přiléhavější, kdyby okruh účastníků řízení byl stanoven úžeji, absence odůvodnění v tomto ohledu podporuje podezření žalobců, že se jedná o čistě účelové vymezení okruhu účastníků řízení vedené záměrem doručovat účastníkům prostřednictvím veřejné vyhlášky. 11. Při řádném a zákonném určení okruhu účastníků v řízení o stavebním záměru musel správní orgán I. stupně dojít k závěru, že počet účastníků řízení je nižší než 30, tedy jim nikdy nemohlo být doručováno veřejnou vyhláškou. 12. Jelikož došlo k vydání rozhodnutí správního orgánu I. stupně v nejkratší možné lhůtě, lze učinit závěr, že žádný z účastníků řízení nemohl vývoj řízení předvídat a legitimně jej očekávat, pokud svá práva uplatňovali již v řízení o odstranění stavby. 13. Na rámec uvedeného žalobci konstatovali, že vždy měli zájem účastnit se řízení a uplatňovat své případné námitky, účastnit se jednání a podávat opravné prostředky. Vzhledem k problematickému stávajícímu stavu podali u Okresního soudu Plzeň-město imisní žalobu, jíž se domáhají, aby se Statutární město Plzeň zdrželo jednání způsobené provozem azylového domu, v jehož důsledku vnikají na nemovitosti žalobců imise v podobě hluku, zápachu, nepořádku a slovních i fyzických útoků klientů azylového domu. Žalobci mají legitimní obavy, že realizace stavebního záměru by ještě zhoršila negativní dopady z provozu azylového domu, a proto by měli zájem vznést své námitky i v rámci řízení správního orgánu I. stupně. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v daném případě rozhodoval o zjevně opožděném odvolání podle § 92 odst. 1 správního řádu. Pro postup podle § 92 odst. 2 správního řádu nebyl shledán důvod. Při postupu podle § 92 odst. 1 správního řádu nemůže odvolací správní orgán posuzovat napadené rozhodnutí z věcné stránky, přezkum se týká čistě formálního posouzení včasnosti odvolání. V daném případě podali odvolání účastníci řízení, kterým bylo přiznáno postavení účastníků řízení a bylo jim i zákonným způsobem doručováno formou veřejné vyhlášky. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vyvěšeno na úřední desku 22. 1. 2021. Podle § 25 správního řádu se písemnost považuje za doručenou 15. dnem po vyvěšení; tímto dnem bylo 6. 2. 2021. Rozhodnutí bylo sejmuto z úřední desky dne 8. 2. 2021. Napadené rozhodnutí tedy bylo doručeno dne 6. 2. 2021, od následujícího dne počala běžet odvolací lhůta, která uplynula dne 21. 2. 2021. Protože jde o neděli, byl posledním dnem pro podání odvolání den 22. 2. 2021. Žalovaný tak nemohl dospět k jinému závěru, než že odvolání žalobců bylo podáno opožděně. 15. Pokud jde o stanovení okruhu účastníků, konstatoval žalovaný, že správní orgán I. stupně stanovil okruh účastníků řízení dle § 94k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) tak, že určil jako účastníky řízení všechny majitele sousedních nemovitostí v dané lokalitě, které s budoucím záměrem sousedí, nebo by mohli být výstavbou, popř. budoucím užíváním nějak dotčeni. Stanovení okruhu účastníků řízení tak mělo svou logiku a nebyla shledána nezákonnost odůvodňující zahájení přezkumného řízení. Žalobcům právo účastníků řízení přiznáno bylo, na svých právech tak nebyli zkráceni. 16. Doručování veřejnou vyhláškou upravuje § 25 správního řádu a jedná se o standardní a plnohodnotný způsob doručování. Žalovaný v projednávané věci napočítal 80 účastníků řízení. Dle § 114 odst. 1 správního řádu se za řízení s velkým počtem účastníků považuje řízení nad 30 účastníků, a skutečnost, že mělo být doručováno veřejnou vyhláškou, tak není sporná. 17. Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobců, že by účastníkem řízení neměli být jednotliví spoluvlastníci nemovitostí či vlastníci bytových jednotek. Podle § 94k písm. e) stavebního zákona je účastníkem řízení osoba, jejíž vlastnické nebo jiné věcné právo k soused